Logika jako vědní disciplína, její základní pojmy

základy položil Aristoteles ve svém díle Organon
moderní logika se zrodila na počátku 19. stol. -> George Boole a Bertrand Russell

studium logiky nám umožňuje:
- dále rozvíjet naše logické myšlení -> exaktnější, lépe ovladatelné a použitelné
- zvládat logické problémy
- pochopit postavení a úlohu logiky v soustavě lidského myšlení
- má výchovný význam:
  - učí o přesnosti myšlení a přesném formulování myšlenek
  - pomáhá nám získat schopnost dokazovat a argumentovat
  - rozvíjí schopnost abstraktního myšlení
- pomáhá dobře proniknout do společenských vztahů atd.
své myšlenky vyjadřujeme pomocí jazyka:
- mluvený
- grafický
- gesta = mimika a pantomimika

-> jazykové výroky, které říkají něco, co je buď pravda nebo nepravda = výroky

> vytvořeny z jiných výroků pomocí logických spojek = složené výroky:
- výroky složené pomocí „a“ = KONJUNKCE: Londýn leží na Temži a Praha na Vltavě.
- výroky složené pomocí „nebo“ = DISJUNKCE: V létě pojedeme do hor nebo k moři.
- výroky tvořené pomocí logické spojky „jestliže….pak…“ = IMPLIKACE: Jestliže se budu učit, pak dostanu dobrou známku.
- výroky složené pomocí spojky „právě tehdy, když“ = EKVIVALENCE: Číslo je sudé právě tehdy, když je dělitelné dvěma.
> pravdivé jen tehdy když mají oba pravdivostní hodnotu = ona jsou pravdivé nebo nepravdivé
- specifický výraz „není pravda, že“ = NEGACE: Michalovi je 25. x není pravda, že Michalovi je 25.

základem logiky je schopnost vyjádřit názor a podpořit ho argumentací, ale zabývá se i chybnou argumentací:
- nejhrubší formou argumentace = vyhrožování – psychické/fyzické -> tzv. argumentace holí
běžně se setkáváme s formami vyhrožování: „Když mi nedovolíš..“, „Když nebudeš souhlasit…“, „Když mi nepůjčíš…“
- od psychického vyhrožování ještě rozlišujeme vydírání působením na city = citové vydírání = častý prostředek vynucování si něčeho
- další chybnou argumentací je argumentace individuálním apelem = urážení, podezírání a obviňování
- argumentace dovolávání se autority -> většinou při nejistotě účinosti vlastních argumentů
- - při argumentaci je možné:
    - využívat ztotožnění jedince se skupinou
    - vybírat argumenty, které skupina uznává
    - zužitkovat emotivitu skupiny => v davu nelze nikdy rozum, vždy jen city