Stuktura osobnosti
Psychologie osobnosti
- patří mezi teoretické psychologické disciplíny
- zabývá se duševním životem (procesem jeho utváření a jeho zákonitostmi)
- zkoumá zákonitosti utváření lidské psychiky
- zabývá se schopnostmi, temperamentem, charakterem, rysy
- zaměřuje se na studium individua jako aktivní bytosti
Osobnost – jednotná definice osobnosti neexistuje
– každý člověk je osobnost, každý má osobnost
– uspořádání psychických jevů v každém konkrétním člověku
Faktory působící na formování osobnosti:
- vnitřní – biologické podmínky – vrozené dispozice, vlohy <= průběh těhotenství matky, porod, růst, zrání, dědičnost
- vnější – působení prostředí a společnosti – přírodní podmínky + společnost, společnost nám předává hodnoty, normy, pravidla chování, utváří naše charakterové vlastnosti, působí na nás prostřednictvím skupin, do kterých jsme se začlenili, záměrné působení = výchova – prostřednictvím rodiny, školy, mas. médií
- naše vlastní aktivita – autoregulace, sebevýchova
Struktura osobnosti:
- schopnosti
- temperament
- charakter
- rysy
- 1.)Schopnosti – psychické vlastnosti, které umožňují člověku naučit se určitým činnostem a vykonávat je
– není vrozená, rozvíjí se záměrným i bezděčným působením prostředí
– vrozeným předpokladem schopnosti, který se dá rozvíjet, jsou vlohy
- jsou-li vytvořeny příznivé podmínky, mění se vlohy ve schopnosti
- Vnímání – percepční
- Pohybové – motorické
- Intelektové
Vloha= vrozený základ
- záleží na podporování a rozvíjení od malička
- i průměrnou vlohu lze při vhodném působení prostředí rozvinout ve schopnosti a naopak i nadprůměrná vloha může zakrnět
- určité, geneticky dané předpoklady
- např. hud. nadání, talent na jazyky
Nadání, talent, genialita– vysoce rozvinuté schopnosti pro speciální oblast lidských činností
Dovednosti – speciálnější než schopnosti, osvojujeme si je rychleji
Inteligence – soubor schopností sloužící k řešení problémů
– schopnost učit se a používat naučené
– intelektové schopnosti jsou u každého člověka jiné
-schopnost přizpůsobit se, orientovat se v nových situacíchna základě určování podstatných souvislostí a vztahů + schopnost řešit problémy
IQ=mentální věk/chron. věk x 100
-hranice slabomyslnosti – 68, průměr = 91-110
Tvořivost (kreativita) – soubor vlastností osobnosti, dává základní předpoklady pro tvůrčí činnost a tvořivé řešení problémů
- 2.)Temperament
– dynamické vlastnosti osobnosti
– rychlost a průběh citů
– soustava psychických vlastností, které se projevují způsobem reagování, chování a prožívání člověka
– Hipokrates vymezil čtyři druhy, podle převládajících tělesných tekutin
- cholerik- rychle a silně reaguje na podněty
- sangvinik – rychle a silně reaguje na podněty + city; společenský
- flegmatik – netečný, pomalý na reakce ® silný cit
- melancholik – pesimistický, sklíčený, city vznikají pomalu, jsou trvalé
- G. Jung rozdělil dva typy temperamentu:
- extrovert ( cholerik + sangvinik) – otevřený sdílný, nemá problémy s komunikací
- introvert (melancholik + flegmatik) – uzavřený těžce navazuje kontakty s lidmi, přátelství
nevyhraněný typ = ambiverze
I.P. Pavlov
Typ vyšší nervové činnosti
- silný – vyrovnaný – živý (sangvinik)
– nečinný (flegmatik)
-nevyrovnaný(cholerik)
- slabý (melancholik)
- 3.)Charakter – soubor vlastností osobnosti, který umožňuje kontrolu a řízení jednání člověka podle společenských a zejména morálních požadavků
– je těsně spjat s ostatními složkami osobnosti
– výsledek působení prostředí a výchovy
- zajišťuje regulaci jednání člověka, souvisí se svědomím
Rozdělení charakterových rysů:
- Charakterové rysy vyjadřující vztah člověka ke společnosti a jiným lidem
- vztah k práci
- vztah k vlastní osobnosti
- volní rysy charakteru
- 4.)Rysy = povahové vlastnosti
– relativně stálé vlastnosti
– mohou být součástí charakteru
– např. laskavost, rozhodnost
Různé přístupy k výkladu lidské psychiky
Behaviorismus
= psychologický směr, kt. ztotožňuje duševno a vědomí s chováním.
