Sociologie (sociologie jako věda a dějiny myšlení o společnosti)

-sociologie vznikla pro vysvětlení potřebných otázek, zefektivnění, když selže zdravý rozum

-dvě základní sociologické otázky podle Kellera:

Jak je společnost vůbec možná? (vytváření pravidel a sociální hra)

Do jaké míry člověk podléhá sociálnímu tlaku a do jaké míry je svobodný a emancipovaný?

 

Metody sociologického výzkumu

–otázky sociologů:

faktické: např. které typy trestných činů jsou nejčastější?

srovnávací: např. jak se liší trestná činnost ve VB a USA?

vývojové: např. jak se liší trestání v současné ČR oproti trestání na území v 17. století?

-výzkum by měl vždy splňovat následující kritéria:

reprezentativita – soubor lidí, které zkoumám (výběrový soubor) dostatečně reprezentuje soubor, který chci zkoumat (základní soubor)

validita – výzkumem zkoumám to, co jsem skutečně zkoumat zamýšlel, výsledky výzkumu odpovídají původnímu cíly, výzkum je přiměřený a bezchybný

reliabilita – stálost, spolehlivost, opakovatelnost, konzistence výzkumu, lze výzkum za stejných podmínek opakovat se stejnými výsledky?, omezili jsme náhodnost?, byla dodržena zásada hodnotové neutrality, nebyla data subjektivně zkreslena?

 

kvantitativní výzkum

-plošné zkoumání jevů, vhodné pro hromadné jevy, testy hypotéz

-důraz na měřitelnost a exaktnost

-výhodou je ověřitelnost

-anketa, standardizovaný dotazník, standardizovaný rozhovor

-pracuje se statistikou:

àaritmetický průměr (sečteme údaje u všech zkoumaných objektů a vydělíme je jejich počtem)

à median (číslo, které je uprostřed souboru dat)

à modus (číslo, které se ve statistickém souboru objevuje nejčastěji)

ànezávislá proměnná a závislá proměnná (nezávislá proměnná je ta, jejíž možný vliv na jinou, závislou proměnnou, vědec výzkumem ověřuje, zkoumám-li např. pomocí dotazníků vliv vzdělání rodičů na vzdělání jejich dětí, nezávislou proměnnou je vzdělání rodičů, závislou pak vzdělání dětí)

à korelace = souvztažnost – ve statistice vztah mezi dvěma soubory jevů nebo proměnných

à korelační koeficient (vyjadřuje vztah mezi dvěma nebo více proměnnými; dokonalá pozitivní korelace je vyjádřena koeficientem 1 – vždy když a, tak b, dokonalá negativní koeficientem -1- vždy když a, tak ne-b, žádná statistická souvislost koeficientem 0, ve společenských vědách nikdy nenacházíme dokonalé korelace, korelace s hodnotou 0,6 nebo více obvykle naznačují vysoký stupeň souvislosti mezi proměnnými

àkauzalita = příčinný vztah mezi dvěma soubory jevů nebo proměnných.

 

kvalitativní výzkum

-detailní zkoumání jevů, důraz na porozumění, interpretaci, zúčastněné pozorování, hloubkový rozhovor, studium dokumentů, focus group

-konkrétní výzkumné techniky:

àpozorování a zúčastněné pozorování – v případě zúčastněného pozorování pracovník přímo žije v „terénu“, ve zkoumané skupině nebo komunitě a někdy se i přímo účastní jejích aktivit, pozoruje a analyzuje její život, obvykle poskytuje bohatší a hlubší informace než ostatní metody, umožňuje vědci pružně měnit strategii a přizpůsobit se vznikajícím problémům, pokud zkoumaná komunita o výzkumníkovi ví, dochází ke zkreslení jejího chování (dělá se hezčí,…), pokud o něm neví, musí výzkumník řešit zásadní etické potíže (mám zkoumané klamat? co takové jednání ospravedlňuje?), výzkumník se navíc může vcítit až příliš, ztratit zdravý odstup

àdotazník a rozhovor – sběr dat je prováděn buď rozesíláním dotazníků poštou, nebo přímým kladením otázek vybrané skupině lidí, pokud jde o písemné dotazování anonymních respondentů na jedinou velmi jednoduchou otázku (nebo jen málo takových otázek), zpravidla typu ano – ne, hovoříme spíše než o dotazníku o anketě

-členění otázek: uzavřené, polozavřené, otevřené, někdy se používají i trikové otázky, slouží ke kontrole, v úvodu se také užívají otázky filtrační (zaměření se na specifickou skupinu lidí)

-pokud jde o rozhovor, dvěma krajními formami jsou rozhovor zcela standardizovaný (přesně daný postup, pevně formulované otázky a možnosti odpovědí) a rozhovor nestandardizovaný (nejsou pevně formulované otázky, jejich pořadí je volné, v případě tzv. hloubkového interview je předpokladem zároveň navodit ovzduší neformální pohody a zároveň profesionálně zaznamenávat informace)

àvýzkum dokumentů – systematické zkoumání tištěných nebo psaných materiálů, fotografií či filmů (dokumentů osobních i úředních, případně mediálních výstupů), může být zdrojem materiálů jdoucích do hloubky a údajů o velkých počtech osob, má často zásadní význam, jde-li o studii buď zcela historickou, nebo s konkrétní historickou dimenzí

