Zákon o účetnictví 437/2003
- stanoví hlavní zásady účetnictví, druhy úč. zápisů a jejich formy, zásady dokumentace, obsah roční účetní uzávěrky, opravy zápisů a archivaci dokladů
- k 1. 2004 vešel platnost zákon 437/2003, kterým se mění zákon 563/91
- dnem 1. 2004 je ukončeno jednoduché účetnictví a pojem podvojné účetnictví je nahrazeno – účetnictví
- stanoví zásady, jejichž nedodržení je postiženo sankcemi:
- zásada účetní jednotky: jedná se o vymezení účetní jednotky /provoz, podnik…/ jako relativně uzavřeného celku
- zásada nepřetržitosti trvání účetní jednotky: účto se povinně vede od začátku až do zániku úč. jednotky
- zásada nezávislosti jednotlivých období: účetní jednotka zaznamenává případy do období, se kterými časově a věcně souvisejí
- zásada objektivity: účto musí být vedeno průkazně, správně, úplně a věcně
- zásada bilanční kontinuity /stálost/: během účetního období nelze měnit způsoby oceňování, odepisování
- zásada oceňování majetku a závazku: správnost účta je závislá na reálném ocenění
- zásada opatrnosti: do účta se musí promítnout všechna známá rizika, ztráty a znehodnocení majetku známé ke dni uzávěrky
- zásada zákazu kompenzace /vyrovnání/: nesmí se vyrovnávat aktiva a pasiva nebo náklady a výnosy
- tento zákon nově vymezuje subjekty účetní jednotky:
- všechny právnické osoby
- všechny zahraniční PO a FO
- organizační složky státu
- FO zapsané do obchodního rejstříku
- FO, které se tak rozhodly dobrovolně, že se stanou účetní jednotkou bez ohledu na jejich obrat
- FO, které musí vést účetnictví podle zvláštních předpisů /např. společenství vlastníků/
- všechny FO podnikatelé, pokud jejich obrat za kalendářní rok převýšil 6 milionů korun
- FO podnikající na základě sdružení bez právní subjektivity, pokud se 1 z účastníků sdružení stane účetní jednotkou, má-li obrat vyšší jak 6 milionů korun
- FO musí vést účetnictví po dobu 5 po sobě následujících účetních období (i když jejich obrat v následujících letech je menší než 6 milionů)
- FO nezapsané v obchodním rejstříku s obratem do 6 milionů vedou daňovou evidenci (náhrada jednoduchého úč.), která zajišťuje informace o:
- základu daně
- evidenci o příjmech a výdajích
- evidenci o majetku a závazcích
PŘEDPISY kterými se účetní jednotky řídí:
- směrná účetní osnova
- účtový rozvrh
- rozvaha
- prováděcí vyhláška k zákonu o účetnictví
- české účetní standardy (zatím jich je 23) nahrazující dřívější postupy účtování
ODKDY SE VEDE ÚČETNICTVÍ U ÚČETNÍCH JEDNOTEK
- FO s obratem nad 6 milionů – od 1 dne účetního období, které následuje po kalendářním roce, ve kterém se staly účetní jednotkou
- všechny PO bez rozdílu a organizační složky státu – vedou úč. od vzniku do zániku
- zahraniční osoby – ode dne zahájení své činnosti na území ČR do okamžiku ukončení své činnosti na území ČR
- FO které se rozhodnou dobrovolně vést úč. – od 1 dne rozhodujícího období, po období kdy se rozhodli vést účetnictví
ROZSAH VEDENÍ ÚČETNICTVÍ
- Plný rozsah
- Zjednodušený rozsah můžou vést –
- církve a náboženské společnosti
- obecně prospěšné společnosti
- honební společenstva
- společenství vlastníků jednotek – bytové družstva
- nadační fondy
- bytová družstva, která nemají uzávěrku ověřenou auditorem
- příspěvkové organizace u nichž zřizovatel určí, že mohou vést zjednodušený rozsah
- dobrovolné svazky obcí a územní samosprávní celky
- organizační složky státu
- FO, které nemají povinnost k auditu
- všichni ostatní musí vést plný rozsah
- principy zjednodušeného rozsahu: nemusí otevírat syntetické účty (např. místo účtu 331 mohou vést pouze skupinu 33)
- může být spojeno účtování deníku s účtováním v hlavní knize (tzv. americký deník – pouze 1 zápis především pro ty, který vedou ruční úč.)
- netvoří se opravné účetní položky – účetní závěrka se sestavuje ve zjednodušeném rozsahu
- nemusí se vést knihy analytických účtů a knihy podrozvahových účtů
CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY ÚČETNICTVÍ
- Předmětem jsou jednoznačně určené hospodářské jevy
- Zaznamenává skutečný stav a pohyb
- Evidence se vede za jednotlivé časové období
- Všechny hospodářské jevy musí být zachyceny na základě písemného záznamu (účetního dokladu)
FUNKCE ÚČETNICTVÍ
- dokumentační a informační – průkaznost ve sporech, podklad pro vyměření daně, informace pro instituce
- dispoziční – pro potřeby účetní jednotky
- kontrolní – kontrola finančním úřadům, kontrola zaměstnance (kontrola mzdy)
FYZICKÁ OSOBA – je každý občan
- právní subjektivitu získává narozením, končí smrtí, přisuzuje se i plodu, pokud se dítě narodí živé
- způsobilost k právním úkonům získává plnoletostí (18 let), platným OP, trestní bezúhonností, u cizinců legalizovaný přechodný či trvalý pobyt
- není zapsána v obchodním rejstříku a může vést jednoduché účto
PRÁVNICKÁ OSOBA – je útvar vytvořený lidmi a považovaný podle zákona za samostatný subjekt práv a závazků
- Je uměle vytvořený
- Je zapsána v obchodním rejstříku a vede podvojné účto
ÚČETNÍ DOKLADY
- nejdůležitější prvek průkaznosti v účetnictví
- nemusí být originální písemnost /může být kopie/
- daňové doklady mohou být vyhotoveny v elektronické podobě (emailem)
- nemusí mít razítko ani podpis
- každý doklad musí být nějakým názvem pro jakýkoliv se účetní jednotka rozhodne
- podpisovým záznamem může být i elektronický podpis
- doklad může být vyhotoven v cizím jazyce – musí být zachována podmínka srozumitelnosti
požadavky:
- pravdivost, úplnost, včasnost (faktura), přehlednost, nepřepisování
náležitosti úč. dokladů:
- označení, druh, množství, cena, datum
hlavní typy úč. dokladů
- výdejka, příjemka, převodka, účtenka, bankovní výpis, faktura – dodavatelská, odběratelská, dobropis…aj.
