Barokní hudba v Čechách a čes. hudeb. emigrace
Doba velkých změn 17.-18. stol. (období temna- bělohorská porážka, 30letá válka). Katolictví bylo jediné povolené náboženství, nekatolíci buď přestupovali nebo odcházeli ze země. Emigroval např. Komenský- Amsterodamský kancionál. Poslední bratrský kancionál obsahoval reformační písně, které se zpívaly při tajných nekatolických obřadech- hudba se vyvíjela zásluhou hudebníků z lidových vrstev, učitelé, trubači, zámečtí služebníci.
Představitelé rané barokní tvorby:
Adam Michna z Otradovic– varhaník, skladatel, básník, kantor – úkol starat se o hudbu
3 sbírky písní: 1. Česká mariánská muzika – Chtíc aby spal
- Loutna česká
- Svatoroční muzika
Svatováclavská mše- pro sóla, sbor, orchestr
Psal i doprovody, mezihry, předehry, čtyř až pětihlasé písně + zápis který nástroj hraje.
Pavel Josef Vejvanovský– skladatel, hráč na trubka, působil v Kroměříži – Konzervatoř Vejvanovského. Psal světské i duchovní díla.
sonáta Natalis– pro 2 clariny, smyčcový orchestr a varhany (clarina= druh malé trubky s jasným zvukem)
představitelé vrcholného baroka:
Bohuslav Matěj Černohorský – skladatel, varhaník, pedagog, nazýván „český Bach“,
působil v Itálii.
Toccata C dur pro varhany
Laudetur Jesus Christus – pochválen buď…, vokálně instrumentální, 4 hlasy + varhany
Jan Dismas Zelenka– kontrabasista, kapelník. Setkal se s Bachem
Pod olivou míru a palmou statečnosti- při korunovačních slavnostech
Karla IV. (školská hra)
František Václav Míča– v Jaroměřicích nad Rokytnou- komorník na zámku, hudební
organizátor, 1. opera v češtině: O původu Jaroměřic– o
založení městečka.
Opera v české barokní hudbě
-Provozována na zámcích (nebyla divadla) Český Krumlov, Jaroměřice, Kuks.
-Hráli italské opery- italové u nás.
-300 nejlepších z Evropy (i Zelenka) při korunovaci Karla VI. (100 zpěváků, 200 instrumentálů), velkolepá scéna
ČESKÁ HUDEBNÍ EMIGRACE 18. STOL.
-důvody emigrace: náboženské, existenční, nemožnost se prosadit v čechách, ekonomické
– poprvé v čes. dějinách se čeští hudebníci podílejí na vývoji evropské hudby
ZÁPAD
Německo-
Mannheim– Jan Václav Stamic
- uzákonil čtyřvětost symfonie (RP, Menuet- taneční, R)
- zavádí do sonátové formy dvě kontrastní témata – rázné x lyričtější, klidnější
- ovlivnil dynamiku- používal crascendo a descrescendo
– Mannheimské vzdechy- sestupné sekundové průtahy
- rozšíření orchestru- posílil smyčcovou skupinu, doplněno violou, dává větší fci klarinetu, rozšířil žestě (trubka, lesní roh, tuba, pozoun)
napsal asi 50 symfonií, koncerty
Berlín– Jiří Antonín Benda– jeho přínosem jsou melodramata- spojení hudby se slovem
(nedokonalé – hudba, slovo, hudba – rozloženě)
Ariadna na Naxu
Dává více možností cembalu jako sólovému nástroji
Francie– Jan Vladislav Dusík– pianista, psal klavírní sonáty a koncerty
Antonín Rejcha– flétnista, pedagog- profesor na fr. konzervatoři – učil harmonii –
nauka o akordech
Komorní tvorba
Psal dechová kvinteta- flétna, hoboj, klarinet, lesní roh, fagot
ŽÁCI: Hector Berlioz, Franz Liszt, Cesar Franch
Jan Křtitel Krumpholz– hráč na harfu, zasloužil se o zdokonalení pedálové techniky
(47 strun, 7 pedálů), harfové koncerty, sonáty
Jan Václav Stich-Punto– hrál na lesní roh, vkládal ruku do nástroje a tím tlumil jeho
zvuk, psal koncerty a kvarteta pro lesní rohy, napsal školu pro lesní roh.
JIH
Vídeň– mnoho skladatelů je zastíněno Mozartem, Bethovenem, Haydnem
Jan Křtitel Vaňhal a Jan Hugo Voříšek psali klavírní skladby
Itálie– Josef Mysliveček– syn pražského mlynáře, sám ovládal toto řemeslo. Psal opery-
pouze opera seria, „božský čech“ – il divino Boemo (Giussepe Venatorini)
Bellerofonte
Typická je pro něj melodičnost. Přátelil se s Mozartem
VÝCHOD
Východní proud se neprosadil, protože všichni odcházeli do Polska a Ruska