Náboženství jako specifická reflexe světa, monoteistická a polyteistická náboženství
Náboženství
- Souhrn víry a praxe
- Souvisí s nadpřirozenem
- Síla – formuje a ovlivňuje svět
- Morálka – vychází z křesťanství
- Odměna – spasení/karma
- Teologie – vztah mezi světským světem a nadpřirozenem
- Souvisí s mýty (=nezpochybnitelné)
- Kmenová náb. – víra v tradice, přírodní náb.
- Národní – v Egyptě faraon Bohem
- Světová – souvisí s místem
- Kmenové systémy – víra v přirozený zákon (karma – východní náb.)
- Polyteistická – založená na mýtech (Hinduismus a buddhismus)
Teistické systémy
- Jeden Bůh (islám, křesťanství, judaismus)
- Souvisí s nějakou postavou
Vznik náb.
- Vysvětlení jevů
- Smysluplné prožívání života
- Společenské rozdělení
- Kosmos (šperk) – žijí v něm lidé -> okolo je chaos (nebezpečí) – lidé jsou do něj, aby se stali dospělými (musí přežít)
- Základ – odloučení od komunity, společnosti -> pokud to zvládneme -> jsme přijati do společnosti
- Odloučení > pomezí > přijetí
- Např. uctívání míst zasažených bleskem (vznik posvátných míst) – víra v nadpřirozené síly
- Sakrální – souvisí s církví, náb.
- Islám – Jeruzalém, Mekk, (Kádá)?
- Křesťanství – Jeruzalém, Vatikán, Betlém, Lurdy
- Judaismus – Jeruzalém
- Hinduismus – řeka Ganga
- Buddhismus – Váránásí
Formy uctívání
- Modlitba
- Obětování
- Specifikcé činy
- Pravidla života
- Bohoslužby (čtení textů) – děkování Bohů, kázání, zpívání, tanec
- Stavba svatostánků na svatých místech – vznik institucí (jasná hierarchie) – není to tak u všech náb.
- Uctívání posvátných předmětů
- Iniciace – přijetí, zasvěcení (rituály)
- Důležité rituály
- Důležitý rituál – narození dítěte
- Obřízka – domorodé kmeny, žid, islám
- V Africe – ženská obřízka (velmi diskutabilní)
- Dospívání (menstruace a ejakulace)
- Svatba – někde trvá mnoho dní, otázka věna
- Smrt – podmíněno kulturou
- Rituály má každé náb. jiné
Přednáboženské představy a prvotní formy náboženství
- Orální náboženství
- Přenáší se ústně
- Lidé nemají „vědu“ – nedokážou si vysvětlit jevy kolem sebe -> vytvoří si něco nadpřirozeného (chtějí lovit, mít vodu, proti záplavám, neúrodě)
- Člověk částečně ovládá přírodní živly (umí rozdělat oheň)
- Vyšší princip stále existuje -> nalezeny pozůstatky v hrobech, víra v posmrtný život, duchy a něco vyššího (zobrazeno na nástěnných malbách)
- Kult Venuše (žena = matka – princip plodnosti, tehdy ideál krásy)
- Šamanismus
- Základní postava – šaman (ze všech nejchytřejší, ví jak lidi zachránit, obdivovaný, dokáže dostat lidi do transu -> mluvit s duchy)
- Díky oblečení (kostýmy a masky) se dokáže líp napojit na duchy
- Dokázal léčit, dobře umí pracovat s lidským mozkem
- Využívá rytmus, intenzivní dýchání
- Užívá psychotropní látky
- Bílí duchové – hodní, černí duchové – zlí
- Nejstarší náboženská tradice (už v neolitu)
- Hlavně v Africe, Americe a Austrálii
- Původně ze Sibiře (význam = ten co ví, zná)
- Medicinman – u Indiánů
- Totemismus
- Příslušnost člověka ke svému rodu
- Totem = kůl s vyrytými znaky, omluva zvířatům, které lidé snědli, rituály kolem něj
- Př. U Eskymáků
- Fetišismus
- Fetiš = předmět, co má pro skupinu nějakou moc (př. Kosti, svaly, drápy, stromy s energií)
- Je i v současnosti
- Animismus
- Z latinského anima = duch
- Jedno z primitivních náb., uctívání
- Duše – volná, nesmrtelná, nehmotná, všude kolem nás, vše má duši
