Teorie práva
PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI
Jsou to okolnosti nebo podmínky, které musí nastat, aby vznikl právní vztah.
Právní vztahy – jsou vztahy ve společnosti, které jsou upraveny právními předpisy.
- př. pracovně právní vztahy, občanskoprávní vztahy.
Druhy: 1) Právní skutečnosti, které jsou závislé na lidské vůli
- právní úkony
- protiprávní úkony (v rozporu se zákonem)
Lidská vůle – se projeví navenek jednáním člověka
- aktivita – konáním
- pasivita – nekonáním, opomenutím
- Právní skutečnosti nezávislé na lidské vůli
- právní události (narození člověka, běh času, lhůty, úmrtí člověka)
- protiprávní stavy (náledí zimě, stav, který vznikl nezávisle na vůli člověka, ale někdo – fyzická nebo právnická osoba je povinna ho odstranit).
PRÁVNÍ NORMY
Je obecně závazné pravidlo chování, které má zákonem stanovenou nebo uznanou formu a je vynutitelné státním donucením.
Znaky právní normy:
- Normativnost – příkazy, zákony, oprávnění
- Závaznost – subjekt právního vztahu si nemůže rozhodovat o tom, zda-li pravidlo chování dodrží, či nikoliv.
- Obecnost – znamená to, že se vztahuje na neurčitý počet případů k neurčitému počtu subjektů.
- Státní donucení – je znak právní normy, který ji odlišuje od ostatních norem (např. morální).
Státem stanovená forma – publikováno ve formě zákona, ústavy, vyhlášky.
Druhy právních forem:
- Podle stupně vymezení pravidla chování dělíme právní formy na:
- Přikazující – není-li student tázán, drží pusu a krok
- Zakazující – tělesné tresty
- Opravňující
- Podle stupně závaznosti:
- Kaogentní (jednoznačné) – tyto právní normy jsou typické pro právo trestní, finanční
- Dispozitivní (podpůrné) – umožňuje odchylnou dohodu, což zejména, že účastníci právního vztahu se bud´řídí ustanovením nebo si svá práva a povinnosti upraví odchylně ve smlouvě.
Platnost a účinnost právních norem
- Platnost právních norem:
Legislativní proces – právní norma musí být řádně projednána
- projednání, schválení
- podpis
- prezidenta
- předsedy poslanecké sněmovny
- premiéra
- Právní norma je účinná bud´tedy dnem, který je stanovený v právní normě.
- Druhá možnost je účinná 15 dnem po dni publikace.
- Právní normy tzv. zákonné (zákony, ústavy, zákonná opatření, nařízení vlády, vyhlášky
ministrů se publikují ve → SBÍRCE ZÁKONU.
- Publikace obecné vyhlášky se vyvěsí na úřední tabuli městského úřadu.
PRÁVNÍ VZTAHY A JEJICH PRVKY
Právní vztahy – jsou společenské vztahy, které jsou upraveny příslušnou právní normou.
Prvky právních vztahů – jsou části, ze kterých se stává každý právní vztah.
1. Objekt – je to, k čemu daný právní vztah směřuje.
Právními objekty jsou:
- Věci
- Práva
- Jiná majetková příslušenství
Ad1) Nemovité – pevně spojeny se zemí (pozemky, budovy, věci)
Movité – jsou všechny ostatní
Ad2) Součást věci – součástí věci je vše, co k ní patří a co nelze od ní oddělit, aniž by věc
ztratila svou užitnou hodnotu.
Ad3) Příslušenství – je tedy věc, která se může od hlavní věci oddělit, aniž věc ztratí svou
užitnou hodnotu.
Pohledávka – je právo požadovat zaplacení
- je vztah mezi ručitelem a věřitelem
- př. autorská práva
2. Obsah – tvoří práva a povinnosti jejich účastníků nebo-li subjektů
- Povinnost něco dát (dare) – zaměstnavatel je povinen dát mzdu
- Povinnost něco konat (facere) – pracovat pro zaměstnavatele
- Povinnost něčeho se zdržet (omittere) – jednání, nekrást
- Povinnost něco strpět (pati)
- Všem povinnostem odpovídají na druhé straně příslušná práva.
3. Subjekty – účastníci právních vztahů
- fyzická osoba
- právnická osoba
Podmínky:
- Právní způsobilost fyzických osob
- Způsobilost k právům a povinnostem (mít práva a povinnosti)
- vzniká narozením – zaniká smrtí = právní subjektivita
- Způsobilost právních úkonů nebo-li způsobilost vlastním jednáním zavazovat se k povinnostem a nabývat práva (uzavírat smlouvy).
Vzniká v plném rozsahu zletilosti, tj. tedy dovršením věku 18let nebo předčasným uzavřením Sňatku osoby 16let, který jim schválil soud.
Způsobilost právních úkonů může být zrušena, odňata a to soudem, důvodem je duševní porucha.
V těchto případech jedná za tuto osobu opatrovník.
2)Právní způsobilost právnických osob
- Zakládá se společenskou smlouvou v případě více společníků a v případě jediného zakladatele je sepsána zakladatelská smlouva.
- Vzniká dnem zápisu do obchodního případně jiného obdobného rejstříku.
Jedná:
- Statutární orgán (jednatelé, ředitel školy)
- Osoby pověřené (statutární orgán pověří – zmocní osobu plnou mocí).
- Osoby, u kterých to vyplívá z náplně práce
Prokura
- zvláštní druh zastoupení v obchodně právních vztazích
- prokurista je oprávněn ke všem právním úkonům mimo zcizování a zatěžování
nemovitostí.
Prokurista – může být zástupcem podnikatelů, pouze těch, kteří jsou zapsání v obchodním rejstříku.
PRÁVNÍ ÚKONY
Jsou právní skutečnosti, které vznikají v souvislosti s jednáním člověka a jsou jedním ze základních předpokladů vzniku, zániku a změny právních vztahů.
Projev vůle člověka lze učinit několika způsoby:
- Výslovně – písemně, ústně
- Kunkludentně – kývnutím hlavy
- zruší něco bezeslova, změna závěti
Druhy právních úkonů:
členíme podle stran:
- Jednostranné – výpověd´z pracovního poměru, závěť
- Dvoustranné – smlouvy
- Vícestranné – NATO
Proces uzavírání smlouvy:
Je to právní úkon, který vzniká úplným a bezpodmínečným přijetím (akceptováním) smlouvy.
Aby byl právní úkon platný, musí splňovat určité náležitosti:
- Způsobilost k právním úkonům
- Projevení vůle musí být:
- Svobodné – bez nátlaku, fyzického nebo psychického
- Vážná – nesmí být učiněn v legraci
- Určitá – neurčitost projevu vůle způsobuje absolutní neplatnost právního úkonu
- Prostá – omylu a tísně – omyl musí být podstatný a spočívá v tom, že pokud by ten, kdo takto jednal, věděl pravou podstatu věci, nikdy by smlouvu nepodepsal.
- Tíseň je situace, kdy účastník právního úkonu má obavy o sebe, je třeba ve finanční tísni a smlouva byla uzavřena za nenápadně nevýhodných podmínek.
PROTIPRÁVNÍ ÚKONY
Právní skutečnosti, které jsou členěny v rozporu s právní normou.
Základní princip jednání člověka, ve dvou směrech:
- Opomenutí – (nekonání) nekonal, ač konat měl.
- Konání – konal, ač konat neměl.