Pojetí filosofie, její vznik a vývoj, předmět a obsah, vztah filosofie a jiných oborů lidské činnosti
- vznik a vývoj filosofie:
- filosofie už v pravěku: víra v nadpřirozeno, pohřbívání mrtvých, uctívání bohů, rituály atd.
- > důkaz, že přemýšleli
- filosofie staroorientálních států: Mezopotámie, Čína, Egypt, Indie
- nejstarší epos o Gilgamešovi – řeší otázku života a smrti
- Chammurapiho zákoník – řeší co je zlé, dobré, co trestat co ne
- Védy = základy věd a filosofického pohledu na svět
- Knihy mrtvých = rady umírajícím, jak se připravit na cestu -> víra v posmrtný život atd.
- filosofie starověkých států = Řecko a Řím => antická filosofie (v obou):
- 3 etapy:
- předsokratovská etapa (7. – 4. stol. př.n.l.):
- hledání 1. principu veškerého jsoucna -> hledání pralátky:
- mylétská škola, elejská škola
- sokratovské období (4. stol. př.n.l.):
- 3 etapy:
- vrcholné období řecké filosofie -> zkoumání člověka = období „zlaté trojky“: Platón, Sokrates, Aristoteles
- posokratovské období (3. stol. př.n.l. – 6. stol. n.l.)
- přesun do Říma – centrum filosofie, navazuje na řeckou filosofii, obrací se do nitra člověka x nedosahuje takového významu
- Seneca, epikurejci
- 529 zánik antické filosofie uzavřením Platonovy akademie v Athénách
- středověká filosofie (1. – 14. stol. n.l.):
- zakladatel Aurelianus Augustinus, Pierre Abelard
- Tomáš Aquinský
- renesanční filosofie (14. – 16. stol.)
- Giordano Bruno, Francis Bacon
- Nicolo Machiavelli, Martin Luther
- filosofie mezi renesancí a osvícenstvím (17. – 18. stol.)
- A. Komenský, René Descartes
- Bleise Pascal, John Lock
- filosofie osvícenství (18. stol.)
- J. Rousseau, D. Diderot
- Voltaire, Emanuel Kant
- filosofie 19. stol.
- Karel Marx, Friedrich Nietsche
- Hegel
- filosofie 20. stol.
- Lenin, James
- P. Sartre
- předmět a obsah filosofie:
- > předmětem a obsahem filosofie je kladení různých otázek na poznatelnost a nepoznatelnost světa a hledání odpovědi na tyto otázky:
- gnozeologie – řeší poznatelnost a nepoznatelnost světa -> 1. základní otázka
- gnosticismus – svět je poznatelný
- agnosticismus – svět je nepoznatelný
- ontologie – řeší otázku bytí a podstatu všeho jsoucna
- filosofická antropologie – zabývá se člověkem jako celkem, snaha vyložit jeho podstatu a pochopit jeho smysl
- gnozeologie – řeší poznatelnost a nepoznatelnost světa -> 1. základní otázka
- zakladatel = Sokrates -> přenesl zájem na člověka -> řeší 4 základní otázky:
- Proč jsme tady?
- Co je to člověk?
- Co je smyslem života?
- Proč přichází smrt?
- středověká filosofie (1. – 14. stol. n.l.):
- filosofie staroorientálních států: Mezopotámie, Čína, Egypt, Indie
- vztah filosofie a jiných oborů:
- společenskovědní disciplíny:
- psychologie – zaměření na člověka -> filosofická antropologie
- etika – morální zásady: co člověk smí, nesmí, co je dobro, co zlo
- sociologie – místo člověka ve společnosti
- politologie – filosofie politických stran a režimů, základní fil pojmy: demokracie, svoboda atd.
- právo – základní lidská práva -> pro filosofii se člověk rodí svobodný
- státověda – filosofie jednotlivých států, filosofie přístupu k člověku
- estetika – ideál lidského těla – jak má vypadat ideál krásy, co je krásné, šeredné
- jiné lidské činnosti:
- kultura – dokáže dát smysl života
- technika – odděluje lidi: mobil, Internet
- náboženství – vznik světa, úloha života atd.
- společenskovědní disciplíny: