Sociologie jako věda, předmět a metody, dějiny sociologie
- sociologie je věda o společenských jevech, vztazích a procesech
- teoreticko-empirická věda (vrací se ke konkrétním faktům à systém pojmů, hypotéz)
- vydělila se z filosofie, podává celkový obraz o společnosti, postihuje obecné pravidelnosti
- struktura sociologie:
- sociologie obecná – přírodní základy spol.života, sociol.procesy, vazby a spol.skupiny
- sociologie speciální (aplikovaná) – např. sociologie mláděže, inteligence, etnických skupin, prává…
- možné dělení:
- makrosociologie (společnosti jako celek, velké skupiny)
- mikrosociologie (malé skupiny, vztah mezi jedincem a skupinou)
Metody:
- kvantitativní
- jevy chce vyčíslit, změnit
- = metoda statistická
- využívá statistickou analýzu dat à testují pravdivost/nepravdivost stanovených hypotéz
- kvalitativní
- hledáme a interpretujeme podněty
- výsledky těchto průzkumu nejdou zobecnit na širší populaci
- sociologický výzkum
- reprezentativní výzkum (ve skutečné populaci, je stejné rozložení názorů jaké jsme zjistili ve vybraném vzorku)
- typy metod:
- analýza dokumentů
- dotazníky
- anketa
- porovnání, experiment
- sociometrický test
- významné metody:
- statistické
- monografické (studují problém do větší hloubky; dotazníky, interview, statistiky..)
- experimentální (na pomezí s psychologií, srovnání 2 skupin (experim. a kontrolní)
- historické (sociolog + historik, zkušenosti z minulosti)
Historie sociologie
19.století
- zakladatel August Comte
- od 30.let rozvíjel sociologii na pozitivistické úrovni
- 2 principy společnosti
- sociální statika (církev, rodina, stát à neměnné)
- sociální dynamika (to flexibilní, proměnné)
- statika bez dynamiky – nebyl by vývoj
- dynamika bez statiky – chaos
1.etapa:
- směry naturalistické (využívali mechaniku a zeměpisné faktory)
- evolucionismus (srovnává společnost s organismem à Spencer)
- směry psychologizující (instinktivistické teorie, psychologie davů, psychologie národů)
- Karel Marx
- spolupráce s Englesem
- knihy: Kapitál (ekonomie), Komunistický manifest (ideologie)
- materialistická základna (2 faktory):
- výrobní síly (peníze, materiály, stroje, lidi..)
- výrobní vztahy (vztah na pracovišti, prac.doba, dovolená…)
- spor mezi dělníky (proletáři) a kapitalisty
- aby si všichni byli rovni je třeba zabavit výrobní síly à revoluce à všechno bude patřit státu à v praxi nemožné (utopie)
- kapitalisté vykořisťují dělníky – práce šlechtí
- ideologická nadstavba
- filosofie, kultura, náboženství
- základna a nástavba se navzájem ovlivňují
- nadstavba je důležitá pokud je správná
- Émile Durkheim
- společnost manipuluje s jedincem (teorie soc. realismu)
- společnost nám vštěpuje náboženství
- sebevraždy à 4 druhy:
- egoistická („proč já tady mám s těma idiotka být?“)
- altruistická (nechci být na obtíž, obětování)
- fatalistická (po úrazu, nejnižší kasta v Indii…)
- anomická (ztráta všeho, co máme)
- Max Weber
- opačný názor než Durkheim – jedinec ovlivňuje společnost (soc.nominalismus)
- rozvinul koncepci společenských vrstev
- George Simmel
- zakladatel „formální sociologie“
- v hranici dnešního životního stylu se zabýval úlohou peněz, zmasověním umění, rozvojem módy apod.
- Vilfredo Patero
- teorie politických elit a jejich koloběhu
- výklad vzniku ideologií
- Ferdinand Tönnies
- přechod tradiční společnosti k modernímu stylu života
1.polovina 20.století
2.etapa:
- velké empirické výzkumy, vážné společenské problémy (soužití ras, imigranti…)
- dominantní metoda je dopis à neopozitivismus (Lundberg, Dodd, Neurath)
- zkoumá měřitelné a kvantifikovatelné jevy a vztahy
- Mills, Gouldner
2.polovina 20.století
3.etapa:
- od 50.let
- posunutí od makrosociálních problémů k problémům sociálních institucí, organizací a malých skupin (mikrosociologie)
- Pitirim Sorokin
- rozvíjel sociologii jako vědu o kulturním vývoji společnosti
- zakladatel teorie a výzkumu sociální mobility
- teoretická sociologie
- snaží se o vysvětlování celku sociálního života, chce ho mít empiricky podložený
4.etapa:
- od 60.let
- strukturální funkcionalismus
- Parsons, Merton
- teorie lidského vnímání jako základu pro empirický výzkum
- společnost berou jako celek
- teorie konfliktu
- k funkcionalismu se staví kriticky, klade důraz na konflikty ve společnosti a jejich regulaci
- frankfurtská škola
- založená Horkheimerem
- kritizuje strukturální funkcionalismus, rozvíjí kriticismus, odmítá revoluci, proletariát, reálný socialismus
- Parsons, Merton
- od 70.let je pokus formovat sociologii ne jak systémovou vědu ale jako vědu vycházející od jednajících činných aktérů (konkrétních lidí)
- rozvíjí se interpretativní sociologie (opírá se fenomenologii a existencialismus)
- v dnešní době 2 základní paradigmata:
- objektivistické (soubor stabilních struktur – normy, hodnoty, struktura jazyka..)
interpretativní (všechny danosti jsou důležité, až když jim jedinec dá váhu)