• stanoví hlavní zásady účetnictví, druhy úč. zápisů a jejich formy, zásady dokumentace, obsah roční účetní uzávěrky, opravy zápisů a archivaci dokladů
• k  1. 2004 vešel platnost zákon 437/2003, kterým se mění zákon 563/91
• dnem 1. 2004 je ukončeno jednoduché účetnictví a pojem podvojné účetnictví je nahrazeno – účetnictví
• stanoví zásady, jejichž nedodržení je postiženo sankcemi:
  1. zásada účetní jednotky: jedná se o vymezení účetní jednotky /provoz, podnik…/ jako relativně uzavřeného celku
  2. zásada nepřetržitosti trvání účetní jednotky: účto se povinně vede od začátku až do zániku úč. jednotky
  3. zásada nezávislosti jednotlivých období: účetní jednotka zaznamenává případy do období, se kterými časově a věcně souvisejí
  4. zásada objektivity: účto musí být vedeno průkazně, správně, úplně a věcně
  5. zásada bilanční kontinuity /stálost/: během účetního období nelze měnit způsoby oceňování, odepisování
  6. zásada oceňování majetku a závazku: správnost účta je závislá na reálném ocenění
  7. zásada opatrnosti: do účta se musí promítnout všechna známá rizika, ztráty a znehodnocení majetku známé ke dni uzávěrky
  8. zásada zákazu kompenzace /vyrovnání/: nesmí se vyrovnávat aktiva a pasiva nebo náklady a výnosy

 

• tento zákon nově vymezuje subjekty účetní jednotky:
  1. všechny právnické osoby
  2. všechny zahraniční PO a FO
  3. organizační složky státu
  4. FO zapsané do obchodního rejstříku
  5. FO, které se tak rozhodly dobrovolně, že se stanou účetní jednotkou bez ohledu na jejich obrat
  6. FO, které musí vést účetnictví podle zvláštních předpisů /např. společenství vlastníků/
  7. všechny FO podnikatelé, pokud jejich obrat za kalendářní rok převýšil 6 milionů korun
  8. FO podnikající na základě sdružení bez právní subjektivity, pokud se 1 z účastníků sdružení stane účetní jednotkou, má-li obrat vyšší jak 6 milionů korun

 

• FO musí vést účetnictví po dobu 5 po sobě následujících účetních období (i když jejich obrat v následujících letech je menší než 6 milionů)

 

• FO nezapsané v obchodním rejstříku s obratem do 6 milionů vedou daňovou evidenci (náhrada jednoduchého úč.), která zajišťuje informace o:
• základu daně
• evidenci o příjmech a výdajích
• evidenci o majetku a závazcích

 

 

 

PŘEDPISY kterými se účetní jednotky řídí:

• směrná účetní osnova
• účtový rozvrh
• rozvaha
• prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví
• české účetní standardy (zatím jich je 23) nahrazující dřívější postupy účtování

 

ODKDY SE VEDE  ÚČETNICTVÍ U ÚČETNÍCH JEDNOTEK

 

1. FO s obratem nad 6 milionů – od 1 dne účetního období, které následuje po kalendářním roce, ve kterém se staly účetní jednotkou
2. všechny PO bez rozdílu a organizační složky státu – vedou úč. od vzniku do zániku
3. zahraniční osoby – ode dne zahájení své činnosti na území ČR do okamžiku ukončení své činnosti na území ČR
4. FO které se rozhodnou dobrovolně vést úč. – od 1 dne rozhodujícího období, po období kdy se rozhodli vést účetnictví

 

ROZSAH VEDENÍ ÚČETNICTVÍ

 

1. Plný rozsah
2. Zjednodušený rozsah můžou vést –

• církve a náboženské společnosti
• obecně prospěšné společnosti
• honební společenstva
• společenství vlastníků jednotek – bytové družstva
• nadační fondy
• bytová družstva, která nemají uzávěrku ověřenou auditorem
• příspěvkové organizace u nichž zřizovatel určí, že mohou vést zjednodušený rozsah
• dobrovolné svazky obcí a územní samosprávní celky
• organizační složky státu
• FO, které nemají povinnost k auditu

 

• všichni ostatní musí vést plný rozsah

 

• principy zjednodušeného rozsahu: nemusí otevírat syntetické účty (např. místo účtu 331 mohou vést pouze skupinu 33)
• může být spojeno účtování deníku s účtováním v hlavní knize (tzv. americký deník – pouze 1 zápis především pro ty, který vedou ruční úč.)
• netvoří se opravné účetní položky – účetní závěrka se sestavuje ve zjednodušeném rozsahu
• nemusí se vést knihy analytických účtů a knihy podrozvahových účtů

CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY ÚČETNICTVÍ

 

• Předmětem jsou jednoznačně určené hospodářské jevy
• Zaznamenává skutečný stav a pohyb
• Evidence se vede za jednotlivé časové období
• Všechny hospodářské jevy musí být zachyceny na základě písemného záznamu (účetního dokladu)

FUNKCE ÚČETNICTVÍ

 

1. dokumentační a informační – průkaznost ve sporech, podklad pro vyměření daně, informace pro instituce
2. dispoziční – pro potřeby účetní jednotky
3. kontrolní – kontrola finančním úřadům, kontrola zaměstnance (kontrola mzdy)

 

 

FYZICKÁ OSOBA – je každý občan

• právní subjektivitu získává narozením, končí smrtí, přisuzuje se i plodu, pokud se dítě narodí živé
• způsobilost k právním úkonům získává plnoletostí (18 let), platným OP, trestní bezúhonností, u cizinců legalizovaný přechodný či trvalý pobyt
• není zapsána v obchodním rejstříku a může vést jednoduché účto

 

PRÁVNICKÁ OSOBA – je útvar vytvořený lidmi a považovaný podle zákona za samostatný subjekt práv a závazků

• Je uměle vytvořený
• Je zapsána v obchodním rejstříku a vede podvojné účto

 

 

ÚČETNÍ DOKLADY

 

• nejdůležitější prvek průkaznosti v účetnictví
• nemusí být originální písemnost /může být kopie/
• daňové doklady mohou být vyhotoveny v elektronické podobě (emailem)
• nemusí mít razítko ani podpis
• každý doklad musí být nějakým názvem pro jakýkoliv se účetní jednotka rozhodne
• podpisovým záznamem může být i elektronický podpis
• doklad může být vyhotoven v cizím jazyce – musí být zachována podmínka srozumitelnosti

 

požadavky:

• pravdivost, úplnost, včasnost (faktura), přehlednost, nepřepisování

 

náležitosti úč. dokladů:

• označení, druh, množství, cena, datum

 

hlavní typy úč. dokladů

• výdejka, příjemka, převodka, účtenka, bankovní výpis, faktura – dodavatelská, odběratelská, dobropis…aj.

