Období ars antiqua, ars nova a období renesance
· Raný středověký vícehlas
již v hudbě primitivních národů zaznívaly dva tóny různé výšky současně, bylo to však příležitostné a náhodné. Západoevropská vícehlasá tvorba rostla ve spojitosti s G.CH.. K původním nápěvům se přidával hlas v paralelních kvartách nebo kvintách. Pouze čistá prima, kvarta, kvinta a oktáva byly považovány za dokonalé konsonance (libozvuky).
Anglie uznala za dokonalou tercii.
· Ars antiqua 12. – 13. stol = staré umění
Období, kdy docházelo ke skladatelským pokusům o vícehlasé skladby. Základem rytmu bylo 6 tzv. modů- rytmických modelů, které odpovídaly antickým básnickým stopám- daktylský, jambický, trochejský. Tyto přesnější rytmické základy si vynutily přesnější notový zápis- menzurální notace- výška i délka tónů.
Představitelé: notrdamská škola- okruh skladatelů soustředěných kolem katedrály Notre Dame v Paříži. LEONINUS, PEROTINUS- 3-4hlasé skladby
· Ars nova 14. – 16. stol.
Začíná se objevovat ve Francii a Itálii, název od spisu Philippa de Vitri. Znamená jistě vývojový přelom- ústup modálního rytmu, ozdobnější melodika.
V Itálii se vyznačuje převahou světské hudby nad duchovní, nadvládou vícehlasu. Vedle izorytmického motetu se rozvíjí vícehlasá píseň a první polyfonní mše. Ars nova také zdokonaluje mensurální notaci (zavedla dodnes platný systém určování rytmu pomocí tvaru noty , i když je kombinovala se složitými pravidly dělení taktu, určení taktu apod).
Guillaume de Machaut [gyjom de mašo] – první vícehlasá mše
Oblíbené formy: MADRIGAL– světská vokální polyfonie, většinou milostná tematika, líčí se v něm citové vztahy a vášně, alegorické vztahy mezi přírodou a člověkem, užívá zvukomalby
CACCIA= lov, honba- hudebně zpodobňovala imitační technikou a zvukomalebnými prostředky hon v lese
· Renesance 15.-16. stol., styl nizozemské polyfonie
Renesance vzniká v severoitalských městech (Florencie, Milano), která kvetla díky zámořskému obchodu a ruční výrobě. Velké bohatství změnilo nejen život, ale i názory obyvatel, kteří se zbavili závislosti na císaři a papeži => tím si vytvořili předpoklady pro novou kulturu, která se chtěla odlišovat od kultury předchozí- středověké. Chtěli navazovat na antiku a její obrození.
Ve středověku existoval názor, že původcem a středem všeho dění je Bůh. V 15. století se však objevuje hnutí, které hlásá, že mírou všech věcí je člověk. Věřilo se ve schopnosti člověka => rozvoj filozofie, přírodních věd (Kopeník, Galileo, Kepler, Bruno), byly učiněny nové zeměpisné objevy (Amerika), v polovině 15. století byl objeven knihtisk => rozšíření vzdělání.
Malířství- perspektiva, Leonardo da Vinci, Raffael, Michelangelo, Tizian
Vícehlasá hudba dosáhla mistrovské úrovně díky nizozemské škole
Skladatelé si libují v hudebních hříčkách. Vznikají kánony- račí- melodie nástupního hlasu je druhým hlasem opakována pozpátku, zrcadlový- noty se zrcadlově otočí na notových linkách, nekonečný- i když se hraje stále dokola pořád zní, hádankový- jiný skladatel má uhodnout jak autor kánon skládal. Vokálně instrumentální čtyřhlas ale i skladby 26hlasé.
ITÁLIE
Benátská škola- princip více sborovosti- vznik byl dán mimo jiné existencí dvou
samostatných kůrů v chrámu sv. Marka
– rozvoj chromatiky- stupnice postupující po půl tónech – používali i tóny, které nepatřily do stupnice
Římská škola- Giovani Pierluigi da Palestrina hrál na varhany, narodil se nedaleko Říma
v městečku Palestrina, jehož jméno přijal za své. Po hudebních studiích a bohaté praxi ho povolal papež Julius III. do svatopetrského chrámu, aby mohl působit v Sixtinské kapli, musel mu být udělen dispens, neboť byl ženatý a měl děti, což bylo v rozporu s výkonem uměleckého povolání v tak posvátném prostředí. Při morové epidemii přišel o ženu, dva syny a bratra. Pak se opět stal regenschorim v juliánské kapli, kde setrval až do své smrti. Pochován byl v chrámu sv. Petra v Římě. Napsal asi 950 církevních skladeb, z toho 93 mší, které byly 4-8hlasé, většinou z G.CH. . Nejznámější je Missa Papae Marcelli= šestihlasá mše, je pouze zpívaná- a capella, Missa Assumpta est Maria, Magnificat, Salve regina, Te deum, Stabat mater
Píseň písní– cyklus vícehlasých vokálních skladeb, Tota pulchra est- Celá jsi krásná
přítelkyně má
Gregorio Allegri- Miserere- pro 4 sóla a pětihlasý sbor. Hrána pouze na Velikonoce v Sixtinské kapli. Tato skladba byla určena výhradně pro tuto kapli, ale tato tradice byl porušena, když ji 12letý Mozart přepsal do not.
NĚMECKO
Orlando Lasso- napsal přes 2000 skladeb- duchovní i světské, je nazývám králem hudby
Matona mia cara– komická serenáda, večerní zastaveníčko, kdy vojenský žoldnéř zpívá dámě svého srdce
Eccko
ANGLIE