Vývojová psychologie

periodizace vývoje, učení, druhy učení, výsledky učení

Periodizace vývoje

• na člověka působí 3 základní činitele:

I/ Vlivy prostředí

• výchova, klimatické podmínky

II/ Vnitřní biologické podmínky

• vrozené předpoklady, vlivy působící na jedince v průběhu období prenatálního, perinatálního a postnatálního

III/ Vlastní aktivita jedince

• činnosti člověka:
• práce, hra, činnosti ve volném čase

Prenatální období

• začíná samotným početím (splynutí mužské a ženské zárodečné buňky)
• pokračuje vývojem plodu v matčině těle, končí narozením

I/ Embryonální

• od početí do 2 měsíců

II/ Fetální

• plod od 3 měsíců do narození
• jsou patrné určité psychické funkce a reakce
• psychický stav matky má na plod také vliv
• positivní je chtěné těhotenství, podpora okolí, harmonický vztah s otcem dítěte

Novorozenecké období

• měsíc až 6 týdnů po narození
• porodem nastává pro dítě šok – samo dýchá, je mu zima atd.
• důležité jsou první okamžiky po porodu (porodní trauma způsobuje později neurosy)
• velmi důležitý je poporodní vztah s matkou – tzv. rooming in
• „biologické zrcadlo“ – napodobování dětí dospělými
• symetrická (matčina snaha) a nesymetrická (egoismus, nezralost, empatie) komunikace
• normální porodní váha dítěte je 3 – 3,5 kg, výška kolem 50 cm
• dítě se vyživuje mateřským mlékem
• krátké úseky mezi bděním a spánkem

Kojenecké období

• do konce prvního roku života
• ztrojnásobí se počáteční váha a zvětší se hlava
• rychlý motorický rozvoj
• sezení, lezení, uchopování
• rozvoj vnímání – zrak, sluch, hmat
• rozvoj psychiky
• příprava na osvojení řeči – předřečové období
• broukání, žvatlání, jednoslovná řeč
• diferenciace emocí
• formování prvních trvalejších sociálních vztahů
• s těmi, kdo o ně pečují, včetně biosociálního kontaktu s matkou

Batolecí období

• 2. a 3. rok života
• osvojení „lokomoce“ – chození, běhání, skákání
• rozvoj jemné motoriky – motorika rukou („samoobsluha“)
• rozvoj tvořivosti kreslení
• vývoj řeči
• ve 2 letech až 300 slov, ve 3 letech až 1000 slov a spojování do vět
• rozvoj logického myšlení
• dítě dokáže vyjádřit své přání a začíná klást otázky
• dítě si uvědomuje své „já“
• rozvoj sociálních vztahů
• postupně se odpoutává od matky a navazuje vrstevnické vztahy
• dítě začíná spolupracovat s okolím

Předškolní věk

• končí vstupem do školy
• dítě rychle roste a zeštíhluje
• rozvoj pohybové koordinace a zručnosti
• umí 3– 4000 slov
• vývoj samostatnosti a udržování pozornosti
• velmi bohatá představivost (dětské lži)
• rychlý společenský vývoj – pociťování ženské a mužské role
• dítě poprvé výrazněji překračuje rámec své rodiny a se svými vrstevníky si hraje
• manipulační, pohybové, konstruktivní, didaktické, tematické – „hraní rolí“
• dítě umí kreslit, převažuje konkrétně názorné a pojmové myšlení, formuje se vědomí

Mladší školní věk

• od vstupu do školy do 11. – 12. roku
• úroveň školní zralosti:

I/ Biologická

• v 6. –7. roce se dítě učí číst, psát a počítat

II/ Psychosociální

• rozumová vyspělost, motivační a sociální zralost, sebeovládání, rozvíjení schopností, menší závislost na rodičích
• pro další vývoj nezbytná hra a učení

Pubescence

• přibližně do 15 let
• pohlavní dospívání, psychické a sociální změny
• rozvoj rozumových schopností
• nové začlenění jedince do společnosti
• citová nestálost, změny nálad, prostořekost, nepředvídatelnost
• postupné odpoutávání od rodiny, hledání sebe sama

Adolescence

• končí mezi 20 – 22 lety
• postupné osamostatňování od původní rodiny, prohloubený vztah k vrstevníkům a rozvoj sexuality
• volba povolání a profesní příprava

Raná a střední dospělost

• od 20 – 25 let do 40 – 45 let
• biologická, psychická a sociální zralost
• smysl pro zodpovědnost
• plná realizace pracovní činnosti
• manželství a rodičovství

Pozdní dospělost

• 40 – 45 let do 65 let
• změna rodinných vztahů, vrcholný profesní rozvoj

Stáří (senium)

• změna sociálního zařazení
• biologické stárnutí organismu – pokles výkonnosti
• probíhá individuálně
• změny v psychice
• částečná změna projevů osobnostních rysů
• positivní je aktivní stáří – koníčky apod. – pocit užitečnosti