 

ÚČETNÍ KNIHY

 

• ve zjednodušené variantě – deník a v plným rozsahu – hlavní kniha

Dále se v účetnictví vedou:

• Kniha pohledávek a závazků
• Ostatní pomocné knihy – inventární kniha, kniha odeslané a přijaté pošty a faktur, inspekční kniha…aj.

 

2. MAJETEK

 

 

• je konkrétní forma hmotného a finančního kapitálu

 

 

DLOUHODOBÝ MAJETEK

 

• slouží k investiční činnosti nebo finančním operacím

 

DHM (dlouhodobý hmotný majetek)

• vstupní cena vyšší jak 40 000 Kč (VC)
• doba používání víc jak 1 rok (DP)

 

1. pozemky, budovy, stavby, předměty z drahých kovů
2. samostatné movité věci
3. pěstitelské celky trvalých porostů z dobou plodnosti delší jak 3 roky (sady, jabloně, vinohrad)
4. základní stádo, tažná zvířata, dostihový a plemenný koně
5. otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť

 

DDHM (dlouhodobý drobný hmotný majetek)

• VC do 40 000 Kč
• DP je větší nebo menší 1 rok

 

Movitý – dá se přenášet, není spojen se zemí

Nemovitý – nedá se přenášet, je pevně spojen se zemí betonovými základy

 

 

DNM (dlouhodobý nehmotný majetek)

• VC vyšší 60 000 Kč
• DP víc jak 1 rok

 

Nehmotný charakter –  počítačový software, technologické postupy, ochranné známky, značky (Budvar), patenty, autorská a vydavatelská práva, licence…aj.

 

DDNM

• VC menší 60 000 Kč
• DP menší nebo větší 1 rok

DFM (dlouhodobý finanční majetek)

– patří sem dlouhodobé cenné papíry (víc jak 1 rok); akcie, obligace

 

 

 

 

 

 

 

KRÁTKODOBÝ MAJETEK

 

• neustále mění svojí formu, během výroby se opotřebovává nebo zcela spotřebovává

 

 

ZÁSOBY: materiálu, surovin, výrobků, zboží, polotovarů, nedokončené výroby, zvířat (jateční), pomocných a provozních látek (nafta), náhradních dílů…aj.

 

POHLEDÁVKY: nesplacené dluhy jiných subjektů

 

KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK:

• peněžní prostředky – na účtu a na pokladně
• ceniny – známka, kolek, telefonní karta
• krátkodobé cenné papíry – šeky, akcie (menší 1 rok)

 

 

 

ZÁVAZKY (DLUHY) A JMĚNÍ

 

Závazky vznikající z podnikatelské činnosti rozdělujeme na závazky vůči:

 

ZUD – závazky vůči dodavatelům

• představují dosud neuhrazené dluhy u dodavatelů za dodaný materiál, za přepravu, za dodávky energie, za různé služby a práce
• musí být uhrazeny ve stanovených lhůtách

 

Závazky vůči peněžním ústavům

• vznikají, když si podnikatelé opatří peněžní prostředky úvěrem u peněžního ústavu – banky nebo spořitelny
• úvěr musí být splacen k přesně stanovenému datu; navíc se z úvěru platí úroky

 

ZUZ – závazky vůči zaměstnancům

• vyplývají z nedoplatku mezd a odměn za práci vykonanou zaměstnancem podniku za minulý měsíc
• doplatek mezd se vyplácí až další měsíc s několikadenním zpožděním

 

ZUSR – závazky vůči státnímu rozpočtu a rozpočtu obcí

• vznikají v důsledku dosud neodvedených dlužných daní
• státní rozpočet je zastupován finančním úřadem v místě sídla podniku

 

Závazky vůči jiným organizacím a osobám

 

• uvedené závazky se označují jako cizí zdroje, nebo cizí kapitál

 

 

JMĚNÍ

 

• Jmění je vklad podnikatele do firmy
• Výši jmění představuje rozdíl mezi celkovými majetkem a součtem všech závazků

 

OCEŇOVÁNÍ SLOŽEK MAJETKU A ZÁVAZKŮ

 

 

• oceňováním majetkových složek a závazků rozumíme způsob jejich vyjádření v peněžním měřítku, v hodnotové formě

 

Jednotnost v oceňování je předmětem právní úpravy a její dodržování je kontrolováno příslušnými orgány

 

Zásada opatrnosti: účto musí být vedeno úplně, průkazně a správně tak, aby věrně zobrazovalo stav a změny majetku, závazků, jmění a hospodářský výsledek

 

 

Při oceňování jednotlivých složek majetku a závazků používáme při účtování a při účetní uzávěrce následující závazné způsoby ocenění:

1. DHM + DNM + zásoby pořízené nákupem se oceňují pořizovacími cenami; souhrn hlavního nákladu + vedlejšího nákladu (doprava, clo, pojištění, instalace, montáž, provize)
2. DHM + DNM + zásoby vytvořené vlastní činností se oceňují vlastními náklady; přímé – přímý materiál, přímé mzdy

nepřímé – výrobní režie (energie)

1. peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich nominálními hodnotami; hodnota, která je přímo uvedena, vytištěna
2. cenné papíry se oceňují cenami pořízení; cena platná v den nákupu (akcie)
3. pohledávky a závazky se oceňují jejich nominálními hodnotami

 

 

 

 

1. Vnitropodniková cena na úrovni vlastních nákladů výroby:

 

Přímý materiál

Přímé mzdy

Výrobní režie

 

 

1. Prodejní cena s daní z přidané hodnoty:

 

Základ daně		Daň z přidané hodnoty
Vlastní náklady podniku (vlastní náklady výroby a správní režie)	Zisk

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

3.INVENTARIZACE MAJETKU A ZÁVAZKŮ

 

 

INVENTARIZACE

 

• jejím smyslem je zjistit skutečný stav majetku a závazků a porovnat je se stavem účetním
• provádí se povinně, vždy za určité období a k určitému datu
• musí být provedena v co nejkratším čase

