Vývoj hudby v Čechách od 10. do 17. stol.
Lidé se snažili nahradit nesrozumitelné latinské texty srozumitelnějšími slovy.
10./11. stol Hospodine, pomiluj ny = nejstarší česká duchovní píseň. Má rozsah 4 tónů (rozsah kvarty). Byla chápána jako státní hymna, byli s ní vítáni panovníci, slavné osobnosti.
Lidé v ní prosí Boha o úrodu a mír. Krleš – Kyrie Eleison +
12./13. stol Svatý Václave– rozsah oktávy, prosebná píseň = Dvořák, Suk, Novák, Martinů
- stol Buoh všemohúcí; Jezu Kriste, ščedrý kněže
středověký styl světský
Se vznikem Karlovy Univerzity v Praze (1348) vznikaly první studentské písně.
- stol. Dřevo še listem odieva, Anděliku rozkochaný (=rozmilý)
Lidové písně a tance se zachovávaly ústaní tradicí. Nejstarší české písně byly zapsány až v 16. stol. v náboženských zpěvnících- kancionálech, obecné noty s poznámkou „zpívá se jako“ (lidová melodie s náboženským textem).
Husitský chorál– lidovější obsahem i nápěvem než G.CH. Mistr Jan Hus byl dobrý zpěvák a upravovatel textů písní.
Jistebnický kancionál– 15. stol. – nalezen v 19.stol. v Jistebnicích u Tábora. Obsahuje i Ktož jsú boží bojovníci– tato píseň je pravá husitská hymna, autor neznámý. Při této písni se křižáci dávali zbaběle na útěk, Povstaň, povstaň veliké město pražské
Bedřich Smetana- Má vlast (symfonická báseň Tábor, Blaník)
Libuše – opera
Antonín Dvořák- Husitská – předehra
Josef Suk – Praga
České země
15.-16. stol.
Husitské války poznamenali hudbu v českých zemích, husistství podporuje jednohlas, postoj k instrumentální hudbě byl zpočátku negativní. Rozbíjeli varhany, požadovali prostotu, jednoduchost, v nástroji spatřován přepych, zbytečnost. Později byly varhany i v husitskýchg chrámech, avšak velmi jednoduché na podporu jednohlasého zpěvu.
Literátská bratrstva – spjata s chrámovým prostředím. Zpívali jednohlasně ve všedních dnech, vícehlasně o nedělích a o svátcích. Organizovali se na způsob cechů. Svůj repertoár zaznamenávali v honosně zdobených kancionálech např. Kutnohorský, Královéhradecký.
1785 za vlády Josefa II. pěvecká bratrstva zrušena.
Kryštov Harant z Polžic a Bezdružic – cestovatel, diplomat, kreslíř, byl popraven jako jeden ze 27 českých pánů 21.6.1621. Putování aneb cesta z království českého do města Benátek…
Mše – Missa quinis vocibus – pětihlasá mše.
Jan Campanus Vodňanský – Rorando Coeli – pro dva sbory jako kanon, využívá dva samostatné i prostorově oddělené sbory, druhý sbor menší.
Jan Blahoslav – napsal 1. teoretické hudební dílo – Muzika – určen především zpěvákům a skladatelům. Sestavil Šamotulský kancionál – sborník duchovních i lidových písní.