Přírodní filosofie starého Řecka, předpoklady vzniku
Antická filosofie = 6.stol.př.n.l. – r.529 (císař Justinián I. zakázal nechal zavřít filosofické školy
Periodizace antické filosofie
- přírodní (6.-4.stol.př.n.l.) – snaží se najít pralátku
- klasická (4.stol.př.n.l.) – v centru pozornosti čl., vznikají velké F systémy: * antropologická F
* systematická F
- helénistická (3.stol.př.n.l.-529) – zabývá se poznáním, etikou
Předpoklady vzniku
- vzájemné ovlivňování evropské a V kultury
- praktické potřeby – obchod, mořeplavba
- nutnost sjednotit poznatky z jiných oborů
- nejednotnost řeckého náb.a mytologie – mnoho teorií vzniku světa
Znaky antické filosofie
- snaha o rozumový výklad světa a postavení čl.v něm
- čl.bere na sebe odpovědnost za své činy
- je chápána jako souhrn všeho, co čl.zjistil prostřednictvím rozumu a smyslů
PŘÍRODNÍ FILOSOFIE
- velké množství názorových proudů a škol à vzáj.si odporovaly, ale všichni hledali pralátku = arché
- pralátkou je podle nich hmota = hýlé à hýlozoistická F
- MÍLÉTSKÁ ŠKOLA
- název od města Mílet u Jónského moře = centrum kultury a vzdělanosti
Tháles z Mílétu
- matematik, astronom
- jako první vypočítal výšku Cheopsovy pyramidy podle stínu
- dokázal předpovědět zatmění slunce (rok, měsíc)
- pokus o vědecký výklad zemětřesení – způsobeno vlnobytím
- pralátka = voda
- božská tekutina, z níž odpařováním a změnami vnikl celý svět
- substance, která umožňuje život
- svět je plný vody = plný bohů
- svět je plochá deska plovoucí po světovém moři
Anaximandros
- prý zakladatel F jako samostatné vědy
- zavedl sluneční hodiny, jako první nakreslil zeměpisnou mapu
- při hledání arché si všímal odlišnosti a proměnlivosti věcí à zákl.vlastností smysl.věci je hranice
- pralátka = apeiron
- smyslově neurčený, neohraničený, nesmrtelný abstrakt
- vzniká působením protikladných principů: teplo X chlad, sucho X vlhko
- neustále se přetváří, vyvíjí, mění
- rodí ze sebe nové životy, které se do něj zase vrací
Anaximenés
- jeho součastník a pokračovatel
- snažil se jeho teorii zjednodušit, zpřístupnit a zkonkretizovat
- pralátka = neohraničený vzduch
- zhušťováním a zřeďováním vznikají věci
Význam této školy
- materialistický monismus
- první pokus vysvětlit podstatu světu z něho samého
- PYTHAGOREJCI
Pythagoras za Samu
- jako první použil slovo F (ze skromnosti se nechtěl nazývat sofos = mudrc)
- filosof, matematik, zakl.sekty Pythagorejců
- apeiron nemůže existovat, protože vlastností každého JSOUCNA je mez = PERAS
- vlastností každého peras je schopnost změřit se a být vyjádřen číslem
- pralátka = číslo
- je základním principem všeho bytí, stavební prvek světa
- vyjadřuje nejen rozměry, ale i kvality
- každé číslo má zvláštní moc:
magická 10 = symbol dokonalosti (1+2+3+4)
1 = bod
2 = čára
3 = plocha
4 = prostor
- co nelze změřit, nemá význam a neexistuje
- vyjádřit čísly se dá:
- hudba – za harmonickým souzvukem tónů stojí číselné vztahy dané délkou strun (obj.jako 1.)