 

• Inventarizace se provádějí jednou ročně, obvykle k 31. 12.
• Podnikatel takto povinně prokazuje výši svého jmění každým rokem
• U hmotného majetku kromě zásob a peněžních prostředků v hotovosti můžou být inventarizace prováděny v delší lhůtě, která však nesmí překročit dva roky – peněžní hotovost naopak musí být inventarizována nejméně 4x ročně

 

• Inventarizaci provádí podnikatel buď sám anebo u větších podniků stanoví k jejímu provedení inventarizační komisi

 

 

• Inventarizace posuzujeme z několika hledisek, věcných i časových:

Z hlediska času:

1. a) řádná inventarizace – je prováděna pravidelně v předem stanovených lhůtách

• Periodické inventarizace – jsou základní formou inventarizací
• Průběžné inventarizace – provádějí se jen u některých druhů majetku, ponejvíc u materiálu, výrobků a zboží

1. b) mimořádná inventarizace – je uskutečňována v mimořádných případech (např. živelné katastrofy, personální změny odpovědných pracovníků)

 

Z hlediska rozsahu:

1. a) úplná – zahrnuje veškerý majetek a veškeré závazky
2. b) částečná – je prováděna pouze u některé části majetku či závazku (provádí se většinou ve velkých podnicích, čtvrtletně)

 

 

Inventarizační období

 

• rozděluje se do 3 období:
  1. přípravné – jmenování předsedů a členů inventurní komise, školení komisí, zpracování harmonogramu provedení inventur
  2. prováděcí – vlastní provedení inventur
  3. vyhodnocovací – zpracování výsledků provedených inventur, řešení a vypořádání inventarizačních rozdílů

 

 

 

 

 

 

 

INVENTURA

 

• je první a hlavní etapou inventarizace
• je to činnost, kdy zjišťujeme, oceňujeme a písemně zaznamenáváme skutečný stav majetku a závazků
• podle povahy majetku a závazků provádíme inventury:
• fyzické – skutečný stav se zjišťuje spočítáním, zvážením, změřením
• dokladové – skutečný stav se zjišťuje pouze podle dokladů, např. pohledávky za odběrateli, závazky vůči dodavatelům, peněžní prostředky na běžném účtě

 

 

Inventurní soupisy

 

• zachycuje se v nich skutečný stav majetku i závazků

 

Hmotný majetek dlouhodobé povahy: zjišťuje se nejen jeho počet, ale často i technický stav

Nehmotný majetek dlouhodobý-finanční: musí být správně oceněn. Cenné papíry se inventarizují podle druhů a oceňují příslušnou kurzovou hodnotou podle kurzovního lístku

Zásoby: materiálu, výrobků a zboží musí být přesně spočteny, změřeny, příp. zváženy a správně oceněny

Pokladní hotovost: zjišťuje se přepočítáním peněz a v inventurním soupisu se hotovost uvádí v rozdělení na papírové peníze (bankovky) a mince. Ceniny se uvádějí podle druhu.

Peněžní prostředky: u peněžních ústavů se inventarizují podle závěrečných výpisů z běžného účtu.

Pohledávky a závazky: se zjišťují podle soupisu neuhrazených vydaných a přijatých faktur, jejichž výše byla ověřena u druhé účetní jednotky.

 

 

Inventarizační rozdíly

 

• případně vzniknou porovnáním skutečného stavu podle inventury se stavem účetním
• přebytek
• manko (schodek)

 

– jak u přebytků, tak u mank se zjišťuje důvod jejich vzniku – účetní stav musí být uveden do souladu se stavem

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

4. ÚČETNÍ DOKLADY

 

PODSTATA A VÝZNAM ÚČETNÍ DOKUMENTACE

 

• účetnictví je přísně dokladová evidence

 

HOSPODÁŘSKÉ OPERACE

– jsou jednotlivé činnosti

• vnější: výběry peněz z banky, uzavírání obchodních smluv s dodavateli a odběrateli, příkazy k úhradám dodavatelů
• vnitřní: vznikají uvnitř podnikatelského subjektu – výdej materiálu ze skladu, provedení oprav vlastním střediskem údržby

 

• tyto hospodářské operace, které mají vliv na stav složení majetku, musí být řádně evidovány v účetnictví

 

• účetní případy: jsou to operace doložené účetními doklady

 

• účetní operace: úkony, které vyplývají ze způsobu účtování, např. převody při účetní uzávěrce

 

• účetnictví musí být vedeno pravdivě, přesně a včasně

 

DRUHY ÚČETNÍCH DOKLADŮ

Podle obsahu

Vnější – externí: vznikají ze styku s vnějškem; ty které do podniku přicházejí odjinud nebo z něho odcházejí (např. faktury od dodavatelů, vydané faktury)

Vnitřní – interní: vyplývají z vnitřní činnosti podniku (příjemky materiálu, výdejky)

 

Podle počtu zaznamenaných operací

Jednotlivé účetní doklady: obsahují jednu nebo více stejnorodých hospod. operací uskutečněných téhož dne, např. výdejka materiálu

Sběrné účetní doklady: shrnují více jednotlivých účetních dokladů , které zachycují stejné hospod. operace, aby mohly být zaúčtovány jednou položkou

• lze sem shrnout údaje jednotlivých účetních dokladů seřazených v určitém pořádku, které se týkají období týdne, dekády nebo měsíce

 

NÁLEŽITOSTI ÚČETNÍCH DOKLADŮ

• stanovuje zákon o účetnictví, chybí-li něco z toho je takový doklad neprůkazný

 

1. označení účetního dokladu
2. popis obsahu účetního případu a označení účastníků
3. peněžní částka nebo údaj o množství a ceně
4. datum vyhotovení účetního dokladu
5. datum uskutečnění účetního případu
6. podpis osoby odpovědné za účetní případ
7. podpis osoby odpovědné za jeho zaúčtování (oba podpisy můžou být nahrazeny třeba kódem)

 

• účetní doklady se musí pečlivě číslovat – dělí se do skupin podle obsahu a v každé skupině se po dobu běžného roku pořadově číslují. Potom se začíná číslovat znovu od jedničky
• součástí úč. dokl. jsou písemnosti, potvrzující správnost údajů (stvrzenky) – spojují se s úč. dokladem (slepením, sešitím), aby mohly být k určitému úč. dokl. snadno vyhledány.
• Úč. dokl. musí být čitelné, nepřepisované, psány strojem nebo propiskou (modrou)

