Předsokratovská etapa řecké filosofie; předchůdci a hlavní představitelé částicových teorií, sofisté

Poeleadská filosofie :

• předchůdci atomismu:
  • Empedokles z Ankagrantu
  • Anaxagoras z Glasomé
• představitelé atomismu:
  • Démokritos z Abdér
  • Leukypos
• atomismus = řešení 1. sporu mezi Herakleitem a elejskou školou => uznává neměnnost světa = atomy jsou stálé x možná změna, pohyb atomů

• Empedokles (490 – 430 př.n.l.)

• ontologické názory v básní O Přírodě -> zmínka o 4 kořeních všeho:

oheň, vzduch, voda, země

• > vazba na řeckou mytologii: jména 4 bohů:

Zeus = oheň, Héra = vzduch, Hades = země, Nestys = voda

• věci jsou samy o sobě nepohyblivé živly, které se samy uvádí do pohybu => spojují se nebo se rozlučují -> působí na ně vnější síla:
  • láska = přitahování, spojování
  • svár = odpudivost, rozděl
• > tzv. protikladné ….
• 4 pasivní látky podléhají 2 hybným principům:
  • láska rozděluje stejnorodé a spojuje různorodé

x

• svár rozděluje různorodé a spojuje stejnorodé

• > 4 základní etapy působení lásky a sváru:
  • vláda lásky
  • příchod sváru
  • nadvláda sváru
  • návrat lásky
• směšuje úlohu smyslového vnímání: „Myslet a smyslově poznávat je totéž.“
• Chtěl se stát bohem -> chtěl dokázat, že je to možné: skočil do Etny, chtěl zahladit stopy x Etna ho zradila -> vyvrhla jeho střevíc
  • Anaxagoras (500 – 428 př.n.l.)
• celou problematiku filosofie přivádí cca r. 464 do Athén
• souhlasí s názorem, že věci podléhají slučování x nevznikají, nezanikají:
  • věci mají mnoho podstat:
  • neuznává 4 kořeny x zákl. částice ze kterých věci vznikají je neomezené množství = tzv. semena věcí (spermata, chámata)
• uznává hybný princip x pro něj je hybný princip núz = duch, rozum => 1. prapříčina vzniku věcí

„Počáteční stav Vesmíru byl chaos spermat. Potom přišel rozum, který pak dokázal vše spojit. Přesto se oddělila semena -> vznik ohně a vzduchu a teprve pak voda a země“

1. představitelé částicových teorií:
   • Leukypos (500 – 440 př.n.l.)

„Ani jedna věc nevzniká bez příčiny, vše vzniká z nějakého důvodu a nutnosti.“

• > zabývá se jakou příčinnost mají události = kausalita = příčinnost
• žák elejských učitelů x překračuje jejich filosofii:
  • uznává existenci jednoho bytí, nejsoucí taky existuje = nebytí -> přirovnává ho k prázdnu
  • jedno bytí se dá rozdělit na velmi malé částice dál nedělitelné = atomy -> aby se mohly pohybovat, musí být prázdno
• věci vznikají slučováním atomů a zanikají jejich rozdělením -> nedějí se chaoticky, ale z určitého důvodu – logos = řád => dějí se nutně
  • Démokrytos z Abdér (460 – 370 př.n.l.)
  • přínos: uznává koncepci určité hmotné jednoty světa, řeší problémy pohybů a determinismu
  • názory:
    • nejjednoduššími elementy světa jsou atomy -> jsou spojovány v konglomeráty => vznik tělesa – jsou vnímatelná pouze smysly x jednotlivé atomy jsou nemožné poznat smysly, ale pouze rozumem

– jsou věcné, obsahově stejné x liší se tvarem, rychlostí, hmotností -> vliv na vznik skupenství

• pohyb je vnitřní = atomy se pohybují sami sebou nebo nárazem=> nevidí žádný vnější hybný princip
• absolutní determinovanost = absolutní, přísná zákonitost -> neexistuje náhoda x všechno má svou kausalitu, která se dá vysvětlit
• duše a tělo = shluk atomů: duše složena z nejjemnějších atomů -> po smrti se rozptýlí => stava ataraxia = blaženost

6. – 5. stol. př.n.l. -> sofisté = předchůdci řeckých a evrop. filosofů

=    období pol. převratů v Řecku, potřeba Athén po vyšší inteligenci => význam a rozvoj   řečnictví

= potulní učitelé moudrosti => hlavní zájem o praxi, podceňování významu teoretického poznání: objektivní poznání není vůbec možné

• > jde o to, kdo dokáže svoji pravdu lépe prosadit
• skepse rozšířena i na mravní oblast: neuznávají zákony – tvoří je slabí lidé => uznávají právo silnějšího a způsob přemlouvání
  • Protágoras z Abdély (480 – 410 př.n.l.)
• zaměřen na způsob prosazování „své věci“ v politice a právnictví:
  • „Nevíme, jestli bozi jsou, či nejsou a abychom to mohli zjistit je to příliš věc temná a náš život je příliš krátký.“ (projev skepse)
• Gorgiás z Leontýn

• skeptický: „Nic není a kdyby něco existovalo, nebylo by to poznatelné a i kdyby to bylo možné něco poznat, nebylo by to poznání sdělitelné.“
• Význam sofistů:
  • poprvé odvrat od řec. fil. od přírody ke člověku
  • jako první se zabývají myšlením
  • naznak etiky: hledání, řešení otázky pravdy, vztah mezi etikou a rozumem
  • přínos řečnictví: výmluvnost, stylistika -> rozvoj lingvistiky, gramatiky