-psychologie = věda o chování člověka a živočichů, kt. je chápáno jako souhrn reakcí na určité podněty.
-zakladatel = am. psycholog J. B. Watson, navazoval na výzlumy I. P. Pavlova a rozlišuje trojí chování 1) obecně svalové – odpovídající vůli
2) útrobní – odpovídající citům
3) hlasové chování – odpovídající myšlení
Úkol behaviorismu = nalézt pravidelnost a zákonitost lidského a zvířecího chování v různých podmínkách ( Stimul – Reakce ).
-úkolem psychologie je podle nich zkoumat jen vnější reakce = chování. Vnitřní stavy do psychologie nepatří, protože nejsou přístupny objektivnímu vědeckému zkoumání.
Kognitivní (poznávací) psychologie
– soustředí se na to, co se děje uvnitř organismu
– chování je chápáno jako vnější projev psych. jevů
– člověk není jen pasivním jedincem, který zpracovává informace a reaguje na ně, ale snaží se aktivně poznávat
– zdůrazňuje význam myšlení v jednání člověka
Hlubinná psychologie (analýza)
-zakladatel – vídeňský lékař Sigmund Freud ( 1856 – 1939 ) – vypracoval léčebnou metodu a později ucelený teoretický systém
-Freudova psychoanalýza vychází z předpokladu, že neurotické stavy jsou podmíněny potlačovanými pudy. Metoda = pokus o odhalení vzniklého konfliktu a jeho uvolnění. Psychoanalýzou zjistil u pacientů vztah mezi minulou zkušeností a symbolickým významem souč. příznaků.
Freud pokládal osobnost za uzavřený systém. Rozdělil ji na:
- id = temná nepřístupná část osobnosti
- řízeno pudy; iracionální; řídí se principem slasti, primární procesy
- nevědomí
- ego = řízeno principem reality, převádí požadavky id do praktických způsobů naplňování potřeb ® stanovuje povahu a vhodnou dobu k uplatnění těchto požadavků
- racionální, působí na vědomé úrovni
- zvažuje činy, jejich výsledky ukládá do podvědomí
- superego = skládá se z vědomí a nevědomí
- obsahuje omezení a zákazy, chválu, morální zásady
- katexe = proudění duševní energie; vnější uspokojení
- antikatexe = brání v katexi id
Pudy = síly,kt. existují za napětím vzbuzovaným potřebami id
- vrozené
- patří k id
- slouží jako psych. projev tělesného napětí
2 základní pudy (jeden musí vždy převládat)
- erós = pud života, řídí se principem slasti, zaměření na sexualitu ® intimní spojení
- = pud smrti; princip nirvány, vyznačuje se destruktivitou
Vývoj osobnosti
Podle erotogeních zón
- orální
- anální
- falická
Freudův žák Carl Gustav Jung zavedl pojem kolektivního podvědomí, které obsahuje koncentrovanou zkušenost celé historie lidstva. Rozlišilk dva základní lidské typy – introvert a extrovert.
Humanistická psychologie
-vznik v USA v polovině 50. let
– důležité je jak člověk vnímá sám sebe, jak uvažuje, jak prožívá vše, co se okolo něj děje
– předpokládají, že vývoj člověka je podněcován snahou po seberealizaci. Jedná-li člověk v souladu s touto snahou, vede to k větší nezávislosti, sebeuspokojení a smysluplnosti života