Charakteristické disonance a vedlejší septakordy

1. a) charakteristické disonance – jsou hlavní septakordy, které leží na 2,5,7 stupni v tónině. Charakteristickými disonancemi

jsou proto, že obsahují interval zm.5 a jeví snahu po rozvodu do tóniky

vedlejší septakordy               – leží na 1,3,4,6 stupni v tónině, jsou také disonancemi, nejsou však disonancemi charakteristickými,

neobsahují interval zm.5 a nejeví snahu po rozvodu do tóniky

5. b) na 5.stupni – se rozvádí dominantním rozvodem D7èT ‡æ

…        a fundam.bas buď o 5ä nebo o 4æ

Ċ



septak. na 2.stupni S+èT6            – rozvádí se subdominantním rozvodem

‡—-

…æ

ƒäæ

ä spodní septima stoupá

septak. na 7.stupni DS/7èT          – kombinovaný rozvod

‡æ

…æ

Ċ

ä

DèST/                                               – citlivý tón stoupá, ostatní klesají, u ST/ je zdvojená tercie

ID7èD                                               – dominantní rozvod

1. c) Metoda uplatnění zásad prav. rozvodů v obratech char.disonancí

– jde o stejné rozvody, jen v base je jiný tón akordu a fundamentální bas je ve vyšších hlasech

podle toho jde-li o 6/5, 4/3 nebo 2.

1. d) Vedlejší septakordy – se nerozvádí jen do tóniky, rozvádí se do ostatních funkcí a podle postupu fundamentálního basu

určujeme jakým rozvodem:

dominantní rozvod               – fundamentální bas o 5 klesá a vrchní 7 taky klesá

subdominantní rozvod        – fundamentální bas o 2 klesá a spodní 7 stoupá

kombinovaný rozvod          – fundamentální bas o 2 stoupá, obě septimy postupují äæ

částečně dominantní           – fundamentální bas klesá o 3 a septima klesá, ostatní tóny nahoru

částečně subdominantní     – fundamentální bas klesá o 4 a septima stoupá

– částečné rozvody nejsou tak uspokojivé jako úplné