Charakteristika světové ekonomiky

Ekonomiky jednotlivých zemí jsou spolu vzájemně spojeny mezinárodním obchodem a mezinárodními finančními toky a jejich závislost postupně vzrůstá. Světová ekonomika tvoří jednotný, byť zdaleka ne homogenní celek. Není však pouhým součtem ekonomik jednotlivých zemí, ale určitým jednotným organismem, do něhož vedle jednotlivých hospodářství patří ještě jejich vzájemné vztahy a různé nadnárodní instituce, jako Mezinárodní měnový fond a Světová banka.

Mezinárodní měnový systém. Měnové kurzy
Při rozvíjejícím se mezinárodním obchodu a prohlubující se ekonomické integraci vystupuje do popředí i úloha peněz a kapitálu. Proto se projevuje úsilí o vytvoření dobře fungujícího mezinárodního měnového systému, jehož základním úkolem je napomáhat trvalému růstu světové ekonomiky.

Při vzájemném obchodu či při přesunech kapitálu mezi jednotlivými zeměmi musí existovat systém, který umožní jednak stanovit poměr mezi těmito měnami- měnový kurz.

Měnový kurz (devizový, směnný kurz) vyjadřuje poměr mezi jednotkami různých měn a to tak, že udává, kolik domácích peněžních jednotek se rovná cizí peněžní jednotce. Peněžní teorie vyjadřuje různě, čím je toto kvantitativní přiřazování různých měnových jednotek určováno. Ve volném tržním hospodářství se měnový kurz utváří ne devizovém trhu jako cena deviz, jejíž výše je určována vztahy k poptávce a nabídce deviz. Vlády jednotlivých zemí a zejména centrální banky přitom hledají a využívají opatření k tomu, aby předešly mimořádným výkyvům v nabídce či poptávce. Příkladem takových opatření je intervenace centrální banky na devizovém trhu při náhlém poklesu poptávky po měně daného státu. Centrální banka v takovém to případě nakoupí na devizovém trhu určité množství svých vlastních peněz a zvýší tím poptávku. Tento systém se označuje jako řízený systém plovoucích kurzů a je dnes častější než systém volných plovoucích kurzů, kdy je vývoj ponechán pouze na působení nabídky a poptávky.

Měnové kurzy se vyvinuly v období, kdy bylo základem kupní síly peněz vyspělých zemí zlato (Období zlatého standartu). V této době byl měnový kurz dán zlatými obsahy jednotlivých měn a kurzy vykazovaly značnou stabilitu. V různých modifikovaných podobách existoval systém zlatého standartu do 30. let našeho století. Po II.světové válce byl nahrazen tzv. brettonwoodským systémem (podle místa podepsání dohody), jehož základem se stal americký dolar omezeně směnitelný za zlato v kurzu 35 USD za trojskou unci (asi 31 gramů), Takto by l však směnitelný pouze pro zahraniční měnové instituce. V roce 1971 byla i tato omezená směnitelnost USD zrušena. Zlato ztratilo svůj původní význam pro mezinárodní měnový systém. Ten hledá cesty, jak se od zlata, ale i měn jednotlivých zemí, jako je USD, odpoutat vyjádřením nadnárodních peněžních jednotek. V současné době známe dvě takové jednotky: zvláštní práva čerpání, užívaná IMF a evropskou měnovou jednotku, užívanou v EU.

Vedle devizového trhu a finančních toků mezi jednotlivými zeměmi jsou důležitou složkou mezinárodního měnového systému. Mezinárodní měnový fond (IMF) a Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj (IBRD). Obě tyto instituce vznikly na základě Bretton- Woodských dohod.

Bretton-Woodské dohody, souhrn dohod o uspořádání poválečné mezinárodní finanční a měnové soustavy. Byly přijaty na Mezinárodní finanční a měnové konferenci OSN v Bretton- Woods v červenci 1944. Na jejich podkladě došlo k ustavení IMF a IBRD jako dvou nadregionálních finančních organizací. Vznikl tak nový prvek v systému mezinárodních finančních vztahů- centrální ovlivňování mezinárodní spolupráce prostřednictvím nadstátní finanční instituce. Bretton- Woodské dohody vstoupily v platnost v roce 1945, když je ratifikoval stanovený počet členských států. Činnost IMF byla zahájena v roce 1947, IBRD v roce 1946. Ke změně v uspořádání přijatých mezinárodních měnových zásad došlo v roce 1976 po podepsání Kingestonské dohody.

