Inovace a inovační proces

Výrobní program

 Výrobní program zahrnuje požadavky na:
 objem
 sortiment
 jakost

 Výsledkem výrobního programu jsou:

1. hotové výrobky
a) určené pro konečnou výrobu = spotřební zboží
 standardní (výrobky velkosériové výroby s malými obměnami)
 módní a sezónní (vyroben kusovou výrobou, reagují na požadavky spotřebitelů)

b) určené pro použití organizací = kapitálové statky

2. práce a služby – zvyšují hodnotu výrobku (např. montáž a servis)

 Při rozhodování podniku co a jak vyrábět je nutné si zjistit průběh životního cyklu výrobku a přizpůsobit mu výrobní program.

 Životní cyklus výrobku je tvořen 4 fázemi:

1. Uvedení na trhu – nízká poptávka, rozsáhlé reklamní aktivity, nízký zisk
2. Růst objemu – roste informovanost o výrobku, roste výroba, podnik dosahuje zisku
3. Zralost výrobku – nejvyšší poptávka, nejnižší náklady, nejvyšší zisk
4. Úpadek – závěrečná fáze cyklu, klesá poptávka, podnik se musí rozhodnout zda nenahradí výrobek novým nebo inovace výrobku.

 Délka jednotlivých fázích se dá těžce odhadnout.

 Rozhodujícím prostředkem výrobkové strategie je nový výrobek.

Nový výrobek = výrobek, který svým řešením a svými užitnými vlastnostmi uspokojuje potřeby, které dosud nebyly uspokojovány.

Jakost výrobku

Jakostní výrobky:
 uspokojují dobře určenou potřebu
 vyhovují normám a technickým podmínkám
 jsou dostupné za konkurence schopné ceny
 jsou realizovány při nákladech, které dovolují zisk

Jakost znamená:
 Soulad s českou státní normou (ISO – mezinárodní normy)
 V případě, že není stanovena norma, musí mít výrobek vlastnosti obvyklé (dle dohody mezi dodavatelem a odběratelem)

Správné označení výrobků:
1. ochranná známka – lze umístit na obalu (v nejrůznějším grafickém i barevném provedení)

2. označení původu – vytváří se dlouhodobým používáním, obsahuje údaje o zeměpisném původu zboží (má charakteristické znaky dané polohou, tradicí výroby, originální recepturou – např. skotská whisky)

3. obchodní jméno – tvoří jednoduché nápisy (často se shoduje s ochranou známkou)

Součástí řízení jakosti je technická kontrola:
 Vstupní kontrola – kvalita surovin, polotovarů
 Výrobní kontrola – úkolem je okamžité zjištění odchylek od normy (přístupné a nepřístupné)
 Výstupní kontrola – zjišťuje zda výrobek splňuje podmínky a může být zaslán odběrateli

Vadný výrobek = zmetek
a) opravitelný – oprava bez nároku na mzdu
b) neopravitelný – částečně nebo plně uhradí příslušný pracovník

Uvedení výrobku na trh:
 Jsou přesně vymezeny okruhy výrobků, které musí být schváleny státní zkušebnou (provádějí i certifikaci výrobků).
 Při schvalování výrobku zkoumá zkušebna vzorek (technické normy, hygienické a bezpečnostní předpisy).
 Kontrola se vztahuje i na soukromé podnikatele a podléhají jí domácí i dovážené výrobky. Kvalitním českým výrobkům a službám se udělují značky CZECHMADE a Národní cena za jakost.

Technická příprava výroby

TPV má dvě části:
1) konstrukční
2) technologická

Má zajistit 2 stránky výroby:
a) ekonomická (výrobu je třeba zajistit s co nejnižšími náklady, výroba musí být hospodárná)

b) věcná (výrobek musí být vyrobitelný daným výrobním postupem a musí být dosaženo požadované kvality)

KONSTRUKČNÍ PŘÍPRAVA VÝROBY
Požadavky kladené na konstruktéry:

a) odběrateli – cena, výkon, spolehlivost, estetický vzhled, bezpečnost provozu

b) výrobou – výrobní možnosti podniku, max. využití materiálu, pracovníků a strojů, nízké náklady, bezpečnost a hygiena práce

ETAPY KONSTRUKČNÍ VÝROBY
a) Hromadná výroba
– projekt nového výrobku
– technický návrh konstrukce
– konstrukce prototypu
– výroba a vyzkoušení prototypu
– úprava dokumentace pro výrobu

b) Kusová výroba
– projekt nového výrobku
– technický návrh konstrukce
– úprava dokumentace pro výrobu

