Právo soukromé : obchodní právo

obchodní právo je tvořeno právními normami, ty upravují postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy a další vztahy s podnikáním související
hlavním pramenem obchodního práva je obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.)
podle OZ je podnikání soustavná činnost provozovaná soustavně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku
podnikateli mohou být jak osoby fyzické, tak právnické – podmínkou je zapsání v obchodním rejstříku, živnostenském rejstříku či v jiné evidenci

Obchodní společnosti:
OZ upravuje pojem a formu společenské smlouvy (u a.s. zakladatelské listiny), základní jmění, vklad a podíl společníků, podíl na likvidačním zůstatku, vznik společnosti (zapsáním do obchodního rejstříku).Všechny obchodní společnosti jsou právnickými osobami.Obchodní spol. se dělí na a) osobní společnosti (někdo ze společníků ručí neomezeně), b) společnosti kapitálové a družstva (společníci neručí svým majetkem)

Ad a)
Veřejná obchodní společnost (v.o.s.)
neomezené a solidární ručení společníků za závazky
zakladateli mohou být nejméně dvě osoby (fyzické i právnické)
společenská smlouva musí obsahovat:
1. obchodní jméno a sídlo společnosti
2. obchodní jména a sídla společníků
3. předmět podnikání
statutárním orgánem je každý ze společníků (nestanoví-li společenská smlouva jinak)
pro všechny společníky platí zákaz konkurence ve stejném oboru mimo společnost

Komanditní společnost (k.s.)

dva druhy společníků: komplementáři, ti ručí za závazky společnosti celým svým majetkem a komanditisté, ti ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu
společenská smlouva musí obsahovat:
1. obchodní jméno a sídlo společnosti
2. jména a bydliště společníků
3. předmět podnikání
4. určení komplementářů a komanditistů
5. výše vkladu každého komanditisty
statutárním orgánem jsou komplementáři, pokud spol. smlouva nestanoví jinak, může každý komplementář jednat jako statutární orgán samostatně
na komplementáře se vztahuje zákaz konkurence (pokud spol. smlouva nestanoví jinak),kdežto na komandisty se zákaz konkurence nevztahuje (nestanoví-li to spol. smlouva)

Ad b)
Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)

s.r.o. může být založena jedinou osobou (právnickou i fyzickou), ale maximálně může mít 50 společníků
základní jmění je souhrn předem stanovených vkladů, minimální základní jmění činí 200 000 Kč a minimální vklad společníka je 20 000Kč
každý společník ručí za závazky společnosti jen do výše svého nesplaceného vkladu,ale společnost ručí celým svým vkladem
společenská smlouva musí obsahovat:
1. obchodní jméno a sídlo společnosti
2. jména a bydliště společníků
3. předmět podnikání
4. výši základního jmění a výše vkladu společníků při založení společnosti, dále pak lhůtu a způsob splacení vkladu
5. jména a bydliště prvních jednatelů a způsob jakým jednají za společnost
6. jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud byla zřízena
statutárním orgánem je jednatel,popřípadě více jednatelů a ti buď jednají samostatně nebo jen společně,mezi jednateli platí zákaz konkurence
orgány společnosti jsou jednatelé a valná hromada společníků,byla-li zřízena, ta rozhoduje o rozdělení investic ze zisku a volí dozorčí radu, dozorčí rada kontroluje jednatele a činnost společnosti

Akciová společnost (a.s.)

základní jmění, nejméně však 2 miliony korun, je rozděleno na určitý počet akcií o určité hodnotě, počet akcionářů je neomezený
společnost může založit i jediný zakladatel, ale pouze právnická, nikoliv fyzická osoba
zakladatelská smlouva a stanovy plní funkci společenské smlouvy
a.s. ručí za své závazky svým majetkem, akcionáři svým majetkem za její závazky neručí.Akcionář je držitel akcii, tedy cenných papírů,je zároveň společníkem akciové společnosti.Podílí se i na zisku, podíl se nazývá dividenda
statutárním orgánem je představenstvo, pokud stanovy nestanoví jinak, může jednat každý člen představenstva jménem společnosti, platí zákaz konkurence pro členy představenstva
orgány společnosti jsou správní rada,ta volí představenstvo a zároveň se stará o běžnou správu, valná hromada je nejvyšší orgán a.s., srazem všech akcionářů, rozhoduje se zde o vyplácení dividend, přerozdělení investic, volí se zde dozorčí radu, ta dohlíží na představenstvo a správní radu

Družstvo

družstvo je neuzavřené společenství osob, založené za účelem podnikání nebo k zajišťování hospodářských, sociálních či jiných potřeb svých členů
členem družstva může být fyzická i právnická osoba, musí mí aspoň pět členů,ale může být založeno a skládat se pouze z dvou právnických osob
členové družstva neručí za jeho závazky,družstvo nese odpovědnost za své závazky svým jměním (základní jmění nejméně 100 000Kč)
družstvo se zakládá na ustavující členské schůzi,která schválí stanovy, zvolí orgány,vymezí povinnosti členů k družstvu a naopak
statutárním orgánem družstva je představenstvo, jménem družstva jedná předseda a místopředseda družstva
příklady družstev: JZD,Včela, Jednota,kampeličky a nyní hlavně bytová družstva

Státní podnik (s.p.)

státní podnik zakládá zákonem pověřený orgán státní správy, především v oblastech, kde jde o uspokojování veřejně prospěšných zájmů
státní podniky se zapisují do obchodního rejstříku jako právnické osoby
v čele stojí ředitel a dozorčí rada
majetek státního podniku je majetkem státu,ale podnik hospodaří samostatně, takže stát neručí za závazky státního podniku a s.p. neručí za závazky státu
S majetkem státu hospodaří ještě rozpočtové a příspěvkové organizace
příspěvková organizace : státní divadla, muzea, galerie apod., na jejich hospodaření je poskytován ze státního rozpočtu příspěvek, zbytek příjmů tvoří vlastní výdělky organizací (vstupenky)
rozpočtové organizace : státní školy, ústavy sociální péče apod., jejichž výdaje a příjmy jsou součástí státního rozpočtu

Hospodářská soutěž
V hospodářské soutěži jde o to, který z více subjektů dosáhne určitého cíle jako první, jediný nebo s co nejlepším výsledkem. To nutí výrobce k zlepšování svých služeb, výrobků, což je v celospolečenském zájmu.V zájmu průhlednosti a čestných podmínek je hospodářská soutěž chráněna zákonem o ochraně hospodářské soutěže
zákon o ochraně hospodářské soutěže zakazuje:
uzavírání kartelových dohod, pokud mají nebo mohou mít za následek vyloučení nebo omezení soutěže (výlučný nákup, výlučný prodej apod.)
slučování (fúze) podniků, pokud to povede k omezení soutěže na trhu,jde o dohody,kdy jeden podnik získá možnost ovládat jiný podnik nebo jeho část – k uzavírání takových dohod je třeba souhlasu Úřadu pro hospodářskou soutěž
zneužití monopolního postavení na trhu
Zneužívání svobody hospodářské soutěže se může stát i tzv. nekalou soutěží,taje charakterizovaná jako jednání, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a může způsobit škodu jiným soutěžitelů nebo spotřebitelů. Zákon upravuje i některé zvláštní případy nekalé soutěže:
klamavá reklama
klamavé označení zboží a služeb
vzvolání nebezpečné záměny
parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele
podplácení
zlehčování
porušení obchodního tajemství
ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí