Předmět psychologie, ps. disciplíny, některé zákl. přístupy k porozumění lidské psychice
-„psýché“=duše + „logos“=učení
– psychologie se řadí do systémy společenských věd
Předmět psychologie
-obecná věda o lidském chování => zkoumá duševní jevy, jak tyto jevy působí v životě člověka, jak se utvářejí a vyvíjejí
– zabývá se chováním a prožíváním
Chování = veškerá činnost člověka; fyzická, fyziologická a psychická
= to, co můžeme pozorovat na druhém člověku
- projevy chování – jednání, řeč, výraz
Prožívání = vnitřní zážitky, vznikající při psychické činnosti
– 3 stránky :
- poznávací stránka – přijímání podnětů smysly a jejich zpracování
- citová stránka – o, co poznáváme nebo děláme, je nám libé či nelibé
- snahová stránka – něco chceme, jednáme, dosahujeme cílů
Předmět psychologie se dělí na ZÁKLADNÍ SMĚRY:
- Klasická psychologie – navazuje na počátky vědeské psychologie, zkoumá vědomé procesy a stavy
- Hlubinná psychologie – zkoumání předvědomích a nevědomích pochodů
- Další psychologické směry – především se věnují prožívání
- Objektivní psychologie – odmítá subjektivní jevy, protože nemohou být měřeny
- Současná psychologie – zajímá se o všechny výše uvedené aspekty
Vznik vědecké psychologie
Vznik psychologie jako vědecké disciplíny – 1879 – Wilhelm Wundt – na universitě v Lipsku byl založen 1 . ústav pro experimentální psychologii. Wundtův význam je v dílčích výzkumech: vnímání (vjemové prahy), pozornost, city,.. zejm. v propracování experimentálních metod ( introspekce – člověk sám zaznamenává své pocity, stavy).
Různé přístupy k výkladu lidské psychiky
Behaviorismus
= psychologický směr, kt. ztotožňuje duševno a vědomí s chováním.
-psychologie = věda o chování člověka a živočichů, kt. je chápáno jako souhrn reakcí na určité podněty.
-zakladatel = am. psycholog J. B. Watson, navazoval na výzlumy I. P. Pavlova a rozlišuje trojí chování 1) obecně svalové – odpovídající vůli
2) útrobní – odpovídající citům
3) hlasové chování – odpovídající myšlení
Úkol behaviorismu = nalézt pravidelnost a zákonitost lidského a zvířecího chování v různých podmínkách ( Stimul – Reakce ).
-úkolem psychologie je podle nich zkoumat jen vnější reakce = chování. Vnitřní stavy do psychologie nepatří, protože nejsou přístupny objektivnímu vědeckému zkoumání.
Kognitivní (poznávací) psychologie
– soustředí se na to, co se děje uvnitř organismu
– chování je chápáno jako vnější projev psych. jevů
– člověk není jen pasivním jedincem, který zpracovává informace a reaguje na ně, ale snaží se aktivně poznávat
– zdůrazňuje význam myšlení v jednání člověka
Hlubinná psychologie (analýza)
-zakladatel – vídeňský lékař Sigmund Freud ( 1856 – 1939 ) – vypracoval léčebnou metodu a později ucelený teoretický systém
-Freudova psychoanalýza vychází z předpokladu, že neurotické stavy jsou podmíněny potlačovanými pudy. Metoda = pokus o odhalení vzniklého konfliktu a jeho uvolnění. Psychoanalýzou zjistil u pacientů vztah mezi minulou zkušeností a symbolickým významem souč. příznaků.
Freud pokládal osobnost za uzavřený systém. Rozdělil ji na:
- id = temná nepřístupná část osobnosti
- řízeno pudy; iracionální; řídí se principem slasti, primární procesy
- nevědomí
- ego = řízeno principem reality, převádí požadavky id do praktických způsobů naplňování potřeb ® stanovuje povahu a vhodnou dobu k uplatnění těchto požadavků
- racionální, působí na vědomé úrovni
- zvažuje činy, jejich výsledky ukládá do podvědomí
- superego = skládá se z vědomí a nevědomí
- obsahuje omezení a zákazy, chválu, morální zásady
- katexe = proudění duševní energie; vnější uspokojení
- antikatexe = brání v katexi id
Pudy = síly,kt. existují za napětím vzbuzovaným potřebami id
- vrozené
- patří k id
- slouží jako psych. projev tělesného napětí
2 základní pudy (jeden musí vždy převládat)
- erós = pud života, řídí se principem slasti, zaměření na sexualitu ® intimní spojení
- = pud smrti; princip nirvány, vyznačuje se destruktivitou
Vývoj osobnosti
Podle erotogeních zón
- orální
- anální
- falická
Freudův žák Carl Gustav Jung zavedl pojem kolektivního podvědomí, které obsahuje koncentrovanou zkušenost celé historie lidstva. Rozlišilk dva základní lidské typy – introvert a extrovert.
Humanistická psychologie
-vznik v USA v polovině 50. let
– důležité je jak člověk vnímá sám sebe, jak uvažuje, jak prožívá vše, co se okolo něj děje
– předpokládají, že vývoj člověka je podněcován snahou po seberealizaci. Jedná-li člověk v souladu s touto snahou, vede to k větší nezávislosti, sebeuspokojení a smysluplnosti života
Systém psychologických skupin se člení na 3 skupiny:
- Teoretické psychologické vědy
- Praktické psychologické vědy
- Speciální psychologické vědy
ad.1.) ● Obecná psychologie – obecně platné zákonitosti o regulaci chování řízeného psychikou
- Sociální psychologie – utváření a projevy psychických jevů v sociální interakci
- Vývojová psychologie – změny v psychice v průběhu vývoje od početí do smrti
- Psychologie osobnosti – vysvětluje podobnosti a odlišnosti mezi lidmi
- Psychologická metodologie – řeší problémy s pochopením metodologických přístupů
- Psychopatologie – chorobné změny psychických stavů
- Dějiny psychologie – vývoj psychologického myšlení
ad.2.) ● Pedagogická psychologie – výchova, vyučování, vzdělávání
- Psychologie práce – např. vliv pracovního prostředí na pracovní výkon
- Inženýrská psychologie – konstrukce strojů vzhledem k psychickému založení člověka, který je má obsluhovat
- Poradenská psychologie – pomáhá jedinci lépe se orientovat ve stále složitějším životě
- Klinická psychologie – poznávání a diagnostika psychických poruch
- Soudní psychologie – zjišťování psychologických zvláštností delikventa, posuzování výpovědí svědků
- další – např. psychologie sportu, trhu, dopravy apod.
ad.3.) ● Psycholingvistika – vztahy mezi myšlením a řečí
- Zoopsychologie – psychika zvířat na různých stupních vývoje
- Psychofyzika – vztahy mezi fyzikálními vlastnostmi podnětů a jejich počitkovými a vjemovými kvalitami
- Biopsychologie – shromažďuje poznatky o biologickofyziologické determinaci
- Psychofyziologie – mozkové procesy
- Farmakopsychologie – účinky chemických látek na psychiku
- Diferenciální psychologie – rozdíly (např. mezi pohlavími)
- Psychometrie – konstrukce testů