Sociologie jako věda, předmět a metody, dějiny sociologie

• sociologie je věda o společenských jevech, vztazích a procesech
• teoreticko-empirická věda (vrací se ke konkrétním faktům à systém pojmů, hypotéz)
• vydělila se z filosofie, podává celkový obraz o společnosti, postihuje obecné pravidelnosti
• struktura sociologie:
  • sociologie obecná – přírodní základy spol.života, sociol.procesy, vazby a spol.skupiny
  • sociologie speciální (aplikovaná) – např. sociologie mláděže, inteligence, etnických skupin, prává…
• možné dělení:
  • makrosociologie (společnosti jako celek, velké skupiny)
  • mikrosociologie (malé skupiny, vztah mezi jedincem a skupinou)

Metody:

• kvantitativní
  • jevy chce vyčíslit, změnit
  • = metoda statistická
  • využívá statistickou analýzu dat à testují pravdivost/nepravdivost stanovených hypotéz
• kvalitativní
  • hledáme a interpretujeme podněty
  • výsledky těchto průzkumu nejdou zobecnit na širší populaci
• sociologický výzkum
• reprezentativní výzkum (ve skutečné populaci, je stejné rozložení názorů jaké jsme zjistili ve vybraném vzorku)
• typy metod:
  • analýza dokumentů
  • dotazníky
  • anketa
  • porovnání, experiment
  • sociometrický test
• významné metody:
  • statistické
  • monografické (studují problém do větší hloubky; dotazníky, interview, statistiky..)
  • experimentální (na pomezí s psychologií, srovnání 2 skupin (experim. a kontrolní)
  • historické (sociolog + historik, zkušenosti z minulosti)

Historie sociologie

19.století

• zakladatel August Comte
  • od 30.let rozvíjel sociologii na pozitivistické úrovni
  • 2 principy společnosti
    • sociální statika (církev, rodina, stát à neměnné)
    • sociální dynamika (to flexibilní, proměnné)
    • statika bez dynamiky – nebyl by vývoj
    • dynamika bez statiky – chaos

1.etapa:

• směry naturalistické (využívali mechaniku a zeměpisné faktory)
• evolucionismus (srovnává společnost s organismem à Spencer)
• směry psychologizující (instinktivistické teorie, psychologie davů, psychologie národů)
• Karel Marx
  • spolupráce s Englesem
  • knihy: Kapitál (ekonomie), Komunistický manifest (ideologie)
  • materialistická základna (2 faktory):
    1. výrobní síly (peníze, materiály, stroje, lidi..)
    2. výrobní vztahy (vztah na pracovišti, prac.doba, dovolená…)

• spor mezi dělníky (proletáři) a kapitalisty
• aby si všichni byli rovni je třeba zabavit výrobní síly à revoluce à všechno bude patřit státu à v praxi nemožné (utopie)
• kapitalisté vykořisťují dělníky – práce šlechtí

• ideologická nadstavba
  • filosofie, kultura, náboženství
  • základna a nástavba se navzájem ovlivňují
  • nadstavba je důležitá pokud je správná
• Émile Durkheim
  • společnost manipuluje s jedincem (teorie soc. realismu)
  • společnost nám vštěpuje náboženství
  • sebevraždy à 4 druhy:
    • egoistická („proč já tady mám s těma idiotka být?“)
    • altruistická (nechci být na obtíž, obětování)
    • fatalistická (po úrazu, nejnižší kasta v Indii…)
    • anomická (ztráta všeho, co máme)
  • Max Weber
    • opačný názor než Durkheim – jedinec ovlivňuje společnost (soc.nominalismus)
    • rozvinul koncepci společenských vrstev
  • George Simmel
    • zakladatel „formální sociologie“
    • v hranici dnešního životního stylu se zabýval úlohou peněz, zmasověním umění, rozvojem módy apod.
  • Vilfredo Patero
    • teorie politických elit a jejich koloběhu
    • výklad vzniku ideologií
  • Ferdinand Tönnies
    • přechod tradiční společnosti k modernímu stylu života

1.polovina 20.století

2.etapa:

• velké empirické výzkumy, vážné společenské problémy (soužití ras, imigranti…)
• dominantní metoda je dopis à neopozitivismus (Lundberg, Dodd, Neurath)
• zkoumá měřitelné a kvantifikovatelné jevy a vztahy
• Mills, Gouldner