Psychické procesy a dynamika osobnosti

Psychické jevy

• funkce mozku, zformovaly se vlivem společnosti
• umožňují aktivní působení na prostředí
• tvoří složitý, vzájemně propojený systém, působí v jednotě
• ve vývoji jedince se mění
• vykazují variabilitu

1. psychické procesy

• poznávací – vnímání, představy, fantazie, myšlení a řeč)
• procesy paměti (zapamatování, uchovávání, vybavení)
• motivační procesy (citové a volné)

2. psychické stavy

• stavy pozornosti
• nálady = stavy citové

3. psychické vlastnosti

• schopnosti, motivy a postoje, temperament, volné vlastnosti, charakter

4. specificky získané dispozice

Psychické procesy:

Poznávání

• orientace ve světě
• přispívá k efektivitě chování a jednání
• začíná názorným smyslovým poznáním = čití a vjem à počitky a vjemy

Vnímání

• psychický proces, kterým zachycujeme, co působí na naše smyslové orgány v daném okamžiku
• uvědomujeme si vnitřní i vnější prostředí
• základem názorového poznání

Čití

• nejzákladnější poznávací proces (předává nám informace o okolním světě)
• výsledkem je počitek = obraz jedné vlastnosti daného předmětu

à Čivost

• schopnosti člověka mít počitky
• dá se měnit – např. stálým působením podnětů se čivost zmenšuje (např. prstýnek na ruce, přestanu vnímat, že ho na ruce mám)

Počitek x Vjem

Počitek

• jednotlivý znak předmětu nebo děje, který na mě právě působí
• obsahuje pouze jednu vlastnost daného předmětu
• 16 základních druhů počitků

Vjem

• zahrnuje celý předmět nebo děj (např. jablko – barva, chuť, tvar, velikost, vůně, povrch…)
• vjem = spojení počitků
• nejde jen o obraz předmětu ale i jeho poznání
• vjemy v nás zanechávají stopy à předmět si vybavíme po určité době i bez jeho přitomnosti

Druhy počitků

1. vnější (exteroreceptory) – informace z okolí
   1. dálkové (zrakové – šeroslepost, monochromatismus, barvoslepost; sluchové; čichové)
   2. dotykové (chuťové, tlakové, tepelné, bolesti)
2. vnitřní
   1. pohybu (klouby, šlachy, svaly..)
   2. rovnováhy (tělíska ve vnitřním uchu)
   3. orgánové (útrobní)

Druhy vnímání

1. Vnímání tvaru a velikosti
2. Vnímání prostoru
3. Vnímání pohybu
4. Vnímání času

Poruchy vnímání

• postižení neurologických funkcí nebo emociálním stavem

1. kvantitativní (snížená vnímavost – únava, problémy, nemoc, nálada.. x zvýšená vnímavost – kofein, čerstvý vzduch)
2. kvalitativní (smyslové klamy – nedokonalý obraz kvůli nedokonalému analyzátoru (např. kouzelníci, černá zužuje)

Pozornost

• = zaměřenost a soustředěnost vědomí na podnět
• z podnětů vybíráme jen některé à pozornost
• nejčastěji se uplatňuje od 0,1 – 15 sekund
• dlouhodobé udržení pozornosti není lehké, při jednotvárné činnosti tato schopnost klesá
• dlouhodobé rozptýlení pozornosti způsobuje vážné chyby

1. bezděčná pozornost

• podnícena záměnou v prostředí
• je rychle upoutána a rychle mizí

2. záměrná pozornost

• realizace dlouhodobých činností
• není neomezená – mohlo by dojít k přetížení organismu
• podmínky:
  • motivace
  • přestávky v činnosti a jejich střídání
• vlastnosti pozornosti:
  • intenzita
  • stálost
  • rozsah
  • přenášení
  • výběrovost

Paměť

• = soubor psychických procesů a vlastností, které umožňují osvojení zkušenosti, jejich zapamatování, uchování a vybavení
• uchování nevědomých citových vzpomínek – centrum amygdala
• uchování naučených dovedností a postupy – putamen
• uchování vzpomínek na osobní životní události – kůra mozková (jejich přesná lokalizace nebyla dosud zjištěna)

Fáze paměti:

• výrazně ovlivňuje kvalitu paměti
• typy paměti: vizuální, akustická, motorická
• fáze zapamatování:
  • krátkodobá paměť
    • zapamatování na několik sekund
    • sluchové a zrakové vjemy
    • lze je přenést na dlouhodobé
  • střednědobá paměť
    • až po dobu 20 min (důl.role – doprovodné asociace)
  • dlouhodobá paměť
    • pomocí učení, opakování, činnosti, cvičení
    • logická paměť
    • mechanická paměť
    • bezděčná paměť
  • druhy zapamatování:
    • spontánní uložení – díky výraznému podnětu
    • úmyslné uložení – učení s určitými prostředky
    • uchování v paměti – myšlenkové zpracování informací
    • vybavení a znovupoznání uchovaného
  • uchování – přeskupování a začlenění informací do nových souvislostí
  • vybavování – znovupoznání a reprodukce
  • zapomínání
    • zapomínáme to, co nepoužíváme
    • náhlé zapomenutí (=okno)
    • trvalé zapomínání
    • dočasné zapomínání

Motivace

• souhrn činitelů (podněcují, podporují, aktivizují nebo utlumují a brzdí jedince
• motivy = pohnutky jednání člověka; mají cíl, směr, intenzitu, vytrvalost
• motivační procesy
  • citové a volní
  • emoce (city) – emoce bývá označována za širší pojem než cit (cit je chápán jako zážitková stránka emoce)
  • zážitky, které doprovázejí fyzické změny a motorické projevy (mimika, gesta)
  • znaky citů:
    • subjektivnost, spontánnost, předmětnost, aktuálnost, polarita, vliv na další psychické procesy
  • dělení emocí:
    • vyšší a nižší
    • intelektuální, etické a estetické
  • související pojmy: afekty, nálady, citové vztahy, vášně
  • vůle zajišťuje dosahování cílů (když je nutné překonávat překážky)
  • volní jednání – řízené a vědomé uskutečňování cesty k dosažení cíle
• zájmy, návyky, cíle, přání, hodnoty, postoje, emoce a potřeby

Potřeby

• = stav nedostatku nebo přebytku
• výběrem hodnot jsou potřeby uspokojovány
• systém potřeb se nemění, ale hodnoty ano
• dělení:
  • fyziologické (biologické) – dýchání, potrava, voda, vylučování, nepřítomnost bolesti
  • psychické – pocit bezpečí, činnosti, sebeúcty, sociální interakce, lásky
  • sociální – kulturní život, vzdělání
• zájem může být účinný motiv činnosti (= soustředěné, relativně déle trvající zaměření na uspokojování potřeb
• ústřední zájem = záliba