POSTUP PŘI ZPRACOVÁNÍ ÚČETNÍCH DOKLADŮ

 

se provádí ze dvou hledisek:

VĚCNÁ SPRÁVNOST

• zkoumá se především obsah: správné množství, správná kalkulace, ceny, číselné údaje…
• přípustnost operací: jestli odpovídá zákonu o účetnictví

 

FORMÁLNÍ SPRÁVNOST

• provádějí jí účetní zkoumající oprávněnost pracovníků
• zkoumají úplnost předepsaných náležitostí úč. dokladu

 

• přezkoušení po stránce věcné a formální správnosti se dělá ještě před zaúčtováním

 

CHYBY V ÚČETNÍCH DOKLADECH

 

týkajících se materiálu:

1. před zaúčtováním: chybný údaj se přeškrtne tenkou čárou, nad něj se zapíše správný údaj a připojí se datum provedení opravy a podpis opravujícího pracovníka
2. po zaúčtování: rozhodne o způsobu opravy okolnost, zda byla již předložena účetní závěrka za období, do něhož je třeba opravu chyby promítnout

• pokud ještě nebyla odeslána, je možno chyby opravit
• jestliže již byla odeslána, chybný úč. doklad se neopravuje a na opravu se vyhotoví zvláštní úč. doklad, který se zaúčtuje

3. když se chyby týkají faktur a peněžních prostředků, původní doklad se zruší a vyhotoví se nový

 

– přezkoušený úč. doklad se zaúčtuje a předtím se opatří účtovacím předpisem, který určuje účty, jichž se operace týká

• dále obsahuje částku, datum a podpis

 

OBĚH A ÚSCHOVA ÚČETNÍCH DOKLADŮ

 

• úč. doklady se ukládají v příručním archivu, kde jsou zpravidla rok
• poté se předají do účetního archivu, kde zůstávají po dobu určenou zákonem u účetnictví / asi 5, 10 let/, za úschovu zodpovídá vedoucí účetní

–    v archivu se ukládají v souborech , které jsou uloženy v pořadačích, ve svazcích

• každý soubor dokladů musí být označen druhem dokladu, obdobím a číslem prvního a posledního dokladu
• vydávání úč. dokladů je možné jen se svolením odpovědného pracovníka
• do souboru se vkládá list, kde je uvedeno, který doklad byl vydán, datum, jméno a podpis pracovníka, jemuž byl vydán
• po uplynutí uschovací lhůty se doklady z archivu vyřazují

 

zpracování účetních dokladů tedy zahrnuje:

• třídění a číslování
• přezkoušení věcné a formální správnosti
• určení účtovacího předpisu
• vlastní zaúčtování → archivaci a vyřazení

5. JEDNODUCHÉ ÚČETNICTVÍ

 

Zásady vedení jednoduchého úč. při podnikání fyzických osob

 

• fyzické osoby,. které nejsou zapsány v obchodním rejstříku, účtují v jedn. účt.
• podnikatel si zřizuje běžný účet /účet ze kterého lze libovolně vybírat a přidávat peníze/
• na tomto účtu má uloženy peněžní prostředky,které používá při své podnikatelské činnosti
• tento účet nesmí obsahovat peníze určené k osobní potřebě podnikatele
• účetním dokladem pro přírůstek či úbytek na tomto účtě, je výpis z běžného účtu

 

• peněžní prostředky v hotovosti má podnikatel v pokladně
• na příjem a výdej peněz se vystavují příjmové a výdajové pokladní doklady
• obdobný charakter jako peníze mají ceniny: poštovní známky, kolky, tel. karty…

 

• účtování o peněžním hospodaření je odděleno od evidence ostatního majetku

 

Peněžní deník: je nejvýznamnější knihou v jedn. účt.; zaznamenává se zde pohyb peněžních prostředků v hotovosti a na běžném účtě a příjmy a výdaje

 

Kniha pohledávek a závazků: další významná kniha

Pomocné účetní knihy: inventární kniha, kniha odeslaných a přijatých faktur, pošty

                                                                                                   

 

PENĚŽNÍ DENÍK

 

• má tabulkovou neboli tabelární formu

minimálně obsahuje:

• přehled o peněžních prostředcích v hotovosti a o ceninách /příjem a výdaj/
• přehled o peněžních prostředcích na běžném účtě /příjem a výdaj/
• přehled o příjmech zahrnovaných do základu daně z příjmů a jejich podrobnější rozpis
• přehled o výdajích spojených s podnikáním a jejich podrobnější rozpis
• přehled o příjmech neovlivňujících hospodářský výsledek podnikatelské činnosti
• přehled o výdajích neovlivňujících hospodářský výsledek
• přehled o průběžných položkách členěný na příjem a výdaj

 

 

EVIDENCE POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ

 

• pohledávky a závazky se evidují v knihách pohledávek a závazků vůči osobám, jiným podnikatelům a organizacím
• kniha věřitelů: za uskutečněné dodávky
• kniha dlužníků: za poskytnuté dodávky
• kniha ostatních pohledávek a závazků: např. vůči finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně…

 

 

 

EVIDENCE HMOTNÉHO INVESTIČNÍHO MAJETKU

 

Odpisy

 

 

• odpisy jsou peněžní částky vyjadřující opotřebení hmotného investičního majetku za účetní období /kalendářní rok/

 

1. rovnoměrné odpisování: vycházíme zde z odpisových sazeb a odpisujeme v účetních obdobích na základě stejné odpisové sazby stále stejnou částku odpisů
2. zrychlené odpisování: zpočátku odpisujeme vyšší částku, která postupně klesá

• Postupné snižování částky odpisů je dáno vyšší hodnotou koeficientu pro zrychlené odpisování
• Způsob odpisování si zvolí podnikatel sám a nemůže ho měnit po celou dobu užívání předmětu

 

• základem pro výpočet odpisů při rovnoměrném odpisování je pořizovací cena a stanovená odpisová sazba
• je stanoveno 5 odpisových skupin podle třídění majetku /např. budovy 5.odpisová skupina;pracovní stroje 2.odp.sk./

 

 

OPOTŘEBENÍ DHM a DNM

 

• Fyzické: opotřebování používáním
• Morální: zastarávání /např. techniky, PC/

 

