Bankovní soustava, monetární politika, inflace a její příčiny a důsledky  

 

– peníze fungují jako idální prostředek směny jako:

 

1) oběživo – výměna za zboží (co chceme) a platidlo – placení závazků (co musíme)

2) míra hodnot – vyjadřuje hodnotu, cenu zboží či služby

3) uchování hodnoty – úspory pro budoucí nákupy nebo jejich přeměnu v kapitál

 

Poptávka po penězích

– z funkcí peněz plynou i motivy poptávky po penězích:

 

1) transakční poptávka – pro uspokojování našich potřeb závisející na výšši duchodů a cenové

hladině trhu

2) majetková poptávka – ziskání peněz pro budoucí investici a z toho získat ještě vyšší ziski

 

+  na poptávku po penězích májí také vliv úrokové sazby, neboť při vysokých úrocích je držení

peněz v domácnostech a firmách nevýhodné

 

Nabídka peněz

– nabídka peněz je tvořena hotovostními penězi a bankovními vklady s různou mírou likvidity

(schopnost uhradit splatné závazky), příliš nereaguje na změnu úrokových sazeb

– je dána úvěrovou činností bank a je těsně spojena s monetární politikou centrální banky

 

BANKOVNÍ SOUSTAVA                                                                                     

– bankovní soustava má významnou roli při utváření peněžní nabídky, tvoří ji:

 

1) Centrální banka

– zřizuje ji stát, ale míra závisloti na státu je sporná, neboť může být nezávislá nebo být naopak

nástrojem vládní hospodářské, měnové a monetární politiky

– její úkoly jsou  •  provádět finanční operace vlády

• ovlivňovat činnost komerčních bank s cílem regulovat nabídku peněz
• poskytovat úvěry komerčkám a tím zajišťovat stabilitu bankovní soustavy
• kontrolovat a udržovat stav oběživa v peněžním oběhu, tisknout a

nahrazovat peněžní prostředky

 

2) Komerční (obchodní) banky

– většinou soukromé instituce mající za úkol:

 

• pasivní bankovní operace – přijímání vkladů, vypisování obligačních úvěrů
• aktivní bankovní operace – poskytování úvěrů
• komisionářské operace – poskytování a zprostředkování služeb pro klienty jako převádět

peníze, uvádět akcie, vést účet a poskytovat záruku

 

3) Finanční instituce

– různorodá škála organizací zabývající se penězi, např. pojišťovny nebo penzijní fony

 

 

MONETÁRNÍ POLITITKA                                                                                

= pěněžni polititka, kterou provádí Centrální banka svými zásahy do rozsahu nabídky peněz na

finančním trhu

 

– Centrální banka ovlivňuje nabídku nepřímo, prostřednictvím Komerčních bank, těmito nástroji:

 

1) minimální míra bankovních rezerv, která je zpravidla určená zákonem jako procenta z

celkových bankovních vkladů (depozit)

 

2) diskontní sazba je úroková sazba, za kterou si komerční banky půjčují peněžní prostředky od

Centrální banky tzv. politika drahých či levných peněz

(dnes se spíše užívá repo sazba, což je další úroková sazba stanovená Centrální bankou, ale je stanovená na čtrnáct dní)

 

3) operace na volném trhu, tedy kdy Centrální banka na burze nakupuje nebo prodává cenné

papíry a tím odčerpává nebo uvolňuje peněžní prostředky v oběhu

 

4) reeskontní kontingenty, kdy Centrální banka omezuje v podobě limitů (kontingentů)

Komerční banky v odkupu obchodních směněk (reskont směnek), což jsou cenné papíry, které obsahují písemný závazek zaplatit určitou částku a směnku nelze použít na úvěr

 

– typy monetární politiky:

 

1) Expanzivní

– vede ke zvyšování nabídky peněz těmito opatřeními: snižováním diskontní sazby, nákupem

cenných papírů a snižováním míry minimálních povinných rezerv

 

2) Restriktivní

– vede k naopak omezování nabídky peněz těmito opatřeními: zvyšováním diskontních sazeb,

prodejem cenných papírů a zvyšováním míry

 

INFLACE                                                                                                              

= ekonomická nerovnováha, která se projevuje růstem cen na trhu

– tento růst cen se týká přesně vymezeného souboru zboží a služeb tzv. spotřebitelksého koše, který

musí být srovnatelný ve státě i v mezinárodním měřítku

 

– příčiny inflace mohou být dvojí:

 

1) Poptávková inflace (inflace tažená poptávkou)

– je vyvolaná  •  nadměrným růstem státních výdajů na zboží a služby – státní zakázky

• nadměrnou poptávkou po úvěrech

 

2) Nákladová inflace (inflace tlačená náklady)

– je vyvolána růstem nákladů v podmínkách nízkého zhodnocení zdrojů, tedy pokles dodávky

zboží vede k růstu cen

– vyznačuje se  •  neopodstatněným růstem mezd

• prudkým stoupáním cen surovin či energie
• všeobecným růstem cen

 

– důsledky inflace:

 

• oslabuje všechny funkce peněz
• znehodnocuje peníze (úspory)
• zvýhodňuje dlužníky a majitele zboží → věřitelé a majitelé peněz prodělávají
• sociální dopady na majitele fixních příjmů jako jsou sociální dávky, důchody či stipendia