ÚČETNÍ KNIHY
- ve zjednodušené variantě – deník a v plným rozsahu – hlavní kniha
Dále se v účetnictví vedou:
- Kniha pohledávek a závazků
- Ostatní pomocné knihy – inventární kniha, kniha odeslané a přijaté pošty a faktur, inspekční kniha…aj.
- MAJETEK
- je konkrétní forma hmotného a finančního kapitálu
DLOUHODOBÝ MAJETEK
- slouží k investiční činnosti nebo finančním operacím
DHM (dlouhodobý hmotný majetek)
- vstupní cena vyšší jak 40 000 Kč (VC)
- doba používání víc jak 1 rok (DP)
- pozemky, budovy, stavby, předměty z drahých kovů
- samostatné movité věci
- pěstitelské celky trvalých porostů z dobou plodnosti delší jak 3 roky (sady, jabloně, vinohrad)
- základní stádo, tažná zvířata, dostihový a plemenný koně
- otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť
DDHM (dlouhodobý drobný hmotný majetek)
- VC do 40 000 Kč
- DP je větší nebo menší 1 rok
Movitý – dá se přenášet, není spojen se zemí
Nemovitý – nedá se přenášet, je pevně spojen se zemí betonovými základy
DNM (dlouhodobý nehmotný majetek)
- VC vyšší 60 000 Kč
- DP víc jak 1 rok
Nehmotný charakter – počítačový software, technologické postupy, ochranné známky, značky (Budvar), patenty, autorská a vydavatelská práva, licence…aj.
DDNM
- VC menší 60 000 Kč
- DP menší nebo větší 1 rok
DFM (dlouhodobý finanční majetek)
– patří sem dlouhodobé cenné papíry (víc jak 1 rok); akcie, obligace
KRÁTKODOBÝ MAJETEK
- neustále mění svojí formu, během výroby se opotřebovává nebo zcela spotřebovává
ZÁSOBY: materiálu, surovin, výrobků, zboží, polotovarů, nedokončené výroby, zvířat (jateční), pomocných a provozních látek (nafta), náhradních dílů…aj.
POHLEDÁVKY: nesplacené dluhy jiných subjektů
KRÁTKODOBÝ FINANČNÍ MAJETEK:
- peněžní prostředky – na účtu a na pokladně
- ceniny – známka, kolek, telefonní karta
- krátkodobé cenné papíry – šeky, akcie (menší 1 rok)
ZÁVAZKY (DLUHY) A JMĚNÍ
Závazky vznikající z podnikatelské činnosti rozdělujeme na závazky vůči:
ZUD – závazky vůči dodavatelům
- představují dosud neuhrazené dluhy u dodavatelů za dodaný materiál, za přepravu, za dodávky energie, za různé služby a práce
- musí být uhrazeny ve stanovených lhůtách
Závazky vůči peněžním ústavům
- vznikají, když si podnikatelé opatří peněžní prostředky úvěrem u peněžního ústavu – banky nebo spořitelny
- úvěr musí být splacen k přesně stanovenému datu; navíc se z úvěru platí úroky
ZUZ – závazky vůči zaměstnancům
- vyplývají z nedoplatku mezd a odměn za práci vykonanou zaměstnancem podniku za minulý měsíc
- doplatek mezd se vyplácí až další měsíc s několikadenním zpožděním
ZUSR – závazky vůči státnímu rozpočtu a rozpočtu obcí
- vznikají v důsledku dosud neodvedených dlužných daní
- státní rozpočet je zastupován finančním úřadem v místě sídla podniku
Závazky vůči jiným organizacím a osobám
- uvedené závazky se označují jako cizí zdroje, nebo cizí kapitál
JMĚNÍ
- Jmění je vklad podnikatele do firmy
- Výši jmění představuje rozdíl mezi celkovými majetkem a součtem všech závazků
OCEŇOVÁNÍ SLOŽEK MAJETKU A ZÁVAZKŮ
- oceňováním majetkových složek a závazků rozumíme způsob jejich vyjádření v peněžním měřítku, v hodnotové formě
Jednotnost v oceňování je předmětem právní úpravy a její dodržování je kontrolováno příslušnými orgány
Zásada opatrnosti: účto musí být vedeno úplně, průkazně a správně tak, aby věrně zobrazovalo stav a změny majetku, závazků, jmění a hospodářský výsledek
Při oceňování jednotlivých složek majetku a závazků používáme při účtování a při účetní uzávěrce následující závazné způsoby ocenění:
- DHM + DNM + zásoby pořízené nákupem se oceňují pořizovacími cenami; souhrn hlavního nákladu + vedlejšího nákladu (doprava, clo, pojištění, instalace, montáž, provize)
- DHM + DNM + zásoby vytvořené vlastní činností se oceňují vlastními náklady; přímé – přímý materiál, přímé mzdy
nepřímé – výrobní režie (energie)
- peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich nominálními hodnotami; hodnota, která je přímo uvedena, vytištěna
- cenné papíry se oceňují cenami pořízení; cena platná v den nákupu (akcie)
- pohledávky a závazky se oceňují jejich nominálními hodnotami
- Vnitropodniková cena na úrovni vlastních nákladů výroby:
Přímý materiál | Přímé mzdy | Výrobní režie |
- Prodejní cena s daní z přidané hodnoty:
Základ daně |
Daň z přidané hodnoty |
|
Vlastní náklady podniku
(vlastní náklady výroby a správní režie) |
Zisk |
|
3.INVENTARIZACE MAJETKU A ZÁVAZKŮ
INVENTARIZACE
- jejím smyslem je zjistit skutečný stav majetku a závazků a porovnat je se stavem účetním
- provádí se povinně, vždy za určité období a k určitému datu
- musí být provedena v co nejkratším čase
- Inventarizace se provádějí jednou ročně, obvykle k 31. 12.