- vesmír – každé těleso vydává zvuk (závisí na rychlosti pohybu – číslo, velikosti – číslo) à i kosmická tělesa obáhající po své dráze vydávají zvuk = HUDBA SFÉR (čl.ji nevnímá sluchem, ale prostřednictvím vnitřního vnímání – získá ho kultivací duše)
- nehledal pralátku, ale prazákon; kvantitativní vysvětlení světa
- jako první použil slovo KOSMOS
PYTHAGOREJCI
- náb.sekta, vedli pstřídmí život (vegetariáni), dicsciplína; vzdělání chtěli i pro ženy
- ovlivněni indickou F; věřili v reinkarnaci = převtělování
- ELEJSKÁ ŠKOLA
- název podle města Elea
- popírájí pohyb, věří v existenci jednoho boha
Xénofanés
- panteista = ztotožňoval boha s přírodou
- kritizoval myšlenku, že bohové se podobají čl. à zpochybnil náb. (kritika antropomorfních představ o bozích) – spis O přírodě
- bůh je nehybný, působí silou svých myšlenek; čl.si ho nemůže představit
Parmenidés z Eleje
- existuje pouze jediné jsoucno = bytí
- opak = nebytí nemůže v rámci bytí existovat
- neprobíhá žádný vývoj, pohyb, změna
- poznání rozdělil na:
- smyslové = dóxa – klamné
- rozumové = epistemé – správné
- popírá existenci prázdného prostoru (nebytí), pokud by existoval a bytí se do něj přemístilo, nebylo by jsoucno
- existuje-li plný prostor (vyplněný jsoucnem) à neexistuje pohyb
Zenon z Eleje
- snaha podpořit ho
- zformuloval aporie = slovní hříčky, tvrzení
- Achiles a želva – A.nemůže želvu, která vyrazila s urč.předstihem nikdy dohonit; když se A.dostane do místa, kde byla Ž, Ž je už dávno dál à Achiles želvu nikdy nedohoní
- půlení = dytochomie – chceme-li se dostat z bodu A do b.B, musíme nejdřív ujít polovinu dráhy, když ji projdeme musíme ujít polovinu poloviny a tak až do nekonečna à ani nevyrazíme
- letící šíp – dráha vystřeleného šípu z b.A do B se skládá z nekonečného počtu klidových bodů à šíp neletí
- cílem aporií – nelze slovně vyjádřit pohyb à pohyb neexistuje
- HERAKLEITSKÁ ŠKOLA
Herakleitos z Efesu
- názory proti eleatům – jednotícím prvkem je pohyb
- jeho F je 1.filosofickým směrem
- pralátka = oheň
- ztotožňuje ho s energií
- různou mírou hoření se uskutečňuje změna, vznik a vývoj
- citáty: „Pantha rhei. – Vše plyne.“ „Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky.“
- zakladatel dialektiky = proud vycházejí z toho, že každý jev má svůj protiklad (důl.pro vývoj)
- život je soubojem těchto protikladů, zanikne-li boj à zanikne život
- ATOMISTÉ
- představitelé materialismu (svět je stvořen z částeček), pluralismu (v podstatě bytí vidí spoustu substancí)
Empedoklés
- eklektik – sám nevytvořil vl.teorii, jeho F je syntézou předchozích směrů
- teorie 4 rovnocenných živlů (oheň, voda, země, vzduch)
- veškeré dění je umožněno 2 protikladnými silami:
- sjednocující = láska – vznik věcí
- rozdělující = nenávist – zánik věcí
- vznik života se uskutečňuje postupně od nižších forem po vyšší – od rostlin k čl.
Démokritos z Abdéry
- navázal na Parmenida, doplnil ho o termín prázdno = nejsoucno
- jsou je tvořeno z nekonečného počtu nepatrných tělísek = atomů (atomos =nedělitelný)
- atomy se pohybují v prázdném prostoru a tím jak do sebe naráží věci vznikají a zanikají
- z atomů je i lid.duše – je hmotná, po smrti zaniká
vlastnosti věcí:
- atomy jsou ze stejné látky = hmoty
- primární – objektivně existující – váha, tvrdost, hustota
- sekundární – dány smyslovým vnímáním – vůně, barva, chuť
- smyslem života je blaženost – dosáhneme ji umírněným životem
- završuje přírodní F, na něj navazují:
Leukipos
- zastánce kauzality = směr odmítající náhodu, vše co se děje má svou příčinu
Anaxagorás
- přenáší F z Asie do Athén à Athény se stávají centrem F
- představitel materialistického pluralismu (jako všichni atomisté)
- pralátka = semena (zárodky věcí)
– veškeré dění na světe je řízeno duchovním principem = NÚS = světový rozum