PSYCHICKÉ PROCESY

Psychické procesy jsou základní způsoby existence lidské psychiky, duševní život se skládá z psychických procesů a regulace. Jednotlivé osobnosti nejsou jedinečné jen svými psychickými vlastnostmi, ale také tím, jak věci vnímají, jak přemýšlejí, učí se, pamatují si apod.

Psychické procesy:

1. poznávací
2. citové
3. motivační

1. POZNÁVACÍ procesy

– souvisí s poznáváním okolí (to, co nás obklopuje)

1. Nižší poznávací procesy – čití (výsledkem je počitek, ale samostatně nemůže existovat), vnímání (výsledkem je vjem, soubor počitků – barva + tvar + materiál = vnímáme jednotu)
2. Představy – představování (výsledkem je představa, obraz něčeho, co jsme už vnímali), fantazie (představování něčeho, co jsme v dané formě ještě nevnímali, pracuje s představami)
3. Vyšší poznávací procesy – myšlení (proces mozku, je vyhrazeno pouze lidem – vytváření pojmů, které jsou vázané na řeč, vytváření logických operací s pojmy, řešení problémů), paměť – významná součást myšlení 1. krátkodobá (věci si pamatujeme jen krátce, s touto pamětí pracujeme neustále, slouží k okamžité činnosti), 2. operativní (je využívána nejčastěji, pracujeme s ní neustále v běžném životě), 3. dlouhodobá (věci si zapamatujeme na dlouhou dobu, i když s nimi nepracujeme, znovu se vybaví, probíhá několika fázemi:
   1. zapamatování – bezděčné (samovolné), záměrné (řízeno mozkem, cílevědomé, s cílem si to zapamatovat)
   2. uchování – zapamatování věcí
   3. zapomínání – mozek vybere, co potřebuje, ostatní zapomene
   4. vybavování – vybavení zapamatovaní věci
   5. reprodukce – znovuvytvoření zapamatovaného), řeč (řeč zprostředkovává myšlení)

2. CITOVÉ procesy
   • souvisí s prožíváním našeho subjektivního vztahu k předmětům, činnostem, osobám, k sobě samému
   • vyjadřují se mimikou a pantomimou

cit

• výraz vztahu k něčemu, prožívání subjektivního vztahu k předmětům, činnostem, osobám, k sobě samému
• má určité vlastnosti:

polarita (dva póly vztahů k jedné činnosti)

hloubka (kvalita)

síla

stálost

city

1. stenické – povzbuzují lidskou činnost, motivují nás (radost, dobrá nálada)
2. astenické – brzdí lidskou činnost, oslabují nás (stres, strach)

1. nižší city
   • afekt – náhlé prudké citové vzplanutí, krátkodobé, nekontrolovatelné, velmi silné (hněv vztek, gól, …)
   • nálada – delší než afekt, nemusí být způsobena přímým podnětem (dobrá, špatná,…)
   • vášeň – projevuje se ve vztahu k činnostem, lidem, věcem, dlouhodobá, velmi silný cit (sport, jídlo, osoby,…)

2. vyšší city

• jsou spojeny s uspokojováním kulturních a sociálních potřeb, oddělují nás od ostatních živočichů
• estetické (obrazy hudba)
• morální (zodpovědnost, úcta)
• intelektuální (vznikají v procesu intelektuální činnosti)

3. citové vztahy

• nejvyšší citový vztah
• vyjadřují hlubší trvalý vztah k něčemu, ale i k někomu, i k sobě samému (láska, nenávist,…)
• aspirace (směřuje d budoucnosti, to, co si představujeme, co z nás bude)
• cílevědomost (zdravá, nebo naopak přehnaná)
• sebehodnocení (směřuje do přítomnosti, zpravidla je lepší, ne mnoho se liší od pravdy)

3. MOTIVAČNÍ procesy

vůle – soubor vlastností, které nám umožňují dosáhnout našeho chtění (výsledku)

vůle má čtyři fáze: 1. vznik pohnutky 2. rozhodování (+ – motivy, sebeovládání) 3. rozhodnutí 4. realizace