- Podnikatel takto povinně prokazuje výši svého jmění každým rokem
- U hmotného majetku kromě zásob a peněžních prostředků v hotovosti můžou být inventarizace prováděny v delší lhůtě, která však nesmí překročit dva roky – peněžní hotovost naopak musí být inventarizována nejméně 4x ročně
- Inventarizaci provádí podnikatel buď sám anebo u větších podniků stanoví k jejímu provedení inventarizační komisi
- Inventarizace posuzujeme z několika hledisek, věcných i časových:
Z hlediska času:
- a) řádná inventarizace – je prováděna pravidelně v předem stanovených lhůtách
- Periodické inventarizace – jsou základní formou inventarizací
- Průběžné inventarizace – provádějí se jen u některých druhů majetku, ponejvíc u materiálu, výrobků a zboží
- b) mimořádná inventarizace – je uskutečňována v mimořádných případech (např. živelné katastrofy, personální změny odpovědných pracovníků)
Z hlediska rozsahu:
- a) úplná – zahrnuje veškerý majetek a veškeré závazky
- b) částečná – je prováděna pouze u některé části majetku či závazku (provádí se většinou ve velkých podnicích, čtvrtletně)
Inventarizační období
- rozděluje se do 3 období:
- přípravné – jmenování předsedů a členů inventurní komise, školení komisí, zpracování harmonogramu provedení inventur
- prováděcí – vlastní provedení inventur
- vyhodnocovací – zpracování výsledků provedených inventur, řešení a vypořádání inventarizačních rozdílů
INVENTURA
- je první a hlavní etapou inventarizace
- je to činnost, kdy zjišťujeme, oceňujeme a písemně zaznamenáváme skutečný stav majetku a závazků
- podle povahy majetku a závazků provádíme inventury:
- fyzické – skutečný stav se zjišťuje spočítáním, zvážením, změřením
- dokladové – skutečný stav se zjišťuje pouze podle dokladů, např. pohledávky za odběrateli, závazky vůči dodavatelům, peněžní prostředky na běžném účtě
Inventurní soupisy
- zachycuje se v nich skutečný stav majetku i závazků
Hmotný majetek dlouhodobé povahy: zjišťuje se nejen jeho počet, ale často i technický stav
Nehmotný majetek dlouhodobý-finanční: musí být správně oceněn. Cenné papíry se inventarizují podle druhů a oceňují příslušnou kurzovou hodnotou podle kurzovního lístku
Zásoby: materiálu, výrobků a zboží musí být přesně spočteny, změřeny, příp. zváženy a správně oceněny
Pokladní hotovost: zjišťuje se přepočítáním peněz a v inventurním soupisu se hotovost uvádí v rozdělení na papírové peníze (bankovky) a mince. Ceniny se uvádějí podle druhu.
Peněžní prostředky: u peněžních ústavů se inventarizují podle závěrečných výpisů z běžného účtu.
Pohledávky a závazky: se zjišťují podle soupisu neuhrazených vydaných a přijatých faktur, jejichž výše byla ověřena u druhé účetní jednotky.
Inventarizační rozdíly
- případně vzniknou porovnáním skutečného stavu podle inventury se stavem účetním
- přebytek
- manko (schodek)
– jak u přebytků, tak u mank se zjišťuje důvod jejich vzniku – účetní stav musí být uveden do souladu se stavem
- ÚČETNÍ DOKLADY
PODSTATA A VÝZNAM ÚČETNÍ DOKUMENTACE
- účetnictví je přísně dokladová evidence
HOSPODÁŘSKÉ OPERACE
– jsou jednotlivé činnosti
- vnější: výběry peněz z banky, uzavírání obchodních smluv s dodavateli a odběrateli, příkazy k úhradám dodavatelů
- vnitřní: vznikají uvnitř podnikatelského subjektu – výdej materiálu ze skladu, provedení oprav vlastním střediskem údržby
- tyto hospodářské operace, které mají vliv na stav složení majetku, musí být řádně evidovány v účetnictví
- účetní případy: jsou to operace doložené účetními doklady
- účetní operace: úkony, které vyplývají ze způsobu účtování, např. převody při účetní uzávěrce
- účetnictví musí být vedeno pravdivě, přesně a včasně
DRUHY ÚČETNÍCH DOKLADŮ
Podle obsahu
Vnější – externí: vznikají ze styku s vnějškem; ty které do podniku přicházejí odjinud nebo z něho odcházejí (např. faktury od dodavatelů, vydané faktury)
Vnitřní – interní: vyplývají z vnitřní činnosti podniku (příjemky materiálu, výdejky)
Podle počtu zaznamenaných operací
Jednotlivé účetní doklady: obsahují jednu nebo více stejnorodých hospod. operací uskutečněných téhož dne, např. výdejka materiálu
Sběrné účetní doklady: shrnují více jednotlivých účetních dokladů , které zachycují stejné hospod. operace, aby mohly být zaúčtovány jednou položkou
- lze sem shrnout údaje jednotlivých účetních dokladů seřazených v určitém pořádku, které se týkají období týdne, dekády nebo měsíce
NÁLEŽITOSTI ÚČETNÍCH DOKLADŮ
- stanovuje zákon o účetnictví, chybí-li něco z toho je takový doklad neprůkazný
- označení účetního dokladu
- popis obsahu účetního případu a označení účastníků
- peněžní částka nebo údaj o množství a ceně
- datum vyhotovení účetního dokladu
- datum uskutečnění účetního případu
- podpis osoby odpovědné za účetní případ
- podpis osoby odpovědné za jeho zaúčtování (oba podpisy můžou být nahrazeny třeba kódem)
- účetní doklady se musí pečlivě číslovat – dělí se do skupin podle obsahu a v každé skupině se po dobu běžného roku pořadově číslují. Potom se začíná číslovat znovu od jedničky
- součástí úč. dokl. jsou písemnosti, potvrzující správnost údajů (stvrzenky) – spojují se s úč. dokladem (slepením, sešitím), aby mohly být k určitému úč. dokl. snadno vyhledány.