- Souvisí s přírodními živly
- Animatismus
- Z lat. Animato – oživení
- Víra ve veškerou oduševnělost přírody
- Vše, co je v přírodě, může ožít
- Př. Pán prstenů
- Dynamismus
- Z řeckého dynamis – síla
- Síla, co ovlivňuje chod světa
- Manita = duch, lze se k němu připojit
- Manaismus
- Mana = oživující síla
- Například v józe a buddhismu
- Manismus
- Kult předků
- Lidé věří, že předkové mohou v posmrtném životě ovlivňovat jejich život
Hinduismus
- Bez zakladatele
- Spíše způsob života než náboženství
- Posvatné knihy a texty – psané sanskrtem, velké množství
- Návod, jak žít
- Mnoho idejí, formul a Bohů
- Šruti – praktická aplikace hinduismu, Smrti – druhy textů
- Védy = chvalozpěvy, týkají se Bohů
- Upanišady – jeden z oddílů véd
- Brahmány – návody, co dělat
- Aranijaky – pro poutníky
- Učení se textů nazpaměť
- Hinduista musí být určitou dobu pod učením guru (ovládání sebe sama, morální povinnosti, základem úcta, pravdivost a píle) – 1. Období – učenenc
- Období – rodinný život
- Období – odpočinek, důchod – hledání věčné pravdy, studování náboženských textů
- Období – příprava na osvícení – odchod od společnosti do hor, lesů
- Spojit duchovno s reálným životem
Kastovní systém
- Kasta = varna
- Přesně stanovené role
- Založen Árjy
- Brahmáni – kněží, mají nakročeno k osvícení
- Kšátrijové – bojovníci a politici
- Vaišové – obchodníci a podnikatelé
- Šúdrobé – nejpodřadnější práce, špatné postavení
- Párjové – nedotknutelní, řídí se nepsanými pravidly
Mahátma Gándhí (1869 – 1948)
- Proti útlaku a britské nadvládě
- Také v Jižní Africe
- Ahinsá – cesta nenásilí, prý se inspiroval Petrem Chelčickým
- Rámakrišna 19. Století – Bůh je přítomen v každé náboženství po formální stránce, důležitá tolerance
- Báseň Sankara (8. – 9. Století) – autorita posvátných textů
- Bráhma – vesmír, vše kolem nás, absolutno
- Átman – duše, nitro, já
- Můžeme díky němu pochopit bráhmu (meditace) – podle toho, jak se jim to daří, se narodí v dalším životě
- Reinkarnace – převtělení duše
- Sokrates – nejtěžší je poznat sám sebe
- Buddhisté mají nirvánu (=poznání brahmy)
- Karma – každá akce a její účinek
- Cesta zpět k Bráhmovi
Bohové
- Brahma (tvůrce)
- Šiva (ničitel) – ničí svět, aby ho mohl zase postavit
- Višna (ochránce) – chrání, co bylo vytvořeno, jde na Zem, pokud se něco vymkne kontrole, Avatar – převtělení Višny
- Působí společně
- Bohyně Kálí
- Mají základních 16 rituálů
- Dítě po porodu – dáváme mu med pod jazyk
- Hláska o – zapojení do komunity
- Smrt – pálení na hranici
- Mandir – hinduistické chrámy (ve středu je svatyně, důležitá je přítomnost vody – omýt se)
- Vykonávání poutí – málo vzdálená místo nebo putování mnoho km
- Váránásí – domov Šivy
- Kráva – posvítí zvíře
- Tantry – texty, zdůrazňují ženskou energii, tvorba ornamentů
- Čakry, iridologie – poznání zdravotního stavu z duhovky
Buddhismus
- Století – Nepál a Indie
- Hlavní postava Buddha = Siddharta Gautama,, vyvolený, nejsou jeho spisy
- Cesta k očistě ve skrze zbavení utrpení
- Bohové – podobní lidem a zvířatům
- Náb. bez Boha, bráno jako univerzální náboženství
- Nitaky – popis jeho učení
Buddha
- Má zůstat doma
- Celý život je plný utrpení, žízeň, žádost -> něco chceme -> je třeba zastavit žízeň na pořád -> pomoc -> 8 dílná stezka (cesta)
- Co je podstatou utrpení? Pátrá po tom.
