Učení
- celoživotní činnost
- učí se i zvířata
· úlohou lidského učení je:
- aktivně se vyrovnávat s okolním prostředím (přírodním i společenským)
- získávat předpoklady pro plný, aktivní a tvořivý život
- zvyšovat možnosti člověka k vykonávání náročných činností
- rozvoj osobnosti
1. širší pohled
- získávání všeobecných poznatků a dovedností – dělí se na mimovolné (dítě se učí pohybovým dovednostem) a záměrné (maminka učí dítě chodit na nočník)
2. užší pohled
- získávání vědomostí a návyků (cílevědomá činnost vlastní pouze člověku)
Druhy lidského učení
1. Učení poznatkům
- je buď paměťové (memorování) nebo myšlenkové (logické)
- učení poznatkům z jednotlivých vědních oborů či oblastí praxe
- osvojování vědomostí a informací
2. Senzomotorické učení
- senzomotorické = smyslově pohybové
- získávání různých dovedností (psaní na stroji, vyšívání, modelování)
- rozvíjí názorné poznávání a pohybové stránky činností
3. Učení intelektovým činnostem
- jde o učení se metodám řešení různých problémů
- rozvíjí myšlenkové procesy a intelektové schopnosti i dovednosti
4. Sociální učení
- díky němu se člověk učí žít mezi lidmi a začleňuje se do lidské společnosti
- osvojování různých forem společenského chování (pozdrav, stolování, atd.), které
se většinou učíme nápodobou nebo identifikací (ztotožněním)
- metody učení: celková, dílčí, kombinovaná
- celková – několikrát si přečteme objekt našeho učení
- dílčí – učení vybraných úseků
- kombinovaná – celkové seznámení se s problémem a důkladnější probrání obtížných celků a úseků
Výsledky lidského učení
· vědomosti – jsou to soustavy představ a pojmů a mohou být z nejrůznějších oborů (např. poznatky z anatomie, přehled o výtvarném umění 20. století, znalost pravidel hry „Člověče, nezlob se“ atd.); osvojujeme si je ve škole; zároveň se s řadou vědomostí o společnosti, přírodě a o praktických činnostech setkáváme od nejútlejšího dětství prostřednictvím her, sdělovacích prostředků a knih
· dovednosti – charakterizujeme je jako dílčí psychické předpoklady pro vykonávání určité činnosti; k jejich osvojování dochází záměrně i bezděčně
- senzomotorické – pohybové dovednosti (psaní, skákání do výšky, pletení, řízení automobilu, žehlení, hra na hudební nástroj)
- intelektové – myšlenkové dovednosti (řešení soustav rovnic, užívání gramatických pravidel)
- sociální – společenské dovednosti (vcítění se do druhého, vedení skupiny, spolupráce, pochvala, odhadnutí reakce člověka)
· návyky – jsou to dílčí psychické předpoklady, které pobízejí člověka v určité situaci k určitému chování (např. čištění si zubů, uklízení po jídle ze stolu, příprava do školy, pití alkoholu atd.); mohou být jak pozitivní (usnadnění činnosti) tak i negativní (zlozvyky, kterými můžeme ohrožovat sebe i okolí)
- jednotlivé druhy učení i jejich výsledky jsou vzájemně propojené
- např. výhodou jsou rozvinuté senzomotorické a sociální dovednosti (orientace v sociálních vztazích, umění spolupracovat)
· výsledky učení závisejí na:
- postupu při učení (metodě učení)
- výsledcích učení předchozího a motivaci
- aktuálním stavu jedince, na jeho rysech a vlastnostech
- vnějších podmínkách učení (obsah učiva, metody vyučování, působení a vlastnosti učitele, vybavení školy, cíle, které si škola staví, zázemí a postoje k učení v rodině, emoční atmosféra v rodině i školní třídě)
Fáze lidského učení
1. Motivační
- něco nás inspiruje (motivuje)
- motivace – může být vnitřní (vlastní přesvědčení o užitečnosti, touha po nových vědomostech, obohacení, vlastní zájem) nebo vnější (strach z neúspěchu, vyhnutí
se nepříjemnostem, něčí přání nebo příkaz)
2. Poznávací
- jsme již motivováni
- postupné pronikání do problému učebního materiálu
3. Výkonová
- samotný proces učení
- získávání vědomostí, dovedností a návyků, pochopení látky, vyřešení úlohy
- jsme schopni podat nějaký výkon
- zde mnohdy učení končí
4. Kontrolní
- ověřování získaných vědomostí (zjištění co jsem se a jak jsem se naučil)
Učení zvířat
1. Učení podmiňováním
- Pavlov – opakování situací (podmíněné reflexy)
2. Učení pokusem a omylem
- Thorndike – problémové klece – zpevňování reakce (opakováním)
- úspěch a odměna nebo provinění a trest – zpevňování
- instrumentální chování – chování je nástrojem k dosažení určitého cíle
3. Učení postupnou aproximací
- Skinner – postupy zpevňování
- programované učení – jak postupně nasměrovat odměnami určitého chování
- v 60. a 70. letech se některé principy programovaného učení začaly aplikovat na člověka (např. princip aktivní odpovědi, princip malého kroku, princip individuálního tempa, atd.)