- Úč. dokl. musí být čitelné, nepřepisované, psány strojem nebo propiskou (modrou)
POSTUP PŘI ZPRACOVÁNÍ ÚČETNÍCH DOKLADŮ
se provádí ze dvou hledisek:
VĚCNÁ SPRÁVNOST
- zkoumá se především obsah: správné množství, správná kalkulace, ceny, číselné údaje…
- přípustnost operací: jestli odpovídá zákonu o účetnictví
FORMÁLNÍ SPRÁVNOST
- provádějí jí účetní zkoumající oprávněnost pracovníků
- zkoumají úplnost předepsaných náležitostí úč. dokladu
- přezkoušení po stránce věcné a formální správnosti se dělá ještě před zaúčtováním
CHYBY V ÚČETNÍCH DOKLADECH
týkajících se materiálu:
- před zaúčtováním: chybný údaj se přeškrtne tenkou čárou, nad něj se zapíše správný údaj a připojí se datum provedení opravy a podpis opravujícího pracovníka
- po zaúčtování: rozhodne o způsobu opravy okolnost, zda byla již předložena účetní závěrka za období, do něhož je třeba opravu chyby promítnout
- pokud ještě nebyla odeslána, je možno chyby opravit
- jestliže již byla odeslána, chybný úč. doklad se neopravuje a na opravu se vyhotoví zvláštní úč. doklad, který se zaúčtuje
- když se chyby týkají faktur a peněžních prostředků, původní doklad se zruší a vyhotoví se nový
– přezkoušený úč. doklad se zaúčtuje a předtím se opatří účtovacím předpisem, který určuje účty, jichž se operace týká
- dále obsahuje částku, datum a podpis
OBĚH A ÚSCHOVA ÚČETNÍCH DOKLADŮ
- úč. doklady se ukládají v příručním archivu, kde jsou zpravidla rok
- poté se předají do účetního archivu, kde zůstávají po dobu určenou zákonem u účetnictví / asi 5, 10 let/, za úschovu zodpovídá vedoucí účetní
– v archivu se ukládají v souborech , které jsou uloženy v pořadačích, ve svazcích
- každý soubor dokladů musí být označen druhem dokladu, obdobím a číslem prvního a posledního dokladu
- vydávání úč. dokladů je možné jen se svolením odpovědného pracovníka
- do souboru se vkládá list, kde je uvedeno, který doklad byl vydán, datum, jméno a podpis pracovníka, jemuž byl vydán
- po uplynutí uschovací lhůty se doklady z archivu vyřazují
zpracování účetních dokladů tedy zahrnuje:
- třídění a číslování
- přezkoušení věcné a formální správnosti
- určení účtovacího předpisu
- vlastní zaúčtování → archivaci a vyřazení
- JEDNODUCHÉ ÚČETNICTVÍ
Zásady vedení jednoduchého úč. při podnikání fyzických osob
- fyzické osoby,. které nejsou zapsány v obchodním rejstříku, účtují v jedn. účt.
- podnikatel si zřizuje běžný účet /účet ze kterého lze libovolně vybírat a přidávat peníze/
- na tomto účtu má uloženy peněžní prostředky,které používá při své podnikatelské činnosti
- tento účet nesmí obsahovat peníze určené k osobní potřebě podnikatele
- účetním dokladem pro přírůstek či úbytek na tomto účtě, je výpis z běžného účtu
- peněžní prostředky v hotovosti má podnikatel v pokladně
- na příjem a výdej peněz se vystavují příjmové a výdajové pokladní doklady
- obdobný charakter jako peníze mají ceniny: poštovní známky, kolky, tel. karty…
- účtování o peněžním hospodaření je odděleno od evidence ostatního majetku
Peněžní deník: je nejvýznamnější knihou v jedn. účt.; zaznamenává se zde pohyb peněžních prostředků v hotovosti a na běžném účtě a příjmy a výdaje
Kniha pohledávek a závazků: další významná kniha
Pomocné účetní knihy: inventární kniha, kniha odeslaných a přijatých faktur, pošty
PENĚŽNÍ DENÍK
- má tabulkovou neboli tabelární formu
minimálně obsahuje:
- přehled o peněžních prostředcích v hotovosti a o ceninách /příjem a výdaj/
- přehled o peněžních prostředcích na běžném účtě /příjem a výdaj/
- přehled o příjmech zahrnovaných do základu daně z příjmů a jejich podrobnější rozpis
- přehled o výdajích spojených s podnikáním a jejich podrobnější rozpis
- přehled o příjmech neovlivňujících hospodářský výsledek podnikatelské činnosti
- přehled o výdajích neovlivňujících hospodářský výsledek
- přehled o průběžných položkách členěný na příjem a výdaj
EVIDENCE POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ
- pohledávky a závazky se evidují v knihách pohledávek a závazků vůči osobám, jiným podnikatelům a organizacím
- kniha věřitelů: za uskutečněné dodávky
- kniha dlužníků: za poskytnuté dodávky
- kniha ostatních pohledávek a závazků: např. vůči finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně…
EVIDENCE HMOTNÉHO INVESTIČNÍHO MAJETKU
Odpisy
