Sociologie
Název sociologie pochází z latinského slova societas ( = společnost ) a řeckého slova logos ( = nauka ). Sociologie je věda o lidské společnosti a sociálních jevech. Je to věda o společnosti jako systému. Snaží se odhalit zákonitosti, na jejichž základě se společnost vytvořila, a jimiž se řídí. Pátrá po hybných silách vývoje.
Sociologie jako samostatná vědecká disciplína vznikla v 1. polovině 19. století. Jejím hlavním zakladatelem byl francouzský filosof, představitel pozitivizmu August Comte, který ji ustanovil ve svém díle Kurz pozitivní filosofie.
Sociologickým otázkám se věnovali už dříve v rámci filosofie. V 19. století došlo k osamostatnění kvůli změnám ve společnosti. Kvůli průmyslové revoluci se rozpadli tradiční formy dřívější společnosti. Tradiční, stavovská feudální společnost se zemědělstvím se změnila na moderní, kapitalistickou společnost bez stavů, kde hlavní roli hraje průmysl. Comte se ptal, jak to udělat, aby se moderní společnost nerozpadla kvůli nějakým podnětům ( jako tradiční společnost po průmyslové revoluci ) a sociologie měla být věda, která se tím bude zabývat.
Sociální statika zkoumá, jak se ve společnosti utváří řád ( stabilní systém ) a fungování řádu ve společnosti. Sociální dynamika se zabývá změnami ve společnosti, jejím vývojem. ( Snaží se zajistit, aby se společnost mohla vyvíjet, ale nerozpadla se.)
Období ve vývoji sociologie
- období klasické ( velkých teorií )
- léta 19. století – 20. léta 20. století
- geografický determinismus
- antroporasové teorie ( J.A. de Gobineau )
- psychologistické teorie ( zkoumá psychologické rozdíly mezi národy )
hlavní představitelé:
Karel Marx ( ekonomický determinismus ), Max Weber, Emile Durkheim ( teorie dělby práce ), Vilfredo Pareto ( teorie elit ), Hubert Spencer (sociální Darwinismus).
2.období velkých metod
- léta 20. století – přelo 50. a 60. let
nové metody:
- řízený a neřízený rozhovor
- zúčastněné a nazúčastněné pozorování
- výzkum veřejného mínění
- sociometrie ( = měření sociálních vztahů, forma dotazníku – většinou jen jedna otázka )
hlavní představitelé: T.G.Masaryk, Herbert Mead
3.přelom 50. a 60. let – současnost
Od konkrétních lidí a jejich vzájemných vztahů se přechází k větším sociálním celkům. Ústředním tématem se stala otázka, jak konkrétní lidé vnímají sociální svět, jak jej interpretují. Do popředí se dostala každodennost, všední život člověka.
2 základní paradigmata
- objektivistické ( společnost je souhrn daností, kterým se člověk musí přizpůsobit )
- interpretativní ( člověk uvádí tyto danosti v život tím, že je rozmanitým způsobem interpretuje a podle toho jedná )
Sociologie je úzce spjata s filosofií, vlastně se z filosofie vydělila. Téměř každý sociologický směr navazuje na nějakou filosofii. Sociologii ovlivnil hlavně pozitivizmus, marxizmus, existencializmus, pragmatizmus, novotismus a fenomenologie. Vzorem pro sociologii byla fyzika, vyzkoumané poznatky měly být měřitelné – přesná exaktní věda. Sociologie souvisí s historií, ekonomií, antropologií, politologií, psychologií, zeměpisem, ekologií a globalistikou.
Sociologické disciplíny:
- sociologie sociálního rozvrstvení ( stratifikace )
- sociologie věkových skupin ( mládeže, dětství…)
- sociologie pohlaví
- rasových a etnických skupin
- makrosociologie sociologie sociální vědy, sociálních hnutí, svět. Systémů
- srovnávací a historická sociologie
- práce a průmyslu
- politických institucí
- populační problémy a sociologické aspekty demografie
- lidských sídel ( měst a venkova )
- práva a normativních systémů
- volného času a sportu
- masmédií
- zdraví a nemoci
- rodiny a vzdělání
sociologie v českých zemí
Zakladatelem je T.G.Masaryk, který v Čechách v 80. letech 19. století první přednášel sociologii na univerzitě. Zabýval se sebevraždami, náboženstvím v moderní době, sociálními otázkami. E.Beneš se zabýval dějinami, členstvím v politických stranách, alkoholismem a násilím v dějinách.
V roce 1944 byla sociologie zakázána. V roce 1949 byla znovu zakázána jako „buržoazní pavěda“. V 60. letech 20 století byla sociologie znovu obnovena. Bal zřízena sociologická společnost, ČSAV a sociologický časopis.
Současní sociologové: Jan Keller
Miroslav Petrusek
Jiřina Šiklová