Kingstonská měnová dohoda (Jamajská), zásady mezinárodní měnové soustavy přijaté v Kingstonu v roce 1976. Na jejich základě byly změněny principy mezinárodní měnové soustavy a stanovy IMF, zavedené v roce 1944. Rozhodnutími byly kodifikovány změny, jež se chaoticky začaly vytvářet po roce 1971, v období praktického rozkladu systému, založeného na Bretton- Woodských dohodách. Hlavní změny byly tyto: a) byla opuštěna zásada pevných parit měnových kurzů s vazbami na zlato, b) byl zřízen systém kurzů směrných (ústředních) a pohyblivých (floating) , c) byla stanovena upravovatelná parita s přípustným kurzovním rozpětím 4,5%, d) byla omezena úloha zlata v mezinárodním měnovém systému ( zlato vyloučeno z úlohy společného jmenovatele parit, zrušena oficiální cena zlata, zrušena povinnost platit část členské kvóty IMF ve zlatě), e) byla upravena hlasovací síla jednotlivých členů IMF ( USA 21,53 %, země sdružené v EHS dohromady 27,09 %).

Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund)- (IMF)
Jeho původními úkoly byla podpora mezinárodní měnové kooperace a obchodu, podpora devizové stability, liberalizace devizových omezení a poskytování finanční výpomoci. V 60. letech přibyl úkol podporovat vytváření devizových rezerv jednotlivých států, které musí mít zdravá ekonomika k dispozici a při nerovnováze v platební bilanci členských států zmírňovat její stupeň a zkracovat dobu jejího trvání poskytováním dočasně volných finančních prostředků. V současné době IMF usiluje o efektivnější koordinaci hospodářských politik a posiluje svůj vliv při určování krátkodobých i dlouhodobých opatření směřujících k optimizaci růstu ekonomik jednotlivých členských zemí. Podporuje především růst výroby a obchodu, udržování zaměstnanosti, rozvoj výrobních zdrojů, měnovou a kursovou stabilitu. IMF poskytuje zemím, které se dostávají do obtížné platební situace, úvěry k pokrytí pasiv platební bilance, k tvorbě potřebných devizových rezerv. Poskytování úvěru je podmíněno stanovením přísných podmínek popřípadě přijetím programů ekonomického ozdravení, vypracovaných za pomoci odborníků IMF.
V roce1995 sdružoval 179 členských států.V současnosti je největší finanční institucí na světě. Nejvyšším orgánem je sbor guvernérů (ministři financí, prezidenti centrálních bank), do kterého každá země jmenuje jednoho člena. Sbor se schází jednou ročně. Váha hlasu každého guvernéra je závislá na výši finančního podílu příslušné země na činnosti organizace. Finanční operace provádějí výkonní ředitelé, jmenovaní na obdobném principu.
Československo patřilo k zakládajícím členům IMF, ale v roce 1954bylo vzhledem k nekompatibilitě centrálně plánované ekonomiky s tržními ekonomikami Západu nuceno vystoupit. Členství bylo obnoveno v roce 1990. V roce 1993 přešla všechna práva na obě nástupnické republiky, Českou a Slovenskou.