- Strom Bodhi- začal u něj meditovat
- Leodhisathové
- Váránásí – první modlení -> šíření jeho myšlenek
Základní myšlenky
- Pouť – konec > odporštění (znovuzrozený) = samsára
- Všechny jevy jsou pomíjivé
- Buddhistické návody k šťastnému životu
- Asketický způsob života, zlatá střední cesta mezi nedostatkem a přejídáním
- Víra v reinkarnaci, cílem je nirvána
- Neubližovat zvířatům
- Nesmí se brát to, co není volně dáváno
- Proti nevěře, nesmí selhát, vyhýbat se tomu, co nás očerňuje
- Pipinky – ve 3 verších, vychází to z tradice
- Jazyk pádí x sánskrt v hinduismu
- Theravátský hinduismus – důležité je osvícení jednotlivce
- Století – pomoc ostatní (nový liberální směr) – i v ostatních směrech
- Laos, Thajsko, Čína, Japonsko, Barma
Pravidla, které by každý buddhista měl dodržovat
- Hínajána
- Marjána
- Vadžrajána
- Theraváda
- Dharma = nauka starších, kolo dharmy – soulad s božským principem
- Nirvána – přerušení utrpení
- Theraváda
Ušlechtilá 8 dílná stezka – pravé pochopení, myšlení, řeč, jednání život, úsilí, bdělá pozornost, soustředění
Konfucianismus
- Čínská filozofie, náb. učení
- Systém morálky a myšete
- Tao = cesta
Konfucius (551 – 479 př.n.l.)
- Velká osobnost čínské historie
- Nespokojen se situací v Číně – chce všechny vzdělávat
- Řeší otázky etiky, etikety a politiky
- 5 klasiků – nejdřív ústně, napsal je do jednoho dílu
- Kniha písní (Š-ting)
- Kniha proměn (I-ting)
- Nejdůležitější z těch pěti
- 4 knihy – vlastní dílo, sepsané jeho žáky
- Vliv buddhismu na konfucianismus
- Také směr neokonfucianismus
- Náboženství – způsob vzdělávání, morálka,
- Není osobní vztah k Bohu
- Bez obřadů, knězů, svatého písma
- Uctívání země
- Důraz na rozum, odpovědnost a podřízenost řádu
- Dlouhou dobu státní náb. Číny
- Základem Čínského vzdělávacího systému
- Hierarchie vztahů
- Vztah mezi otcem a synem – důraz (alfa omega), poslušnost vůči otci
- Vztah mezi bratry, Manžel a manželka, Panovník a poddaný
- Přátelé rovnocenný vztah -> důraz na rodinu
- Ženy diskriminovány, výchova podle pohlaví
- Podle někoho příčina úpadku v Číně
- Li – správné jednání a chování
- Žen – ohleduplnost a úcta k druhým
- Sino – úcta k starším a předkům
Taoismus
- Vznik v 5. Století př.n.l
- V číně, taiwanu a Singapuru
- Lao-C (LaoCtihodná, C- Mistr) – myslitel, filozof, nevíme jestli žil (Prý v 6 století)
- Historik, práce v archivu jedné dystonie
- Dvě legendy A- při porodu bílé vlasy, B – sepsání základní knihy- Tao te Ting
- Krátký rukopis, 81 básní, nesrozumitelný text, každý si tam něco najde
- Kniha o cestě a harmonii
Tao (cesta)
- Prastarý pojem, vůdčí role, = vše co hýbe vesmírem
- Důraz na přírodu
- Není to božská bytost, spíš návod jak žít
- Tao – jedno (jednota, harmonie) – Dvě (jing-jang) – Tři (nebesa – zem – mudrc)
- Smysl života -> žít podle cesty (Wu-wej)
- Aktivní nečinný, život s přírodou
- Prostota – nemá se zajímat o zisk, nechat věcem volný průběh
- Návrat do dětství
- Čínská kultura– jedna z nejstarších na světě (papír, kompas, střelný prach, manželství)
- Filozofie – založena na praxi -> důraz na blaho lidu, etiku
- Vštěpování hudby, písemnictví
Judaismus
- Jedno z abrahámovských náb., první monoteistické
- Náb. knihy – posvátné knihy
- Neměnné pravdy boží, sepsal je ale člověk
- Vznik 2000 let př.n.l
- Abrahám – měl smlouvu s Bohem – měl obětovat vytouženého syna Izáka (manželka Sára) -> má cenu pro vyšší princip dělat špatné věci?