KONSTRUKČNÍ DOKUMENTACE
1. Technické výkresy – součástky, skupin a celého výrobku nebo střihový plán, recept, nákres, záleží na druhu výrobku

2. Kusovník (konstrukční rozpiska) – seznam všech součástí, z nichž se skládá celý výrobek

3. Ostatní dokumentace – může zahrnovat propagační materiál, pokyny pro obsluhu, pokyny pro údržbu a opravy

Technologická příprava výroby
 má za úkol vypracovat postup výroby

Podklady pro práci technologů
1. Technické výkresy a konstrukční rozpisky
2. Informace o výrobním zařízení v podniku, o jednotlivých dílnách, jejich organizaci a vybavení investičním majetkem
3. Informace o druzích výrobků a počtu, který se má vyrobit

TP SE Z ČASOVÉHO HLEDISKA ČLENÍ:
1. fáze  návrh nového výrobku
2. fáze  technologická příprava prototypu
3. fáze  technologická příprava sér. výroby

VÝSLEDKEM ČINNOSTI TECHNOLOGŮ ? výrobní postupy, které obsahují:
 soupis všech druhů potřebného materiálu pro výrobu
 vlastní popis práci
 stanovení zařízení, strojů, nářadí pracovních pomůcek potřebných pro výrobu
 stanovení potřebné kvalifikace dělníků k provádění jednotlivých operací

TECHNOLOGICKÁ DOKUMENTACE
1. Postupové listy (průvodka práce) – podrobný popis každé prováděné operace
2. Soupis nakupovaných součástek nebo polotovarů
3. Dílenské rozpisky – seznam všech součástí potřebných pro výrobu nového výrobku
4. Montážní postupy – popisují postup při montáži nového výrobku
5. Ostatní dokumentace – obsahuje např. postup stanovení výkonových norem, soupisky nářadí?

EKONOMICKÁ PŘÍPRAVA VÝROBY
 Určuje hospodárnost činitelů

a) stanovuje množství činitelů (výkonové normy, normy spotřeby materiálů, bod zvratu)
b) kalkulace, náklady, výnosy a efektivnost

 S technickou přípravou výroby souvisí i příprava materiálová a organizační

a) materiálová příprava určuje:
– druh materiálu
– celkovou spotřebu
– způsob skladové evidence materiálu
– zajištění polotovarů a nářadí

b) organizační příprava výroby určuje:
– počet pracovníků
– rozmístění pracovišť
– materiálový tok
– počet a strukturu dopravních zařízení

Technickohospodářské normy a výkonové normy
 Prostředky normalizace
 Norma = předpis pro určitý stav s neodvolatelnou platností

Mezi prostředky normalizace zahrnujeme:

1) technické normy – stanovují tvar a materiálovou jakost, rozměry (jsou základem pro určení technickohospodářských norem)

2) technické podmínky – jsou závazně dohodnuty mezi dodavatelem a odběratelem, tam kde nebyly stanoveny normy nebo normy doplňují a zpřesňují

3) doporučená organizační řešení

4) rozhodnutí o postupu v opakovaných činností (technologický postup nebo způsob výroby)

5) technickohospodářské normy – množství živé nebo zvěcnělé práce na výrobu jednoho výrobku

6) technickohospodářské ukazatele – slouží pro rozbory hospodářské činnosti, udávají se v peněžních jednotkách

7) normativy – stejná náplň jako u norem, jedná se o označení souhrnné povahy

TH NORMY

1) Kapitálové (majetkové)
– spotřeby materiálu + nářadí
– spotřeby energie
– normy zásob
– odpisové normy
– kapacitní normy

2) Spotřeby práce (k výpočtu potřeby pracovníků)
– výkonové – množství
– času
– normy obsluhy
– normativy stavů

Normy spotřeby materiálu, nářadí a energie

Velikost normy spotřeby je závislá na:
 druhu výrobku (spotřeba mouky na 1 rohlík)
 způsoby výroby výrobku
 na vhodném tvaru výchozího materiálu
 kvalitě materiálu (kvalitnější materiál = nižší spotřeba)
 kvalifikaci pracovníků (nekvalifikovaný pracovník má větší procento zmetků)
 technickém stavu DM

Norma spotřeby materiálu se skládá ze tří částí:

