Skupinová struktura společnosti

SOCIÁLNÍ SKUPINA – každé seskupení lidí, které v jejich vědomí utváří pocit sounáležitosti
– každá skupina je dynamickou jednotkou => změny mohou vyvolávat změny funkcí
– jedinec do skupiny nenáleží celou osobností, ale jen svou rolí
– znaky:
 interakce
 společné cíle
 vzájemná nezávislost
 vědomí soudržnosti, příslušnosti
 organizovanost
 společné hodnoty
 skupinová disciplína (existence norem)
 časté sociální kontakty (hlavně v menší skupině)

DRUHY SKUPIN
podle velikosti => malé ? časté kontakty, face to face, (rodina, kroužky, kluby) 3 ? 35 lidí
=> velké ? lidi spojují normy, názory a zájmy (společ. třída, rasa, náboženství)

podle charakteru vzniku => formální ? nařízením, struktura je daná i náplň (armáda, škola, vězení)
=> neformální ? struktura vztahů se vytváří, vztah vedoucího se dovíjí od autority,
popularity, členy spojují emoc. vazby, bez organizace shora

podle intimity vazby mezi členy => primární ? do primární se rodíme (rodina)
=> sekundární ? jsme členy za určitým cílem (pracovní skupina)

podle tvorby skupinových vazeb => politické skupina
=> ekonomické skupiny
=> náboženské
=> společensky-zábavní (kroužek turistů, školské kluby, debatní klub)

podle délky trvání => krátkodobé (dětský tábor)
=> dlouhodobé (rodina)
=> sporadické (komise)

podle vztahu jedince ke skupině => referenční (chci být členem, jsem ochoten něco pro ni učinit – Merton)
=> členské (jsem členem)

autostereotyp ? mínění o své skupině
heterostereotyp ? mínění o jiné skupině
skupinová konformita ? nátlak skupiny na jedince, ztrácí se individualita
nekonformní lidé ? chtějí být ve skupině, ale nechtějí zapadnout

DAVY – přechodné shromáždění lidí na jednom místě teď a na základě téhož podnětu (LeBon ? Francouz)
– lidé k sobě mají blízko, každý jedinec se v davu mění
– znaky chování => ztráty individuality

PSYCHOLOGIE DAVU
 zvýšení sebevědomí
 narůstá pocit moci
 člověk je anonymní (nekontroluje pudy)
 odezírá souhlasné zaměření davu, roste motivace něco udělat
 převažují instinkty a emoce (primitivita), stírání intelektuálních schopností
 solidarita

TŘÍDĚNÍ DAVU – plánovaný => posluchači, povolené demonstrace, manifestace
– náhodný => divácké davy při nehodě, panický dav, obtěžující dav (fronta)
– nezákonné => nepovolené demonstrace, rabování, sexuální orgie, sešlost feťáků

RODINA – malá sociální skupina, v rodině existují 2 typy vztahů (manželský a příbuzenský)
– každý náleží 2 rodinám (orientační ? tam se rodíme a prokreační ? tu zakládáme)
– dělení – nukleární (otec-matka-dítě)
– orientační (+prarodiče, sestřenice, teta)
– funkce – výchovná (osvojení jazyka, 1.soci.status, celoživotní základ, zajišťuje socializaci)
– ekonomická (obstarávání)
– reprodukční (biologická)
– emocionální (vědomí jistoty, podpora, pocit intimnosti)
– vývoj rodiny ? matriarchát => patriarchát => demokratická rodina
– krize rodiny – vysoká rozvodovost vede ke vzniku neúplné rodiny
– materiální, naivní očekávání ? nevěra, frustrace
– vysoká nezaměstnanost žen, nízký věk

INSTITUCE – sociální útvary se zvláštním postavením
– jsou organizující a řídící složky společ.systému
– tvoří jádro dané kultury a zajišťují její přežití
– přispívají k integraci a stabilizaci společnosti => zachovávají systém a řád
– např.: školství, manželství, stát, soukromé vlastnictví, nevěra

ORGANIZACE – stojí proti institucím, konkrétní útvary, rozsáhlé
– mají charakter členství a mají řídící centrum
– jsou zřízení na dosažení cíle
– tvoří velmi složité struktury (fabrika => divize => závod => provoz => dílny => pracovny)
– budují vlastní identity ? tradice a hodnoty
– významové jsou mocenské vztahy
– správu organizací uskutečňuje určitá skupina lidí => byrokracie

BYROKRACIE – podle Maxe Webera => je považována za dobro
=> účelově racionální organizace společnosti prostřednictvím úřadů
=> VÝHODY – přesné rozdělení kompetencí
– úřední hierarchie
– oddělení úřední sféry od soukromé
– odborné školení
– všednost a neosobnost výkonu
– disciplína a kontrolovatelnost
– posloupnost ? služební postup

– podle Mertona => kritika v 60.letech, byrokracie je nefunkční, často obrací proti účelu, ztrácí
pružnost, ?trénovaná neschopnost?, úředníci mezi sebou bojují

SPOLEČENSKÁ STRATIFIKACE – společenská struktura
– v západní sociologii nerozlišují vrstvy a třídy
– společenské vrstvy mají stejné vlastnosti – velká skupina lidí
– společné znaky
– vnitřní vazby, soudržnost
podle Webera => třídy ? ekonomický základ
=> strany – politický
=> stavy ? prestiž, odlišný způsob života
+ kasty – dneska máme navíc kasty – uzavřená skupina
– člověk se tam rodí
– sňatky jen uvnitř
– rituální chování