- A – to chtěl udělat, nakonec byl místo Izáka obětován beránek (Bůh ho prověřil)
- A obřezal Izáka obřezal (1/3 USA obřezaná – hygiena)
- Smlouva s Bohem – dá jim Kanán (úrodný kraj), pokud budou dobře žít
- Starý Zákon = hebrejská Bible (prvních 5 knih Mojžíšových = Tóra)
- Kain a Abel – synové Adama a Evy
- Izák a Rebeka – syn Jákob -> 12 synů = 12 kmenů Izraele > do Egypta, tam zotročeni
- Z otroctví do země zaslíbené je vyvedl Mojžíš – hora Sinaj (desatero božích přikázání) – uložena v Arše úmluvy
- Mojžíše uznává i islám
- David a Goliáš
- Šalamoun – syn Davida, král, nechal postavit chrám v Jeruzalémě -> centrum kultury zničen, postaven další -> znovu zničen – židovská diaspora, zbyla jen Zeď Nářků – velká úcta
- Prý napsal knihu přísloví
- Babylonské zajetí Židů, 1948 vznik Izrael
Židovské spis
- Tóra
- Proroci – o osídlování Svaté Země
- Spisy – píseň písní
- Talmud – výklad víry v praxi, plno metafor a aforismů, právní ustanovení, soupis rabínských diskuzí
- Desatero – v Tóře
- Aškenátší Židé – střední Evropa, kolem 8 – 11 milionů
- Sefarští Židé – ze Španělska,kolem 1,5 milionu
- Falašové – z Etiopie
- Ortodoxní – 30%, pravoslavní, tradiční, proti liberalismu
- Konzervativní – Z Evropa, USA, sionisté
- Liberální – neodlišují se od ostatních lidí
Sekulární – neprojevují náboženství navenek
Svátky
- Šabat – den odpočinku (sobota)
- Nesmí se v podstatě nic dělat
- Chanuka – svátek světel
- Oslava vysvěcení chráu
- Trvá 8 dní
- V době Vánoc
- Pesach – svátek jara
- Vysvobození z Egypta
- Roš Ho Šana – nový rok (na podzim)
- 10 dní pokání
- Jom kipur – den smíření
- Půst
- Den nezávislosti – 14. květen
Rituály
- Vykoupení novorozeného
- Bar mitca – dospívání u kluků – později
- But micva- dospívání ve 12 letech
- Manželství – proti celibátu, velmi důležité
- Pohřby – speciální modlitby, duše je nesmrtelná
- Kabala – soubor myšlenek
- Septuginta – Bible do řečtiny
- Vulagata – překlad do latiny – sv. Jeroným
Křesťanství
- Monoteistické náb.
- Vznik před 2000 lety, oblast Judey, vyvinulo se z judaismu
- Křesťanem může být kdokoliv
- Víra – Bůh přišel na zem v podobě Krista, má lidi spasit
- Ježíš – zázraky, ukřižován, zmrtvýchvtsal, nanebevstoupil -> život věčný
- 313 edikt Milánský – Konstantin uznal křesťanství za náb.
