Psychologie jako věda, předmět a metody, základní psychologické přístupy a směry

Základní (teoretické):  využívány praktickými disciplínami

• Obecná psychologie (=psychologie osobnosti) – věnuje se základním teoretickým otázkám psychologie a podává celkový obraz o člověku. Zabývá se problematikou poznávacích procesů, dynamikou citového života, problematikou zaměřenosti a usilování člověka (motivy, zájmy, postoje apod.), autoregulací člověka apod. Je v úzké souvislosti s dějinami psychologie a psychologickou metodologií. Paměť, inteligence –vše, co je lidem společné
• Psychologie osobnosti – zabývá se strukturou a vývojem osobnosti, zkoumá podrobnosti a odlišnost mezi lidmi
• Vývojová psychologie

– Ontogeneze – se zabývá otázkami pojetí psychického vývoje člověka, zkoumá činitele ovlivňující vývoj, věnuje se charakteristikám vývojových období od narození do smrti.

–  Fylogeneze –  zabývá se vývojem celého druhu (např.:zoopsychologie)

• Sociální psychologie – (vztahy mezi lidmi) řeší otázky forem a mechanismů začleňování lidí do mezilidských vztahů, sociálních skupin a společenských institucí i samostatné mezilidské vztahy a sociální skupiny
• Psychopatologie (=patopsychologie) – patologické (= negativní jev) prožívání a chování jedince, př. duševní poruchy. Zabývá se otázkami pojetí psychických poruch a potíží, zkoumá příčiny jejich vzniku, hledá léčebné metody, které je odstraňují
• Srovnávací psychologie (srovnává poznatky jednotlivých psychologických disciplín)
• Psycholingvistika (vztahy mezi myšlením, řečí a jazykem)

 

Aplikované (praktické):

• Pedagogická psychologie – (výchova a výuka). Zkoumá psychologické aspekty rozvoje člověka v podmínkách výchovy a zkoumá problematiku účinného vyučování i poznávání žáka
• Klinická psychologie – orientuje se na diagnostiku duševních nemocí a potíží a na psychoterapeutickou péči o nemocné, včetně somaticky nemocných lidí
• Soudní (=forenzní) psychologie – zabývá se studiem zločinnosti, psychologií pachatelů trestných činů, psychologickými expertizami pro soudní potřeby
• Poradenská psychologie – zabývá se školním, výchovným, profesním a manželským poradenstvím
• Vojenská psychologie – studie zvláštního chování vojáků, voj. jednotek a obyvatelstva v přípravě na vojenský konflikt. Poznatek: děti si na trauma zvyknou lépe
• Psychologie sportu, práce, zdraví, reklamy, obchodu, ekonomická, umění, politická, …

 

METODY VÝZKUMU V PSYCHOLOGII  (Metoda = způsob, jakým dosahujeme cíle)

Psychologie je věda empirická = vychází ze zkušenosti, využívá celý soubor výzkumných metod

sběr empirických dat  jejich interpretace

• Vědecké metody
• Pozorování (sledování člověka bez záměrného zasahování)
• Introspekce (pozoruji sám sebe)
• Extrospekce (pozoruji jiného člověka)
• Zaměřené (mám předem vytyčený cíl/záměr sledování)
• Volné (nemám předem vytyčený cíl/záměr sledování)
• Zúčastněná osoba (subjektivní)
• Nezúčastněná osoba (př. ředitel ve třídě)
• Experiment – záměrné zasahování do podmínek a vlivů na zkoumanou osobu tak, aby všechny proměny byly kontrolovány a ze změn se daly kvalitně vyvodit souvislosti.

Využíváme dalších výzkumných metod a technik např.: Dotazníky, rozhovor, analýzu výsledků činnosti, analýza slovních projevů apod.