DYNAMIKA V SOCIÁLNÍ SKUPINĚ
1) vůdce
2) utváření skupinových norem
3) začnou vznikat kontakty mezi členy (utváří se skupinová atmosféra; může nastat i změna ve skupině -> změna postavení)
4) diferenciace vztahů mezi členy (kolektivní vědomí -> symboly)

SOCIÁLNÍ SKUPINA A JEDNOTLIVÉ VLIVY
– sociální skupina uspokojuje sociální potřeby (psychologické ? být s někým, být uznávaný)
– akceptace nám dává pocit moci
– přizpůsobení jednání skupiny
– naprostá tendence nelišit se = skupina má nivelizační účinek
– skupinové normy: sankce, odměny ? systém požadavků na členy skupiny, vyjadřují povahu skupiny (pracovní)
– skupina má své cíle, ideály, způsoby chování
– to co se dělá, co se smí a co ne
– uznávat tajemství skupiny

SOCIÁLNÍ NORMY
– se promítají do chování lidí
– normy určují způsob a styl styku
– vytvářejí hodnotící škálu
– vznikají spontánně, nepsané
– některé normy přicházejí i z venčí
– sankce ? odměny ? uplatnění autority

– normy obsahují 3 prvky:
1. to co je žádoucí a zavrhované
2. kritéria pro hodnocení konkrétní formy chování ? společ. kontrola uvnitř
3. sankce a tresty za odchylky od normy

odměny ? skupinové ? pochvala, sympatie, souhlas

tresty – skupinové – posměch, ironie, odpor, výčitky, pohrdání, distancování, tělesné tresty, vyloučení
– konečná sankce = smrt
– porušením ztrácí pozici ve skupině

SKUPINOKVÁ KONFORMITA
– nátlak skupiny na členy (aby byli konformní
– stává se nezdravou v případě, že vede k narušování morálních zásad a psychiky (sekty)

rozlišení jedinců v konformitě:
1. konformní ? většina
2. nekonformní ? chtějí být odlišní, nechtějí zapadnout (silný psych. tlak)
3. nezávislý ? udržují stále vlastní názor
4. kolektivisticky autonomní ? jednoznačně proti

skupinové hodnoty ? sk. si jich nejvíce cenní, promítají se do sk. norem, zásad
skupinové ideály ? vzory chování, nejdokonalejší
skupinové cíle ? vyjadřují charakter a smysl skupiny

VZTAHY V SOCIÁLNÍ SKUPINĚ
pozice – místo, které jedinec ve skupině zaujímá → označuje jeho sociální funkci
– určují se z různých hledisek
– pozice jedince ve skupině se mění. (např. do třídy přibude nový žák, maturita ? konec studia)

a) z hlediska přitažlivosti pro ostatní členy (od ?nejvíce? po ?nejméně? přitažlivého)
1. populární osoby ? přitažlivé (nejvíce) pro každého, mají určité přednosti
2. oblíbené osoby ? jsou ještě pro ostatní členy přitažlivé
3. akceptované osoby ? už ne pro všechny přitažlivé, ale skupinou brány ? respektovány
4. trpěné osoby ? ostatní o nich vědí, ale respektovány jsou málo
5. osoby stojící mimo ? nikdo je nerespektuje

b) z hlediska osobní moci (společenské prestiže)
1. vůdcové ? dominantní, největší vliv, nejvyšší postavení atd.
2. pomocníci ? spolupracují s vůdci
3. souputníci ? závislé osoby, vůdcem a pomocníky ?vlečeny?, ale ještě jsou ve skupině činní ? dělají pro ní něco (aktivita)
4. pasivní ? vůdcem a pomocníky ?vlečeny?, ve skupině nejsou činní ? nic nedělají
5. okrajoví = periferní ? stojí zcela mimo skupinu

c) z hlediska přijímání prosazování se jedince
– kladně se prosazující jedinci VERSUS záporně prosazující se jedinci

Pozice ve skupině jedince vždycky ovlivňuje, jedince uspokojuje to, že je členem (členství podporuje jeho sebevědomí, jistotu člověka)

SUBJEKTIVNÍ POZICE ? jedinec se sám porovnává s ostatními, určuje si sám svou pozici
OBJEKTIVNÍ POZICKE – členové se porovnávají navzájem, tzn.navenek se vytvářejí pozice => hierarchie

VŮDCOVSTVÍ VE SKUPINĚ
polarizace rolí: – někteří členové přebírají aktivnější úlohu ve skupině (převaha, přednosti) →
začíná diferenciace, vyčleňování rolí na vedoucí a vedené (=polarizace)
vůdce: – má značný význam – závisí na nich náplň činnosti, kvalita i kvantita
– v sociální hierarchii stojí nejvýše
– za vůdce považujeme takové členy skupiny:
1. které mají na ostatní členy největší vliv
2. kteří mají nejvyšší formální postavení (např. primář na chirurgii)
3. kteří jsou žádoucími partnery (ostatní o ně ?stojí?)
– vztah členů k vůdci je často ambivalentní (dvojjaký ? kolísá od úcty k oddanosti,
závisí na našem citovém rozpoložení, náladě?)

Sociální systém a jeho vliv na osobnost se uplatňuje 2 způsoby:
1. přesvědčováním (skupina usiluje o to, aby se jedinec s probléme ?zvnitřnil?)
2. donucováním (skupina uplatňuje sankce společnosti, např. policie, soudy, vězení)