Občan a demokracie
PRINCIPY DEMOKRACIE
Demokracie – forma politického zřízení, která umožňuje všem plnoprávným občanům účast
na správě a řízení státu
– založena na principu podřízení menšiny většině a uznání svobody a rovnosti občanů
princip suverenity lidu (lid je zdrojem státní moci)
princip parlamentarismu (zákonodárná moc obnovována pravidelnými volbami)
cílem státní moc je sloužit všem občanům (stát slouží lidem)
princip dělby moci (zákonodárná, výkonná, soudní)
vztah občana a státu je vymezen právním řádem
právně zakotvená základní lidská práva a svobody
decentralizovaná státní správa a samospráva
právo na soukromé vlastnictví a svobodné podnikání
ochrana a zabezpečení starých, nemocných a nezaměstnaných občanů
svoboda tisku a projevu
PŘÍMÁ A NEPŘÍMÁ DEMOKRACIE
přímá – je založena na přímé účasti občanů na rozhodování o věcech veřejných
– formou je referendum (lidové hlasování o problému)
plebiscit (hlasování o určitých otázkách (o změně hranic státu, o změně formy státu)
– v čisté formě existovala jen v antickém Řecku
nepřímá – zastupitelská, občan se účastní politického rozhodování zprostředkovaně, volí si své zástupce,
kteří naplňují jeho vůli v orgánech státu, regionu či obce
– je liberální => garantuje každému občanovi bez rozdílu dodržování nezadatelných lidských,
občanských a politických práv a svobod
V současnosti jsou všechny demokracie nepřímé. Zachovává si všechny podstatné znaky vlády lidu:
– rovnost => všichni občané jsou si rovni
– pluralita => občan má možnost volby, výběru mezi různými politickými subjekty
– dočasnost => moc je zvoleným zástupcům svěřena jen dočasně
– kontrola => moc je pod kontrolou opozice v parlamentu a kontrolních orgánů
– většinový princip => platí to, co rozhodne většina
DĚLBA MOCI
– záruka demokracie, že státní moc nebude zneužita proti občanům, snaha zabránit soustředění pravomocí
– základ ústavnosti moderních demokratických systémů
– první vytvořil osvícenec Charles Montesquieu v díle O duchu zákonů (dělí se na 3 na sobě nezávislé, vzájemně oddělené složky =>
zákonodárná (legislativa) ? má v pravomoci vydávání zákonů, tvoří ji parlament
výkonná (exekutiva) ? vykonává běžnou vládní agendu v rámci platných zákonů, vláda a prezident
soudní moc (jurisdikce) ? kontroluje dodržování zákonů, je vykonávána soustavou soudů
– ještě před ním měl tuto myšlenku John Locke, neměl ale soudní moc
– poprvé se tento model objevil v Americké ústavě z roku 1787
– dvě základní varianty dělby moci:
prezidentská ? prezident a parlament jsou voleni v oddělených volbách občany a nemají právo se
navzájem odvolat, prezident je zároveň hlavou výkonné moci
parlamentní ? vláda vzniká podle výsledků parlamentních voleb a musí získat důvěru parlamentu
(ten ji může přimět k demisi), hlava státu mívá slabší pravomoci (ČR)
PARLAMENT ČR ? dvoukomorový
Horní komora => Senát (senátorů je 81, lidé nad 40 let, volení 1x po 6 letech, 1/3 po 2 letech)
není rozpustitelný, vznik 1996, brzda PS, může neschválit návrh zákona přijatý PS
nebo jí ho vrátit pozměněný
Dolní komora => Poslanecká sněmovna (poslanců je 200, lidé nad 21 let, volení 1x za 4 roky)
má silnější postavení,v čele stojí předseda
Jednokomorový parlament není častý (Slovensko, Švédsko, Dánsko)
VLÁDA
– je složena z předsedy (premiéra), místopředsedů a ministrů
– předsedu vlády jmenuje prezident republiky, na jeho návrh jmenuje ostatní členy
– vláda musí po svém jmenování získat důvěru PS, žádá se přednesem programového prohlášení
– každý ministr má na starost nějaký resort z vládní agendy (obranu, finance, zemědělství)
PREZIDENT
– zastupuje republiku navenek
– jmenuje soudce a vlád
– vrchní velitel armády
– dává amnestii (po odsouzení) a milost (před)
– nemůže být odsouzen za trestný čin, který udělal ve volebním období
– je volen na společné schůzi obou komor parlamentu, není jimi odvolatelný, volební období 2x 5 let
