Rodina jako společenská instituce, druhy a vývoj rodiny napříč kulturami, dav jako sociální agregát

Izolát – neprojevuje se, nevzbuzuje reakce

Ambivalentní osoba – milován nebo nenáviděn, nic jiného

Šedá eminence – osoba v pozadí, většinou velký oblíbenec hvězd, v důležitých momentech důležitý pro vůdce

VŮDCE – důležitá pozice, motivuje skupinu, dokáže i pokárat, předpoklady pro vůdce: inteligence, vitální energie, sebeovládání. Dva typy vůdců:

1. a) věnující se vztahům mezi členy skupiny – funguje lépe než b)
2. b) zaměření na úkoly

RODINA

• sociální instituce
• primární malá sociální skupina – je nejdůležitější skupina

• je ekonomickou jednotkou (spojuje ji společně užívaný majetek) a zároveň výchovnou jednotkou (rodiče jsou odpovědni za socializaci a výchovu svých dětí)

• zprostředkovává kontakty s okolím, významné je osvojení si jazyka (komunikace)

• udává jedinci určitý sociální status, provází člověka po celý život

• vede jedince k nezávislosti a k založení vlastní rodiny
• typy rodin: nukleární x rozšířená, původní x rekonstruovaná

Dějiny rodiny

• Pravěk

• Podle dnešních primitivních národů
• Lov, sběr ® časté stěhování ® malý počet lidí
• Žily spolu skupiny příbuzných osob, často skupinové manželství
• Matriarchát
• Neolitická revoluce
  • Zemědělství, pastevectví,
  • rodina se nestěhuje
  • děti pomáhají na poli
  • velký přírůstek obyvatel
  •  patriarchát
• Řecko
  • Klasický model rodiny, monogamní manželství, muž míval otrokyně
  • Rodina – oikos = statek, hospodářství, služebnictvo
  • Otec rozhodoval o sňatku svých dětí
  • Rozvody (kvůli nevěře manželky, někdy když byly týrány)
  • Často odkládání nechtěných dětí, ve Spartě se házely ze skály
• Řím
  • počátky emancipace žen – mohly pracovat
  • ve vyšších vrstvách společnosti povinné manželství
  • snadné rozvody, méně dětí, možnost adopce (šlo adoptovat i dospělého, př. Julius Caesar)
• Středověk
  • Křesťanství – monogamie, nemožnost rozvodu, požadavek věrnosti
  • Objevuje se mysogynie = nepřátelství vůči ženám, protože byly příčinou vyhnání z ráje
  • Dítě je podřízeno rodičům
  • Velká dětská úmrtnost
• Přelom středověku
  • První nalezince
  • Kmotrovství
  • Sňatky ekonomické, stavovské
  • Rodiny vícegenerační (tradiční (stavovská) rodina)
  • Velká porodnost i úmrtnost
  • Rodina = ekonomická jednotka
• Novověk
  • Ekonomické změny – oddělení pracovního a domácího prostředí
  • Práce žen
  • 19. století – požadavky žen na volební právo, stávky, emancipace
  • Vznik moderní rodiny – žená má samostatnost, ekonomická aktivita obou rodičů
  • Omezení významu příbuzenských vztahů
  • Nukleární rodiny

Stav (krize) rodiny v současné době

• krize rodinného života nastala v 2. polovině 20. století – důvodem byla přílišná zaměstnanost (2 kariérová manželství), nízký věk novomanželů, změny systému sociální kontroly
• v současné společnosti je rodina nabourávána tržním pojetím člověka, nesouladem povah
• manželství bývá založeno na emocích, je křehčí
• klesá počet uzavřených manželství, narozených dětí a roste počet lidí, kteří volí samotářský způsob života
• rovněž stoupá rozvodovost – vyšší věk 1. dítěte u žen, rodinné cíle potlačeny oproti kariéře, pokračování ve vzdělání
• Roste počet bezdětných rodin
• Roste počet matek vychovávající dítě bez otce