Světová banka (World Bank)
Je mezinárodní odborná organizace OSN se sídlem ve Washingtonu, Světovou banku tvoří čtyři instituce: a) Mezinárodní Banka pro Rekonstrukci a rozvoj ( někdy ona sama je označována jako Světová banka), b) Mezinárodní finanční korporace, c) Mezinárodní sdružení pro rozvoj, d) Multilaterální organizace pro garantování investic

Mezinárodní Banka pro Rekonstrukci a Rozvoj
International Bank for Reconstruction and Development – (IBRD)

Vlastnictví: 181 členských států
Závazky ve financích v roce 1998: 21,1 miliard $ pro 151 nových operací ve 44 státech
Nejvyšší finanční půjčky v roce 1998: Korea (5 miliard $), Čína (2,3 miliard $), Mexiko ( 1,8 miliard $)
Úroková míra: 0,35 % nad LIBOR
Splatnost půjček:15- 20 let při pětileté odkladné lhůtě
Zdroje financí: kapitál v hotovosti, půjčky, splátky dřívějších půjček, zdržované platby

IBRD, často nazývána Světová Banka, je specializovaný oddíl Organizace Spojených Národů se sídlem v americkém Washingtonu. Počátky pro založení celosvětové banky byly ustanoveny na Bretton- Woodské konferenci v roce 1945. Rok poté, byla dohoda ratifikována 28 státy.
V roce 1986 kapitál banky činil 66,68 miliard $, z čehož 90% bylo garantováno, ale ne proplaceno. V roce 1989 byl kapitál ve výši 85 miliard $ v půjčkách s rezervami ve výši 48 miliard $. Mezi hlavní aktivity IBRD patří poskytování půjček rozvojovým zemím a zemím prodělávajícím ekonomickou transformaci na budování projektů typu stavby dálnic, škol, nemocnic. Vládám jednotlivých zemí je umožněno pomoc při změně ekonomického systému. Činnost IBRD se neomezuje pouze na poskytování půjček členským státům, ale pod záštitou vlád je poskytována i soukromým investorům ( pro usnadňování produktivních investic ), podporu zahraničního obchodu a zrušení nákladu národního dluhu. Všichni členové banky musí také patřit do IMF. Je kontrolována radou guvernérů z každého členského státu.Hlasy jsou přidělovány podle kapitálového předplácení. Obyčejné záležitosti jsou spravovány 22 výkonnými řediteli, z čehož 5 je dosazováno pěti největšími předplatiteli: USA, Německo, Japonsko, Velká Británie a Francie, 17 je voleno zbývajícími členy. Regionální více prezidenti dohlíží na bankovní operace v 5 regionech: Asie, Latinská Amerika a Karibská oblast, Východní Afrika, Západní Afrika, Evropa a Střední východ a Severní Afrika.
Banka také řídí v Institut ekonomického rozvoje (Economic Development Institute), který nabízí výcvik ekonomického rozvoje pro úředníky členských států.
V počáteční fázi existence IBRD, byla většina půjček směřována do poválečné Evropy, kde byly využity pro rekonstrukci válkou zničených podniků. Od šedesátých let se půjčky přesměrovaly do rozvojových zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky. V letech 80 banka věnovala zvláštní pozornost projektům, které mohly pomoct nejchudším obyvatelům v rozvojových zemích (snadný přístup k čisté vodě, potravinám, zdravotní péče, výživa, školství).

Mezinárodní Rozvojová asociace
International Development Association (IDA)

Vlastnictví:160 členských států
Závazky ve financích v roce 1998: 21,1 miliard$ na 135 nových operací ve 56 zemích
Nejvyšší finanční půjčky v roce 1998: Indie (1,1 miliard $), Etiopie (669,2 milionů $), Bangladéš (646,2 milionů $)
Úroková sazba: 0%
Termíny úvěrů: 34- 40 let při desetileté odkladné lhůtě
Zdroje financí: příspěvky vlád, zisky IBRD, splátky dřívějších úvěrů IDA
IDA byla založena roku 1960. IDA poskytuje nízko úrokové půjčky nejchudším rozvojovým zemím, které si je nemohou dovolit půjčit od IBRD. Jedná se zejména o země s ročními příjmy per capita menšími než 925 $ ( tomuto odpovídá asi 70 zemí). Finance jsou využívány na stejné typy projektů jako u IBRD.

