Iracionalismus:

• směr 19. stol., název vymyšlen později
• 2 různé postoje jednotlivých škol: scientismus (vědecký přístup)

antiscientismus (podceňování přírodní vědy)

• 3 významní filosofové, jež se vzájemně neznají a nikdy se ani nepotkali: Arthur Schopenhauer, Søren Kierkegaard a Friedrich Nietzsche
• společné kritické zaměření vůči rozumu, oceňování jiných schopností (emoce, pudy (vůle), intuice, víra v Boha…)
• Bergson:
• Francouz, 20. stol., NC za literaturu
• Klíma:
• největší návaznost na Schopenhauera
• Arthur Schopenhauer:
• život ve stejné době jako NKI x opovržení, nenávist vůči Hegelovi
• na nikoho nenavazuje, ale přiznává vliv Kanta a Goetheho (považoval se za jediného Kantovce v celém Německu)
• první Evropan zabývající se indickým náboženstvím a filosofií (Buddhismus), vliv na jeho tvorbu
• syntéza Kanta a Buddhismu
• empirie = mája = závoj zakrývající skutečnost (brání nám poznat pravou podstatu světa)
• Svět jako vůle a představa: představa = majismus – svět je spíše naší představou než skutečností; vše, co děláme, děláme díky vůli => hnací motor našeho jednání
• Hlavním projevem rozmnožovací pud (všechno, co děláme, děláme jen kvůli reprodukci – předchůdce Freuda a Darwina)
• Metafyzika lásky: kapitola z knihy Svět jako…, shrnutí názorů na lásku – neexistuje, pouze způsob, jakým jsme zamaskovali pud reprodukce (oklamáváme sami sebe)
• Pesimista, skeptik jako Descartes: svět, ve kterém žijeme, je hrozný – utrpení, nuda, šílenství, katastrofy… (navazuje na ně existencionalismus)
• x východiskem není sebevražda, protože věří v reinkarnaci
• čím víc člověk ví, tím víc si uvědomuje, jak je svět strašný => více utrpení
• 3 různá východiska: 1, umění (dokáže na chvíli odvézt pozornost od utrpení x pouze krátkodobý účinek)

2, „šílenství“ ( x někdy spouštěcím mechanismem „utrpení“)

3, meditace, askeze => Nirvána (= extáze) – nutnost odstranit vůli; nakonec mokša = rozplynutí

• Søren Kierkegaard:
• dánský filosof a teolog (protestant)
• ovlivnění křesťanského existencionalismu 20. stol.
• svět je hrozný x východiskem víra v Boha
• Bázeň a chvění: příběhy z Bible (Starého Zákona) – Abrahám a Izák (Bůh řekne A., ať zabije svého oblíbeného syna I., na poslední chvíli mu Bůh sdělí, že ho jen zkoušel)
• …tak bychom měli žít – vše špatné jsou jen boží zkoušky, Bůh nás včas zachrání
• Svůdcův deník: popis vztahu ke své příbuzné (opustí ji jako oběť Bohu)
• Člověk by si měl více vážit Boha než se zabývat materiálními potřebami
• 2 způsoby, jak prožít život: autentický (správný; vlastní pravidla, duchovní život)

neautentický (špatný; život podle pravidel společnosti, materiální hodnoty)

• Friedrich Nietzsche:
• „filosof s kladivem“
• Němec, smrt v roce 1900 => poslední filosof 19. stol.
• Návaznost na Schopenhauera (pesimista), přiznaný obdiv k Herakleitovi
• Vychováván v silně náboženském prostředí, potom ale negativní postoj k náb. (jeho děda významným teologem: „Bůh nikdy nezemře.“…Nietzsche: „Bůh je mrtev.“)
• Pravděpodobně nerealizovaný homosexuál, zemřel na syfilis (posledních 11 let paralyzován)
• Zavedení termínu nadčlověk = ubermensch; osoba, jež se chová podle vlastních etických zásad x zneužito nacismem (untermensch)
• Díla: Tak pravil Zarathustra (perský prorok, zakladatel zoroastrismu – cca 1000 BC)

Antikrist – kritika křesťanství (Peršan, kterému nevyhovuje náb. otázka => odchod do pouště => zjištění, že Bůh je mrtev => vznik nadčlověka, návrat mezi lid, pokus o přimění je k autonomnímu chování x nepřijat => odchod zpět do pouště, tvorba autobiografie)

Ecce Homo – vlastní biografie

• antikřesťan (Ježíš podvodník, celá církev podvodná), antifeminista (nepovažuje ženy za rovné mužům; N.: „Jdeš k ženě? Nezapomeň bič.“), antidemokrat (rozhodovat by měli jen ti nejlepší), antisocialista (je hloupost, aby dělník rozhodoval, co se bude vyrábět, aby řídil stát)
• rozdělení morálky: panská (podobně jako Kantova autonomní; správná, morálka silných jedinců, vytváří vlastní pravidla)

otrocká (špatná; slabí lidé přejímají morálku zvenčí, ptž nejsou schopni sami rozhodovat o vlastním životě; např.: křesťanství; podoba s Kantovou heteronomní morálkou)

• křesťanská morálka: omezování silných jedinců – viz život Ježíše Krista – silná osobnost => ukřižován => křesťané zabili Boha (protože jsou slabí a nedokážou přijmout silnou osobnost)
• podporování panské morálky, snaha o vznik nadčlověka (člověka, který by se nebál převyšovat ostatní – silný autonomní jedinec)
• nadčlověk Boha nepotřebuje: sám sobě jím je („Bůh je mrtev, ať žije nadčlověk.“)
• vysvětlení evoluční teorie opic: vztah mezi člověkem a opicí je obdobný vztahu člověka a nadčlověka
• nepochopen
• Zájem o klasickou filologii (řečtina, latina), největší odborník na řeckou kulturu (vznik hudby, vztah mezi operou a řeckým dramatem)

– v celé (řecké) kultuře existence 2 protikladných principů:       apollónský (matematiky, múzy, umění)

dionýský (víno, orgastické veselí)

• na konfliktu těchto 2 principů založena řecká kultura – nelze zjednodušit pouze na 1 => univerzálně se může použít na svět