Druhy rodiny

• Nukleární – jaderná, rodiče + děti
• Rozšířená – více generací žije spolu (3)
• Úplná – rodiče + dítě
• Neúplná – trvale jeden z rodičů chybí, o dítě se starají prarodiče
• Rekonstituovaná – žijí spolu lidé, kteří nejsou pokrevně spjati
• Orientační – vycházím z ní založit novou rodinu
• Prokreační – ta, kterou jsem založil
• Funkční
• Dysfunkční – není plněna některá z fcí
• SZ rodina – menší počet (4 – 5 lidí), vysoký sňatkový věk
• JV rodina – víc lidí, nízký sňatkový věk

Funkce

1. socializační (výchovná)
2. biologická (reprodukční) – rozmnožovací schopnost, plození dětí
3. ekonomická – společné hospodářství, majetek, daně
4. emocionální – láska, pochopení
5. zabezpečovací
6. vzdělávací
7. obranná (ochranná)
8. kulturní (přenesení tradic)

• v současnosti tyto funkce přebírá stát a jeho formální organizacedle některých sociologů tím stát rodinu oslabil

SOCIÁLNÍ AGREGÁT

• = sociální útvar, jehož členové se sešli náhodou, neplánovaně, navzájem se neznají a pravděpodobně se už ve stejném složení znovu nesetkají

Dělení:

• shluky – do 40 lidí
• davy – skupina lidí na určitém místě na základě jednoho podnětu

DAV

• zvláštní druh agregátu
• skupina lidí, kteří se shromáždili na stejném místě na základě stejného podnětu
• Dnes už nemusí být na jednom místě ve stejný čas (masmédia př. fb)
• Gustave Le Bone – francouzský sociolog
  • kniha – Psychologie davu
• Ortega Y Gasset – španěl
  • Kniha – Vzpoura davu
• Sugesce, davová psychóza
• ®individuální duše upadá – kolektivní duše
• Nahoru jde: ego, sebedůvěra, agrese, emoce, afekt, pocit moci, pocit správnosti, nápodoba, pocit anonymity
• Dolů jde: morální zábrany, inteligence, paměť, individualita
• Převažuje emocionální způsob jednání
• Absolutní anonymita, hesla
• Vůdce: předem známý x improvizovaný (první křičí hesla,…)
• S dave se nedá pracovat, je nebezpečný
• Různé formy:
  pasivní – př. přednáška
  expresivní – výrazový, př. divadlo
  únikový – př. panika při poplachu
  rabující – získávací, př. vykrádání po povodních
  agresivní – př. demonstrace
  ®dav může z jedné formy přecházet do druhé velmi rychle
• Agresivní dav:
  lynčující – silnější a početnější skupina proti menší
  terorizující – menší terorizuje početnější (neozbrojenou) skupinu
  bojující – dvě stejně vybavené skupiny
• Davy nezákonné
• Davy nahodilé – velmi pasivní, shluky zevlounů
• Demonstrace = shromáždění lidí na veřejném prostranství za účelem předvedení společného názoru, zpravidla politického rázu
  • Lhůta ohlášení 5 dnů na obecním/městským úřadě
  • Oznámení: účel, den konání a doba zahájení; předpokládaný počet účastníků; opatření aby proběhlo v souladu se zákonem; jméno, příjmení, pobyt svolavatele; identifikace zástupce svolavatele
  • Pokud úřad nereaguje, demonstrace je povolená

Pravidla demonstrace upravuje zákon o právu shromažďovacím

• Účastníci shromáždění jsou povinni dbát pokynů svolavatele a pořadatelů podle a zdržet se všeho, co by narušilo řádný a pokojný průběh shromáždění.
• Po ukončení shromáždění jsou jeho účastníci povinni se pokojně rozejít. Je-li shromáždění rozpuštěno, jsou povinni neprodleně opustit místo shromáždění. V rozchodu jim nesmí být žádným způsobem bráněno.
• Účastníci shromáždění nesmějí mít u sebe střelné zbraně nebo výbušniny. Rovněž nesmějí mít u sebe jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, lze-li z okolností nebo z chování účastníků usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím.

Účastníci shromáždění nesmějí mít obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci.