Sociální struktura společnosti, typy společnosti

Stratifikace
je odvětví sociologie, které se zabývá rozvrstvením společnosti. Je to statický prvek
(Rubikova kostka ).

Rozvrstvení společnosti v průběhu dějin :
1. otrokářství (otroci, svobodní obyvatelé )
2. rozdělení na stavy (středověk; měšťanstvo, rolnictvo, šlechta, duchovenstvo )
3. kasty (v Indii ? přísně oddělené vrstvy společnosti )
4. třídy (zakladatel K. Marx; podle výrobních prostředků: 1.kapitalisté → mají prostředky
2.proletáři → nemají prostředky
? jsou to třídy antagonistické (= protichůdné zájmy, boj, vykořisťování), dnes podle postavení ve společnosti)
5. vrstvy (rozrůzněné podle různých hledisek )

Hlediska stratifikace dle kterých dělí společnost :
 věku – evropská populace stárne (? rodí se méně dětí) → pravděpodobnost malého přírůstku prac. síly → je nutná změna důchod. systému → někde nabírají pracovníky z jiných zemí, což s sebou nese společ. Problémy ? rasové, xenofobie?
 pohlaví ? zhruba 52% žen ne ve všech věkových kategoriích (rodí se více chlapců X je více starých žen, nap: Čína ? u některých generací velký nedostatek žen (preferují muž. potomka)
 ekonomické hledisko – podle příjmu (nižší příjmové skupiny, střední ? důležité!, vyšší ), – povolání, profese
– rozebírání soc. tužeb = propast mezi chudými a bohatými (průměr. plat 17tis. Kč, ale ⅔ lidí ho nemají
 etnické, národnostní hledisko
 politické a mocenské h. – pravice, levice, střed extrémy
– v demokracii kolem středu, u nás v posl. Letech příklon k levici – ta zklamala → příklon zase k pravici
 vzdělání ? tendence zvyšovat vzdělanostní úroveň, cíl: většina středoškolské vzdělání
 geografické h. (geopolitické) ? trend = velkoměsta => vylidňování venkova → dotace zemědělství, aby se udrželo (nevyplácí se)

Enviromentalistika ? zabývá se ekologií v souvislosti s obyvatelstvem

Sociální distance ? vzdálenost mezi jednotlivými vrstvami společnosti

Typy společností podle stratifikace
( dle vzdálenosti od sebe a možnosti dostat se z jedné do druhé ) :
1. společnost kastovního typu
– mezi jednotlivými vrstvami je velká distance, vzájemné setkání podle přísných pravidel, žijí dost odděleně, nedochází k průniku
– přechod nelze, příslušnost je dána narozením
– kde : staré otrokářské státy, Indie

2. společnost hierarchického typu
– absolutistická monarchie, starověké společnosti
– Egypt, Čína (chán ? syn boží )
– dnes jsou to např. diktatury – (Stalin, Hitler, Husajn ? )
– na vrcholu úzká elita (malá skupina lidí)

3. nivelizovaná společnost
– vrstvy na přibližně stejné úrovni, stejné postavení členů celé společnosti ? např. u nás (60.? 80. léta ? není zde žádná typická diktatura, ne příliš bohatí ani příliš chudí)
– nevýhoda : malé šance se prosadit, skrývání v anonymitě
– prosazovalo se rovnostářství (= egalitářství ) → výjimečný jedinec nemá možnost vyniknout

4. společnost s tendencí růstu středních vrstev (= diferenciovaná )
– patří sem varianty pluralitních demokracií
– je zde šance se dostat do vyšších vrstev společnosti, ale i propad dolů
– globalizace někde ničí střední vrstvy ? hl. Jižní Amerika (Venezuela, Argentina )
– typické pro moderní demokracie
– optimální je pokud je velká střední vrstva, tvoří základ, když ne ? rozevřené sociální nůžky ? velké rozdíly mezi nejchudšími a nejbohatšími → sociální nepokoje

Sociální nerovnosti a otázka moci :
Určitá sociální nerovnost je nutná, nedá se odstranit.
Sociální nerovnost může působit jako motivace, ale důležité je, aby byla rovnost šancí a příležitostí se uplatnit.
Sociální nerovnost byla v historii důvodem vzniku sociálních hnutí.
První myšlenka rovnosti ? křesťanství.

V průběhu 19. a 20. století sociální hnutí za rovnost sílí :
→ dělnické hnutí (vliv Marxovy ideologie ) → radikální i umírnění
→ feministické hnutí
→ hnutí hippies,
→ studentská hnutí,
→ národnostně osvobozenecká hnutí (v bývalých koloniích ? Indie : Muhamad Ghándí ) → hnutí amerických černochů (za jejich práva : 60. léta : Martin Luther King ).
V současnosti se hnutí ještě objevují → ovšem spojeny s terorismem (ETA, IRA?).

Jeden z prvních sociologů, kteří se zabývali pojmem moci a autoritou byl Max Weber, zavedl pojem panství :
? charismatické panství ? v čele charismatický člověk, kterého ostatní uznávají pro jeho osobní vlastnosti : Napoleon, Alexandr Veliký, Ghándí, Stalin.
? tradiční panství ? založeno na zvyku, tradici dodržované po staletí ? např. šlechtické rody, monarchie
? legální panství ? založeno na zákonech (jejich dodržování ), podle Webera jediné správné pro moderní společnost, moc je volena (střídání moci ), vybrána, dodržují se zákony, správu společnosti vykonává byrokracie.

Typy společností v průběhu dějin :
1. kultura lovců a sběračů
– nejstarší kultura, funguje na kmenovém principu, bez usedlého způsobu života, skupiny spíš menší (40 ? 50 lidí ) i méně početné rodiny (méně dětí )
– dnes některé kmeny v Africe (Pygmejovci ), brazilské kmeny, australští domorodci
– neexistuje dělení podle majetku

2. kultura pastevců a zemědělců
– asi 10 000 př.n.l. usedlejší způsob života, domestikace zvířat, pěstování kulturních plodin → zlepšení obživy → zvýšení počtu obyvatel (více dětí )
– začíná dělení podle majetku
– kmeny v jižním Sudánu

3. tradiční říše ( státy )
– vzniká vrstva aristokracie (bohatí ) a chudých, vláda panovníků, kmenových náčelníků
– dělba role muže a ženy (podřízené )
– rozvoj měst, specializovaná armáda k zajištění bezpečí
– např. Egypt, Čína

4. industrializované společnosti
– vliv rozvoje průmyslu (nejprve manufaktury )
– v Evropě 17.- 18. stol. : Anglie, Holandsko
– stěhování obyvatel z vesnic do měst
– hl. zdroj : zemědělství ustupuje
– změna rozvrstvení společnosti (anonymita )
– politické strany začínají ovlivňovat stát

5. postindustriální společnost
– asi od 60.-70. let 20. sto.
– důležitější než produkce jsou informace, technologie
– globalizace, svět = globální vesnice
– země 1. světa : průmyslově vyspělé státy ( USA, Z Evropa, Kanada, Japonsko, někdy i Rusko; sdružení nejvyspělejších zemí světa = G7 )
– země 2. světa : země bývalého socialistického tábora
– země 3. světa : bývalé kolonie, málo rozvinuté státy