Ústava
7. ÚSTAVA – místo v právním řádu, struktura, obsah, historie české ústavnosti, státní symboly.
- MÍSTO V PRÁVNÍM ŘÁDU
- Ústava je nevyšší a základní zákon státu. Definuje jeho politický systém, představuje záruku, že státní moc bude vykonávána v souladu se zákonem a že budou respektována práva a svobody lidí.
- Jako zákon nejvyšší právní síly stojí nad všemi ostatními zákony a právními předpisy, které s ní musí být v souladu.
- č. 1/1993 Sb. = Ústava ČR
- Ústavní soud = kontroluje dodržování Ústavy a lidských práv; dohlíží na to, abyc žádné zákony a předpisy nebyly v rozporu s Ústavou; chrání Ústavu
- Listina základních práv a svobod = má stejnou právní pozici jako Ústava
- Ombudsman = veřejný ochránce lidských práv; má zvláštní roli při poskytování ochrany občanům , pokud se poruší právo
- OBSAH
- Úvod – preambule → hodnoty a tradice, ke kterým se stát hlásí
- Hlava první
- Základní ustanovení o státě (hranice, hlavní město, státní symboly)
- Podstata a zásady demokratického státu a politického systému
- Hlava druhá → Moc zákonodárná = parlament
- Hlava třetí → Moc výkonná = prezident, vláda
- Hlava čtvrtá → Moc soudní = ústavní soud + soudy
- Hlava pátá → Nejvyšší kontrolní úřad (kontrola státního rozpočtu a hospodaření se státním majetkem)
- Hlava šestá → Česká národní banka
- Hlava sedmá → Územní samospráva a členění státu
- Hlava osmá → Přechodná a závěrečná ustanovení
- HISTORIE ČESKÉ ÚSTAVNOSTI
- 1920 – první Ústava Československé republiky; ČSR byla demokratickou parlamentní republikou
- Druhá světová válka – došlo k rozpadu na slovenský stát a protektorát Čechy a Morava → ústava byla zrušena → obnovena v roce 1945 (trochu pozměněna)
- 1948 – Ústava 9.května – po uchopení moci KSČ, diktatura komunistického typu – znárodňování
- 1960 – Socialistická Ústava – nic podstatného nezměnila – ČSR mělo stále charakter totalitárního komunistického státu, formulace o vedoucí úloze KSČ ve společnosti a ve státě
- 1968 – přijat ústavní zákon o československé federaci (ČSFR) – stát se stal složeným
- 1989 – ČSR opět demokratickou parlamentní republikou
- 1991 – přijata Listina základních práv svobod
- 1992 – po rozdělení ČSFR přijata Ústava České republiky – v platnost vstoupila 1.1.1993 – platí do současnosti, spolu s Listinou tvoří základní ústavní pořádek
- STÁTNÍ SYMBOLY
- Státní symboly jsou předměty, které si stát určil jako své oficiální a nezaměnitelné označení; vycházejí z tradic státu, který reprezentují.
- Naše státní symboly:
- Velký státní znak
- Spojení Čech, Moravy, Slezska
- Štít ze čtyř částí:
- První a čtvrté pole = stříbrný dvouocasý lev se zlatou korunou a zbrojí
- Druhé pole = stříbrno-červeně šachovaná moravská orlice se zlatou korunou a zbrojí
- Třetí pole = Černá slezská orlice s červenou zbrojí a zlatou korunou, ozdobená stříbrným půlměsícem
- Malý státní znak – stříbrný dvouocasý lev se zlatou korunou a zbrojí
- Státní barvy – bílá, červená a modrá
- Státní vlajka – státní vlajka se skládá z horního bílého pruhu a dolního červeného pruhu, do nichž je vsunut žerďový modrý klín; poměr šířky k délce je 2:3
- Vlajka prezidenta republiky – čtvercového tvaru; na bílém podkladu, olemovaným okrajem z bílých, červených a modrých plaménků je umístěn velký státní znak, pod kterým je na červené stužce podložené žlutými lipovými ratolestmi bílý nápis PRAVDA VÍTĚZÍ.
- Státní pečeť– tvořena velkým státním znakem podloženým lipovými ratolestmi; okolo je vepsán nápis ČESKÁ REPUBLIKA
- Státní hymna – první sloka písně „Kde domov můj“ z původní české hry Fidlovačka; autor hudby – František Škroup; autor textu – Josef Kajetán Tyl
- Korunovační klenoty– neoficiální symbol; Svatováclavská koruna, jablko a žezlo
- Velký státní znak