Mezinárodní Finanční Korporace
International Finance Corporation (IFC)

Vlastnictví: 174 členských států
Investice ve financích v roce 1998: 5,1 miliard $
Úroková sazba: tržní sazby, které se liší mezi jednotlivými státy a projekty
Splatnost půjček: 8- 13 let při osmileté odkladné lhůtě
Zdroje financí: 80% vypůjčených na mezinárodních finančních trzích díky veřejným dluhopisům nebo soukromým plátcům, 20% vypůjčených od IBRD

IFC byla založena 1956 jako prostředek ekonomického růstu v rozvíjejícím se světě, pomocí profinancovávání investic v soukromém sektoru, mobilizováním kapitálu na mezinárodních finančních trzích a poskytováním technické asistence a rad vládám a podnikům.

Multilaterální organizace pro garantování investic
Multilateral Investment Guarantee Agency (MIGA)

V září 1985 Rada guvernérů Světové banky začala proces tvorby investiční pojistky, schválením Konvence MIGA (MIGA Convetion). Byla vytvořena jako doplněk národním a soukromým agenturám, podporujícími tok zahraničních investic skrze své vlastní investiční pojistné programy.

International Centre for the Settlement of Investment Disputes (ICSID)

Příčiny z minulosti, vedly Světovou banku jako instituci a jejího prezidenta k účasti na získávání investic rokováním mezi vládami a soukromými zahraničními investory.

obchod s primárními výrobky (zvýšení pasiva o 2,6 mld. Kč), z toho především
obchod s ropou (růst pasiva o 1,3 mld. Kč).
Aktivum obchodu se zpracovatelskými výrobky se zvýšilo o 0,9 mld. Kč (z toho v obchodě se stroji a dopravními prostředky o 1,4 mld. Kč).

Na schodku zahraničního obchodu se podílel především
růst dovozu ropy – jak hodnoty (o 54,0 %), tak i množství (o 57,9 %).
Naopak pozitivně na bilanci působil zejména
růst vývozu výpočetní techniky (zvýšení aktiva o 1,6 mld. Kč),
obchod s osobními automobily (zvýšení aktiva o 1,4 mld. Kč) a
růst vývozu strojů a zařízení všeobecně užívaných v průmyslu (přechod z pasiva 0,2 mld. Kč do aktiva 0,3 mld. Kč).
Vlivem rozdílného vývoje kurzu koruny
rostl zahraniční obchod v dolarovém vyjádření výrazně rychleji než v korunách (vývoz o 22,6 % a dovoz o 23,7 %), zatímco
při vyjádření v euru je dynamika růstu nižší než v korunách (růst vývozu o 7,7 % a dovozu o 8,6 %).
Na obchodní bilanci působil vývoj kurzu koruny pozitivně, protože pokračuje zhoršování kurzu koruny, zejména k EUR.

Vývoj zahraničního obchodu v červenci 20031/

Podle předběžných údajů meziměsíčně vzrostl v červenci po sezónním očištění vývoz o 6,2 % a dovoz o 3,3 %.