• V podniku se realizují 2 typy odpisů:
• Účetní: stanoví si je účetní jednotka sama, kopírují skutečné opotřebení majetku → je-li majetek účetně odepsán, je nefunkční /např., z auta když zůstane jen vrak/
• Daňové: řídí se podle zákona o daních z příjmů a slouží jako výdaj při zjišťování hospodářského výsledku podniku – nekopírují skutečné opotřebení majetku → je-li daňově odepsán, může být dále funkční

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Odpisování rovnoměrnou metodou – lineární

 

 

 

R – odpis

 

R₁ =  Vc x OS /vstupní cena x odpisová sazba/

                               100

 

R₂ = VC x OS

            100

 

 

Příklad:  DHM; VC  2.500.000 Kč; OS 3 /12 let/

 

 

R1 = 2.500.000 x 4,3 = 107.500                              ZC1 = 2.500.000 – 107.500 = 2.392.500

100

R2 = 2.500.000 x  8,7 =  217.500                            ZC2 = 2.392.500 – 217.500 =  2.175.000

100

R3 = 2.175.000 – 217.500 = 1.957.500                   ZC3 = 217.500

R4 = 1.957.500 – 217.500 = 1.740.000                   ZC4 = 217.500

R5 = 1.740.000 – 217.500 = 1.522.500                   ZC5 = 217.500

R6 = 1.522.500 – 217.500 = 1.305.000                   ZC6 = 217.500

R7 = 1.305.000 – 217.500 = 1.087.500                   ZC7 = 217.500

R8 = 1.087.500 – 217.500 = 870.000                      ZC8 = 217.500

R9 = 870.000 – 217.500 = 652.500                         ZC9 = 217.500

R10 = 652.500 – 217.500 = 435.000                       ZC10 = 217.500

R11 = 435.000 – 217.500 = 217.500                       ZC11 = 217.500

R12 = 217.500 – 217.500 = 0

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Odpisování zrychlenou metodou – degresivní

 

 

R₁ = PC /pořizovací cena/

        K₁ /koeficient odpisový sazby v prvním roce/

 

R₂ = 2 x ZC /zůstatková cena: PC – odpis/

K₂ – L /počet let po které se již prováděly odpisy/

 

 

 

Příklad: DHM, PC 2.500.000 Kč; OS 3 /12 let/

 

 

R1 = 2.500.000  = 208.333,33                      ZC1 = 2.500.000 – 208.333,33 = 2.291.666,7

12 /let/

R2 = 2 x 2.291.666,7 = 381.944,45              ZC2 = 2.291.666,7 – 381.944,45 = 1.909.722,3

13 – 1        

R3 = 2 x 1.909.722,3 = 347.222,23              ZC3 = 1.909.722,3 – 347.222,3 = 1.562.500

13 – 2

R4 = 2 x 1.562.500 = 312.500                      ZC4 = 1.562.500 – 312.500 = 1.250.000

13 – 3

R5 = 2 x 1.250.000 = 277.777,77                 ZC5 = 1.250.000 – 277.777,7 = 972.222,3

13 – 4

R6 = 2 x 972.222,3 =  243.055,57                ZC6 = 972.222,3 – 243.055,57 = 729.166,73

13 – 5

R7 = 2 x 729.166,73 = 208.333,34               ZC7 = 729.166,73 – 208.333,34 = 520.833,39

13 – 6

R8 = 2 x 520.833,39 =  173.611,11              ZC8 = 520.833,39 – 173.611,11 = 347.222,28

13 – 7

R9 = 2 x 347.222,28 = 138.888,91               ZC9 = 347.222,28 – 138.888,91 = 208.333,37

13 – 8

R10 =  2 x 208.333,37  = 104.166,68           ZC10 = 208.333,37 – 104.166,68 = 104.166,69

13 – 9

R11 =  2 x 104.166,69 = 69.444,46              ZC11 = 104.166,69 – 69.444,46 = 34.722,23

13 – 10

R12 =  2 x 34.722,23 = 34.722,23                ZC12 = 34.722,23 – 34.722,23 = 0

13 – 11

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

HOTOVOSTNÍ PLATEBNÍ STYK

 

Pohledávky: vznikají nezaplacením zboží podnikateli ze strany dávávajícího

Závazky /dluhy/: vznikají vůči dodavatelům za dodaný materiál, zboží, či služby

 

Hlavní způsoby placení:

1. hotovostní platební styk: s použitím peněz mezi podnikateli a obyvatelstvem, nebo mezi organizacemi
2. bezhotovostní platební styk: převod peněžních částek na bankovním účtu, tj. na účtu plátce i  příjemce – tento způsob převládá

 

Pokladník: je hmotně odpovědný za peníze v pokladně → vede si pokladní knihu, do které zapisuje příjmové  /2 provedení – originál a kopie/ a výdajové pokladní doklady /1 vyhotovení/

pokladní skontro: fyzická inventura pokladní hotovosti → pokladník denně kontroluje po skončení šichty stav hotovosti

inventarizace peněžních prostředků: nejméně 4x do roka musí být provedena (2x neohlášeně)

 

• spočítané peníze se zapisují do pokladní knihy, rozdělené podle hodnoty /mince a papírové/ – sečtou se příjmy a výdaje a vypočítá se zůstatek pokladní hotovosti, která má souhlasit se zjištěnou hotovostí

 

pokladní schodek: chybí-li peníze, musí je pokladník uhradit

pokladní přebytek: přebývající částka se zapíše do pokladní knihy jako nedoložená položka

 

 

BEZHOTOVOSTNÍ PLATEBNÍ STYK

 

BANKOVNÍ ÚČTY

 

1. běžný účet: zde má podnikatel peněžní prostředky, kterými financuje provoz podnikových činností – jde o účet vkladový /nákup, materiálu, mzdy, opravy, úhrady od odběratelů…/
2. kontokorentní účet: zde jsou vedeny peněžní prostředky účetní jednotky společně s kontokorentním úvěrem, který banka poskytuje

 

Podle doby splatnosti

1. úvěry krátkodobé: jsou splatné do jednoho roku ode dne poskytnutí úvěru
2. střednědobé: splatné do čtyř let
3. dlouhodobé: jejich splatnost je za víc než 4 roky

 

Podle účelu

1. úvěry provozní: např. na nákup materiálu, na pohledávky za odběrateli…
2. úvěry investiční: na opatřování investičního majetku

