Psychologie jako věda, její vývoj, obsah a cíle, základní psychologické pojmy

= obecná věda o lidském chování a prožívání

– společensko-vědní disciplína

• vývoj psychologie:
  • předvědecké období (souvisí velice s filosofií):
    • antika – řešení jestli je podstatou člověka duše nebo tělo:
  • Sokrates – obrací zájem psychologie více k člověku, zakladatel etiky

– teorie:

• cíl života = konat dobro;
• člověk když se má rozhodnout zda má konat dobře nebo ne, má poslechnout svůj vnitřní hlas = svědomí

• Platón – teorie: – mýtus o Vozatajovi: člověk je jako spřežení, které táhnou 2 oři – Vášeň a Chtíč a jsou řízeni vozatajem = Rozum a jedou světem idejí, ale Rozum koně neukočíruje -> koně stáhnou povoz do hmotného světa = špatný odraz světa idejí
  • tělo je hrob duše, naše duše než sem spadly za trest, byly ve světě idejí
• Aristoteles – zabývá se duší, určení lidské osobnosti, smyslem života
• Augustýn – myšlenka čistoty duše
• René Descartes – zkoumání vědomých myšlenkových pochodů
• John Lock – zkoumání asociací, části vědomí -> asociacemi vzniká život

• vědecké období:

• století – období positivismu – zaměření na vědu -> psychologie se osamostatňuje
  • Wilhelm Wundt –           něm. psycholog, fyziolog na univerzitě v Lipsku
    • 1879 – 1. psychofyzikální laboratoř -> zkoumání vztahu mezi drážděním a reakcí organismu – např. kolik svíček je třeba přidat nebo ubrat, aby si člověk všiml intenzity světla při osvětlování různých částí
  • behaviorismus = věda o chování

– zakladatel dr. Watson – navazuje na Pavlova

–         psych. směr ztotožňující duševno a vědomí člověka   s chováním

–                    chování je určitý sled naučených reakcí a odpovědí na urč. podněty

– snaha najít zákonitost a pravidelnost v chování lidí

–       nezabývá se prožíváním – odehrává se v tzv. blackboxu

• spor: jestli psychologie má chápat člověka komplexně, globálně nebo se má zaměřit na určité části =>
  • elementová psychologie – hledá základní prvky

x

• celostní (tvarová, gestaltismus) psychologie – potřeba veškeré psychologické jevy chápat jako celek

– navazuje na

• kognitivní psychologii – zaměřuje se na vnitřek organismu

– lidské chování j někdy účelové

– člověk si vytváří ze svého života modely  situace a pak se podle něj řídí

• hlubinná psychologie = rozbor duše
  • nejznám. teorie – Zikmund Freud:
    • navštěvovali ho lidé s neurózou -> při jejich léčení se snaží poukázat na vztah mezi situací vtlačenou do podvědomí, která se teď vrací jen určitými dílčími momenty -> ukazuje že nevědomí rozhoduje o lidské psychice
    • názor, že nejdůležitější vzhledem k psychice je uspokojení sexuálního pudu -> problémová otázka je nesoulad v sex. životě
  • analytická psychologie – Karl Gustav Jung:
    • na chování a prožívání člověka má velký vliv zkušenost
  • individuální psychologie – Alfred Adler:
    • něco si vybírá z Freuda a nahrazuje vl. teoriemi -> člověk má takovou psychiku, jaký má pud moci – nejdůležitější zařazení člověka do urč. Sociální skupiny
  • neopsychoanalýza – není rozbor pouze individua, ale dalších faktorů ovlivňující psychiku a poslečnost
  • humanistická psychologie – Erich Fromm:
    • nezáleží na soc. prostředí, ale na seberealizaci člověka a subjektivní pocit
  • transpersonální psychologie – studium momentálního stavu vědomí -> vliv hypnózy, meditace, jógy, užití léčiv, drog atd.
• obsah psychologie
  • chování = veškerá fyzická, fyziologická a psychická činnost člověka

– to, co můžeme pozorovat na druhém člověku

– hlavní druhy : jednání, řeč a výraz

• prožívání = vnitřní zážitky vznikající u člověka při psychické činnosti

–    je subjektivní = je vlastní pouze prožívající osobě – pouze ona zná jeho pravý obsah (např. na co právě myslí, ví pouze jen ona sama)

–  odráží vnější svět – člověk v něm odlišuje sebe, své postavení v čase

– bohatší než chování -> nedá se chováním ani jednáním nijak vyjádřit

– člověk ho nemusí projevovat ve svém chování – může se přetvařovat

• 2 části:
  • vědomí = to, co člověk prožívá a uvědomuje si to, popřípadě tlumočí řečí
  • nevědomí = to, co si člověk neuvědomuje z vl. duševního života při prožívání = momentálně neuvědomované, ale dříve vědomě prožité zážitky = vědomosti, zkušenosti, na které právě nemyslím x máme je a můžeme si je vybavit, zautomatizovaná činnost
• 3 stránky prožívání:
  • poznávací stránka – přijímání podmětů smysly a jejich zpracování
  • citová stránka – to, co poznáváme, děláme, je nám libé, nelibé
  • snahová stránka – něco chceme, jednáme, dosahujeme cílů

• cíle psychologie:
  • poznání lidí a jejich duševních vlastností
  • působení na lidi : – výchova

– pozitivně, negativně

– léčení

– reklama, uklidňování

• uspořádání věcí a podmínek, kde lidé žijí:

– barvy, které nás obklopují

–  tvary a jejich uspořádání ( v nemocnici, škole)

– např. organizace pracovního stolu

• studium psychologie – umožňuje lépe pochopit vl. duševní život

– lepší orientace v mezilidských vztazích

• přispívá k formování člověka
• pomáhá při odkrývání rezerv při zvyšování produktivity práce (motivace = odměny, pochvaly, zlepšování prac. podmínek atd.)
• podílí se na zdokonalování systému řízení ve společnosti (přístup k pracovníkům, přesvědčivost, chování navenek, umění motivovat atd.)
• podílí se významně na výchově a vzdělávání nastupující generace
• spolupracuje při realizaci soc. – pol. programů = poradenská činnost

• základní psychologické pojmy: specifické stavy psychiky, myšlení, řeč, učení, osobnost, ontogeneze (=vývoj člověka směřující k jeho řazení do zvířecí říše), soc. skupina, socializace, psychoanalýza, hominizace, emoce, city, dynamické vlastnosti člověka, afekt, nálada, vášeň, talent, zájmy, záliby, temperament, charakter, svědomí, hry