Učení

• celoživotní činnost
• učí se i zvířata
• úlohou je:
• aktivně se vyrovnávat s okolním prostředím (přírodním i společenským)
• získávat předpoklady pro plný, aktivní a tvořivý život
• zvyšovat možnosti k vykonávání náročných činností
• rozvoj osobnosti

I/ Mimovolné II/ Záměrné Druhy učení

I/ Učení poznatkům

II/ Sensomotorické

• smyslově pohybové
• získávání různých dovedností
• rozvíjí názorné poznávání a pohybové stránky činností

III/ Učení intelektovým činnostem

• učení se metodám řešení různých problémů
• rozvíjí myšlenkové procesy a intelektové schopnosti a dovednosti

IV/ Sociální

• učení se žít mezi lidmi a začleňování do lidské společnosti
• osvojování různých forem společenského chování (pozdrav, stolování), které se většinou učíme nápodobou nebo identifikací

Metody učení I/ Celková

• několikrát si přečteme objekt učení

II/ Dílčí

• učení vybraných úseků

III/ Kombinovaná

• celkové seznámení se s problémem a důkladnější probrání obtížných úseků

Thorndikovy zákony

Instrumentální podmiňování

• E. L. Thorndike
• podobně jako Pavlov dělal pokusy se zvířaty
• na Thorndika navázal B. F. Skinner
• dále se zabýval otázkou, jak postupovat se zpevňováním, resp. jak programovat poskytování odměn (zpevnění), na jaké reakce organismu, aby naučení určitého chování proběhlo co nejrychleji

Výsledky učení Vědomosti

• soustavy představ a pojmů
• z nejrůznějších oborů
• osvojujeme si je ve škole, prostřednictvím her, sdělovacích prostředků a knih

Dovednosti

• dílčí psychické předpoklady pro vykonávání určité činnosti
• k osvojování dochází záměrně i bezděčně

I/ Sensomotorické

• pohybové dovednosti
• psaní, skákání, pletení, řízení, žehlení, hra na nástroj

II/ Intelektové

• myšlenkové dovednosti
• řešení soustav rovnic, užívání gramatických pravidel

III/ Sociální

• společenské dovednosti
• empatie, vedení skupiny, spolupráce, pochvala

Návyky

• dílčí psychické předpoklady pobízející člověka v určité situaci k určitému chování
• positivní i negativní
• jednotlivé druhy učení i jejich výsledky jsou vzájemně propojené
• výsledky učení závisejí na:
• metodě učení
• výsledcích učení předchozího a motivaci
• aktuálním stavu jedince, na jeho rysech a vlastnostech
• vnějších podmínkách učení
• obsah učiva, metody vyučování, působení a vlastnosti učitele, vybavení školy, cíle, které si škola staví, zázemí a postoje k učení v rodině, emoční atmosféra v rodině i školní třídě

Fáze učení

I/ Motivační

• něco nás motivuje
• motivace:

Vnitřní

• vlastní přesvědčení o užitečnosti, touha po nových vědomostech, obohacení, vlastní zájem

Vnější

• strach z neúspěchu, vyhnutí se nepříjemnostem, něčí přání

II/ Poznávací

• jsme již motivováni
• postupné pronikání do problému učebního materiálu

III/ Výkonová

• samotný proces učení
• získávání vědomostí, dovedností a návyků, pochopení látky, vyřešení úlohy
• jsme schopni podat nějaký výkon
• zde mnohdy učení končí

IV/ Kontrolní

• ověřování získaných zkušeností

Učení zvířat I/ Podmiňováním

• I. P. Pavlov
• opakování situací – podmíněné reflexy

II/ Učení pokusem a omylem

• Thorndike
• „problémové klece“ – zpevňování reakce (opakováním)
• úspěch – odměna, provinění – trest
• „instrumentální chování“ – chování je nástrojem k dosažení určitého cíle

III/ Učení postupnou aproximací

• Skinner – postupy zpevňování
• „programové učení“ – jak postupně nasměrovat odměnami určitého chování
• v 60. a 70. letech se některé principy programovaného učení začaly aplikovat na člověka
• např. princip aktivní odpovědi, princip malého kroku, princip individuálního tempa atd.

Efektivní učení

I/ jedinec si musí upravit obecné rady podle sebe samého

II/ studium je činností v čase a prostoru

• je třeba vytvořit si své vlastní optimální učební zvyklosti

III/ důležité je ujasnit si smysl daného učiva

IV/ je potřeba si vytvořit rámcovou představu o celkové skladbě učiva, kterým se budeme zabývat

• program vlastního postupu

V/ nevěnovat se jen studiu učebnic, ale proniknout i do širších souvislostí učiva

VI/ dokumentace

• kartotéka, soupisy pojmů, přehledy

VII/ vytvořit si vlastní mechanismy kontroly našeho studia

VIII/ najít si studijního partnera

IX/ snaha vžít se do učitele – ujasnit si, co a proč po nás bude chtít

X/ analýza chyb a neúspěchů