Renesanční filosofie: společenské koncepce a filosofie přírody

V renesanci dochází k uvolňování poměrů, slábne moc církve, začíná relativní svoboda smýšlení a názorů, ale stále dochází i k ostrým názorovým střetům mnohdy končícím smrtí (Bruno ?). Nastává také sociální zmatek vyžadující hledání odpovědí a řešení.

Mikuláš Kusánský (Nicolaus Cusanus, 1401 ? 1464)
německý filozof, diplomat, theolog, kněz a později kardinál
ještě před Koperníkem přišel s teorií, že Země není středem vesmíru a že se pohybuje spolu s ostatními hvězdami
zabýval se studiem Boha ? Bůh je nekonečný, neomezený, ale přesto je jednoduchý a jednotný
tvrdil, že vše je ve všem, všechno je součástí i celkem zároveň, každá část vesmíru je stejně veliká jako celý vesmír ? mikrokosmos = makrokosmos
svými názory ovlivnil obrovské množství vědců i filozofů, kteří přišli po něm

Mikuláš Koperník (1473 ? 1543)
polský astronom, silně ovlivněn Mikulášem Kusánským
formuloval teorii, že Země se pohybuje kolem své osy a spolu s ostatními planetami se pohybuje v kruhu kolem Slunce = heliocentrismus
z obavy před inkvizicí zveřejnil své myšlenky až v době, kdy umíral

Giordano Bruno (1548 ? 1600)
italský filozof, básník
neměl takové štěstí jako Koperník ? nestihl sám zemřít včas ? byl 8 let mučen a nakonec upálen
tvrdil, že soustav jako je naše je ve vesmíru bezpočet ? život neexistuje pouze na naší planetě, je všude ? přímý rozpor s Biblí
dospěl k názoru, že Bůh nestojí někde vně a neřídí svět, ale je v něm přímo obsažen, v každé jeho části, je s přírodou totožný ? Panteismus
X Teismus a Deismus ? představa Boha jako stvořitele světa, který se nachází kdesi na nebesích, mimo reálný svět
Teisté věří, že Bůh svět nejenom stvořil, ale že do něj i neustále zasahuje ? modlení
Deisté věří, že svět byl stvořen Bohem, ale dál ponechán vlastnímu osudu
napadal náboženskou nesnášenlivost, hledal společné prvky různých Písem (Bible, Korán, Tóra) ? návaznost na M. Kusánského

Francis Bacon (1561 ? 1621)
anglický filozof za dob královny Alžběty, současník Shakespeara
již v mládí se u něj zrodil plán ohromného díla Velké obnovení věd, dokončil však pouze dva z šesti plánovaných dílů
známější z nich Nové Organon pojednává o správném způsobu poznávání – tvrdí, že pouze indukce může vést k novým objevům a zároveň člověka chrání před chybami, jichž se dopouští (tzv. Idoly)
Bacon rozeznává 4 druhy: 1) idoly jeskyně ? předsudky nás samotných
2) idoly tržiště ? pocházejí ze styku lidí s lidmi
3) idoly divadla ? důsledek filozofických dogmat a falešných zákonů
4) idoly kmene ? klamy společné všem lidem ? ty považoval za nejhorší
další Baconovo dílo ? Nová Atlantida, je utopistický projekt ideální společnosti řízené nikoliv politiky, ale učenci
tvrdil, že přírodu je třeba nejen zkoumat kvůli novým poznatkům jako takovým, ale hlavně ji využít v lidský prospěch

Thomas Hobbes (1583 ? 1527)
vypadá, že čerpá z Machiavelliho (viz. dále)
zastával názor, že lidé jsou přirozeností egoisté a proto je třeba moci, která by nad nimi vládla; tato světská moc má přitom takřka neomezenou sílu a může svým občanům diktovat v podstatě cokoliv
domnívá se, že stát vzniká dobrovolně na základě společenské smlouvy

Nicolo Machiavelli (1469 ? 1527)
jedná se spíš o dějepisce a diplomata než klasického filozofa
jeho nejznámější dílo Vladař pojednává o způsobech vládnutí a až skoro nutnosti držet se hesla ?účel světí prostředky? ? není třeba brát ohledy na morálku a podobné ?nesmysly?, důležité je pouze dosažení cíle
tyto názory jsou dodnes (hlavně z etického hlediska) velmi diskutované a inspiraci tímto dílem lze nalézt v chování většiny moderních diktátorů