Vývojová a sociální psychologie
Periodizace vývoje lidského jedince
Ontogenetický vývoj ? zaznamenává změny ve vývoji osobnosti v průběhu života
Vývojová stadia, v nichž dochází k charakteristickým změnám:
1. prenatální období ? od početí do narození
vznikají základní biologické a psychické předpoklady vývoje
člověka
plod je aktivní ? reaguje na změny polohy matky
2. rané dětství
a) novorozenec ? do dvou měsíců
b)kojenec ? do 1 roku
– rozvoj motoriky ? uchopuje předměty, učí se chodit, rozvíjí se porozumění jazyku, první jednoduchá slova
c)batole ? 1 ? 3 roky
další rozvoj motoriky a jazykových schopností (kolem dvou let dítě rozumí asi 500 slovům), budování vztahů s jinými dětmi stejného věku (asi od dvou let), vytváření pocitu vlastní identity, uvědomování si vlastního pohlaví, období 1. vzdoru
3. předškolní věk ? zdokonalování v pohybové koordinaci, cvičení zručnosti, zdokonaluje se kresba, orientace v prostoru, ve známém prostředí, vyjádření vlastní myšlenky, argumentace, rozšíření poznatků o sobě a svém okolí, začíná se rozdělovat mužská a ženská role
4. mladší školní věk ? 6- 11 let
školní docházka ? nutná školní zralost či způsobilost pro školní práci, vytváření vlastního žebříčku hodnot, hra ? většinou se stejným pohlavím, přiměřená kontrola emocí, sebeovládání, společné provádění úkolů, dovednost přijmout i méně zábavné úkoly, být méně závislý na rodičích a podřídit se cizí autoritě
5. dospívání
a) puberta ? 11 ? 15 let ? období druhého vzdoru, změny nálad, citová nestálost, impulzivita v jednání, vyhraňování zájmových činností a jejich rozvoj, postupné odpoutávání se od rodiny
b) adolescence ? 15 ? 22 let
osamostatňování, kolem 22 roku definitivně ukončen somatický vývoj, doba sociální zralosti
6. dospělost
a) časná a střední dospělost ? 22 ?45 let
nezávislost na rodičích, plné rozvinutí v pracovní činnosti, vyrovnanost, vrchol učení 22- 35 let, nad 45 let schopnost učení pomalu upadá
b) pozdní dospělost ? 45 ? 65 let
7. stáří ? nad 65 let
opotřebovanost organismu, snížená výkonnost, zdravotní handicapy, mění se
paměť ? snáze se vybavují detaily z mládí, redukuje se spektrum zájmů
Proces socializace
= proces, jímž se dítě postupně stává členem lidské společnosti
-proces sociálního učení
základní aspekty socializace:
osvojení základních kulturních návyků (stolování, udržování tělesné čistoty, oblékání, slušného chování ? zdravení, děkování atd.)
osvojení mateřského jazyka a dalších forem sociální komunikace
osvojení základních poznatků o přírodě a společnosti a základní časoprostorové orientace
osvojení sociálních rolí přiměřených věku a pohlaví
orientace v základních společenských normách a hodnotách (co je správné nebo nesprávné, co je pravdivé a nepravdivé, spravedlivé a nespravedlivé atd.)
postupný vývoj sebekontroly a regulace chování, přechod od přirozeného dětského egoismu k základům prosociálního chování
podstatou socializace je osvojení takového chování, jaké společnost vyžaduje po svých členech
– socializace probíhá nejdříve v rodině (tzv. primární socializace), pak se vlivy postupně rozšiřují
– socializace vede k rozvoji sebeuvědomování, k utváření myšlení, cítění, jednání
způsoby socializace:
1. sympatie a citová nákaza ? např. vážná nálada na pohřbu, veselá na svatbě, atmosféra hlediště při sportovním utkání, móda (džíny, minisukně?)
2. nápodoba ? neprobíhá mechanicky, ale výběrově
3. sugesce a autosugesce ? přejímání názorů osoby, která sugestivně působí
socializaci lze chápat
a) z hlediska fylogenetického ? jak se člověk během svého historického vývoje polidšťoval a zespolečenšťoval
b) z hlediska ontogenetického ? sociální vývoj jedince