- odpisy jsou peněžní částky vyjadřující opotřebení hmotného investičního majetku za účetní období /kalendářní rok/
- rovnoměrné odpisování: vycházíme zde z odpisových sazeb a odpisujeme v účetních obdobích na základě stejné odpisové sazby stále stejnou částku odpisů
- zrychlené odpisování: zpočátku odpisujeme vyšší částku, která postupně klesá
- Postupné snižování částky odpisů je dáno vyšší hodnotou koeficientu pro zrychlené odpisování
- Způsob odpisování si zvolí podnikatel sám a nemůže ho měnit po celou dobu užívání předmětu
- základem pro výpočet odpisů při rovnoměrném odpisování je pořizovací cena a stanovená odpisová sazba
- je stanoveno 5 odpisových skupin podle třídění majetku /např. budovy 5.odpisová skupina;pracovní stroje 2.odp.sk./
OPOTŘEBENÍ DHM a DNM
- Fyzické: opotřebování používáním
- Morální: zastarávání /např. techniky, PC/
- V podniku se realizují 2 typy odpisů:
- Účetní: stanoví si je účetní jednotka sama, kopírují skutečné opotřebení majetku → je-li majetek účetně odepsán, je nefunkční /např., z auta když zůstane jen vrak/
- Daňové: řídí se podle zákona o daních z příjmů a slouží jako výdaj při zjišťování hospodářského výsledku podniku – nekopírují skutečné opotřebení majetku → je-li daňově odepsán, může být dále funkční
Odpisování rovnoměrnou metodou – lineární
R – odpis
R1 = Vc x OS /vstupní cena x odpisová sazba/
100
R2 = VC x OS
100
Příklad: DHM; VC 2.500.000 Kč; OS 3 /12 let/
R1 = 2.500.000 x 4,3 = 107.500 ZC1 = 2.500.000 – 107.500 = 2.392.500
100
R2 = 2.500.000 x 8,7 = 217.500 ZC2 = 2.392.500 – 217.500 = 2.175.000
100
R3 = 2.175.000 – 217.500 = 1.957.500 ZC3 = 217.500
R4 = 1.957.500 – 217.500 = 1.740.000 ZC4 = 217.500
R5 = 1.740.000 – 217.500 = 1.522.500 ZC5 = 217.500
R6 = 1.522.500 – 217.500 = 1.305.000 ZC6 = 217.500
R7 = 1.305.000 – 217.500 = 1.087.500 ZC7 = 217.500
R8 = 1.087.500 – 217.500 = 870.000 ZC8 = 217.500
R9 = 870.000 – 217.500 = 652.500 ZC9 = 217.500
R10 = 652.500 – 217.500 = 435.000 ZC10 = 217.500
R11 = 435.000 – 217.500 = 217.500 ZC11 = 217.500
R12 = 217.500 – 217.500 = 0
Odpisování zrychlenou metodou – degresivní
R1 = PC /pořizovací cena/
K1 /koeficient odpisový sazby v prvním roce/
R2 = 2 x ZC /zůstatková cena: PC – odpis/
K2 – L /počet let po které se již prováděly odpisy/
Příklad: DHM, PC 2.500.000 Kč; OS 3 /12 let/
R1 = 2.500.000 = 208.333,33 ZC1 = 2.500.000 – 208.333,33 = 2.291.666,7
12 /let/
R2 = 2 x 2.291.666,7 = 381.944,45 ZC2 = 2.291.666,7 – 381.944,45 = 1.909.722,3
13 – 1
R3 = 2 x 1.909.722,3 = 347.222,23 ZC3 = 1.909.722,3 – 347.222,3 = 1.562.500
13 – 2
R4 = 2 x 1.562.500 = 312.500 ZC4 = 1.562.500 – 312.500 = 1.250.000
13 – 3
R5 = 2 x 1.250.000 = 277.777,77 ZC5 = 1.250.000 – 277.777,7 = 972.222,3
13 – 4
R6 = 2 x 972.222,3 = 243.055,57 ZC6 = 972.222,3 – 243.055,57 = 729.166,73
13 – 5
R7 = 2 x 729.166,73 = 208.333,34 ZC7 = 729.166,73 – 208.333,34 = 520.833,39
13 – 6
R8 = 2 x 520.833,39 = 173.611,11 ZC8 = 520.833,39 – 173.611,11 = 347.222,28
13 – 7
R9 = 2 x 347.222,28 = 138.888,91 ZC9 = 347.222,28 – 138.888,91 = 208.333,37
13 – 8
R10 = 2 x 208.333,37 = 104.166,68 ZC10 = 208.333,37 – 104.166,68 = 104.166,69
13 – 9
R11 = 2 x 104.166,69 = 69.444,46 ZC11 = 104.166,69 – 69.444,46 = 34.722,23
13 – 10
R12 = 2 x 34.722,23 = 34.722,23 ZC12 = 34.722,23 – 34.722,23 = 0
13 – 11
HOTOVOSTNÍ PLATEBNÍ STYK
Pohledávky: vznikají nezaplacením zboží podnikateli ze strany dávávajícího
Závazky /dluhy/: vznikají vůči dodavatelům za dodaný materiál, zboží, či služby
Hlavní způsoby placení:
- hotovostní platební styk: s použitím peněz mezi podnikateli a obyvatelstvem, nebo mezi organizacemi
- bezhotovostní platební styk: převod peněžních částek na bankovním účtu, tj. na účtu plátce i příjemce – tento způsob převládá
Pokladník: je hmotně odpovědný za peníze v pokladně → vede si pokladní knihu, do které zapisuje příjmové /2 provedení – originál a kopie/ a výdajové pokladní doklady /1 vyhotovení/
pokladní skontro: fyzická inventura pokladní hotovosti → pokladník denně kontroluje po skončení šichty stav hotovosti
inventarizace peněžních prostředků: nejméně 4x do roka musí být provedena (2x neohlášeně)
- spočítané peníze se zapisují do pokladní knihy, rozdělené podle hodnoty /mince a papírové/ – sečtou se příjmy a výdaje a vypočítá se zůstatek pokladní hotovosti, která má souhlasit se zjištěnou hotovostí
