1. a) Odlišení pojmů: koncertní – pouze hudba, orchestr, hudební těleso, recitál

scénický – pohybová složka + hudba

 

melodram koncertní – s doprvodem klavíru, orchestru

melodram scénický – činohra s orchestrálním doprovodem

– melodramatická hudba inklinuje k volnějším formám (má určité stavební zákonitosti, je však v určité míře vázána na text)

– nevýhoda – malá nosnost mluveného slova oproti zpívanému

– výhoda – je srozumitejnější oproti zpěvu

 

opera – dramatické dílo, jehož text se nejčastěji zpívá za doprovodu orchestru, text. podkladem je libreto,

dříve veršované, dnes v próze, opera jako forma je cyklus cyklů – skládá se z oddělených aktů, tzv.

jednání, na každém jednání je pak serie samostatných nebo sdružených čísel

–  je zahájena předehrou, na konci každého aktu je finále v němž vystupují podle možností všechny

osoby, které předtím vystoupily odděleně

– obsahuje zpěvy sólové, ansoblové, sbory, instrum. předehry, mezihry, doprov. vokální složky

– součástí opery jsou též baletní složky

– koncertní provedení opery – není obvyklé, bývají vypuštěny části

 

1. b) Pojmy: Oratorium – celovečerní rozsah, velké obsazení se sóly, sbory, forma – cyklus cyklu, duch. obdoba opery

– zpracovává biblické příběhy, vzniká v Římě okolo r. 1640,

– barokní oratorium mělo svého vypravěče, v novodobém nahrazuje vypravěč sbor, Půvpodně náboženské

náměty jsou nahrazeny humanistickými nebo vlasteneckými náměty – Jahonka z Arku – je to soubor

několika kantát

– např. Bach – Vánoční oratorium – sestaveno z 6 duch. kantát, které jsou zpívány odděleně o 6 nedělích

v době Vánoc

– např. Handel – Juda Makabejský

– Haydn – Stvoření, Čtyči roční doby

– A. Dvořák – Stabat Mater

Kantáta         – cyklická skladba se soly, sbory + orchestrální doprovod, instrumentální části, recitativy, sbory, arie

se zde střídají

– duchovní kantáty – bývaly součástí bohoslužby, dnes koncertně

světské kantáty – Bachovy kantáty – Kávová, Lovecká

novější kantáta – je rozměrná skladba s velým vokálním a instrumentálním aparátem, nejčastěji

v kombinované formě, př. Z. Fibich – Jarní romance, Smetana – Čes. píseň

komorní kantáta – pro menší obsazení – kolísá mezi kantátou a cyklem písní, př. B. Martinů – Ot.stud.

Pašije              – druh oratoria, který se rozvíjel v protestanských zemí

– zhudebnění některé ze čtyř evangelií (Marek, Matouš, Lukáš, Jan), uváděny o Velikonocích

Pastorela        – čs. druh malé kantáty se solisty, sborem a vánoční tématikou

 

1. c) Mše: – bohoslužebný obřad křesťanské liturgie, soubor písní k bohoslužbě – bohoslužebná – hudba v pozadí

koncertní – těžiště v hudbě

Části:                  Ordinárium    – stálá část – Kyrie eleison, gloria, sanktus, benedictus, agnus dei

Properium      – proměnlivá část, mění se podle církevních svátků, vstupní zpěv – Introuitus, graduale, aleluja, ofertorium..

 

Requiem         – mše za zemřelé, liší se první tři části

1) Requiem acterna – odpočinutí věčné

2) Dies irae – den hněvu

3) Domine Jezu Christe – pane Ježíši

4) Sanktus 5) Benediktus 6) Agnus dei

– někdy je text requiem zpracován oratorním způsobem jako koncertní skladba

 

1. d) Příklady oratorií, mší a requiem s mimonáboženským vyzněním

 

Oratoria:             A. Honneger – Johanka z Arku na hranici

1. Haydn – Čtyři roční doby, Stvoření
2. Seidl – Lidé bděte

J.S. Bach – Vánoční, Velikonoční

1. F. Handel – Mesiáš, Josef a jeho Marie

 

19. e) Kontrapunktické práce v dílech autorů 19. století

 

Používají ve svých dílech např. formu fugy, fughetty.

 

– systematicky se zabývali skladatelé klasicko-romantické syntézy

– u ranných romantiků jen fuga

 

Např. J. Brahms – ve 4. symf. e moll

–  ve 4. větě passacaglia

–  chorální předehry

1. Reger – chorální předehry, fugy
2. Dvořák – Stabat Mater

 

1. f) Rozbor skladby L. Koželuha : Pastorale