STÁTNÍ MOC
– moc je chápána jako možnost uskutečňovat své cíle v životě
– má rozsah => kam sahá, je vymezena územně státními hranicemi a počtem občanů
– má obsah => do čeho všeho může v životě zasahovat (finance, daně, přídavky, DPH, školní docházka)
– donucovací prostředky ? policie, ekonomické (pokuty), politické
– legitimita moci ? oprávněnost moc (na kolik ji lidé respektují)
– krajní teoretické meze => liberální pojetí státu s minimálním obsahem státní moci
=> maximální obsah státní moci (v komunistických státech, ovládá vše)
ÚSTAVNÍ SOUD
– je v Brně, máme 15 soudců, jsou volení prezidentem bez časového omezení a jsou neodvolatelní
– posuzuje, zda je dodržována ústavnost, nejsou porušována lidská práva nebo zákon není v rozporu
SOUSTAVA SOUDU
– u nás je 4stupňová Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud (oba v Brně)
vrchní soudy (Praha, Olomouc)
krajské soud (v krajských městech)
okresní soudy
POLITIKA A IDEOLOGIE
politika – společenská činnost, vztahující se k řízení věcí veřejných
– má dva základní charakt.rysy: obecný dopad a mocenský dopad
ideologie – soustava idejí, teorií a názory, vyjadřující zásadní životní postoje a cíle určité sociální skupiny
– zabývá se problémy společnosti a státu, vnitřní i mezinárodní politiky, hospodářským a soc.vývojem
– funkce: o poskytují vědomí identity a sounáležitosti k určité sociální skupině
=> liberalismus, konzervatizmus, sociální demokracie,
socialismus, komunismus, nacionalismus?..
LIBERALISMUS
– formoval se v Anglii od 17.století
– stát by neměl zasahovat vůbec do života
– hodnotou je svoboda jednotlivce a důraz na jeho individualitu
– tvrdě střeží občanská práva
– Ševčík ? představitel liberálního institutu
Vláda má plnit – obrana jedince a jeho svobody
– bránit spravedlnost
– podnikat akce nad možnosti jedince
KONZERVATISMUS
– hodnotou je co nejvíce si zachovat politický, sociální a ekonomický řád
– preferuje tradiční hodnoty a osvědčené principy života společnosti
– vznik v 18.století
VOLBY A VOLEBNÍ SYSTÉMY
VOLBY – akt, při kterém volí oprávnění voliči své zástupce do určitých funkcí nebo orgánů
– vyjadřují mínění voličů a posilují občanské vědomí
– poskytují občanům možnost kontrolovat vládu a její politiku
znaky voleb:
– svobodné (možnost volit svobodně a bez nátlaku)
– všeobecné (aktivní i pasivní volební právo mají všichni občané po dovršení požadované věk.hranice
– rovné (hlasy mají stejnou platnost)
– přímé (voliči hlasují přímo pro politické subjekty nebo jedn.kandidáty
– tajné (bez kontroly hlasování)
VOLEBNÍ SYSTÉM ? stanovený způsob voleb do zastupitelských sborů
většinový ? majoritní, zvolen jediný kandidát, který získal v daném volebním obvodu nejvíce hlasů
poměrný ? proporcionální, odpovídá rozdělení poslaneckých mandátů procentu odevzdaných hlasů
většinou používán kombinovaný, např. v ČR poslanci volení poměrně a senátoři většinově
parlamentní volby
volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
– dle zásady poměrného zastoupení ve 14 volebních krajích
volby do Senátu Parlamentu ČR
– podle zásady většinového systému 81 obvodech, v každém obvodu se volí jeden senátor
– zvolen je kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu hlasů, postupují dva
krajské a komunální volby
volby zastupitelstva kraje
– zastupitelstvo se skládá z členů (počet podle počtu obyvatel v kraji)
– jsou volení na 4 roky podle poměrného zastoupení
volby zastupitelstva obce
– volby se konají každé 4 roky podle poměrného zastoupení
prezidentské volby
– volba probíhá prostřednictví Parlamentu, u nás nepřímo (diskuze o změně ústavy, pro přímou)
OBČANSKÁ SPOLEČNOST
– oblast soukromých a dobrovolných občanských iniciativ, které jsou právně zaručeny a uznávány
– občané se tak mohou podílet na vytváření a kontrole státní politiky
– v ČR dochází k renesanci občanské společnosti