pokladní schodek: chybí-li peníze, musí je pokladník uhradit
pokladní přebytek: přebývající částka se zapíše do pokladní knihy jako nedoložená položka
BEZHOTOVOSTNÍ PLATEBNÍ STYK
BANKOVNÍ ÚČTY
- běžný účet: zde má podnikatel peněžní prostředky, kterými financuje provoz podnikových činností – jde o účet vkladový /nákup, materiálu, mzdy, opravy, úhrady od odběratelů…/
- kontokorentní účet: zde jsou vedeny peněžní prostředky účetní jednotky společně s kontokorentním úvěrem, který banka poskytuje
Podle doby splatnosti
- úvěry krátkodobé: jsou splatné do jednoho roku ode dne poskytnutí úvěru
- střednědobé: splatné do čtyř let
- dlouhodobé: jejich splatnost je za víc než 4 roky
Podle účelu
- úvěry provozní: např. na nákup materiálu, na pohledávky za odběrateli…
- úvěry investiční: na opatřování investičního majetku
PLATEBNÍ DOKLADY A VÝPISY Z BANKOVNÍCH ÚČTŮ
Pokladní složenka: se používá při skládání hotovosti do banky
Pokladní šek: podnik si jimi vybírá hotovost z bankovního účtu
- platí po určitou dobu ode dne vystavení /zpravidla 14 dní/
- musí na něm být uvedeno jméno osoby, jímž má banka hotovost vyplatit
- vyplňuje se psacím strojem, popř. inkoustem, text vepsaný do šeku se nesmí opravovat
- v datu se musí měsíc napsat slovy
- musí být podepsán osobami zmocněnými podle podpisových vzorů
- příjemce částky se musí prokázat občanským průkazem nebo jiným dokladem
- příjem potvrzuje svým podpisem
- šekovou knížku vydává banka na písemnou žádost organizace
Příkazy pobočkám banky mohou dávat podnikatelé
- písemnou formou
- médiem – kartou
- dálkovým přenosem dat – telefonem, internetem
číselné označení účtu: je důležitým údajem – skládá se z čísla základního a předčíslí
U platebních dokladů se uvádějí symboly
- variabilní: např. číslo faktury, šeku, rodné číslo…
- konstantní: udává charakter platby a způsob placení; tyto symboly jsou stanoveny předpisem banky
Příkazy k úhradě – platební doklad při placení z příkazu plátce
– vyplňuje ho plátce a dává jím příkaz své pobočce banky, aby částku uhradila příjemci
- z hlediska času
- jednorázové
- trvalé
- z hlediska množství
- jednotlivé
- hromadné
Příkaz k inkasu: placení z příkazu příjemce (/dodavatele, věřitele)
- lze platit jen tehdy mají-li plátce i příjemce účet v bance
- MZDOVÉ ÚČETNICTVÍ
PODSTATA A VÝZNAM MZDOVÉHO ÚČETNICTVÍ
- za mzdové účetnictví se považují výpočty mezd a platů a jejich evidence
- to všechno zpracovává mzdová účtárna
Mzdové úč. musí poskytovat údaje pro:
- výpočet a výplatu mezd každého zaměstnance za jednotlivá mzdová období (kalendářní měsíc) a za všechna mzdová období příslušného roku a za všechny zaměstnance podnikatelského subjektu
- zaúčtování mezd a platů v jednotlivých hospodářských střediscích a ve finančním úč. účetní jednotky
- podnikovou statistiku a kalkulace
- zjištění daně z příjmů fyzických osob
- zjištění pojistného zdravotního a sociálního pojištění a dávek nemocenského pojištění
- sestavení zúčtovací a výplatní listiny mezd, vedení mzdového listu
PRÁVNÍ A JINÉ PŘEDPISY VZTAHUJÍCÍ SE KE MZDOVÉMU ÚČ.
Normativní úprava mzdových výpočtů a mzdové evidence zahrnuje zejména:
- zákon o mzdě a na něho navazující vládní nařízení – pro státní zaměstnance
- tarifní soustava: souhrn prostředků zajišťujících jednotnou klasifikaci prací – je základem pro odlišení mezd a platů zaměstnanců podle stanovených kritérií. Podle stupně složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce jsou stanoveny tarifní stupně
- prémiové řády: každá organizace má zpracované jiné, které určují druh odměn a prémií
DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB
DAŇ: povinná, nenávratná a zákonem stanovená platba v penězích do státního rozpočtu prostřednictvím finančního úřadu k úhradě státních výdajů
Poplatník: zaměstnanec, kterému se sráží daně
Plátce daně: zaměstnavatel, který vypočítává a odvádí daně státu
Dani z příjmů fyzických osob podléhají:
- a) příjmy ze závislé činnosti – zaměstnanecký poměr → mzda
- b) příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti – živnosti, soukromé osoby
- c) příjmy z kapitálového majetku a ostatní příjmy vymezené v zákoně – výhra v soutěži, dědictví
VÝPOČET MZDY
HM /hrubá mzda/……35.000 2 děti
ČM /čistá mzda/………?