- 395 – oficiálním náb. Říma
- Vznik zdola – ze začátku věřící pronásledováni
- Apologeti – píší obrany
- Svatý Augustýn – formuloval základní křesťanská dogamata
- Dědičný hřích – rodíme se nečistí
- Důležitá církev – viditelná obec boží, zpopularizoval ji
Svatá trojice
- Bůh otec
- Syn = Ježíš
- Duch svatý
- Bůh je hlavně v podobě ducha svatého
Ježíš Kristus
- Matka Marie – počala z ducha svatého, nevlastní otec Josef
- Pořťen Janen Křtitelem v Jordánu
- Zázraky
- Poslední večeře – zrazen Jidášem za třicet stříbrných -> žid. Soud -> odsouzen Pilátem Pontským -> ukřižován
- Dne vstal z mrtvých a 40. Dne vstoupil na nebe
- Bible – Starý a Nový Zákon
- Nový Zákon – 27 knih, 4 evangelia – Marek, Matouš, Lukáš, Jan
- Epištoly – dopisy apoštola Pavla
- Zjevení Janovo – apokalypsa
- Symbol kříž a ryba
Katolíci
- Největší náb. organizace – polovina křesťanů
- Hlásá evangelium
- V čele papež František, sídlo ve Vatikáně
- Díky církvi – neustálá přítomnost Ježíše
- Svátosti – eucharistie (mění vodu ve váno) – chléb: tělo, víno: krev Krista -> vykoupení Ježíše
- Po smrti duše – soud -> nebe/peklo nebo očistec (přijmutí Ježíše -> do nebe)
- Velký význam – církevní život
- Hierarchická struktura
- Farnost, diecéze, biskupství, Engerence, papež (=následovník Petra)
Pravoslaví
- 14 autonomních círví
- Vyznání Nikajské (Nikajský koncil)
- Duch svatý nepochází z Ježíše
- Thesis – zboštění
- Ikony – často zobrazují Ježíše, Marii nebo ostatní svaté
- Bible – stejná
Protestantství
- Církve vzniklé během a po reformaci
- Chtějí změny, nejvyšší autorita je Bible
- Století – Martin Luther, Jan Kalvín a Ulrich Zwingli
- Věřící – spaseni z milosti boží vírou
- Kněz – nemusí být vystudovaný
- Proti papeži, kněžským úřadům, eucharistii, proti mariánskému kultu
- Pastor a farní rada
- Nemají poutě a zpověď
Svátky
- Vánoce, Velikonoce, Svatoduší
- Křest, svaté příjímání, biřmování, manželství – posvátný svazek, smrt – začíná něco nového
- Neděle – bohoslužba
Desatero božích přikázání (exodus 20. Kapitola)
- Nebudeš mít jiné bohy mimo mne. (Neuctívej jiné bohy)
2. Nevezmeš jména Božího nadarmo. (Nezneužívej Boží jméno).
3. Pomni, abys den sváteční světil. (Zasvěť jeden den v týdnu Bohu)
4. Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi.
5. Nezabiješ. (Nebudeš vraždit).
6. Nesesmilníš. (Měj v úctě lásku mezi mužem a ženou).
7. Nepokradeš. (Nezcizuj majetek druhých lidí).
8. Nepromluvíš křivého svědectví. (Nemluv o jiných lidech nepravdivě).
9. Nepožádáš manželky bližního svého. (Měj v úctě lásku mezi mužem a ženou).
10. Nepožádáš statku bližního svého. (Nezcizuj majetek druhých lidí).
Mnišské řády
- Metodisté – bližší vztah mezi člověkem a Bohem
- Baptisté – hlavně USA
- Presbyteriáni – Skotsko
- Benediktini, františkáni
Poutní místa – Lurdy, Vatikán, Fatima
Islám
- Monoteistické náb, jeden Bůb – Alláh
- „podrobení se Bohu
- Prorok Mohammed a jeho učení
- 1,6 miliardy muslimů – 23% populace, nejrychleji se šířící náb.
