Západní umění v tavicím kotli – Evropa v 6.-11. století

            Keltové

Národ Keltů se rozprostíral na širokém území od východní Francie, až po jihozápadní Čechy. Jedná se o první pojmenovanou a vyčleněnou etnickou složku na území Evropy. Do té doby pouze barbaři či pralidé.

Ve čtvrtém století začali svou velkou expanzí, kdy zasáhli téměř celou obydlenou Evropu. Dostali se i do Malé Asie, kde vytvořili tzv. galatský stát. Dobyli Itálii a celý Řím. U nás je známe jako kmen Bójů. Od toho také Bohemia – název pro Čechy.

Užívali tzv. starolaténského stylu. Bylo to umění, šířené nejprve mezi vyššími vrstvami a později rozšířené mezi lid. Jednalo se o dokonalou tenkostěnnou keramiku, bronzové zobákovité konvice, tuhové zboží aj.

Keltové celkově přispěli k technickému a kulturnímu pokroku. Vynalezli množství vynálezů a technik, z nichž se stále některé užívají dodnes(podkova, srp, nůžky…). Užívali železné zbraně a brnění. Též rozvinuté mincovnictví.

Stavěli velká hradiště, tzv. oppida. Ta byla střediskem kultury a specializované výroby. Měla charakter měst. Nejznámější u nás je Staré Hradisko u Prostějova nebo Závist u Zbraslavi.

O keltské náboženství se starali Druidové. Motivy a výjevy božstev se nám dochovaly na různých ozdobných předmětech nebo na vzácném nálezu stříbrného kotle. Podle některých pramenů bylo u Keltů rozvinuto jakési primitivní otroctví. Vzor si brali od Římanů, s nimiž měli velmi dobré obchodní vztahy.

Keltové dovršili vývoj pravěké Evropy, vytvořili první opravdová města ve střední Evropě.

            Germáni

Stejně jako Keltové se v Evropě vyvíjel kmen Germánů (Gótové, Vikingové, Vandalové, Burgundi, ..). Zprvu silně ovlivněni Kelti. Postupně se stali jejich soupeři. První Germáni na našem území byli Markomané. Náčelník Marbod sjednotil menší kmeny a vytvořil velkou říši, obchodující i s Římem. Později, poražen Římany, utíká do Raveny. Časté potyčky mezi Římem a markomany rozpoutaly tzv. Markomanské války. V té době pronikají římani až na Slovensko a zanechávají po sobě množství památek (světské i sakrální stavby, řemeslná výroba, sarkofágy, aj.). Jejich moc je oslabena a místo nich na naše území přichází Slované a Avaři. Po vpádu Hunů začíná tzv. stěhování národů.

Monumentální arch. Germáni netvořili, pouze dřevěné stavby. Velmi rozvinutá řemeslná výroba (ovlivněni Kelty, Římany, Huny). Kamenné stély s mělkým reliéfem. Zlatnictví na dokonalé úrovni (jehlice, spony, náramky, poháry..). Charakteristické pro Germány jsou tzv. ptačí, cikádové, orlí spony, bohatě zdobené. Rozvinuly tzv. zvěrný styl, který ovlivnil předkarolinské období.

Islám

Arabové vytvořili na území Arabského poloostrova a mezi Sírií a Mezopotámií  vlastní kulturní okruh. Jejich střediskem Byla Mekka se svatyní Kaabou a posvátným „černým kamenem“.

Životním stylem Arabů bylo jejich náboženství Islám. Založeno Mohamedem, prorokem Alláha. Věroukou se stal Korán. Věřící – muslimové – měli povinnost šířit náboženství mečem, v čem je podporovala víra v posmrtný život. To dalo předpoklad pro arabskou expanzi. V 8. st. vytvořili říši, která sahala od Atlantiku po Čínu a velikostí území překonávala bývalou říši římskou. V 9. st. se ale říše rozpadá na jednotlivé kalifáty a emiráty. Jedním z nich byl i Bagdád, který převzali Turci a staly se novými šiřiteli islámu.

Arabská vzdělanost navazovala na římskou a dále se obohatila o perskou, indskou a čínskou. Neměli vlastní uměleckou tradici a umění v jednotlivých dobytých územích navazuje na staré tradice.

Islámská architektura

Hlavními druhy arch, byly palác, mešita a minarety, madresa (univerzita) a mauzoleum. Typickým znakem je podkovovitý oblouk, oslí hřbet, ale i oblouk lomený, polokruhový, aj., a kopule cibulovitého tvaru. Zdi bohatě zdobeny arabeskami (mozaika a stylizovaná geometrická ornamentika).

Mešita se skládá ze dvou částí: pravoúhlé sloupové nádvoří s kašnou a krytá svatyně (několik lodí oddělených sloupy, situovaná na šířku). Uvnitř je kazatelna pro čtení koránu. U mešity se tyčí minarety, vysoké, úzké věže s ochozem, z  něhož se svolává k modlitbě. Mají tvar hranolu, válce nebo spirály. S mešitou většinou sousedí byty kněží, knihovny, školy, lázně, nemocnice. Přestavbou mešity vzniká univerzita.

Od 12. st. se stavějí kupolová mauzolea. Islámské prvky se uplatňují i v románském slohu na Sicílii.

Sochařství a malířství

Podle koránu se nesměla zobrazovat lidská postava. To zbrzdilo rozvoj malířství i sochařství. O to víc se pěstovalo umění knižní iluminace (vrchol: perské miniatury). Plně se rozvíjí i dekorativní umění (geometrické i rostlinné stylizované ornamenty).

Užité umění

Výroba měděných a bronzových předmětů, hedvábí, damašky, koberce, výroba papíru (od Číňanů), fajáns s kovovým leskem, zdokonalili sklářství, intarzie, řezba.