- Výpočet ZD /základ daně/
HM – SP /sociální pojištění – 8 %/ – ZP /zdravotní pojištění – 4,5 %/
35.000 – (8 % z 35.000) – (4,5 % z 35.000)
35.000 – 2.800 – 1.575 = 30.625
- Výpočet ZZD /zdanitelný základ daně/
ZD – OP /odečitatelný položky – poplatný, děti/
30.625 – 3.170 (poplatný) – (2 x 1.960 – děti) = 23.535 → /zaokrouhlit nahoru na stovky/ = 23.600
- Výpočet D /daň/ (podle tabulky patří do III.pásma 18.200 – 27.600 ; záloha 3.185 + 25 % z přesahu nad 18.200)
3.185 + 25 % z (23.600 – 18.200) = 3.185 + 25 % z 5.400 = 3.185 + 1.350 = 4.535
- Výpočet ČM /čistá mzda/
HM – SP – ZP – D
35.000 – 2.800 – 1.575 – 4.535 = 26. 090 = čistá mzda
Zdravotní a sociální pojištění
- pojištěná osoba /pojištěnec/ má právo na volbu pojišťovny, která provádí všeobecné zdravotní pojištění
- slouží k hrazení léčebných výloh, k úhradě léčiv, doprava nemocných, lázeňská péče… /VZP, pojišťovna ministerstva vnitra/
- změnu pojišťovny může pojištěnec uplatnit jednou za rok
- Plátci pojistného jsou zaměstnavatelé, pojištěnci a stát – poplatník je zaměstnanec
- Zaměstnavatel platí část pojistného za osoby, které jsou v jeho pracovním poměru
- Zaměstnavatel hradí dvě třetiny a zaměstnanec jednu třetinu /4,5 %/ pojistného
- Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu a výši je povinen sám si plátce vypočítat – pojistné se zaokrouhluje na celé Kč směrem nahoru
- Vyměřovacím základem u osob v pracovním nebo obdobném poměru je úhrn příjmů, které jim byly zaměstnavatelem zúčtovány za kalendářní měsíc
- sociální pojištění zahrnuje pojistné na důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
- Pojistné jsou povinni platit tito poplatníci: organizace, zaměstnanci (pokud zaměstnání trvalo déle než 7 kalendářních dní) a osoby samostatně výdělečně činné
- Výše pojistného z vyměřovacího základu u zaměstnanců činí 8 %
Nemocenské pojištění
Plní tyto hlavní úkoly:
- zabezpečuje ekonomicky činné občany, které jsou dočasně vyřazeni z práce pro nemoc nebo úraz, nebo kteří ošetřují nemocného člena rodiny; nebo z důvodu poskytnuté lázeňské péče
- zabezpečuje ekonomicky činné ženy, které jsou těhotné, po porodu, nebo pečují o novorozené dítě
PODVOJNÉ ÚČETNICTVÍ
- v podnikovém úč. se striktně udržují tyto dvě zásady:
- zásada podvojnosti: každá účetní operace musí být zaznamenaná na dvou účtech na opačných stranách
MD /má dáti/ X /dal/ MD D
X X
- zásada souvztažnosti: jedná se o správný výběr dvojice účtů
111 | Pořízení materiálu |
112 | Materiál na skladě |
321 | Dodavatelé |
311 | Odběratelé |
221 | Bankovní účet |
211 | Pokladna |
343 | DPH |
501 | Spotřeba materiálu |
542 | Prodej materiálu |
642 | Tržba za prodaný materiál |
119 | Materiál na cestě |
389 | Dohadný účet pasivní |
Účet v podvojném účetnictví
- říká se mu téčko
MD KONTO /název nebo číslo, např.112/ D
Strana debetní /na vrub účtu/ Strana kreditní /ve prospěch účtu/
Druhy účtů:
- rozvahové účty
- výsledkové účty
- podrozvahové účty
- uzávěrkové účty
ROZVAHOVÉ ÚČTY
Aktiva Pasiva
MD A D MD P D
Počáteční stav úbytek úbytek PS
Přírůstek + – – +
(112, 211, 221…) (321)
VÝSLEDKOVÉ ÚČTY
Náklady N výnosy V
MD 5xx D MD 6xx D
X x
(501, 542) (642)
- dělí se na účty nákladů a výnosů
- výsledkové účty na rozdíl od rozvahových nemají počáteční stav a mají obsazenou zpravidla jednu stranu
PODROZVAHOVÉ ÚČTY
- slouží k evidenci majetku, který není ve vlastnictví podnikatele (pronájem, depozita)
UZÁVĚRKOVÉ ÚČTY
MD 701 D MD 702 D MD 710 D
P(asiva) A(ktiva) A P N(áklady) V(ýnosy)
- řadíme sem účet 701 – počáteční účet rozvažný – zpracovává se k 1. 1. nebo k hazájení podnikatelské aktivity
- 702 – konečný účet rozvažný – k 31. 12., k ukončení podnikatelské činnosti
- 710 – účet zisků a ztrát – 31. 12., konec podnikatelské aktivity – slouží k vyjádření hospodářského výsledku
MD 112 (materiál na skladě) D
X
Rozvahový účet = Aktiva Pasiva
DHM ZK
DNM Finance
DFM Závazky
Zásoby Hospodářský výsledek
P a KFM
Obraty a zůstatky na účtech
- na konci účetního období se zjišťuje na každém účtu úhrn přírůstků a úhrn úbytku = obrat
- do obratu se nikdy nezapočítává počáteční stav
- rozeznáváme obrat strany MD a D
- na konci účetního období se musí na každém účtu zjistit zůstatek
- zůstatek rozvahového účtu se zjistí tak, že se k počátečnímu stavu přičte obrat téže strany a odečte obrat strany druhé
- zůstatek se poté převádí podvojným způsobem na účet 702
- u výsledkových účtů se zjišťuje obrat obdobným způsobem, ale protože výsledkové účty nemají počáteční stavy, obrat je zároveň zůstatkem, který se převádí podvojným způsobem na účet 710
ROZVAHOVÝ ÚČET – aktivní
MD 211 D
PS 20.000 15.000 PS + O1 – O2
50.000 4.000 20.000+100.000-27.000 = 93.000 – zůstatek
40.000 8.000
10.000
obrat obrat
100.000 27.000
- 000
MD 702 D konečný účet = zůstatky
211 321
93.000 200.000
ROZVAHOVÝ ÚČET – pasivní
MD 321 D
- 000 PS 60.000 60.000+280.000-140.000 = 200.000
80.000 80.000
160.000
40.000
O 140.000 O 280.000
702 200.000
VÝSLEDKOVÝ ÚČTY – náklady
MD 501 D končí na MD 710 D
40.000 501 642
50.000 100.000 150.000
10.000
O 100.000 O = 0
Zůstatek 710 100.000
Výnosy
MD 642 D
100.000
20.000
30.000
710 150.000 O 150.000
SYNTETICKÁ A ANALYTICKÁ EVIDENCE
- podle stupně podrobnosti rozeznáváme 2 typy evidence:
- SYNTETICKÁ EVIDENCE: je tvořena soustavou účtů podle platných účetních osnov a zachycuje stav a změny majetku, závazků, jmění, nákladů a výnosů pouze souhrnně a pouze v jednotkách peněžních
- tyto účty tvoří syntetickou evidenci a jsou typické pro podvojné účetnictví
- ANALYTICKÁ EVIDENCE: vzniká podrobnějším rozčleněním syntetické evidence a je tvořena analytickými účty
- analytická evidence se vede nejen k účtům rozvahovým, ale i k účtům výsledkovým
- její vedení je nezbytně nutné z důvodu řízení a kontroly podniku
- v analytické evidenci se zaznamenávají účetní případy nejen v jednotkách peněžních, ale i v jednotkách hmotných (ks, ml, l..)