Základní dělení
- Sunnité
- Sunna – zvyk a cesta o Mohammedovi – šítte v ni nevěřší
- Hagísi –
- Strana Alího
- Smrt Mohammeda – má ho někdo schopný nahradit -> Alí, Šíté zvolili jiného
- Jejich nejvíce
- Konflikty – Sunnité x Šíté, nemají se rádi
- Šíté
- Nejvíce jsou v Íránu
Pět pilířů islámu
- Věřit v jednoho Boha – Alláha
- Modlit se pět krát denně v čistém prostředí – umýt si nohy, ruce (hygiena plus očištění)(mnoho náb. používají vodu (křesťanství – svěcená voda hinduismus – Ganga)
- Dodržovat půst, jíst a pít jen v noci, žádné pomluvy, žádná práce – neplatí pro těhotné ženy
- Almužna chudým
- Alespoň jednou za život pouť do Mekky
Korán
- Súry (kapitoly), celkem 114 – veršované básně -> vyplývají z nich příběhy, podle nich se mají muslimové chovat, různé názvy (žena, kráva..)
- Často složité, různé řazení, různý výklad, záleží na překladu
- Obvyklé řazení – Tři Mekkánská období a pak Medinské
- Muslimové neuznávají Korán v nearabštině
Mohammed
- Narozen v Mecce koncem 6. Století,
- smrt obou rodičů, vychovával ho strýc
- 611 zjevil se mu archanděl Gaabriel -> stává se božím poslem, prorokem
- Má se nazpaměť naučit korán, nevíme, jestli uměl číst a psát, Archanděl mu Korán diktoval -> Mohammed ho prý napsal
- Lidé ho odsoudili -> vyhnán z Mekky do Mediny (=Hidžra) roku 622
- 622 – počátek muslimského letopočtu
- Vůdce – vojenská tažení, loupeže -> svatá válka (džihád) – musí být opodstatěný
- Také je to vnitřní boj v člověku
- 621 – navštívil ho znova Archanděl, vzal do Jeruzaléma, říkal mu různé věci
- Muslimové – prý nepřátelství proti křesťanství a judaismu, není to úplně tak, původně je chtěl spojit
- Vraždy Židů – nepřátelé, chtěli ho napadnout
- Vlastní stát, první ústava?
- 630 dobyl Mekku
- 10x se oženil, smrt – rozvoj islámu, růst věřících, upraven do dnešní podoby, překlady problematické
- 661 – první roštěpení sunnité a šíté
- Imám – praví následovníci mohammeda
- Islám – zpolitizovaný
Právo Šáría
- Zákon – jak se chovat a být dobrý muslim
- Zahalování – přebrané od arabských kmenů (písek), korán zahalování nenařizuje
- Ženy nosí šátek z vlastní vůle, v blízké komunitě se nemusí zahalovat
- Jordán – dost liberální, královna nenosí pokrývku hlavy
- Záleží na místu konkrétním
- Jeptišky také mají pokrývku hlavy
- Velké kulturní odlišnosti mezi kmeny, různá radikálnost
- Pouť do Mekky – rituál složitý, vzít na sebe poutnické roucho, při cestě se modlit
- Okolo Kábby – svatyně, původně asi kus meteoritu, prý postavena Abrahámem
- Velmi bohaté město
- Umma = Muslimská obec – poměrně zásadní, důležitá role
- Mešity, minarety, muezzin = osoba, co svolává na bohoslužbu
- Koberce, směr Mekka, odříkání modliteb
- Evropa – není zvyk na islám, mají na to právo
- Tádž Mahal – Indie, Hagia Sofia – Turecko
- Kaligrafie, matematika, perské koberce, medicina
Religionistika
- Věda o náboženství
- Samostatný vědní obor, vznik v 19. Století
- Mohla vzniknout, až se náb. stalo předmětem vědeckého zkoumání
- Průnik mnoha disciplín
- Sociální filozofie
- Dějiny filozofie
- Sociologie
- Antropologie
- Historie
- Archeologie
- Etnologie
Současná věda o náboženství zahrnuje:
- Filozofie náboženství – souhrn filozofických pojmů
- Sociologie náb. – role v sociálních systémech, jejich rozvoj a působení
- Psychologie náb. – vznik z hlediska psych. potřeb, pocitů, nálad, tradic
- Dějiny náb. – historie
Fenomenologie náb. – srovnání představ, idejí, motivy konání lidí, kteří na sebe mají vliv