Psychické stavy a vlastnosti ( vědomí, nevědomí, temperament, charakter a inteligence )

Psychické jevy

• funkce mozku, zformovaly se vlivem společnosti
• umožňují aktivní působení na prostředí
• tvoří složitý, vzájemně propojený systém, působí v jednotě
• ve vývoji jedince se mění
• vykazují variabilitu

1. psychické procesy

• poznávací – vnímání, představy, fantazie, myšlení a řeč)
• procesy paměti (zapamatování, uchovávání, vybavení)
• motivační procesy (citové a volné)

2. psychické stavy

• stavy pozornosti
• nálady = stavy citové

3. psychické vlastnosti

• schopnosti, motivy a postoje, temperament, volné vlastnosti, charakter

4. specificky získané dispozice

psychické stavy

Pozornost

• = zaměřenost a soustředěnost vědomí na podnět
• z podnětů vybíráme jen některé à pozornost
• nejčastěji se uplatňuje od 0,1 – 15 sekund
• dlouhodobé udržení pozornosti není lehké, při jednotvárné činnosti tato schopnost klesá
• dlouhodobé rozptýlení pozornosti způsobuje vážné chyby

1. bezděčná pozornost

• podnícena záměnou v prostředí
• je rychle upoutána a rychle mizí

2. záměrná pozornost

• realizace dlouhodobých činností
• není neomezená – mohlo by dojít k přetížení organismu
• podmínky:
  • motivace
  • přestávky v činnosti a jejich střídání
• vlastnosti pozornosti:
  • intenzita
  • stálost
  • rozsah
  • přenášení
  • výběrovost

Vědomí

• uvědomujeme si vnější a vnitřní podněty (událostí, tělesných vjemů, vzpomínek a myšlenek)
• zahrnuje také působení na sebe samého a ovlivňování okolí (chování, jednání..)
• monitoring
  • jsme si vědomi, co se děje kolem nás i v našem těle
  • nejvyšší prioritu mají události důležité k přežití (hlad, bolest, kouř..)
• ovládání
  • plánování, zahajování a řízení našich činů
  • časté provádění činností vede k jejich automatizaci (řízení, hra na klavír..)
• podvědomé vzpomínky
  • vzpomínky dostupné našemu vědomí
  • např. orientace ve městě, zavazování tkaniček, znalost významu slov atd.))
• některé podněty na nás působí podvědomě (odbíjení hodin)
• „fenomén koktejlové party“ – neposloucháme cizí rozhovory, ale zpozorníme, když uslyšíme své jméno

Nevědomí

• obsahuje vytěsněné, emočně bolestivé vzpomínky a přání
• ovlivňují naše činy aniž bychom si toho byli vědomi
• projevují se ve snech, v chybných úkonech, přeřeknutími apod.
• zabývá se jimi psychoanalýza (S.Freud àG.Jung – „kolektivní nevědomí“)

Temperament

• soustava psychických vlastností, projevují se způsobem reagování, chování, prožívání
• souhrn vlastností organismu, určují dynamiku celého prožívání a chování osobnosti
• nejstarší teorii temperamentu vypracoval Hippokrates (5.st.př.n.l.) – jeho teorii rozpracoval a poupravil Galenos (2.st.př.n.l.)
  • rozdělili temperament lidí na 4 skupiny podle tekutiny v těle:
    • sangvinik, cholerik, flegmatik, melancholik
  • psychologie využívá teorii I.P.Pavlova o vyšší nervové soustavě a termíny C.G.Junga (introvert a extrovert)
  • Kretschmerova teorie udává 3 zákl.typy temperamentu (zohledňují stavbu těla člověka):
    • pyknik, leptosom, atletik
  • Eysenck využíval znalostí psychologů a lékařů a sestavil model osobnosti, využil zákl.pojmy: introverze – extroverze, stabilita – labilita

Schopnosti

• soubor předpokladů nutných k úspěšnému vykonávání určité činnosti, dovednosti
• nejsou vrozené, vznikají a rozvíjejí se na zákl.vrozených vloh
• jedna vloha může být základem mnoha schopností a naopak
• různé úrovně rozvoje schopností:
  • nadání
    • souhrn schopností určitého druhu, umožňují nadprůměrné výkony v určité činnosti (zakládá se na vrozených vlohách)
  • talent
    • vysoce rozvinutý soubor schopností, který umožňuje, aby člověk dosáhl vynikajících výsledků
    • také označován jako „projevené nadání“
  • genialita
    • označení pro nejvyšší úroveň intelektuálních a tvůrčích schopností
    • působí vždy i další faktory – motivace, temperament, emocionalita, prostředí
  • dělení schopností: paměťové, umělecké, verbální, prostorová orientace

Inteligence

• schopnosti učit se a zároveň dovednost uplatnit poznatky v praxi
• = všeobecná rozumová výkonnost člověka, slouží k řešení problémů
• číselné vyjádření inteligence = poměření mentálního a fyzického věku à kvocient inteligence (IQ)
• průměrná inteligence: 90 – 109
• podprůměrná: 80 – 89 à lehká (debilita) à střední (imbecilita) à těžká (idiocie)
• nadprůměrná: 110 – 130
• Mensa – sdružuje lidi s nadprůměrných IQ v Česku (nad 130)

Charakter

• reguluje se podle morálních požadavků a norem
• souhrn psychických vlastností osobnosti, zakládají se na mravních zásadách, projevují se v chování a jednání člověka
• je ovlivňován temperamentem a schopnostmi člověka
• není vrozený ani dědičný
• rozdělení charakterových rysů:
  • vztah člověka ke společnosti a jiným lidem
  • vztah k práci
  • vztah k vlastní osobnosti
  • volní rysy charakteru (cílevědomost, samostatnost, rozhodnost, vytrvalost, sebekázeň a sebeovládání, ukázněnost, statečnost a smělost)
• volní vlastnosti charakteru tvoří jeho jádro, všechny volní vlastnosti jsou získané, vliv na ně má výchova a sebevýchova

à svědomí – forma prožívání morálního hodnocení vlastních činů, motivů a citů