České baroko a český klasicismus

• 17. stol.
• chrámová hudba
• hudba na zámcích, kromě Kroměříže se provozovala hudba v Roudnici, Kuks, Českém Krumlově, v Jaroměři nad Rokytnou, Holešově, Lukovicích u Plzně

Kroměříž

• zámek
• kapela měla 38 členů (byla na vysoké úrovni), víc než vídeňská kapela

Adam Václav Michna z Otradovic

• státní česká mariánská muzika (Chtíc aby spal)
• Svatoroční muzika
• 4 hlasá skladba Loutna česká (Nebeští kavalérové)

Pavel Josef Vejvanovský

• Kroměřížský polní trubač (měl tu kapelu)
• narodil se asi na Hukvaldech, většinu života prožil v KM
• ředitelem v kostele sv. Mořice (staral se o
• jeho dílo je dodnes uloženo v KM archívu
• navazoval na Ignáce Fran Bibera
• psal houslové sonáty

Jan Dismas Zelenka

• český autor
• většinu života v Drážďanech
• orientoval se na dechovou hudbu (mše, requiem, oratoria, …)

dílo: Pod olivou míru a palmou statečnosti

• hra, která zazněla při korunovaci Karla IV.

Bohuslav Matěj Černohorský

• působil v Praze
• měl na starost chrám sv. Jakuba
• z jeho tvorby se dochovalo 15 skladeb
• nejslavnější dílo 8 vokálně – instrumentální fuga Lauder Jesus Christus
• kromě toho hudební formy OFFERKORIA
• jeho žáci: Jan Zach (varhaník, skládal chrámové tvorby, nejslavnější dílo Requiem c moll
• mše za zemřelé)

František Tůma (chrámová tvorba, varhanní orchestrální tvorba; působil v

Čechách)

František Václav Míča

• působil v Jaromeři nad Rokytnou
• zpěvák, kapelník, organizátor všech hudebních akcí, které v Jaroměřicích byly
• potom působil ve Vídni

dílo: Malá velikonoční oratoria – Sepolecra

kantáty, opery, sinfonia in re

sinfonia – předehra, re = D

• v 17. a 18. st. vznikla řada kancionálů, které svědčily o vysoké úrovni chrámového zpěvu v té době

· Kancionál Komenského

· Lutherský kancionál Kleychův

· Kancionál Matěje Václava

· Kancionál Josefa Božana „Slavíček rajský“

Slovenská tvorba- nebyl na takové úrovni jako naše, byla méně výrazná, Slováci byli pod vlivem Maďarů

KLASICISMUS

• česká tvorba v období klasicismu měla velkou konkurenci (Haydn, Mozart, Beethoven), přesto tvoří významný prvek v dějinách hudby
• 18. stol. bylo nepřejícné pro české skladatele, proto většina působila v zahraničí (ať už z důvodů náboženských nebo emigračních)

František Xaver Brixi

(1732 – 1771)

• byl vynikající varhaník
• je synem barokního skladatele Šimona Brixi
• dílo: – 440 skladeb z toho 105 mší, mše D dur
• kantáty, oratoria
• skladby pro čembala a varhany

Jan Antonín Koželuh

(1738 – 1814)

• varhaník v chrámě sv. Víta v Praze
• psal chrámové skladby i světské (koncerty pro hoboj a fagot)
• skládal vážnou operu

František Xaver Dušek

(1731 – 1799)

• se svojí ženou Josefínou se starali o Mozarta, který byl v Praze v r. 1787 a 1789
• dílo: – klavírní koncerty
• sonáty
• symfonie
• smyčcové kvartety
• k pražským Mozartovým přátelům patřil filosof František Němeček, který se po smrti staral o Mozartovy 2 syny (společně s Duškovými), napsal první Mozartův životopis

Zvláštností v českém klasicismu byla vánoční tvorba zvaná „pastorely“. Obsahovaly prvky pozdního baroka a klasicismu. Jejími skladateli byly většinou rakouští kantoři, kteří vytvářeli na českém venkově muzikantskou tradici.

Jan Jakub Ryba

• navázal na tuto tradici
• dílo: Hej mistře, vstaň mistře

Centrem kultury se stala Praha. Italská opera se hrála v Thůmovském divadle, od r. 1783 v Nosticově divadle a od r 1798 se přejmenovalo na Stavovské divadlo.

V r. 1811 byla založena Pražská konzervatoř, nejstarší ve střední Evropě.

Václav Jan Tomášek

(1774 – 1850)

• byl pedagog
• učitelem Jana Huga Voříška
• dílo: – symfonie D dur
• klavírní koncert C dur
• Missa Solemnis D dur

vokální tvorba : – sbory = Na slova

• písně = Géta

klavírní tvorba: – eklogy

• rabsodie
• dythyrambi

Jan August Vitásek

(1770 – 1839)

• byl žákem Duška a Kuželuha
• byl kapelníkem u chrámu sv. Víta
• dílo: instrumentální a vokální tvorba