Předmět, struktura a funkce sociologie, obecná metoda, procedury a techniky sociologické práce

– v 1. polovině 19. století se sociologie formovala pod vlivem dvou základních představ:

 

1) Naturalistická: pokoušela se dát vznikající sociologii za vzor přírodní vědy pro jejich exaktnost,

nespornost a univerzalní platnost

 

2) Humanistická: po vzoru filozofie a historie ovlivňuje sociologii, kterou vidí jako humanistickou

vědu, jelikož přirodními metodami můžeme společnost jen popsat a né pochopit

 

PŘEDMĚT                                                                                                            

– shoda, co je předmětem sociologie rozhodně nepanuje a příslušných definic je obrovksé množství,

ale definice není v podstatě tolik důležitá jako výsledky sociologické práce

 

Definice:

 

Ralph Dahrendorf – věda o nepříjemné skutečnosti společnosti

(skutečnost = nikdo z ná tuto společnost nevytvořil a přesto nás má ve své moci)

Ragmonde Aron – sociologové nevědí, co to sociologie, ale tím jak hledají stále nové odpovědi na

tuto otázku, tak sociologii rozvíjejí

František Zich – teoreticko empirická věda, jejíjž předmětem jsou obecné zákony vývoje lidské

společnosti a mechanismy jejich projevů v konkrétních historických podmínkách

Petr Berger – pokus o pochopení toho, co lidé dělají, když se setkávají

 

→ sociologie je to, co dělají sociologové

 

STRUKTURA                                                                                                       

– každá samostatná věda se zkládá z několika disciplín:

 

1) Obecná sociologie: zabývá se základními sociologickými pojmy a vztahy mezi nimi

2) Obecná sociologická teorie: zkoumá obecnou teorii společnosti jako celku

3) Aplikovaná sociologie: přináší vysvětlení dílčích sociálních problémů

4) Sociologická metodologie: tvoří, vykládá a analyzuje postupy a metody sociologické práce

5) Sociologický výzkum: představuje sběr a analýzu konkrétních sociologických dat ve

společenském životě

 

+ Dějiny sociologie – slouží k poučení o budoucnosti

 

FUNKCE                                                                                                               

– funkcemi sociologie rozumíme poslání a úkoly, které má sociologie ve společnosti plnit

 

1) Funkce ideologická

– spojena s tím, zda-li hodnocení dosaženého stupně společenského vývoje se považuje za

důležitou náplň sociologie → hodnocení přísluší především politikům, neboť jsou za to placeni

– vědomě či nevědomě slouží establishmentu

 

2) Funkce poznávací (gnozeologická)

– sociologie popisuje a vysvětluje podstatu společenského vývoje a sociálních problémů

– jedná se o analýzu společenské života, jeho příčin, souvislostí a vývojových tendencí

 

3) Funkce diagnostická

– spočívá v sociologické analýze konkrétních společenských problémů, rozboru jejich příčin,

průběhu a důsledku → konstatuje v čem je problém

– je podmínkou funkce sociotechnické

 

4) Funkce sociotechnická

– na základě výsledku diagnostické funkce vypracovává sociologie určitá doporučení a navrhuje

prostředky pro řešení těchto problémů tak, aby žádoucí dalšímu vývoji

SOCIOLOGICKÁ PRÁCE                                                                                 

METODY                                                                                                              

= pojem metoda ve vědě znamená soubor pravidel, kterými se řídí vědecká práce ^{(odpovídá na otázku JAK?)}

Obecná metoda – teoreticko-empirická metoda, která spočívá ve 2 krocích:

• krok teoretický: na základě studia dostupných informací formuluje hypotézi

vysvětlující námi zkoumaný jev

• krok empirický: ověření hypotéz nebo vyvrácení konkrétním sociologickým

výzkumem (empirická fakta)

Speciální metoda – představuje procedury a techniky sociologického výzkumu:

1. PROCEDURY

– zahrnují přístup k problému a postupy shromažďování a způsoby zpracování dat

 

Historická procedura

= analyzuje vznik, vývoj a důsledky zkoumaného sociologického jevu v čase

Statická procedura

= zachycuje, analyzuje a zkoumá sociální jevy číselně

– je použitelná je pro sociální jevy hromadné povahy a velkého rozsahu

Typologická procedura

= sociální jevy zkoumá tak, tak že vytváří určité typy, modely sociálních jevů a pak je porovnává s

konkrétními jevy z praxe → vytvoří ideální typ zkoumaného jevu a v realitě napravuje nedostatky

Monografická procedura

= zkoumá společenské jevy tak, že se zaměří pouze na jeden objekt (skupiny, instituce, organizace),

kdy předností je detailní a hluboké prozkoumání daného objektu a tím pádem i efektivní a učinný návrh opatření pro řešení problémů s objektem spojeným

Experimentální procedura

= provádí zkoumání vzorků, které ale musí být identické, což je velice složité a nákkladné

 

1. TECHNIKY

= systematický postup sloužící k získávání, zachycování a výběru empirických poznatků o realitě

– technika je zpravidla připravena tak, že představuje soubor vybraných znaků, pomocí níchž

zjišťujěm a měříme vlastnosti zkoumaných sociálních objektů

 

A Pozorování: cílem je, co nejpresněji zachytit určité momenty společenského života

1) Přímé = probíhá přímo v otevřeném terénu a pozorovatel je v kontaktu se sledovaným objektem

• Zůčatněné – výzkumník se stává na určitou dobu organickou součástí zkoumaného

prostředí a toto prostředí o něm ví → chování může být stylizováno

• Zůčastněné utajené – pozorovatel je bezprostřední součástí pozorovaného prostředí,

které o něm neví → chování je přirozené

• Nezúčastněné – výzkumník pozoruje prostředí z povzdálí

2) Nepřímé = založeno na zpracování sekundárních informací o určitém sociáním jevu

→ pozorovatel není v bezprostředním kontaktu s pozorovaným jevem, zpravidla

protože to, co nás zajímá se událo ve vzdálené minulosti

 

B Rozhovor: zjišťuje jeden aspekt sociálních jevů a to názory respondentů na určitý sociální jev

 

Oba druhy musí být promyšlené a připravené:

 

1) Standardizovaný – tazatel klade předem přesně formulované otázky a v nachystaném prostředí

– umožńuje lépe srovnatelné odpovědi

2) Nestandardizovaný – tazatel nemusí opakovaně používat stejné otázky a dodržovat dané pořadí

– tazatel může lépe reagovat na pochopení otázky a rozvíjející se atmosféru

– menší srovnatelnosti odpovědí

 

C Dotazník: formulář sloužící k zajišťování informací o daném jevu

→ menší dotázník se vyskytuje v podobě ankety