Su ? UŽITEČNÁ SPOTŘEBA ? množství materiálu, které je součástí nového výrobku

St ? TECHNOLOGICKÝ ODPAD ? ty část materiálu, která se součástí nového výrobku nestane

Sz ? ZTRÁTY ? úbytek materiálu, který je u některých druhů materiálu přirozený

Nsm = Su + St + Sz

Norma spotřeby materiálu se může stanovit
– výpočtem
– pokusným měřením

Norma spotřeby nářadí
stanoví se jako potřebné množství nářadí za časovou jednotku

Norma spotřeby energie
vztahuje se k jednotce výkonu nebo je stanovena na jednotku výrobního zařízení za časovou jednotku

Normy spotřeby práce
 slouží k výpočtu potřeby pracovníků

1. VÝKONOVÉ NORMY
– množství
– času

– dílčí – stanovené na jednu operaci nebo součástku
– souhrnné – jsou tvořeny seskupováním norem dílčích

2. NORMY OBSLUHY
 stanoví počet pracovníků potřebných pro obsluhu jednoho stroje
 stanoví počet strojů, které má obsluhovat jeden pracovník

3. NORMATIVY STAVŮ
 stanoví počet THP

Celkový pracovní čas jednoho dne
a) normovatelný – čas zahrnovaný do výkonové normy
b) ztrátový – čas, který se do výkonové normy nezahrnuje

Normovatelný čas obsahuje:
a) čas práce – čas, kdy pracovník vykonává fyzickou a duševní práci

b) čas přestávek obecně nutných – čas potřebný na uspokojení biologických potřeb pracovníka

c) čas podmínečně nutných přestávek- vyplývají z technologie a úrovně techniky

Čas ztrátový
a) osobní ztráty – čas vyplývající z nedisciplinovanosti pracovníka (pozdní příchody a odchody?)

b) organizační ztráty – čas, který vyplývá ze špatné organizace práce (čas, kdy pracovník čeká na přesun materiálu)

c) ztráty způsobené vyšší mocí – čas, kdy pracovník nemůže pracovat a tuto ztrátu nelze odstranit (např. když začne pršet a traktorista nemůže orat, výpadek elektrické energie)

Druhy výroby

Výrobní proces členěný podle výrobního programu:
1. ZÁKLADNÍ VÝROBA – výroba výrobků, ke kterým byl podnik zřízen

2. VEDLEJŠÍ VÝROBA – výroba součástí a příslušenství k výrobkům základní výroby

3. DOPLŇKOVÁ VÝROBA – většinou se jedná o zpracování odpadu nebo výroba související za účelem lepšího využití volné kapacity strojů

4. PŘIDRUŽENÁ VÝROBA – výroba výrobků z jiného výrobního oboru

Členění výrobního procesu
1. Předvýrobní etapa – zahrnuje přípravu výroby a činnosti zásobovacího útvaru

2. Výrobní etapa – přeměna materiálu na výrobek, zahrnuje fáze předhotovující, zhotovující, dohotovující

3. Odbytová etapa – zahrnuje činnosti odbytového útvaru (skladování, balení, expedice)

Prostorové uspořádání výrobního procesu na pracovištích

1. TECHNOLOGICKÉ USPOŘÁDÁNÍ – spočívá v seskupování stejných či podobných strojů (podle technologické příbuznosti)
výhody
– dobrá organizace práce
– nenávaznost jednotlivých operací
– jednoduché zajištění nepřítomnosti pracovníka, stroje
nevýhody
– horší přehled o rozpracované výrobě
– dlouhý výrobní proces vzhledem k přesunům rozpracované výroby mezi dílnami
použití – kusová a sériová výroba

2. PŘEDMĚTNÉ USPOŘÁDÁNÍ – spočívá v seskupování různorodých strojů podle technologického postupu dané výroby
výhody:
– výrobek se zpracovává v jedné dílně od začátku až do konce
– krátký výrobní proces
– nižší náklady na přepravu
nevýhody:
– těžko se mění výrobní program
– těžká organizace práce
použití: hromadná a sériová výroba (vytvářejí se výrobní linky)

Typy výroby
1. Kusová – výroba velké počtu druhů v malém množství; výroba z čas. hlediska je nepravidelná
2. Sériová – výroba menšího počtu druhů ve větším počtu od každého druhu; vyznačuje se opakovatelností
3. Hromadná – výroba malého počtu druhů ve velkém množství; vysoká opakovanost