 

 

 

 

PLATEBNÍ DOKLADY A VÝPISY Z BANKOVNÍCH ÚČTŮ

 

Pokladní složenka: se používá při skládání hotovosti do banky

Pokladní šek: podnik si jimi vybírá hotovost z bankovního účtu

• platí po určitou dobu ode dne vystavení /zpravidla 14 dní/
• musí na něm být uvedeno jméno osoby, jímž má banka hotovost vyplatit
• vyplňuje se psacím strojem, popř. inkoustem, text vepsaný do šeku se nesmí opravovat
• v datu se musí měsíc napsat slovy
• musí být podepsán osobami zmocněnými podle podpisových vzorů
• příjemce částky se musí prokázat občanským průkazem nebo jiným dokladem
• příjem potvrzuje svým podpisem
• šekovou knížku vydává banka na písemnou žádost organizace

 

Příkazy pobočkám banky mohou dávat podnikatelé

1. písemnou formou
2. médiem – kartou
3. dálkovým přenosem dat – telefonem, internetem

 

číselné označení účtu: je důležitým údajem – skládá se z čísla základního a předčíslí

 

U platebních dokladů se uvádějí symboly

1. variabilní: např. číslo faktury, šeku, rodné číslo…
2. konstantní: udává charakter platby a způsob placení; tyto symboly jsou stanoveny předpisem banky

 

Příkazy k úhradě  – platební doklad při placení z příkazu plátce

– vyplňuje ho plátce a dává jím příkaz své pobočce banky, aby částku uhradila příjemci

• z hlediska času

1. jednorázové
2. trvalé

 

• z hlediska množství

1. jednotlivé
2. hromadné

 

Příkaz k inkasu: placení z příkazu příjemce (/dodavatele, věřitele)

• lze platit jen tehdy mají-li plátce i příjemce účet v bance

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

6. MZDOVÉ ÚČETNICTVÍ

 

 

PODSTATA A VÝZNAM MZDOVÉHO ÚČETNICTVÍ

 

• za mzdové účetnictví se považují výpočty mezd a platů a jejich evidence
• to všechno zpracovává mzdová účtárna

 

Mzdové úč. musí poskytovat údaje pro:

1. výpočet a výplatu mezd každého zaměstnance za jednotlivá mzdová období (kalendářní měsíc) a za všechna mzdová období příslušného roku a za všechny zaměstnance podnikatelského subjektu
2. zaúčtování mezd a platů v jednotlivých hospodářských střediscích a ve finančním úč. účetní jednotky
3. podnikovou statistiku a kalkulace
4. zjištění daně z příjmů fyzických osob
5. zjištění pojistného zdravotního a sociálního pojištění a dávek nemocenského pojištění
6. sestavení zúčtovací a výplatní listiny mezd, vedení mzdového listu

 

 

PRÁVNÍ A JINÉ PŘEDPISY VZTAHUJÍCÍ SE KE MZDOVÉMU ÚČ.

 

Normativní úprava mzdových výpočtů a mzdové evidence zahrnuje zejména:

1. zákon o mzdě a na něho navazující vládní nařízení – pro státní zaměstnance
2. tarifní soustava: souhrn prostředků zajišťujících jednotnou klasifikaci prací – je základem pro odlišení mezd a platů zaměstnanců podle stanovených kritérií. Podle stupně složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce jsou stanoveny tarifní stupně
3. prémiové řády: každá organizace má zpracované jiné, které určují druh odměn a prémií

 

 

DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB

 

DAŇ: povinná, nenávratná a zákonem stanovená platba v penězích do státního rozpočtu prostřednictvím finančního úřadu k úhradě státních výdajů

Poplatník: zaměstnanec, kterému se sráží daně

Plátce daně: zaměstnavatel, který vypočítává a odvádí daně státu

 

Dani z příjmů fyzických osob podléhají:

1. a) příjmy ze závislé činnosti – zaměstnanecký poměr → mzda
2. b) příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti – živnosti, soukromé osoby
3. c) příjmy z kapitálového majetku a ostatní příjmy vymezené v zákoně – výhra v soutěži, dědictví

 

 

 

 

 

 

VÝPOČET MZDY

 

 

HM /hrubá mzda/……35.000           2 děti

ČM /čistá mzda/………?

 

 

1. Výpočet ZD /základ daně/

 

HM – SP /sociální pojištění – 8 %/ – ZP /zdravotní pojištění – 4,5 %/

 

35.000 – (8 % z 35.000) – (4,5 % z 35.000)

35.000 – 2.800 – 1.575 = 30.625

 

2. Výpočet ZZD /zdanitelný základ daně/

 

ZD – OP /odečitatelný položky – poplatný, děti/

 

30.625 – 3.170 (poplatný) – (2 x 1.960 – děti) = 23.535 → /zaokrouhlit nahoru na stovky/ = 23.600

 

3. Výpočet D /daň/ (podle tabulky patří do III.pásma 18.200 – 27.600 ; záloha 3.185 + 25 % z přesahu nad 18.200)

 

3.185 + 25 % z (23.600 – 18.200) = 3.185 + 25 % z 5.400 = 3.185 + 1.350 = 4.535

 

4. Výpočet ČM /čistá mzda/

 

HM – SP – ZP – D

 

35.000 – 2.800 – 1.575 – 4.535 = 26. 090 = čistá mzda

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zdravotní a sociální pojištění

 

• pojištěná osoba /pojištěnec/ má právo na volbu pojišťovny, která provádí všeobecné zdravotní pojištění
• slouží k hrazení léčebných výloh, k úhradě léčiv, doprava nemocných, lázeňská péče… /VZP, pojišťovna ministerstva vnitra/
• změnu pojišťovny může pojištěnec uplatnit jednou za rok
• Plátci pojistného jsou zaměstnavatelé, pojištěnci a stát – poplatník je zaměstnanec
• Zaměstnavatel platí část pojistného za osoby, které jsou v jeho pracovním poměru
• Zaměstnavatel hradí dvě třetiny a zaměstnanec jednu třetinu /4,5 %/ pojistného
• Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu a výši je povinen sám si plátce vypočítat – pojistné se zaokrouhluje na celé Kč směrem nahoru
• Vyměřovacím základem u osob v pracovním nebo obdobném poměru je úhrn příjmů, které jim byly zaměstnavatelem zúčtovány za kalendářní měsíc

