Úloha peněz v ekonomice: peníze, banky, kurz měny a konvertibilita

Peníze jsou zvláštním druhem zboží. Směna zboží za zboží se nazývá naturální směna (dnes používáme termín barter) a je historicky nejstarší formou směny. Prostředníkem směny (všeobecným ekvivalentem) se později z praktických důvodů stávají peníze.
Z historie víme, že se peníze vyskytovaly v různých podobách:
zbožové peníze (funkci peněz plní určité druhy zboží např.: plátno, drahé kovy)
mince z drahých kovů
papírové peníze a mince z jiných než drahých kovů
peníze v bezhotovostní podobě (např. na účtech)
Peníze plní v ekonomice tyto základní funkce:
jsou prostředkem směny (výměna za zboží a obráceně)
jsou mírou hodnot (ocenění služeb a statků v ekonomice)
jsou uchovatelem hodnot
Každý stát má vlastní měnu tj. peněžní soustavu.Většina otevřených ekonomik více či méně obchoduje s jinými zeměmi, z čehož vyplynula nutnost převádět měnu jednoho státu za měnu druhého státu, ovšem záleží na konvertibilitě měny:
plně směnitelná (konvertibilní, u nás od roku 1995)
částečně směnitelná (vnitřně směnitelná, státem stanovena pravidla omezující výměnu své měny, u nás od 1990 do 1995)
nesměnitelná (nekonvertibilní, stát zakazuje držení cizích měn, u nás do 1990)
Převodům jednotlivých měn pomáhá zejména měnový kurz tj. cena měnové jednotky jedné země vyjádřená v peněžní jednotce jiné země. Soupis měnových kurzů se nazývá kurzovní lístek, u nás je vydáván centrální bankou každý pracovní den.

V roce 1990 vznikl v ČR dvouúrovňový bankovní systém:
centrální banka (ústřední, cedulová, emisní) – jedná se o státní instituci, a nepodnikatelský subjekt, u nás je to Česká národní banka, ČNB sídlí v Praze a jejím nejvyšším řídícím orgánem je bankovní rada v čele s guvernérem
obchodní banky – tj. podnikatelské subjekty

ČNB a její funkce:
určuje a prosazuje vnitřní a vnější měnovou politiku
sleduje množství peněz v oběhu, emituje (vydává) nové peníze a opotřebované nebo neplatné stahuje z trhu
dohlíží nad činností obchodních bank (kontrolní funkce), poskytuje bankám úvěry a ukládá jejich depozita (banka bank)
vede účty státního rozpočtu
spravuje měnové rezervy ve zlatě a devizách
obchoduje se cennými papíry (především státními)
je vrcholnou institucí bankovního dozoru
nástroje ČNB:
1. přímé – používá se jen u centrálně plánované ekonomiky
2. nepřímé – použití v tržní ekonomice
diskontní sazba = úrok, za který půjčuje komerčním bankám peníze a za který úročí jejich vklady, tj. stanovuje základní cenu peněz na trhu
určuje výši povinných nejnižších bankovních rezerv tj. likviditu (ta je stanovena procentuelně z jmění banky)
lombardní úvěry – úvěry poskytované obchodním bankám za zástavu cenných papírů
operace na volném trhu – centrální banka obchoduje s cennými papíry (např. povodňové dluhopisy) a tím zvyšuje či snižuje množství peněz v oběhu
SWAPY – doporučení k nákupu či prodeji cizích měn
revalvace – zpevnění měny, ne prostřednictvím trhu, ale úředním opatřením centrální banky,slouží k vyrovnání parity kupních sil, výhodné pro dovozce
devalvace – snížení oficiálního kurzu měny tzn. znehodnocení hodnoty měny, výhodné pro vývozce

Komerční banky:
Vyvíjí činnost za účelem dosažení zisku. Zisk je dán úrokovým rozpětím (úroky přijaté z úvěrů minus úroky vydané vkladatelům). Dalším příjmem jsou poplatky za služby, poskytované klientům např. vedení účtu platební karty, poradenství, depozitní služby,směnárenské operace, bezhotovostní platební styk atd. souhrnně se nazývají neutrální operace
pasivní operace: – klient je věřitel a banka dlužník
netermínované vklady (vkladní knížky, běžné podnikatelské účty)
termínované vklady – pro banka jsou stabilnější, proto mají vyšší úrok
korunové vklady
devizové vklady
aktivní operace: – banka je věřitel a klient dlužník, sledují se 2 ukazatelé při poskytování úvěrů a) výnosnost a za b) návratnost
Ad b) banka prověřuje: bonitu – majetkové poměry žadatele a jeho schopnost dostát závazkům, podnikatelský záměr, likviditu (schopnost přeměny majetku na hotové peníze)
ve většině případů chce banka od klient i určité záruky a to ve formě: zástavy nemovitosti (hypoteční úvěr), zástavy movitosti – cenné papíry,stroje, zásoby. . . (lombardní úvěr) nebo ručitele
druhy úvěrů: krátkodobé – do 1 roku
střednědobé – 1 – 4 roky
dlouhodobé – nad 4 roky
nejčastějšími typy úvěrů jsou: hypoteční, lombardní, spotřební nebo kontokorentní tj. běžný účet s možností čerpat krátkodobý úvěr do výše limitu, stanoveného ve smlouvě o zřízení účtu

Speciální bankovní instituce:
úvěrová družstva (kampeličky), ty od členů přijímají vklady a zároveň jim poskytují úvěry
hypoteční banky – úvěry jsou poskytovány hlavně na zástavbu nemovitostí, zejména na bytovou výstavbu
stavební spořitelny – úvěry pro zlepšení bydlení či výstavbu nového bydlení
pojišťovny
leasingové společnosti
investiční společnosti