1. Pojem, časové vymezení, zdroje; specifika jednotlivých prostředí

 

 

1. Základní arch. principy; baroko radikální, klasicizující, realistické

 

Architektura – Itálie

Zákl. druhy vznikly proměnou z ren. architektury.

 

Nové prvky:

– barokní ovál (elipsa), stlačený barok. oblouk, okna dostala oválný, lichoběžníkový nebo složitě konstruovaný tvar, edikuly se vyznačují lomenými a přerušovanými římsami

 

Chrám

– prostor je založen na průniku geometrických obrazců a stereometrických těles, vzájemně svázaných rytmem ploch a linií à iracionální dojem

– výstavba stěn = výraz barokního dynamismu a atektoničnosti; jsou zprohýbané, zbavené plošnosti, pilastry (zdůrazňují vlnící se rytmus), sloupy, římsy

– vnějšek je členěn jinak než vnitřek (barokní dualismus)

– kupole – otevírá iluzionistickou freskou divákův pohled do nadpřirozena

– složité klenby, plastická a malířská výzdoba, zvýraznění tvarů zlatem, polychromie + osvětlení à iluze křesťanského nebe

 

Zámek

– navázal na ren. typ s čtvercovým dvorem

– centrální půdorys, schodiště (plasticky zdobené, vede k reprezentačnímu sálu v 1. patře a spadá do zahrady)

– repr. sál – prostupuje dvěma patry a ostat. místnosti jsou k němu symetricky řazeny

 

Carlo Maderna – dokončil chrám sv. Petra ve Vatikánu, postavil kupoli kostela S. Andrea della Valle

Pietro de Cortona-konvexní a konkávní plochy

Lorenzo Bernini– sochař, na baldachýnu v chrámu sv. Petra uplatnil poprvé monumentální kroucené sloupy, navrhl slavnostní schodiště ve vatikánském paláci Scala Regia a kolonádu před chrámem sv. Petra; perspektivní iluze;

– vybudoval fontánu Čtyř řek na Piazza Navona

 

Francesco Borromini – průkopník radikální iluzionistické architektury, navrhoval fasády (konk. a konvex.), složité dispozice kostelů, půdorys univerzitního kostela tvoří šesticípá hvězda; kostel Santa Agnese

 

Guarino Guarini – kostel S. Lorenzo, Palazzo Carignano, kaple Santa Sindone

– půdorys S. Lorenza tvoří osmiúhelník – hlavní kopule: čtyři dvojice

překřížených oblouků vytvářejí osmiúhelník

– vyvrcholil jím barok. iluzionismus

 

 

• i stavby konzervativnější a eklektické, kombinující tradiční prvky s novými = klasicistická tendence:
  • Fillippo Juvara, Alessandro Galilei, Baldassare Longhen

 

 

1. Evropští a čeští stavitelé a jejich dílo

 

– viz bod B

 

ARCHITEKTURA

Francie

Mansart – přestavba zámku ve Versailles (Zrcadlová galerie, oranžerie a Velký Trianon)

Lorenzo Bernini – průčelí Louvru

 

Anglie

William Kent – nový typ přírodního (anglického) parku

 

Čechy  a Morava

• raný barok (17. st.)
• vrcholný barok (1700-1740)
• pozdní barok (po 1740, současně s rokokem a klasicismem)

 

Raný barok:

První stavby – již před stavovským povstáním r. 1618; za třicetileté války – Valdštejnský palác; Klementinum, Černínský palác

Vrcholný barok:

 

Kryštof Dientzenhofer (1655-1722)

Přivedl k nám myšlenky guarinismu.Pravděpodob. arch. prvních staveb v Čechách, jejichž prostor vznikl z průniku elipsoidů.Střídáním tvarů konkávních a konvexních vytváří rytmické vlnění ploch a linií a vyvolává perspektivní iluze.Stavby:průčelí a loď chrámu sv. Mikuláše na M.Str. a klášterní kostel sv. Markéty v Břevnově, zámecká kaple ve Smiřicích, klášterní pavlánské kostely sv. Josefa v Obořišti a Nanebevzetí Panny Marie v Nové Pace a kostel sv. Kláry v Chebu.

 

Giovanni Battista Alliprandi (po 1665-1720)

Roku 1706 jmenován v Praze pevnostním stavitelem.Dělal projekty zámků v Libicích a někt. pražských paláců (Lobkovického, Kaiserštejnského, Hrzánského, Hartigovského).Dále projekty kostelů (Nejsvětější Trojice v Kuksu, piaristické kostely v Benešově a v Litomyšli).Přinesl do Čech podněty vídeňské architektury a pražské paláce vyzdobil motivem konzolového polopatra s antikou.

 

Giovanni Santini zvaný Aichel (1677-1723)

Vytvořil tzv. barokní gotiku – insp. se českou pozdní gotikou aby připomínkou středověk. umění zdůraznil jejich starobylost a spojitost s domácím prostředím.Udělal přestavby středověk. klášterních chrámů v Sedlci, Kladrubech a v Želivě.Jeho největší dílo je poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou.Má tvar 5-cípé hvězdy.

 

František Maxmilián Kaňka (1674-1766)

Nebyl vyznavačem dynamického baroku, dával přednost klidnějšímu výrazu a půvabné štukové dekoraci stěn.Mezi jeho díla ptaří dostavba Černínského paláce, špitál v Duchcově, zámek v Liběchově, Jemniště, Konopiště, kostel sv. Klimenta v Praze a dostavba Klementina.

 

Kilián Ignác Dientzenhofer (1689-1751)

V pozdním období se přiklání k franc. klasicismu.Navrhl letohrádek Amerika na Novém Městě a kostel sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech.Jeho kostely najdeme po celých Čechách, pracoval pro různé řády (benediktiny, jezuity, křižovníky s červenou hvězdou, augustiány a voršilky.

 

A. Lurago

Přechodné období od vrchol. baroka k pozdnímu baroku a rokoku, dvorní stavitel v Praze (klasicistní přestavba Pražského hradu, úprava průčelí Černínského palácev Praze).