 

• sociální pojištění zahrnuje pojistné na důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
• Pojistné jsou povinni platit tito poplatníci: organizace, zaměstnanci (pokud zaměstnání trvalo déle než 7 kalendářních dní) a osoby samostatně výdělečně činné
• Výše pojistného z vyměřovacího základu u zaměstnanců činí 8 %

 

 

Nemocenské pojištění

 

Plní tyto hlavní úkoly:

1. zabezpečuje ekonomicky činné občany, které jsou dočasně vyřazeni z práce pro nemoc nebo úraz, nebo kteří ošetřují nemocného člena rodiny; nebo z důvodu poskytnuté lázeňské péče
2. zabezpečuje ekonomicky činné ženy, které jsou těhotné, po porodu, nebo pečují o novorozené dítě

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ

 

• v podnikovém úč. se striktně udržují tyto dvě zásady:

 

1. zásada podvojnosti: každá účetní operace musí být zaznamenaná na dvou účtech na opačných stranách

 

MD /má dáti/                  X /dal/                                                   MD      D

 

X                                                                                                                 X

 

2. zásada souvztažnosti: jedná se o správný výběr dvojice účtů

 

 

111	Pořízení materiálu
112	Materiál na skladě
321	Dodavatelé
311	Odběratelé
221	Bankovní účet
211	Pokladna
343	DPH
501	Spotřeba materiálu
542	Prodej materiálu
642	Tržba za prodaný materiál
119	Materiál na cestě
389	Dohadný účet pasivní

 

 

Účet v podvojném účetnictví

 

• říká se mu téčko

 

MD                        KONTO /název nebo číslo, např.112/               D

 

Strana debetní /na vrub účtu/                                  Strana kreditní /ve prospěch účtu/

 

 

 

 

 

 

 

Druhy účtů:

• rozvahové účty
• výsledkové účty
• podrozvahové účty
• uzávěrkové účty

 

 

ROZVAHOVÉ ÚČTY

 

                  Aktiva                                                                                   Pasiva

 

MD                  A                     D                                                    MD            P                D

 

Počáteční stav                      úbytek                                          úbytek                              PS

Přírůstek +                                –                                                   –                                     +

(112, 211, 221…)                                                                                                          (321)

 

 

VÝSLEDKOVÉ ÚČTY

 

Náklady N                                                                                        výnosy V

 

MD   5xx   D                                                                                   MD   6xx   D

 

X                                                                                                                         x

(501, 542)                                                                                                         (642)

 

• dělí se na účty nákladů a výnosů
• výsledkové účty na rozdíl od rozvahových nemají počáteční stav a mají obsazenou zpravidla jednu stranu

 

PODROZVAHOVÉ ÚČTY

 

• slouží k evidenci majetku, který není ve vlastnictví podnikatele (pronájem, depozita)

 

UZÁVĚRKOVÉ ÚČTY

 

MD     701      D                           MD   702    D                                          MD   710   D

P(asiva)   A(ktiva)                         A               P                                    N(áklady)  V(ýnosy)

 

• řadíme sem účet 701 – počáteční účet rozvažný – zpracovává se k 1. 1. nebo k hazájení podnikatelské aktivity
• 702 – konečný účet rozvažný – k 31. 12., k ukončení podnikatelské činnosti
• 710 – účet zisků a ztrát – 31. 12., konec podnikatelské aktivity – slouží k vyjádření hospodářského výsledku

 

MD   112 (materiál na skladě)  D

X

 

Rozvahový účet =  Aktiva                                                         Pasiva

DHM                                                          ZK

DNM                                                          Finance

DFM                                                           Závazky

Zásoby                                                       Hospodářský výsledek

P a KFM

Obraty a zůstatky na účtech

 

• na konci účetního období se zjišťuje na každém účtu úhrn přírůstků a úhrn úbytku = obrat
• do obratu se nikdy nezapočítává počáteční stav
• rozeznáváme obrat strany MD a D
• na konci účetního období se musí na každém účtu zjistit zůstatek
• zůstatek rozvahového účtu se zjistí tak, že se k počátečnímu stavu přičte obrat téže strany a odečte obrat strany druhé
• zůstatek se poté převádí podvojným způsobem na účet 702
• u výsledkových účtů se zjišťuje obrat obdobným způsobem, ale protože výsledkové účty nemají počáteční stavy, obrat je zároveň zůstatkem, který se převádí podvojným způsobem na účet 710

 

 

 

ROZVAHOVÝ ÚČET – aktivní

 

MD         211                D

PS 20.000              15.000                                                PS + O1  – O2

50.000                4.000                             20.000+100.000-27.000 = 93.000 – zůstatek

40.000                8.000

10.000

obrat                        obrat

100.000                  27.000

• 000

 

MD           702                  D       konečný účet = zůstatky

211                               321

93.000                        200.000

 

 

 

ROZVAHOVÝ ÚČET – pasivní

 

MD               321                D

• 000 PS 60.000                        60.000+280.000-140.000 = 200.000

80.000                               80.000

160.000

40.000

O 140.000                  O   280.000

702 200.000

 

VÝSLEDKOVÝ ÚČTY – náklady

 

MD          501                   D                                  končí na   MD      710      D

40.000                                                                                   501                    642

50.000                                                                                  100.000                150.000

10.000

O 100.000             O = 0

Zůstatek             710   100.000

 

 

 

Výnosy

 

MD           642          D

100.000

20.000

30.000

710 150.000       O 150.000

 

 

 

 

SYNTETICKÁ A ANALYTICKÁ EVIDENCE

 

• podle stupně podrobnosti rozeznáváme 2 typy evidence:

 

1. SYNTETICKÁ EVIDENCE: je tvořena soustavou účtů podle platných účetních osnov a zachycuje stav a změny majetku, závazků, jmění, nákladů a výnosů pouze souhrnně a pouze v jednotkách peněžních

• tyto účty tvoří syntetickou evidenci a jsou typické pro podvojné účetnictví

 

2. ANALYTICKÁ EVIDENCE: vzniká podrobnějším rozčleněním syntetické evidence a je tvořena analytickými účty

• analytická evidence se vede nejen k účtům rozvahovým, ale i k účtům výsledkovým
• její vedení je nezbytně nutné z důvodu řízení a kontroly podniku
• v analytické evidenci se zaznamenávají účetní případy nejen v jednotkách peněžních, ale i v jednotkách hmotných (ks, ml, l..)
• rozsah, úprava a způsob vedení analytické evidence i její obsah závisejí na druhu činnosti, velikosti podnikatelského subjektu a jiných okolnostech