àexperiment – pokusy sloužící k prověření vlivu jedné nebo více proměnných na ostatní proměnné v rámci uměle vytvořených podmínek, na rozdíl od přírodních věd je použití experimentů v sociologii omezenější, výzkumník může kontrolovat vliv určitých proměnných, pokusy mohou snadno opakovat další výzkumníci

 

Pojem paradigmatu v sociologii

-paradigma je jakýsi předpohled

-sociologie je multi-paradigmatická věda

-Thomas S. Kuhn zavádí pojem paradigma (z řec. paradéigma – vzor, příklad, model) – „souhrn základních domněnek a předpokladů“; k paradigmatu se váže i vědecká metoda zjišťování faktů, hodnocení faktů apod.

-Karel R. Popper paradigmatem nazývá „předběžné vědění“

 

Dějiny sociologie jako vědy

Auguste Comte (1798-1857)

-francouzský matematik, myslitel a pozitivista, považován za zakladatele sociologie (chtěl postavit zkoumání společnosti na vědeckých základech)

-sociologii vidí jako filosofii dějin, neodráží se v ní jen státní, právní a společenský vývoj (jak říká Hegel), ale i vývoj umění, náboženství, vědy a filosofie

-sociologii rozděluje na dvě části – teorii přirozeného uspořádání (uvažování o institucích, které zajišťují rovnováhu ve společnosti, tj. náboženství, rodina, stát) a nauka o pokroku (společenská dynamika)

-Comte dal sociologii jméno a program; jeho dílo je jistě nezanedbatelné, ale do pozdějších dob se nám zachoval především název oboru

-jeho myšlenky byly mnoha jeho nástupci zpochybněny

 

David Émile Durkheim (1858-1917)

-francouzský sociolog, zakladatel moderní sociologie (1895 založil první katedru sociologie v Evropě)

-aby se sociologie stala vědou, musí zkoumat sociální fakta (vlivy na jednání jedince – ekonomická situace, náboženství), sociální fakta jsou vnější každému jedinci a omezují ho

-společenský život je nutno zkoumat se stejnou objektivitou jako u přírodních věd

-dělba práce nahrazuje náboženství jako zdroj společenské soudržnostiàvzrůstající dělba práce

vede k prohlubování vzájemné závislosti lidí

-změny ve společnosti jsou rychlé a přinášejí problémy (za jeho života), toto spojoval s anomií (=bezzákonnost), pocit bezradnosti, nezařazenosti

-jedna z nejslavnějších Durkheimových prací je analýza fenoménu sebevraždy, i tento ryze soukromý čin podléhá vlivům společnosti (právě situace anomie,..)

 

Ferdinand Tönnies (1855-1936)

-německý sociolog

-nejvíce známé je jeho rozlišení mezi dvěma typy společenských skupin – gemeinschaft (pospolitost) a gesellschaft (společnost)

-gemeinschaft – skupiny založené na rodinných a sousedských vazbách a vyvolávající pocity vzájemnosti

-gesellschaft – skupiny udržované společným instrumentálním cílem (akciová společnost nebo stát v moderní době)

-Tönnies říká, že v případě gemeinschaft se jedinec chápe jako prostředek pro naplnění cílů skupiny, naopak u gesellschaft je pro něj členství ve skupině prostředkem k naplnění vlastních, individuálních cílů

 

Vilfredo Pareto (1848-1923)

-italský ekonom, sociolog a politolog

-Pareto se zajímal o distribuci příjmů, zformuloval princip, který dostal jméno „Paretův princip“, známý též jako zákon 80-20, tento zákon hovoří o tom, že 80% majetku státu je v rukách 20ti procent populace

-jeho teorie elity se stala součástí italského fašismu

-politický proces, jako součást dějin, je podle něj pouze vyměňováním elit u moci

-rozlišoval více druhů elit, nejdůležitější podle něj je elita politická, kterou dále dělil na typ liška (vychytralé, přesvědčivé) a lev (síla, útlak)

-společnost je podle Pareta v rovnováze a všechny procesy, které v ní probíhají, se snaží tuto rovnováhu udržet

-hierarchizace společnosti je přirozená, každý máme nějaké přirozené schopnosti, které určují naše postavení

 

Daniel Bell (1919-2011)

-americký sociolog a emeritní profesor na Harvardské univerzitě

-nejproslulejší jsou jeho příspěvky k analýze postindustrialismu, z díla především kniha Konec ideologie (The End of Ideology)àtato kniha patří k proudu západního myšlení, který tvrdí, že jak dějiny, tak ideologie přestaly být významné, protože západní demokracie a kapitalismus dosáhly definitivního vítězství

-Bell se domnívá, že starší humanistické ideologie vzniklé v 19. a na počátku 20. století se vyčerpaly a brzy vzniknou nové ideologie

-Bell tvrdil, že vzniká nový druh společnosti, postindustriální společnost se třemi základními rysy: přesun od výroby ke službám, centrální role nového, na vědě založeného průmyslu, růst nových technických elit a příchod nového principu stratifikace

-od doby publikace Bellových teorií (70. léta 20. století) se řada těchto předpokladů potvrdila