Morálka v životě člověka, etika
- řeckého ethos = mrav = teorie morálky, věda o morálce
- předmětem zkoumání – mravní jevy, jejich vznik a vývoj, problematiky mravního dobra a zla
- mravnost jako celek v sobě zahrnuje
a, mravní jednání – chování, zvyky jednotlivců a skupin =objektivní stránka mravních jevů
b, mravní vědomí – cítění, přesvědčení = subjektivní stránka mravních jevů
c, mravní cíle –ideje, kodexy mravních hodnot a norem = teoretická stránka mravních jevů
- vliv na utváření morálky mělo vždy náboženství a filosofie
- ve svém vývoji řešila tyto problémy:
- vztah mezi tím co je, a co by mělo být
- vztah mezi individuálním a společenským zájmem
- výběr mezi dobrem a zlem
– dobro – všechno co je užitečné a prospěšné
– zlo – opak dobra
a, zlo metafyzické
– nedostatek dobrého chování, upírání lidské svobody, neplnění závazků vůči druhým
b, zlo fyzické
– katastrofy, nádory, terorismus
Druhy etiky
- rozlišujeme – heteronomní
– autonomní
- toto rozlišení pochází od Kanta (imperativ) – považoval za základní proncip etiky a mravnosti autonomii vůle
- heteronomní
– předpokládají, že mravní zásady mají svůj původ mimo lidský svět – např. náboženství
- autonomní
– týká se mě samotného
– I. Kant – kategorický imperativ – obecný formalní zákon mravnosti – ,, Jednej tak, aby maxima tvé vůle mohla vždy zároveň platit jako princip všeobecného zákonodárství” (nečiň zlo ostatním pokud nechceš aby ho oni činili tobě; vždy začni u sebe)
Soudobou etickou teorii představují tyto základní proudy:
- filosofická antropologie – existencialismus – problémy existence, smyslu života (Jean-Paul Sartre, Albert Camus, Franz Kafka)
- systémová filosofie
a, novotomistické řešení – konečný cíl- blaženost v nebi, mravní normy dal lidu Bůh
b, fenomenologické řešení – lingvistické školy – morální je to, co se obvykle za morální považuje
c, marxistické řešení – ve společnosti základní 2 třídy morálky – vykořisťovatelé a vakořisťovaní
– normativnívní etika – dána normami, zákony a kodexy
– nenormativní etika – řeší obecné problémy morálky
Morálku každé společnosti tvoří:
- morální normy – souhrn mravních zásad společnosti, měřítko hodnot, motivy jednání
– boží přikázání + hříchy podle kterých se lidé posuzovali
DESATERO:
Nebudeš mít jiné bohy mimo mne
Nevezmeš jména božího nadarmo
Dodržuj neděli, den odpočinku
Cti otce svého a matku svou
Nezabiješ
Nesesmilníš
Nepokradeš
Nepromluvíš křivého svědectví
Nepožádáš manželky bližního svého
Nepožádáš statku bližního svého
HŘÍCHY – staré, nové
Staré – vznikly 590-604 n. l. za papeže Řehoře I. Velikého
-pýcha, lakota, závist, závist, hněv, smylstvo, obžerství, lenost
Nové – sestaveny dnešní společností, biskupem Girittim -> ukázalo se že nejsou, biskup pouze v rozhovoru mluvil o sociálních hříších moderního světa a zdůrazňoval jejich závažnost a vyjmenoval nějaké příklady
-znečišťování živ. prostředí, genetická modifikace potravin, pokusy na lidech, sociální nespravedlnost, ožebračování, schromažďování nemravného bohatství, distribuce drog a jejich užívání
- morální vztahy – morální stav společnosti
-morální normy jsou posuzovány z hlediska měřítka hodnot a pohnutkami k určitému jednání
-morálku můžeme chápat jako:
– životní zkušenost, která vyúsťuje v životní moudrost a vyrovnanost
– školu výchovy ke ctnosti
– vykonávání povinností
– respektování povinností – kategorický imperativ
– zachování pořádku ve společnosti
– zbůsob omezování zvířecích intuicí (pudů) v člověku
Morální ideál
-představa o dokonalém stavu společnosti
-na hony vzdálen tomu, co existuje a vyjadřuje to, co by mělo být
Kořeny etiky
- Antická etika ctnosti – základem je ctnost, podle starých řeků: ctnost – areté – to nejlepší čeho člověk může dosáhnout
- rozumnost – schopnost používat rozum
- statečnost – aby člověk žil svobodně beze strachu a překonával překážky
- uměřenost – celostný pohled na svět a brát život se vší vážností
- spravedlnost – vyvážené vztahy ve společnosti
- Křesťanská etika
– židovský základ
– vznik 1200 let př.n.l.
– základem je poselství Ježíše z Nazaretu, zakotveno v desateru
– řekl Bůh při svém zjevení Mojžíšovi
- Přehled důležitých teorií
– hlavní etické teorie – jedna z hlavních – renesance
– etické ren. teorie – hl. cíl: emancipace člověka a jeho poznání -> návrat k hodnotám antické kultury
– například: Jan Hus, Jan A. Komenský
novověké etické teorie – obraceli se k rozumu, který byl základem k mravnosti
– konat mravnostní dobro je povinnost (Kant-imperativ)
– J.J. Rousseau – výchova (dílo Emil čili o výchově) – lesní školky – dnes
– domníval se, že zlo v člověku roste s rozvojem cicilizace
– soudobé scientistické směry – soustřeďují se na vědecké poznání (pro bohaté)
– antopologie – problémy existence, života
– systémová filosofie – vybere si něco od starých filosofů a snaží se na ně navázat v přítomnosti