 

ÚČTOVÁNÍ MATERIÁLU VARIANTA A

 

Oceňování zásob

 

• podnikatel má zpravidla k zabezpečení plynulosti výroby v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů nasmlouvány dodávky stejného druhu materiálu od různých dodavatelů
• tito dodavatelé mají zpravidla různé ceny v závislosti na výši vedlejších nákladů (doprava…)
• podnikatel se dostává do situace, kdy má na skladu materiál stejného druhu od různých dodavatelů za různou cenu
• musí stanovit cenu materiálu při výdeji do spotřeby
• může postupovat těmito metodami

 

Příklad:

 

K 1. 1. 2003 byla PZ (počáteční zásoba) A                               200 kg a‘ 18 kč

V lednu byli tyto účetní případy týkající se materiálu A

 

7. 1. P (příjemka) A 200 kg a‘ 16 kč (150 kg)
8. 1. P A 400 kg a‘ 19 kč   (50 kg)
9. 1. V (výdejka) A 250 kg a‘ ? kč 4.400kč
10. 1. P A 300 kg a‘ 17 kč
11. 1. V A 500 kg a‘ ? kč 9.050kč

 

1. FIFO – first in, first out

• princip tohoto způsobu ocenění spočívá v tom, že výdaje ze skladu se oceňují postupně cenami od nejstarší zásoby k nejnovější tak, jak se ze skladu postupně odebírají

 

18. 1. V  250 kg 200 a‘ 18 kč = 3.600 kč

50 a‘ 16 kč = 800 kč 

4.400 kč

 

27. 1. V  500 kg             150 a‘ 16 kč = 2.400

350 a‘ 19 kč = 6.650

9.050 kč

 

 

 

2. VAP – vážený aritmetický průměr – proměnlivý

• princip spočívá v tom, že po každém novém přírůstku určitého druhu materiálu se zjišťuje i nový průměr
• k zjištění průměrné pořizovací ceny je třeba znát kromě celkového množství materiálu na skladě také celkovou hodnotu posledního stavu skladu ® skladní účetnictví se musí vést jak v hmotném, tak i v peněžním vyjádření

 

 

 

 

 

 

		MNOŽSTVÍ /kg/			CENA MJ	KČ
DATUM	DOKLAD	PŘÍJEM	VÝDEJ	ZÁSOBA		PŘÍJEM	VÝDEJ	ZÁSOBA
1. 1.				200	18			3.600
7. 1.	01	200		400	16	3.200		6.800
12. 1.	02	400		800	19	7.600		14.400
18. 1.	001		250	550	18		4.500	9.900
24. 1.	03	300		850	17	5.100		15.000
27. 1	002		500	350	17,65		8.825	6.175

 

Příjem 01, Výdej 001       14.400 : 800 = 18       15.000 : 850 = 17,65

 

 

3. VAP – vážený aritmetický průměr – periodický

• princip spočívá v tom, že průměr se nezjišťuje po každém jednotlivém přírůstku materiálu, ale vypočítává se jediný průměr za určité období, ne delší než jeden měsíc
• takto zjištěná průměrná pořizovací cena se použije pro ocenění vydaného materiálu v dalším období, tzn. do dalšího zjištění průměrné ceny periodicky

 

 

Počáteční zásoba	KČ	Kg
	3.600	200
Přírůstky za leden	15.900	900
Celkem	19.500  :	1.100

= 17,73

 

 

 

ÚČTOVÁNÍ MATERIÁLU varianta A

 

• jedná se o nezjednodušenou variantu, ve které účtují podnikatelské subjekty, které splňují následující podmínky:
  1. výše ročního obratu je vyšší než 80 miliónů
  2. výše základního kapitálu je vyšší jak 40 miliónů
  3. roční účetní uzávěrku musí ze zákona schvalovat auditor

 

• účet 111 musí k 31. 12. vykazovat nulový zůstatek /stejná čísla od stejných operací MD a D/
• mohou nastat 2 případy, kdy tento požadavek není splněn:

1. podnikatel obdrží k 31. 12 fakturu dodavatelskou, ale k témuž datu nemá reálně k dispozici materiál (111 ® MD je obsazena)

řešení: chybějící údaj se převede ze strany MD ® D a souvztažně na účet 119 strana MD

 

2. podnikatel k 31. 12. reálně obdržel materiál, ale nebude mít ke stejnému datu fakturu dodavatelskou (obsazena strana D – 111)

řešení: chybějící částku připíšeme na stranu MD 111 a souvztažně na účet 389 – dohadný účet pasivní stranu D

 

• 389

500         500                                             500

 

 

Účtování mezi pokladnou a bankou

 

1. pokladna ® banka

 

1) VPD odvod tržby 20.000

 

211                             221                             261 – peníze na cestě

20.000  1) 20.000       2) 20.000                     1) 20.000     2) 20.000

 

 

 

2) BV vklad v hotovosti

 

 

2. banka ® pokladna

 

1) PPD dotace pokladny 40.000

 

211                             221                             261

1) 40.000              1.000.000   2) 40.000         2) 40.000   1) 40.000

 

 

 

2) BV výběr hotovosti 40.000

 

 

• při účtování peněžních prostředků mezi pokladnou a účtem podnikatele (bankou) nelze nikdy účtovat souběžně změny na účtu 211 a 221
• změnu na účtu 211 můžeme naúčtovat vždy na základě vlastního VPD a PPD – změnou na bankovním účtu můžeme zaúčtovat až po zaslání bankovního výpisu bankou (nejdříve za 7 dní)
• do té doby používáme pomocný účet 261 – peníze na cestě

 

ZBOŽÍ VARIANTA A

 

Materiál                                                             Zboží

111                  pořízení zboží →                                            131

112                  zboží na skladě a v prodejnách →               132

119                  zboží na cestě →                                           139

542                  prodej zboží →                                              504

642                  tržba za prodej zboží →                                604

501                  spotřeba zboží neexistuje

  

MATERIÁL VARIANTA B

 výše ročního obratu do 80 milionů

• výše základního kapitálu do 40 milionů
• roční účetní uzávěrku nemusí schvalovat auditor
• k 31. 12. se musí povinně provést inventura