Prostorový zvuk

1. stereofonní snímání zvuku
2. stereofonní dvoukanálová reprodukce
3. vícekanálové zvukové systémy
4. vícekanálové zvukové systémy v kinematografii

• dvoukanálová stereofonie – levý (L) a pravý (R) kanál, imitace dvou uší, vyhovuje bytovým prostorám
• vícekanálová stereofonie – užívá se ve větších prostorách (kinech, divadlech, sálech), 3 a více kanálů
• ambiofonie – z řeckého okolí, zvuky jdou ze všech stran (použití postranních a zadních kanálů)

a)   stereofonní snímání zvuku (skripta 5 – 1)

• běžné nahrávky bývají dvoukanálové, nahrávky bývají vytvářeny z vícekanálového monofonního záznamu. Jejich lokalizace se provádí při mixáži pomocí panoramatického potenciometru
• stereofonie (vzhledem k lidskému uchu) je: intenzitní, fázová, intenzitně fázová

Snímání umělou hlavou

• způsob, který dává dobré výsledky pro poslech na sluchátka
• ve vhodné vzdálenosti od zdroje je umělá hlava (tvar má jako lidská hlava, včetně boltců a zvukovodů), na konci zvukovodů jsou mikrofonu, jedná se o intenzitně fázovou stereofonii

Systém A – B

• intenzitně fázová stereofonie – před zdrojem zvuku jsou dva oddělené mikrofony s kardioidní nebo kulou charakteristikou ve vzdálenosti, kterou nazýváme báze (pro velké orchestry má 2 až 4m, pro menší 1m)
• tento systém se používá pro snímání větších orchestrů či při činoherní produkci
• signál bývá doplněn středovým mikrofonem
• nevýhodou je špatné získání monofonního signálu (signály dvou kanálů mohou být v protifázi a při sčítání se odečtou)

Systém M – S

• oba mikrofony jsou v jednom místě snímacího prostoru, kde má akustická vlna v obou z nich vždy stejnou fázi, jde o systém intenzitní stereofonie
• mikrofon M (middle) – má kardioidní charakteristiku a je směrován na střed snímaného akustického pole
• mikrofon S (sides) – má osmičkovou charakteristiku a jeho osa je kolmá na osu mikrofonu M
• výstupní signál mikrofonu S je pro obě poloviny osmičkové charakteristiky v protifázi. Jeho sečtením a odečtením získáme signály odpovídající signálu L a R, jako by byly snímány dvěma kardioidními mikrofony se sklonem os ± 45º od středu osy mikrofonu M
• výhodou je, že kvalitní monofonní signál dává mikrofon M

Systém X – Y

• systém dvoukanálové intenzitní stereofonie
• oba mikrofony mají kardioidní charakteristiku, od osy snímaného pole ± 45º, umístěny jsou v jednom místě uprostřed akustického pole
• výstupní signály odpovídají signálům L a R, jejich součtem získáme přijatelný monofonní signál

b)   Stereofonní dvoukanálová reprodukce (skripta 5 – 4)

• vyhovuje zpravidla pro menší poslechové prostory (byty)
• podmínkou je zfázování obou reproduktorových soustav
• ideální poslech je v ose mezi oběma reproduktory, v 0,7 – 1,4 délky jejich vzdálenosti od sebe
• SUBWOOFER– frekvence z obou kanálů, nižší než 200 Hz se oddělí, sečtou, zesílí a reprodukují speciální reproduktorovou soustavou

c)   Vícekanálové zvukové systémy (skripta 5 – 5 )

• alespoň jeden kanál, který hraje zvuky okolí – surround
• je-li tento kanál jeden, jde zezadu – zadní kanál

DOLBY STEREO

• čtyři kanály, které jsou kódováním sdruženy do dvou výsledných kanálů
• zvuk je snímán třemi mikrofony (levý, střední, pravý) a jedním mikrofonem zadního kanálu
• zvuk, který jde zezadu je zpožděn
• výsledkem kódování jsou dva signály levý úhrnný a pravý úhrnný, obsahují zakódované signály všech čtyř kanálů
• náročnější zařízení Dolby Pro Logic
• zařízení pro domácí potřebu jsou Dolby surround

e)   Vícekanálové zvukové systémy v kinematografii (skripta 5 – 6)

• první pokusy v padesátých letech, čtyři feromagnetické vrstvy (L, R, M za projekční plochou a signál efektový šel zezadu nebo po stranách) na 35mm, na 70mm bylo šest vrstev (z pěti z nich byly za projekční plochou, šestý kanál byl efektový
• nevýhody: nenormativnost, technologická a finanční náročnost, malá mechanická odolnost

DOLBY STEREO A

• analogový systém, čtyřkanál, optický plochový dvoustranný dvoustopý záznam, redukce šumu Dolby A, frekvenční pásmo do 15 kHz, odstup signálu od šumu je 75 dB, systém se často označuje jako Dolby se symbolem dvojitého D, leze přehrávat i na zařízeních vybavených pouze monofonní výbavou

DOLBY STERO SR

• moderní varianta předchozího systému, liší se reduktorem šumu, Dolby SR (spectral recording), kvalita signálu je srovnatelná s kvalitou CD, odstup od šumu 85 dB, systém je kompatibilní se systémem Dolby A

DOLBY STEREO SR*D

• šest kanálů, tři za plochou, levý efekt, pravý efekt, subwoofer
• digitalizovaný signál optický, je mezi perforačními otvory na straně analogové zvukové stopy
• v případě výpadku signálu je reprodukce přepnuta na analogový záznam, v praxi se systém označuje Dolby Digital

DTS (Digital Theatre System)

• duální systém, zvuk je na disku CD – ROM, synchronizaci zajišťuje synchronizační stopa, která je mezi obrazovými okénky a analogovými stopami optického záznamu zvuku
• tento systém nemá žádné zálohování analogovým záznamem

SDDS (Sony Dynamic Digital Sound)

• osm zvukových kanálů, pět je za projekční plochou – levý, levý střed, střed, pravý střed, pravý střed), levý a pravý surround, subwoofer
• pro menší kina je možnost sloučení kanálů a snížení počtu na čtyři nebo šest
• záznam je optický a je ve dvou stopách na okrajích filmového pásmu
• tento záznam je zálohován analogovým optickým záznamem Dolby Stero SR

PÁS 35mm:

SDDS – Dolby Stereo (SR*D) / Perforace – Dolby Stereo A (SR) – SYNCHRO DTS – OBRÁZEK – PERFORACE – SDDS