• Rozhovor – nejužívanější (může být: ne/strukturovaný, ne/standardizovaný, hloubkový, řízený (směrem, jakým chci), neřízený (nechám druhé víceméně mluvit), individuální, skupinový…)

 

• Explorační (zjišťující) metody – sociálně psychologické výzkumné metody sloužící ke sběru dat (používání: rozhovorů, dotazníků, testů apod.)
• Sociometrie – zjišťování a analýza vztahů mezi členy malých skupina
• Obsahová analýza – zkoumá výskyt určitých témat v médiích a jinde, slouží k charakteristice určitých jevů a jejich historických proměn (např. pornografie), může také sloužit k identifikaci autora apod.
• Sémantický diferenciál – slouží k měření významu různých objektů a jeho srovnávání, dotazovaný je požádán, aby popsal něco/někoho pomocí několika připravených škál jejichž póly tvoří protikladná slova (např. chytrý 1 2 3 4 5 hloupý)

 

• Psychodiagnostické metody – Soubor metod postihujících úroveň vývoje člověka, vlastnosti jeho osobnosti, jeho aktuální stav, přítomnost symptomů a syndromů, potenciální možnosti dalšího rozvoje. Využívá např. výkonnostní testy, testy osobnosti, rozhovory, pozorování, analýzy slovních projevů, rozbory výsledků činnosti atd.

 

 

SMĚRY PSYCHOLOGIE – (základní přístupy a směry )

– Oddělení od filozofie v 19.století -> vznik psychologie

– Založení 1.psychologické laboratoře (1879, W. Wundt, univerzita v Lipsku)

 

• Experimentální psychologie

– W. Wundt „zakladatel psychologie“

– oblast poznávání duševních pochodů pomocí introspekce

– co jsme schopni ( vidět, cítit…)

– jaké intenzity je podnět, abychom jej vnímali – dokázal

– vedle smyslových počitků zkoumal asociace, paměť, myšlení nebo také účinky léků na vědomí člověk

– spojeno s fyzikou (psychofyzika – snaha postihnout psychické děje fyzikálními zákony)

– Ebnghaus – křivka zapomínání

• Hlubinná psychologie

                  – zabývá se nitrem člověka

                  –  zabývá se stavem nevědomí

 

                  – Sigmund Freud

                  – vědomí = uvědomuji si sám sebe a okolí, jsem ovladačem sebe sama, nositel osobní identity (pomáhá nám řeč)

                  – bdělost  (vigilence) – určená jasností vědomí

– somnolence (velká ospalost) – malá úroveň vnímání

– sopor – tvrdý spánek (nepřirozený)

– kóma – nedokážeme reagovat, bez vědomí

– narkóza – (umělé bezvědomí)

–změněné stavy vědomí – díky spánku, alkoholu, drogám, hypnóze, meditaci, holotropnímu dýchání, exitaci …

– nevědomí = vše, co probíhá mimo vědomí, nejlépe charakterizuje naši osobu

-průkopník nevědomí – S.Freud (specializace na nervovou soustavu)

– neuróza – nemoc nervů (hluboká neuróza, křeče, obrna, ztráta řeči, halucinace, problémy s pamětí, porucha řeči)

– metody k odstranění symptomů (příznaků), metody psychoanalýzy

– metoda hypnózy

– jiné vědomí, problémy souvisí s něčím z dětství, špatné zážitky se odsunuly do nevědomí, později se mohou vrátit a „vyplout na povrch“

– bavení se o problému a jeho řešení (má problém zažít znovu) – poté katarze (očista), jsou schopni s tím fungovat, odejdou symptomy

– cílem je aby pacienti dosáhly katarze

– metoda tlaku

– metoda přeřeku – přeřekneme se, přeřeky mají hlubší smysl

– metoda zčervenání – cítíme se trapně

– metoda volné asociace – říkáme to, co nás napadne

– metoda výkladu snů – sny mají hlubší význam

-> sny : symbolická stránka; latentní stránka (skrytý význam)