Meziročně se v běžných cenách zvýšil vývoz o 14,0 % a dovoz o 15,3 %. Vlivem rozdílného kursového vývoje rostl zahraniční obchod v dolarovém vyjádření rychleji než v korunách (vývoz o 21,8 % a dovoz o 23,2 %), zatímco při vyjádření v eurech pomaleji (růst vývozu o 6,5 % a dovozu o 7,6 %).
Obchodní bilance skončila schodkem ve výši 11,9 mld. Kč, což bylo o 2,7 mld. Kč více než v červenci minulého roku. Negativně bilanci ovlivnil obchod se zpracovatelskými výrobky (zvýšení pasiva o 3,6 mld. Kč), z toho zejména obchod s chemikáliemi a příbuznými výrobky (růst pasiva o 1,8 mld. Kč) a stroji a dopravními prostředky (pokles aktiva o 1,8 mld. Kč). Pasivum obchodu s primárními výrobky se snížilo (o 0,9 mld. Kč).
Na schodku zahraničního obchodu se podílel především pokles vývozu a růst dovozu osobních automobilů (snížení aktiva o 2,6 mld. Kč), zvýšení dovozu kovozpracujících strojů (přechod z aktiva 0,2 mld. Kč do pasiva 1,3 mld. Kč) a růst dovozu léčiv (prohloubení pasiva o 0,8 mld. Kč). Pozitivně na bilanci působil růst vývozu výpočetní techniky (přechod z pasiva 0,1 mld. Kč do aktiva 1,9 mld. Kč), dílů a příslušenství motorových vozidel (zvýšení aktiva o 1,0 mld. Kč) a strojů a zařízení k výrobě energie (přechod z pasiva 0,1 mld. Kč do aktiva 0,7 mld. Kč).
Vývoz po aktivním zušlechtění vzrostl o 15,3 % a dovoz k aktivnímu zušlechtění o 10,5 %. Kladné saldo z aktivního zušlechťovacího styku představovalo 7,1 mld. Kč, což bylo o 1,8 mld. Kč více než v červenci minulého roku.
Nejvíce se zhoršila bilance obchodu s Ruskem (zvýšení pasiva o 1,4 mld. Kč), Japonskem (růst pasiva o 1,3 mld. Kč), Čínou (zvýšení pasiva o 0,8 mld. Kč), Spojenými státy (přechod z mírného aktiva do pasiva 0,6 mld. Kč) a Německem (přechod z aktiva 0,1 mld. Kč do pasiva 0,3 mld. Kč). Naopak se zlepšil výsledek obchodování zejména se Slovenskem (růst aktiva o 1,1 mld. Kč), Nizozemskem (zvýšení aktiva o 0,8 mld. Kč) a Belgií (snížení pasiva o 0,5 mld. Kč).

Za posledních dvanáct měsíců v porovnání s předcházejícími dvanácti měsíci se zvýšil vývoz o 4,2 %, dovoz o 3,2 % a celkové pasivum ve výši 69,4 mld. Kč bylo o 9,7 mld. Kč nižší.
Pozitivní vývoj obchodu se stroji a dopravními prostředky (zvýšení aktiva o 36,9 mld. Kč) vyrovnává nepříznivý vývoj obchodu s tržními výrobky tříděnými hlavně podle materiálu (snížení aktiva o 12,6 mld. Kč), chemikáliemi a příbuznými výrobky (zvýšení pasiva o 7,2 mld. Kč) a průmyslovým spotřebním zbožím (pokles aktiva o 6,9 mld. Kč).
Z teritoriálního hlediska roste aktivum v obchodě se státy EU (o 35,9 mld. Kč) a SEDVO (o 3,5 mld. Kč). Naopak se zvyšuje schodek v obchodě s rozvojovými zeměmi (o 16,9 mld. Kč) a Čínou (o 13,4 mld. Kč).

V lednu až červenci meziročně vzrostl vývoz o 7,9 % a dovoz o 7,3 %. Schodek zahraničního obchodu dosáhl 29,6 mld. Kč a byl meziročně nižší o 2,0 mld..

_________
Poznámka:
Údaje za červenec 2003 jsou předběžné podle uzávěrky k 18.8.2003 a budou na základě rozhodnutí o změně způsobu publikování zpřesněných údajů ze dne 26.5.2003 aktualizovány v listopadu 2003 spolu s daty za jednotlivé měsíce od počátku roku.

1/ Český statistický úřad provedl od 1. 7. 2000 metodickou změnu statistiky zahraničního obchodu, která spočívá zejména v nezahrnování:
– hodnoty lodí a letadel dovezených k aktivnímu zušlechtění a vyvezených po aktivním zušlechtění (zahrnuje se pouze hodnota zpracovatelské operace)
– hodnoty lodí a letadel vyvezených k pasivnímu zušlechtění a dovezených po pasivním zušlechtění (zahrnuje se pouze hodnota zpracovatelské operace)
– hodnoty vráceného zboží, tj. zboží, které se ve lhůtě tří let po vývozu z tuzemska vrací zpět v nezměněném stavu do režimu volného oběhu
– hodnoty vyvezeného zboží, jehož účelem není trvalé ponechání v zahraničí a předpokládá se u něj zpětný dovoz
– měnového zlata