Anglické a francouzské osvícenství ve filosofii
- vliv na osvícenství v Anglii:
- John Locke (po. 17. stol.)
- Dílo: Eseje lidského chápáni -> lidské poznání není vrozené -> vše poznáváme smysly = základ osvícenské filosofie
- navazuje na Bacona a Hobbese – oponuje racionalistům -> původ všeho vědění je ve smyslovém vnímání – jediný zdroj všech idejí může být pouze zkušenost vyplývající nejprve ze smyslového vnímání:
- „Nic není v rozumu, co nebylo předtím ve smyslech.“ -> základem duševního života = vnímání – díky němu získáváme zkušenosti = empirismus
- vnější zkušenost = prožitky – kontakt s vnějším světem
- vnitřní zkušenost = myšlenkový pocit, děje uvnitř člověka (uvědomuje si je)
- > výsledkem vnímání nejsou vjemy, ale ideje:
- primární vjem = předmět -> přesně vyjádříme rozlohu, tvar -> dají se vyjádřit
- sekundární vjem – subjektivní, nedají se vyjádřit (např. nálada, pocity, barva atd.)
- z jednoduchých idejí vytváříme složené ideje (např. otázky vztahů) x nemohou se vyjádřit => výjimkou je Bůh a hmota -> člověk potřebuje k praktickému životu, aby se o ně mohl opřít x nikdy nepozná, co je jejich základem
- uznává poznání:
- demonstrativní – na základě matematických důkazů
- senzitivní – poznání vnějšího světa
- intuitivní
- zdrojem pro VFR: Člověk má právo na revoluci -> proto je tu stát, aby lidem zajistil základní občanská práva -> občané přenechávají část svých práv státu a panovníků => myšlenka rozdělení moci na:
- zákonodárná, výkonná, federativní -> právo vyhlásit válku nebouzavřít mír => kritika absolutismu
- Barkeley (1. Pol. 18. Stol.) – dílo: Pojednání o základním lidském poznání
- Vycházi z Lockeho x kritzuje ho: není důvod oddělovat ideje: dostávají se k nám skrze smysly => všechny vjemy jsou subjektivní
- Staví Boha nad tyto ideje -> Bůh stojí nad světem, vnucuje ideje do všech myslí stejnou měrou
- Neexistují nevnímané věci => jakmile by nějaká nebyla vnímaná -> za člověka zaskakuje Bůh
- Ve společnosti existují dostředivé (egocentrismus) a odstředivé síly (snaha lidí žít ve skupině)
- David Humme (2. Pol. 18. Stol) – Vrchol empirismu
- Nemůžeme soudit, že vnímáme => existují jen imprese = bezprostřední dojmy z vnímání = živé, aktuální
- mohou existovat i ideje = představy – vzpomínky, fantazie
=> vztah mezi impresemi a idejemi
- „Svět: nemůžeme říct nic jistého.“ -> nedůvěra v duchovní a fyzikální podstatu světa
- etika má být založena na citech – rozumové jednání nemusí být etické
- Thomas Hobbes
- Poznání člověka, který je ve svém přirozeném stavu zvířete má ke svému chování a jednání 2 motivy:
- Smrt -> snaha vyhnout se jí
- Zachování
- Člověk se chová eticky pouze pokud je to v jeho prospěch
Osvícentsví ve Francii -> Úspěch ve Francii -> typické pro 18. Stol., vyústilo ve VFR
= soubor myšlenkových proudů a politických názorů
- odklon od víry, příklon k rozumu = základ osvícentsví, má vést k poznánípřírody a člověka sebe samého = základ lepšího života
- počátek v Anglii v 17. Století: empirismus, racionalismus => boj proti absolutismu
- Generace osvínenců – typické: teoretikové:
- Newton – dílo: Principia: přírodní zákony hýbají světem ne Bůh
- Montesquieu – dílo: Perské listy – kritika společnosti ve Francii
Duch zákonů: nástin občanské společnosti
- kritika absolutismu -> koncepce dělby moci: zákonodárná, výkonná, soudní
- Voltaire – kritika absolutismu, obhajoba svobody,parlamentarismu
- „Nesouhlasím s vašimi názory, ale budu do konce života usilovat o to,abyste měli právo je vyslovit.“
- Generace osvícenců:
– Jean Jacques Rousseau
- Dílo:
- Pojednání o původu a příčinách nerovností mezi lidmi => příčiny nerovnosti = soukromé vlastnictví => kritika
- > člověk chce jen majetek a nežije v souladu s přírodou
- O společenské smlouvě – lidé jsou si od přírody rovni a jsou svobodni x část svobody dali dali panovníkovi => kontrola jestli ji nezneužívá -> právo dovolat se ji zpět => myšlenka, která nutí lidi uvědomit si své zájmy
- Denis Diderot + spolupráce s osvícenci -> vydána Encyklopedie věd, umění a řemesel = soubor veškerého tehdejšího vědění
- Jean d‘Alembert = matematik, fyzik, astronom
- Významný podíl na Encyklopedii -> Úvod k Encyklopedii = vrchol jeho filosofie