Ekonomie jako věda: vývoj ekonomického myšlení, základní problém, základní pojmy a ekonomické systémy

EKONOMIE jako vědní disciplína vzniká v 2.pol. 18.st. a její počátky jsou spojeny s anglickým ekonomem Adamem Smithem, který v roce 1776 vydal svoji knihu ?Bohatství národů.?

Ekonomickou teorii definujeme jako učení o tom, jak společnost užívá omezené zdroje k výrobě různých druhů zboží či služeb a jak jsou tyto statky rozdělovány mezi spotřebitele.

Ekonomickou teorii podle toho, jakou oblastí se zabývá, dělíme na dvě části:
a) MIKROEKONOMIE ? zkoumá chování jednotlivých subjektů ekonomiky ? mezi hlavní ekonomické subjekty patří:
domácnosti
firmy
stát
b) MAKROEKONOMIE ? zkoumá a analyzuje fungování ekonomiky jako celku, k pozorování slouží ekonomům čtyři základní agregátní veličiny vypovídající o vyspělosti jednotlivých ekonomik:
a) míra inflace
b) míra nezaměstnanosti
c) tempo růstu reálného hrubého domácího produktu
d) saldo obchodní bilance
(podrobněji viz maturitní otázka 21a)

EKONOMIKA ? dá se označit slovy hospodářství, hospodárnost (účelné využívání zdrojů) či hospodaření (hospodaření podniku, domácnosti)

NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ (NH)
NH = veškerá hospodářská činnost na určitém státním území, které se účastní všechny výrobní faktory
NH dělíme do tří sektorů:
1. primární sektor (prvovýroba) ? zemědělství a těžební průmysl
2. sekundární sektor ? zpracovatelský průmysl
3. terciální sektor ? služby, doprava, obchod
+
4. kvartální sektor ? věda a výzkum
(úroveň NH závislá na přírodním bohatství, rozsahu kapitálu, schopnostech pracovní síly, způsobu organizace využití výrobních faktorů)

TROJÍ ÚLOHA EKONOMIKY
Každá ekonomika disponuje jen omezeným množstvím svých výrobních zdrojů a musí si odpovědět na tři základní otázky:
a) co vyrábět (jaké statky produkovat a v jakých množstvích)
b) jak vyrábět (volba technologických postupů, volba zdrojů, ze kterých budeme vyrábět)
c) pro koho vyrábět (jak rozdělit vyrobené statky mezi jednotlivé členy společnosti)

EKONOMICKÉ SYSTÉMY
Rozlišujeme 4 základní ekonomické systémy:
a) zvykový systém ? je založen na tradicích dané země
b) příkazový systém ? stát bez výjimky rozhoduje o tom, co se bude vyrábět
c) tržní systém ? o třech základních otázkách rozhoduje trh (v podmínkách konkurence)
d) smíšený systém ? ne všechno se dá vyřešit jen působením trhu ? velmi potřebné stabilizační státní zásahy
VÝVOJ EKONOMICKÉHO MYŠLENÍ

A/ Před vznikem ekonomie

– Xenofón (430-355 př.n.l.) : základní potřeba určená k uspokojování = zemědělství
: spis Oikonomikos ? o uspokojování potřeb a obchodování

– Platón (427-347 př.n.l.) : obchod přináší řadu problémů (zdroj nestability) ? má být
kontrolován státem

– Aristoteles (384-322 př.n.l.) : peníze ? jako oběživo (usnadňují směnu X není nutný barter)
: dva druhy bohatství
a) ekonomika = způsob opatřování nezbytně nutných statků
b) chrematistika = bohatství v peněžní podobě a aktivity vedoucí
k jeho zvyšování
: proti společenskému vlastnictví (oslabuje soukromou iniciativu a ta
je hnacím motivem rozvoje)

? ANTIKA CELKEM: nejpotřebnější zemědělství a obchod, princip ziskovosti je odmítán

? STŘEDOVĚK: stagnace obchodu, základem zemědělství

– Tomáš Akvinský (1225-1274) : učení o spravedlivé ceně ? má zaručit přiměřené živobytí tvůrci
statku, rozdílná podle společenského stavu ? sedlák X feudál, chudší člověk má nižší náklady

13. století ? pozornost soustředěna k penězům ? proti lichvě + konflikt mezi 2 koncepcemi:
a) metalistická ? zlatý standard (plně kryto, mince lze rozpůlit) – ^ obchodníci
b) nominalistická ? hodnota mince pouze podle názvu – ^ feudálové

14.století ? zrod kapitalistického hospodářství

B/ Po vzniku ekonomie ? ekonomické systémy

1) MERKANTILISMUS (16.st.) ? základní doktrína vznikajícího kapitalistického hospodaření

– raný bohatství ztotožněno s penězi ? resp. drahým kovem
státní regulace hospodářství ? stát brání vývozu peněz (jestliže v cizině prodám, musím nakoupit další zboží a ne dovézt zpět peníze)
těžba drahých kovů
zahraniční obchod

– rozvinutý aktivní zahraniční obchod, export větší než import
ZÁSADY: nedovážet spotřební zboží a luxusní předměty
nevyvážet suroviny (ale předměty)
podpora prům. výrobků (lidská práce)
podpora dovozu surovin (zpracovat ? vyvézt)

Jean Baptiste Colbert (franc. ministr financí), Antoine Monchrétien ? zavedl pojem ?politická
ekonomie?

2) LIBERALISMUS ? 18. století
Adam Smith (1723-1790) ? Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (5 knih)
efektivní alokace zdrojů, neviditelná ruka trhu ? na principu evoluční teorie (přežije ten nejsilnější) , volný obchod (free trade)
bohatství nejsou peníze, ale reálný národní důchod (množství statků, které je ve společnosti vyrobeno a je jí k dispozici)
zdrojem hodnot lidská práce a její produktivita
význam dělby práce ? přirozená, společenská
trh = centrum hospodářského systému
3) MARXISMUS ? 19.století
Karel Marx (1818-1883) – Kapitál ? kritika kapitalismu (kapitalista vlastní pracovní sílu, půdu
i kapitál)
největší hodnotu má práce na výrobě
kritizoval nespravedlivé udržování nadhodnoty za účelem vyššího zisku pro kapitalistu
požadoval zrušení soukromého vlastnictví a zavedení společného

4) KEYNESIÁNSTVÍ (20.stol.)
John Maynard Keynes Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz ? napsal po krachu na
(1883-1943) burze r. 1929
řešení: makroekonomický přístup
proti dokonalosti automatických regulátorů trhu (je třeba jej státem
ovlivňovat)
přístup problematický kvůli vysokým nárokům na státní rozpočet ?schodkové financování

5) MONETARISMUS
Milton Friedman (1912 – ) státní zásahy svobodu omezují
důraz na regulaci peněz v oběhu (jen nezbytně nutné pro ekonomiku,
efektivitu a úspornost v peněžním hospodářství, nízký růst inflace, malá podpora hosp. růstu
předpoklad tržního hospodářství ? svoboda jedince