Vývoj v období kojence a batolete
Kojenecké období (2. – 12. měsíc)
Začíná kolem 7 týdne po narození, končí v době, kdy si dítě začíná osvojovat řeč a vzpřímenou chůzi (tj. na konci 1. roku života). Celý první rok života dítěte se vyznačuje velmi rychlým tempem tělesného i duševního vývoje.
Tělesný vývoj – charakterizováno zejména prudkým růstem (asi o 25 cm) a přibírání na hmotnosti (asi 200% porodní hmotnosti) → v 1 roce měří 75-80 cm a váží 10-12 kg. Osifikuje se kostra, kolem 6. měsíce se prořezávají řezáky. Z vnitřních orgánů jsou pro psychický vývoj nejdůležitější změny CNS (mozek se zvětšuje až na dvojnásobek).
Vývoj pohybů – v motorice dochází k mohutnému rozvoji – přechod od reflexivních pohybů k pohybům řízeným a záměrným. V druhé polovině roku se dítě učí samostatně posazovat, plazit se, lézt, pak se u opory i postaví, koncem 1. roku dítě začíná chodit. Zdokonalují se i manipulační schopnosti (k záměrnému uchopování dochází koncem 3. měsíce – dítě spojuje činnost zraku a rukou).
Rozvoj poznávacích procesů – u kojence jsou počátky poznávacích činností neoddělitelně spojeny s emocionálním prožíváním. Dítě projevuje libost a nelibost (při nedostatku podnětů). Rozvoj sluchového vnímání – dítě je schopno soustředit se na jednotlivé zvuky a odlišit je od ostatních. Rozvoj zrakového vnímaní je pomalejší, asi ve 4. měsíci rozpozná dítě tvář matky, resp. osoby, která o něj pečuje. V poslední čtvrtině prvního roku se zakládá funkce myšlení – pouze jednoduché myšlenkové pochody, ke kterým nepotřebuje řeč (např. přitažení hračky hůlkou) → myšlení předřečové.
Činnosti dítěte – doba denního spánku se zkracuje, dítě je stále více aktivní, hraje si, dotýká se předmětů a hraček, tluče jimi apod. → činnost = experimentace. Častou činností vokalizace – broukání, výskání, žvatlání = fonetický základ budoucí řeči.
Vývoj citů – citové uspokojení, které dítěti přináší styk s lidmi, je nesmírně důležité pro celý jeho další vývoj. Novorozenci rozeznávají pouze libost či nelibost, kdežto u kojence již můžeme pozorovat spokojenost, radost, strach, vztek, zvědavost, nedůvěra. Znakem citů je velká labilita (nestálost).
Sociální vztahy – nemluvně je výrazně egocentrické. Vztah k dospělým osobám se utváří na základě uspokojování potřeb dítěte. Ve vztahu k cizím osobám se kolem poloviny roku objevuje ostych a strach, ke konci prvního roku je už poměr k cizím osobám přátelštější. Mezi dětmi se v tomto věku vztahy neutváří, na začátku tohoto období jsou si zcela lhostejné, v druhé polovině roku projevují zájem o druhé dítě jen jako o objekt.
Období nemluvněte končí pokusy o samostatnou vzpřímenou chůzi a vyslovením prvních smysluplných slov. Další vývojová etapa bývá někdy označována jako útlý věk, nejčastěji jako období batolete.
období batolete. ( mladší batole 1-2 roky, starší batole 2-3 roky)
Období intenzivního rozvoje pohybu a zdokonalování řeči v souvislosti s rozvojem myšlení.
Období vzniku sebeuvědomování, utváření základů osobnosti a osvojování si prvních společenských návyků. Do 3 let dítě vyroste o dalších asi 20 cm a dosáhne hmotnosti kolem 15 kg → změnou tělesné výšky a se mění i tvar dětského těla.
V pohybovém vývoji dělá dítě velké pokroky díky osifikaci kostry a upevňování svalstva (chůze, běh, skákání, chůze do schodů apod.). Rozvoj koordinace pohybů, zdokonalují se pohyby rukou, prstů, zlepšuje se schopnost uchopovat předměty a manipulovat s nimi. Úroveň rozvoje pohybů je jedním z ukazatelů celkové vývojové vyspělosti dítěte. Dítě zvládá manipulaci s kostkami, čmárání tužkou, obrací stránky v knize, navléká korálky…Zvládá pohybové úkony nezbytné při sebeobsluze: pije a jí samostatně, umyje a utře si ruce, svlékne se, rozepíná si knoflíčky apod. Důležitým vývojovým prvkem vyhraňování tzv. laterality. Lateralita se dominance jednoho z párových orgánů podmíněná převahou funkce jedné mozkové polokoule nad druhou. Ve 2. roce začínají děti dávat přednost jedné ruce před druhou.
Rozvoj poznávacích procesů – rozvoj kinestatického a statického vnímání. Na konci 3. roku dítě dokáže s jistotou chodit. Hmatové vnímání se rozvíjí hrou i jinými činnostmi. Sluchové vnímání se zpřesňuje na základě slyšení vlastní i cizí řeči. K nejzávažnějším změnám dochází ve zrakovém vnímání, vzpřímený postoj těla umožňuje ortoskopické vidění, batole začíná postupně vnímat barvy.
Paměť – Batole je již schopno si zapamatovat krátkou básničku. Z konce třetího roku nejčastěji pochází nejrannější vzpomínky. Asi v 18 měsících se objevuje fantazie – tu dítě vkládá do her. Představy důležité pro rozvoj myšlení, které se z myšlení předřečového mění na myšlení řečové – zjištění, že každá věc má své pojmenování.
Vývoj řeči – počátky řeči se formulovaly už v předřečových činnostech – křik, vískání, žvatlání…První smysluplná slova se objevují kolem 12 měsíců (jedno či dvouslabičná).
1 rok 5 – 10 slov
1,5 roku asi 100 slov
2 roky 300 – 600
3 roky 900 – 1500
dospělost 15000 – 30000 slov
V řeči dětí řada novotvarů. Vývoj řeči v rodině je určován především kladným kontaktem s dítětem.
Vývoj citů – převažují libé city, typická zvýšená vzrušivost a větší citová labilita. V sociálních citech dochází ke změně – dítě nechce lásku jen přijímat, ale i dávat (pocit bezpečí, jistoty). Mezi druhým a třetím rokem se utváří sebecit – souvisí s uvědoměním si sebe sama. Vzniká pocit vlastního JÁ (tzv. jájství). Na omezování reaguje batole vzdorem.
Batole má zájem podobat se svým chováním co nejvíce dospělým, které má rádo. Proto je období batolete nejhodnější doba k začátku utváření základních společenských návyků.