Morálka v životě člověka, etika

• řeckého ethos = mrav = teorie morálky, věda o morálce
• předmětem zkoumání – mravní jevy, jejich vznik a vývoj, problematiky mravního dobra a zla
• mravnost jako celek v sobě zahrnuje

a, mravní jednání – chování, zvyky jednotlivců a skupin =objektivní stránka mravních jevů

b, mravní vědomí – cítění, přesvědčení = subjektivní stránka mravních jevů

c, mravní cíle –ideje, kodexy mravních hodnot  a norem = teoretická stránka mravních jevů

 

• vliv na utváření morálky mělo vždy náboženství a filosofie
• ve svém vývoji řešila tyto problémy:

1. vztah mezi tím co je, a co by mělo být
2. vztah mezi individuálním a společenským zájmem
3. výběr mezi dobrem a zlem

– dobro – všechno co je užitečné a prospěšné

– zlo – opak dobra

a, zlo metafyzické

– nedostatek dobrého chování, upírání lidské svobody, neplnění závazků vůči druhým

b, zlo fyzické

– katastrofy, nádory, terorismus

 

Druhy etiky

• rozlišujeme – heteronomní

–  autonomní

• toto rozlišení pochází od Kanta (imperativ) – považoval za základní proncip etiky a mravnosti autonomii vůle

1. heteronomní

– předpokládají, že mravní zásady mají svůj původ mimo lidský svět – např. náboženství

2. autonomní

– týká se mě samotného

– I. Kant – kategorický imperativ – obecný formalní zákon mravnosti – ,, Jednej tak, aby maxima tvé vůle mohla vždy zároveň platit jako princip všeobecného zákonodárství” (nečiň zlo ostatním pokud nechceš aby ho oni činili tobě; vždy začni u sebe)

 

Soudobou etickou teorii představují tyto základní proudy:

1. filosofická antropologie – existencialismus – problémy existence, smyslu života (Jean-Paul Sartre, Albert Camus, Franz Kafka)
2. systémová filosofie

a, novotomistické řešení – konečný cíl- blaženost v nebi, mravní normy dal lidu Bůh

b, fenomenologické řešení – lingvistické školy – morální je to, co se obvykle za morální považuje

c, marxistické řešení – ve společnosti základní 2 třídy morálky – vykořisťovatelé a vakořisťovaní

 

– normativnívní etika – dána normami, zákony a kodexy

– nenormativní etika – řeší obecné problémy morálky

 

Morálku každé společnosti tvoří:

1. morální normy – souhrn mravních zásad společnosti, měřítko hodnot, motivy jednání

– boží přikázání + hříchy podle kterých se lidé posuzovali

DESATERO:

Nebudeš mít jiné bohy mimo mne

Nevezmeš jména božího nadarmo

Dodržuj neděli, den odpočinku

Cti otce svého a matku svou

Nezabiješ

Nesesmilníš

Nepokradeš

Nepromluvíš křivého svědectví

Nepožádáš manželky bližního svého

Nepožádáš statku bližního svého

 

HŘÍCHY – staré, nové

Staré – vznikly 590-604 n. l. za papeže Řehoře I. Velikého

-pýcha, lakota, závist, závist, hněv, smylstvo, obžerství, lenost

Nové – sestaveny dnešní společností, biskupem Girittim -> ukázalo se že nejsou, biskup pouze v rozhovoru mluvil o sociálních hříších moderního světa a zdůrazňoval jejich závažnost a vyjmenoval nějaké příklady

-znečišťování živ. prostředí, genetická modifikace potravin, pokusy na lidech, sociální nespravedlnost, ožebračování, schromažďování nemravného bohatství, distribuce drog a jejich užívání

 

2. morální vztahy – morální stav společnosti

-morální normy jsou posuzovány z hlediska měřítka hodnot a pohnutkami k určitému jednání

-morálku můžeme chápat jako:

– životní zkušenost, která vyúsťuje v životní moudrost a vyrovnanost

– školu výchovy ke ctnosti

– vykonávání povinností

– respektování povinností – kategorický imperativ

– zachování pořádku ve společnosti

– zbůsob omezování zvířecích intuicí (pudů) v člověku

 

Morální ideál

-představa o dokonalém stavu společnosti

-na hony vzdálen tomu, co existuje a vyjadřuje to, co by mělo  být

 

 

Kořeny etiky

 

1. Antická etika ctnosti – základem je ctnost, podle starých řeků: ctnost – areté – to nejlepší čeho člověk může dosáhnout
2. rozumnost – schopnost používat rozum
3. statečnost – aby člověk žil svobodně beze strachu a překonával překážky
4. uměřenost – celostný pohled na svět a brát život se vší vážností
5. spravedlnost – vyvážené vztahy ve společnosti

 

2. Křesťanská etika

– židovský základ

– vznik 1200 let př.n.l.

– základem je poselství Ježíše z Nazaretu, zakotveno v desateru

– řekl Bůh při svém zjevení Mojžíšovi

 

3. Přehled důležitých teorií

– hlavní etické teorie – jedna z hlavních – renesance

– etické ren. teorie – hl. cíl: emancipace člověka a jeho poznání -> návrat k hodnotám antické kultury

– například: Jan Hus, Jan A. Komenský

novověké etické teorie – obraceli se k rozumu, který byl základem k mravnosti

– konat mravnostní dobro je povinnost (Kant-imperativ)

– J.J. Rousseau – výchova (dílo Emil čili o výchově) – lesní školky – dnes

– domníval se, že zlo v člověku roste s rozvojem cicilizace

– soudobé scientistické směry – soustřeďují se na vědecké poznání (pro bohaté)

– antopologie –  problémy existence, života

– systémová filosofie – vybere si něco od starých filosofů a snaží se na ně navázat v přítomnosti