Anglické a francouzské osvícenství ve filosofii

• vliv na osvícenství v Anglii:
• John Locke (po. 17. stol.)
• Dílo: Eseje lidského chápáni -> lidské poznání není vrozené -> vše poznáváme smysly = základ osvícenské filosofie
• navazuje na Bacona a Hobbese – oponuje racionalistům -> původ všeho vědění je ve smyslovém vnímání – jediný zdroj všech idejí může být pouze zkušenost vyplývající nejprve ze smyslového vnímání:
• „Nic není v rozumu, co nebylo předtím ve smyslech.“ -> základem duševního života = vnímání – díky němu získáváme zkušenosti = empirismus
• vnější zkušenost = prožitky – kontakt s vnějším světem
• vnitřní zkušenost = myšlenkový pocit, děje uvnitř člověka (uvědomuje si je)
• > výsledkem vnímání nejsou vjemy, ale ideje:
• primární vjem = předmět -> přesně vyjádříme rozlohu, tvar -> dají se vyjádřit
• sekundární vjem – subjektivní, nedají se vyjádřit (např. nálada, pocity, barva atd.)
• z jednoduchých idejí vytváříme složené ideje (např. otázky vztahů) x nemohou se vyjádřit => výjimkou je Bůh a hmota -> člověk potřebuje k praktickému životu, aby se o ně mohl opřít x nikdy nepozná, co je jejich základem
• uznává poznání:
• demonstrativní – na základě matematických důkazů
• senzitivní – poznání vnějšího světa
• intuitivní
• zdrojem pro VFR: Člověk má právo na revoluci -> proto je tu stát, aby lidem zajistil základní občanská práva -> občané přenechávají část svých práv státu a panovníků => myšlenka rozdělení moci na:
• zákonodárná, výkonná, federativní -> právo vyhlásit válku nebouzavřít mír => kritika absolutismu
• Barkeley (1. Pol. 18. Stol.) – dílo: Pojednání o základním lidském poznání
• Vycházi z Lockeho x kritzuje ho: není důvod oddělovat ideje: dostávají se k nám skrze smysly => všechny vjemy jsou subjektivní
• Staví Boha nad tyto ideje -> Bůh stojí nad světem, vnucuje ideje do všech myslí stejnou měrou
• Neexistují nevnímané věci => jakmile by nějaká nebyla vnímaná -> za člověka zaskakuje Bůh
• Ve společnosti existují dostředivé (egocentrismus) a odstředivé síly (snaha lidí žít ve skupině)
• David Humme (2. Pol. 18. Stol) – Vrchol empirismu
• Nemůžeme soudit, že vnímáme => existují jen imprese = bezprostřední dojmy z vnímání = živé, aktuální
• mohou existovat i ideje = představy – vzpomínky, fantazie

=> vztah mezi impresemi a idejemi

• „Svět: nemůžeme říct nic jistého.“ -> nedůvěra v duchovní a fyzikální podstatu světa
• etika má být založena na citech – rozumové jednání nemusí být etické
• Thomas Hobbes
• Poznání člověka, který je ve svém přirozeném stavu zvířete má ke svému chování a jednání 2 motivy:
• Smrt -> snaha vyhnout se jí
• Zachování
• Člověk se chová eticky pouze pokud je to v jeho prospěch

Osvícentsví ve Francii  -> Úspěch ve Francii -> typické pro 18. Stol., vyústilo ve VFR

= soubor myšlenkových proudů a politických názorů

• odklon od víry, příklon k rozumu = základ osvícentsví, má vést k poznánípřírody a člověka sebe samého = základ lepšího života
• počátek v Anglii v 17. Století: empirismus, racionalismus => boj proti absolutismu

• Generace osvínenců – typické: teoretikové:
• Newton – dílo: Principia: přírodní zákony hýbají světem ne Bůh
• Montesquieu – dílo: Perské listy – kritika společnosti ve Francii

Duch zákonů: nástin občanské společnosti

• kritika absolutismu -> koncepce dělby moci: zákonodárná, výkonná, soudní
• Voltaire – kritika absolutismu, obhajoba svobody,parlamentarismu
• „Nesouhlasím s vašimi názory, ale budu do konce života usilovat o to,abyste měli právo je vyslovit.“
• Generace osvícenců:

–     Jean Jacques Rousseau

• Dílo:
• Pojednání o původu a příčinách nerovností mezi lidmi => příčiny nerovnosti = soukromé vlastnictví => kritika
• > člověk chce jen majetek a nežije v souladu s přírodou
• O společenské smlouvě – lidé jsou si od přírody rovni a jsou svobodni x část svobody dali dali panovníkovi => kontrola jestli ji nezneužívá -> právo dovolat se ji zpět => myšlenka, která nutí lidi uvědomit si své zájmy

• Denis Diderot + spolupráce s osvícenci -> vydána Encyklopedie věd, umění a řemesel = soubor veškerého tehdejšího vědění

• Jean d‘Alembert = matematik, fyzik, astronom
• Významný podíl na Encyklopedii -> Úvod k Encyklopedii = vrchol jeho filosofie