STÁT A EKONOMIKA
Stát jako ekonomický subjekt
Stát je velmi závažným subjektem ekonomiky. Je představován vládními orgány. Vláda málokdy podniká jako soukromá firma na tržních principech. Většinu příjmů získává z daní, takto získané prostředky se mohou ve státních orgánech přerozdělovat, používají se na různé účely (sociální zabezpečení, podpory v nezaměstnanosti, starobní důchody,…). Některé činnosti nemůže zabezpečovat nikdo jiný než stát, např. soudnictví, armáda. Jiné mohou být soukromé i státní (školy, dálnice). V některých zemích převládl názor, že veřejný sektor je dost rozsáhlý a že soukromé firmy by řadu činností zajistily efektivněji. V některých zemích vlády přistoupily k privatizaci státních podniků.
Stát má také své potřeby (podnikání, vytváří právní rámec, potřebuje peníze na platy státních úředníků a prostor, ve kterém budou instituce provádět své úřady – pronájem budov pro potřebu kanceláří).
V národním hospodářství existují oblasti, kde role trhu není bezvýhradná a všemocná a stát v nich hraje nezastupitelnou úlohu => zasahuje do ekonomiky.
V každé vyspělé tržní ekonomice plní stát regulační funkci, ekonomika se blíží smíšené ekonomice, ale rozhodující úlohu zde hraje trh.
Hospodářská politika státu => souhrn cílů, nástrojů a opatření státu zaměřených na kontrolu a ovlivňování ekonomiky. Za její koncepci a realizaci odpovídá vláda a parlament. Vláda řídí státní instituce, které se podílejí na provádění hospodářské politiky (ministerstva, Centrální banka). Parlament kontroluje vládu. Důležitou roli hrají v hospodářské politice státu mezinárodní organizace a nadnárodní instituce => evropské integrační seskupení Evropská unie.
3 funkce vlády jako ekonomického subjektu
- Podpora efektivnosti ekonomiky
- Veřejné statky => takové statky a služby, které není možné poskytovat jednomu člověku, aniž by nebyly zároveň poskytovány ostatním, např. protože výsledné efekty rozptýlené mezi velké množství příjemců, soukromým podnikatelům se zde nevyplatí podnikat (například obrana státu – armáda, doprava, zdravotnictví, školství).
- Nedokonalá konkurence => stát zasahuje do ekonomiky při nedokonalé konkurenci.
- Úplný (čistý) monopol = na trhu působí jedna firma, která ovládá celá odvětví a může si nasadit vysokou cenu. Stát má omezovat monopol ® antimonopolní úřad, zákony ( stát stanoví max. cenu, nad kterou firma nemůže jít). Stát může podpořit vznik nebo založit konkurenční firmy.
- Monopolistická konkurence = větší množství malých nebo středních firem
- výrobek diferencovaný
- odlišné vlastnosti ® zvláštní situace na trhu, výrobky různých firem jsou do jisté míry zaměnitelné a do jisté míry si vytvářejí své trhy.
- Spotřebitelé hledají nejvhodnější kombinace vlastnosí a ceny
- Na základě určitého prvku monopolizace umožňuje firmě zvýšit cenu nad náklady příležitosti, zákazník platí za značku (prestiž, goodwill)
- Silné prvky konkurence
- Oligopol (tržní struktura) = malý počet firem, z nichž alespoň některé mají významný podíl na trhu ® mohou ovlivňovat cenu
Výrobek může být buď stejnorodý nebo diferencovaný (různé značky).
Obsahuje prvky konkurence i monopolu. Konkurence snížením cen ® cenová válka. Shoda = oba výrobci nasadí vysoké ceny, nezvyšují výrobu, nekonkurují si nižšími cenami. Existuje mnoho dalších vztahů.
- Externality – „efekty přelévání“ („dobra a zla“), přelévají se náklady a přínosy => externality se vyskytují tehdy, když firmy nebo lidé přenášejí na jiné subjekty náklady nebo přínosy, aniž by tyto jiné subjekty dostaly za náklady řádně zaplaceno a nebo aniž za přínos přiměřeně zaplatí.
Stát eliminuje nepříznivý dopad, podporuje příznivé prvky. Stát stanoví normy, vybírá pokuty při překročení, reguluje zacházení s radioaktivními odpady, léky.
Příklad:
- Včelaření – včelař chová včely, včely opilují mnoho sadů => mají z toho přínos jak včelaři (med), tak i sadaři => stát přispívá na nákup cukru pro včelaře, aby nevymizeli.
- Podpora spravedlnosti
- Transferové platby => progresivní zdanění, takové platby, které stát poskytuje a nečeká žádnou odměnu (protihodnotu) => vytvářejí sociální síť (sociální dávky), zajišťují spravedlnost ekonomiky.
- Systém progresivního zdanění Þ čím větší příjem, tím větší zdanění ( příděl bohatých rozdělen chudým )
- Podpora stability
- Fiskální (rozpočtové) pravomoci => stát může rozpočet použít jako nástroje k regulaci celé ekonomiky ( může se rozhodnout zda snížit či zvýšit daně)
- Monetární pravomoci (peněžní) => regulace nabídky peněz v oběhu, regulace činnosti bank, úrokových sazeb, úvěrových podmínek
- tato politika prostřednictvím ČNB
– Politika nedostupných peněz = centrální banky, podnikatelé,… si mohou půjčovat peníze za ztížených podmínek Þ útlum ekonomiky
– Politika dostupných peněz – vzrůst ekonomiky
- Kapitál
- fixní (fyzický) – stroje, tovární haly, suroviny
- finanční (peněžní) – držení majetku v takové podobě, aby přinášel peněžní výnos => úrok, nebo přináší dividendum – v případě vlastnění akcií
Cena kapitálu => úrok získávám, když peníze půjčím peněžnímu ústavu
Investice => zakoupení kapitálového statku (ve fyzickém slova smyslu).