– metoda zapomínání – zapomínání má hlubší význam

 

1. Freud – myslí si, že všichni chceme slast

– Libido – sexuální touha, žene nás uspokojovat sex. potřeby

– Psychosexuální teorie  – většina problémů má původ v dětství; tvorba sexuální orientace

1. Orální stádium – saje mateřské mléko (kojenec)
2. Anální stádium – (batole, 2-3roky) – slast z vyměšování, dítě se naučí oddalovat potřebu, regulovat sama sebe (pokud porušeno – shromažďování peněz, přehnaná čistota v dospělosti)
3. Falické stádium – (4-6 let) – slast z pohlavních orgánů, latentní „masturbace“,

(narušení – v dospělosti problém navazovat sex. a cit. vazby)

Oidipův komplex – chlapci (5-6let) nenávidí otce, protože vlastní matku (podle Freuda přirozené)

                        Elektřin komplex – dívky – stejně jako Oidipův komplex

4. Latentní stádium – (7-11 let) – období relativní stability, emoční a sexuální tužby ustupují do pozadí
5. genitální stádium – (12-smrt) – nastupuje heterosexuální sexuální chování

– Strukturální model psychiky

ID (ono) – primitivní pudy,  je iracionální, nebere ohled na realitu, jeho cílem je okamžité uspokojení svých přání, řídí se principem slasti. Id je zcela nevědomé. Podle Freuda představují sny splněná přání id a jsou bránou do nevědomí. I u zvířat

EGO (já) – řídí principem reality a má sebezáchovnou funkci. Je racionální, zvažuje činy a jejich následky. Přání id porovnává s realitou, dává jim přijatelnou formu a uspokojuje je ve vhodnou chvíli a vhodným způsobem. Ego je vědomé, předvědomé i nevědomé. Nevědomá část se pomocí obranných mechanismů vypořádává jak s nepřijatelnými přáními id, tak s extrémními zákazy superega. Silné ego je znakem zdravě vyvinuté osobnosti.

SUPEREGO (super já) – odlišuje nás od zvířat, vliv od rodiny, společnosti, přátel, medií, majetku, hodnoty, kultury, jazyka, zákonů, etiky, morálky… -> vznik sebevědomí. Ego někdy podléhá superegu, Zabývá se tabu (vražda, incest) ->společenský zákaz). Pokud se člověku zdá o tabu tématech nemusí si to nutně vybrat ve skutečnosti. Obsahuje vědomě či nevědomě internalizované (zvnitřněné) omezení,  zákazy a příkazy ukládané dítěti rodiči a dalšími pro dítě významnými autoritami. Je zdrojem nevědomého pocitu viny,  vnitřní tísně.  Superego je moralizující silou v člověku, řídí se principem dokonalosti

–Narcismus – miluji jen sám sebe, já jsem ideál, obvykle u malých dětí, v dospělosti se nedá léčit

-Ideální ego –takové jací bychom chtěli být

-Reálné ego – takové, jací jsme, je důležité mít sny a cíle

 

• Analytická psychologie

            – Kolektivní nevědomí  (nedá se ovlivnit,vrozené intuice)

                        –archetypy (předobraz – každý je má stejný)

– Carl Gustav Jung

– zkoumá archetypy – př: stařec = moudrý, matka = rodí děti..

– Anima Animus – obraz duše – např: mužská = analytická, ženská = emfatická

-> převládání elementu (muž – homosexuál, žena – kariéristka)

-každý je introvert i extrovert (jedna složka převládá, ale máme obě)

 

– Carl Gustav Jung

                        –žák Freuda, léčil i schizofrenii

                        –rozštěp mysli – 5 příznaků -> metody k odhalení schyzofrenie

                                   1.Halucinace

2.Bludy

3.Slovní salát (neuspořádané myšlení), porucha pozornosti

4.Emoce (nepřiměřené reakce a podněty)

5.bezradnost chování

 

