Mezinárodní ekonomická integrace

Světová ekonomika:
EKONOMICKÁ INTEGRACE
Ekonomika a ekonomické procesy je nemožné vymezit pouze na území jednoho státu. Tržní vztahy se rozšiřují i za hranice příslušné země a jednotlivé národní ekonomiky jsou čím dál více na sobě závislé, doplňují se a trh je sjednocuje do jednotného ekonomického celku. Na základě těchto faktů v poslední době stále sílí tendence k ekonomické integraci.
Díky tomu se vytváří nadnárodní integrační seskupení. Nejlépe je to vidět v zemích západní, a brzy snad i střední, Evropy. K největšímu evropskému integračnímu seskupení došlo v letech 1967 ? 1994 pod označením Evropské společenství a zahrnovalo 12 zemí (země tzv. dvanáctky). Evropské společenství vzniklo spojením čtyř velkých ekonomicko-integračních celků ? Evropské sdružení uhlí a oceli (Montánní unie), Evropské hospodářské společenství (EHS), Evropské sdružení atomové energie (EURATOM) a Beneluxu (celní unie Belgie, Nizozemska a Lucemburska). Prvními členy byly země Beneluxu, Itálie, Německo a Francie. V roce 1973 se Evropské společenství rozšířilo o Dánsko, Irsko a Velkou Británii a v letech 1981-86 o Řecko, Portugalsko a Španělsko.
Po pádu komunistických režimů ve východní Evropě začala spolupráce se zeměmi jako např. Polsko, ČR, ?
V roce 1992 vznikla na základě Maastrichtské dohody Evropská unie (EU), ale jednalo se v podstatě o transformaci Evropského společenství. V roce 1995 se Evropská unie rozrostla o severské státy Švédsko a Finsko a středoevropské Rakousko. O rok později, tj. v roce 1996, podalo 10 států střední a východní Evropy (mj.ČR, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko,?) žádost o rozšíření EU. Od roku 1998 probíhají strategická vyjednávání o podmínkách kandidátských států. Jednání v současnosti dospěla k jednoznačným závěrům, z nichž vyplývá, že v roce 2004 by mohla EU přijmou další členské země.
Vývoj evropské integrace se projevil i na vzniku společné evropské měny Euro. V počáteční fázi sloužilo pouze k bezhotovostnímu platebnímu styku, ale dnes je již možno eurem platit ve všech členských zemích i v běžném životě. Některé státy, mj. Velká Británie, si ale vymohly právo nechat si i svou vlastní měnu. Na základě zavedení společné evropské měny se EU stala nejen zónou volného obchodu, pohybu lidí, pohybu kapitálu a celní unií, ale i měnovou unií.
Příklady ZÓN VOLNÉHO OBCHODU:
EU ? Evropská unie
NAFTA ? Severoamerická zóna volného obchodu (členy jsou USA, Kanada a Mexiko)
CEFTA ? Středoevropská zóna volného (Maďarsko, ČR, Slovensko a Slovinsko)

GATT/WTO
GATT je zkratka pro Všeobecnou dohodu o clech a obchodu z roku 1947 která vznikla jako společná reakce několika zemí na situaci vzniklou v ekonomice v důsledku zvětšujících se překážek v růstu mezinárodního obchodu, jakými byly např. cla. V roce 1994 se GATT stalo mezinárodní organizací se 120 členskými státy, které měly svou účast na více než 90% celosvětového obchodu.
V letech 1994-95 ale i zde dochází k transformaci a na GATT přímo navazuje nastupující Světová obchodní organizace (WTO). Cílem této organizace je podpora a růst ekonomických vztahů členských zemí (mj. i ČR).

MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ FOND/SVĚTOVÁ BANKA
Při rozvoji mezinárodního obchodu a sílící ekonomické integrace začíná v ekonomickém světě hrát stěžejní roli kapitál a samozřejmě i úloha peněz jako hmotného kapitálu je v popředí zájmu. Na základě vytvářejících se snah o napomáhání trvalému růstu světové ekonomiky se začínají objevovat názory na vytvoření jednotného mezinárodního ekonomicko-měnového systému společnému pro všechny. A právě k podpoře tohoto systému je v roce 1944 na základě dohody z Bretton-Woods vytvořen Mezinárodní měnový fond (IMF), který má za úkol podporovat měnovou stabilitu, poskytovat finanční pomoc, kde je to nutné a od 60. let 20. století také pomáhat při vytváření devizových rezerv.
IMF napomáhá v jeho činnostech instituce známá jako SVĚTOVÁ BANKA (někdy též uváděná jako Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj ? IBRD). Založily ji členské státy IMF při jeho vzniku jako prostředek pro obnovu poválečného hospodářství. Dnes se Světová banka stará o ekonomické analýzy, porovnávání významných ekonomických hledisek, úvěry pro zaostalejší země (též země třetího světa) nebo podporu zemím, které procházejí ekonomickou transformací.