• Individuální psychologie

–Adolf Adler

                        -Sourozenecká konstalace (pořadí narození dítěte má vliv na jeho charakter)

– Studoval společenský cit (potřebu jedince začlenit se do společnosti), touhu člověka po moci (potřebu sebeuplatnění, sebeprosazování, nejdříve definovanou jako “maskulinní protest”)

-Komplex méněcennosti – jako důsledek nerealizované potřeby sebeuplatnění a touhy po moci v dětství. Jedinec je v moderní společnosti značně závislý na sociálním okolí. Má tendenci se z této závislosti vymanit budováním pozice, kterou získává pocit svobody a moci ve svém soc. prostředí. Snahu o dosažení této pozice chápal Adler jako snahu o kompenzaci komplexu méněcennosti

-> neuróza je podle Adlera výsledkem selhání při překonávání komplexu méněcennosti

 

• Behaviorismus (chování)

                  – začátek 20.století

– vše se dá naučit, důležitá je výchova

– John.B. Watson – ,,Dejte mi tucet dětí a já z nich vychovám co budete chtít“

– malý důraz na vrozené záležitosti (neuznávají)

– odmítající se zabývat vnitřním duševním děním člověka (tzv. černá skříňka, black box), které je nedostupné objektivnímu pozorování

– I.P.Pavlov – rus, předchůdce behaviorismu

– metabolismus – důležitý

– > pozoruje jak tráví potravu psi -> psi mají nepodmíněné reflexy

– reagují na zvonek (znamení jídla, slintají)

– podmíněné reflexy – naučené

– klasické podmiňování – zvíře je pasivní

–Skinner, Thordire

                        – pokusy se slepicemi, myšmi a kočkami

– operantní podmiňování – zvíře hledá potravu samo

– př: slepice klove do čudlíku, za určitý počet klovnutí dostane jídlo – > zapamatuje si to

-myš -> bludiště za sýrem, zapamatuje si cestu

-Kognitvně behaviorální terapie

– léčba fobie (strach, omezuje nás)

– jde o zmenšení strachu

– př: arachcnofobici – mluví o pavoucích, kreslí je, pozorují ho, na konci dotek

–Expoziční terapie

-terapeut se vystavuje nebezpečí za nás (př: dotýká se pavouka jako první, aby ukázal, že není nebezpečný)

 

• Kognitivní psychologie

                  –zabývá se procesy smyslového poznávání, představivostí, fantazií, myšlením, abstrakcí, řečí a pozorností

                  -mind map – myšlenková mapa

-hlavu máme plnou asociací – ty se mapují různě

-mapa se nám rozšiřuje

–Kelly, Piaget, Erikson, Anderson – zabývají se myšlením, mapami …

 

• Transpersonální psychologie

– S.Grof – čech

-prý absolutně nevědecká

-zabývá se něčím mezi nebem a zemí

–holotropní dýchání -dýcháním změníme stav mysli

– zabývají se drogami (berou je také kvůli výzkumu)

– zkoušejí účinky (LSD, houbičky)

-meditační, relaxační cviky, jóga

–sugestivní techniky – hypnóza

–mystické zkušenosti – empatie ->hnutí new age

 

• Humanistická psychologie

–Maslow – pyramida potřeb (70.léta)

– orientuje se na seberealizaci člověka, na jeho schopnost aktivně utvářet svojí existenci

– Předpokládá, že je člověk přirozeně dobrý, svobodný a tvořivý a staví se k němu s láskou a úctou

– Jejím zájmem je každodenní existence

 

 

• Existenciální psychologie

-smysl života

-otázka identity,prázdnota, myšlenka svobody

-svoboda rozhodnutí – otázka svobody

–Rogers – terapie (důležitá individualita klienta) ->každý je specifický

-jaký je smysl života, lásky a koníčků

–Loboterapie – touha po nalezení smyslu života, orientuje se do budoucna