- rozsah, úprava a způsob vedení analytické evidence i její obsah závisejí na druhu činnosti, velikosti podnikatelského subjektu a jiných okolnostech
ÚČTOVÁNÍ MATERIÁLU VARIANTA A
Oceňování zásob
- podnikatel má zpravidla k zabezpečení plynulosti výroby v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů nasmlouvány dodávky stejného druhu materiálu od různých dodavatelů
- tito dodavatelé mají zpravidla různé ceny v závislosti na výši vedlejších nákladů (doprava…)
- podnikatel se dostává do situace, kdy má na skladu materiál stejného druhu od různých dodavatelů za různou cenu
- musí stanovit cenu materiálu při výdeji do spotřeby
- může postupovat těmito metodami
Příklad:
K 1. 1. 2003 byla PZ (počáteční zásoba) A 200 kg a‘ 18 kč
V lednu byli tyto účetní případy týkající se materiálu A
- 1. P (příjemka) A 200 kg a‘ 16 kč (150 kg)
- 1. P A 400 kg a‘ 19 kč (50 kg)
- 1. V (výdejka) A 250 kg a‘ ? kč 4.400kč
- 1. P A 300 kg a‘ 17 kč
- 1. V A 500 kg a‘ ? kč 9.050kč
- FIFO – first in, first out
- princip tohoto způsobu ocenění spočívá v tom, že výdaje ze skladu se oceňují postupně cenami od nejstarší zásoby k nejnovější tak, jak se ze skladu postupně odebírají
- 1. V 250 kg 200 a‘ 18 kč = 3.600 kč
50 a‘ 16 kč = 800 kč
4.400 kč
- 1. V 500 kg 150 a‘ 16 kč = 2.400
350 a‘ 19 kč = 6.650
9.050 kč
- VAP – vážený aritmetický průměr – proměnlivý
- princip spočívá v tom, že po každém novém přírůstku určitého druhu materiálu se zjišťuje i nový průměr
- k zjištění průměrné pořizovací ceny je třeba znát kromě celkového množství materiálu na skladě také celkovou hodnotu posledního stavu skladu ® skladní účetnictví se musí vést jak v hmotném, tak i v peněžním vyjádření
MNOŽSTVÍ /kg/ | CENA
MJ |
KČ | ||||||
DATUM | DOKLAD | PŘÍJEM | VÝDEJ | ZÁSOBA | PŘÍJEM | VÝDEJ | ZÁSOBA | |
1. 1. | 200 | 18 | 3.600 | |||||
7. 1. | 01 | 200 | 400 | 16 | 3.200 | 6.800 | ||
12. 1. | 02 | 400 | 800 | 19 | 7.600 | 14.400 | ||
18. 1. | 001 | 250 | 550 | 18 | 4.500 | 9.900 | ||
24. 1. | 03 | 300 | 850 | 17 | 5.100 | 15.000 | ||
27. 1 | 002 | 500 | 350 | 17,65 | 8.825 | 6.175 |
Příjem 01, Výdej 001 14.400 : 800 = 18 15.000 : 850 = 17,65
- VAP – vážený aritmetický průměr – periodický
- princip spočívá v tom, že průměr se nezjišťuje po každém jednotlivém přírůstku materiálu, ale vypočítává se jediný průměr za určité období, ne delší než jeden měsíc
- takto zjištěná průměrná pořizovací cena se použije pro ocenění vydaného materiálu v dalším období, tzn. do dalšího zjištění průměrné ceny periodicky
Počáteční zásoba |
KČ | Kg |
3.600 | 200 | |
Přírůstky za leden | 15.900 | 900 |
Celkem | 19.500 : | 1.100 |
= 17,73
ÚČTOVÁNÍ MATERIÁLU varianta A
- jedná se o nezjednodušenou variantu, ve které účtují podnikatelské subjekty, které splňují následující podmínky:
- výše ročního obratu je vyšší než 80 miliónů
- výše základního kapitálu je vyšší jak 40 miliónů
- roční účetní uzávěrku musí ze zákona schvalovat auditor
- účet 111 musí k 31. 12. vykazovat nulový zůstatek /stejná čísla od stejných operací MD a D/
- mohou nastat 2 případy, kdy tento požadavek není splněn:
- podnikatel obdrží k 31. 12 fakturu dodavatelskou, ale k témuž datu nemá reálně k dispozici materiál (111 ® MD je obsazena)
řešení: chybějící údaj se převede ze strany MD ® D a souvztažně na účet 119 strana MD
- podnikatel k 31. 12. reálně obdržel materiál, ale nebude mít ke stejnému datu fakturu dodavatelskou (obsazena strana D – 111)
řešení: chybějící částku připíšeme na stranu MD 111 a souvztažně na účet 389 – dohadný účet pasivní stranu D
- 389
500 500 500
Účtování mezi pokladnou a bankou
- pokladna ® banka
1) VPD odvod tržby 20.000
211 221 261 – peníze na cestě
20.000 1) 20.000 2) 20.000 1) 20.000 2) 20.000
2) BV vklad v hotovosti
- banka ® pokladna
1) PPD dotace pokladny 40.000
211 221 261
1) 40.000 1.000.000 2) 40.000 2) 40.000 1) 40.000
2) BV výběr hotovosti 40.000
- při účtování peněžních prostředků mezi pokladnou a účtem podnikatele (bankou) nelze nikdy účtovat souběžně změny na účtu 211 a 221
- změnu na účtu 211 můžeme naúčtovat vždy na základě vlastního VPD a PPD – změnou na bankovním účtu můžeme zaúčtovat až po zaslání bankovního výpisu bankou (nejdříve za 7 dní)
- do té doby používáme pomocný účet 261 – peníze na cestě
ZBOŽÍ VARIANTA A
Materiál Zboží
111 pořízení zboží → 131
112 zboží na skladě a v prodejnách → 132
119 zboží na cestě → 139
542 prodej zboží → 504
642 tržba za prodej zboží → 604
501 spotřeba zboží neexistuje
MATERIÁL VARIANTA B
výše ročního obratu do 80 milionů
- výše základního kapitálu do 40 milionů
- roční účetní uzávěrku nemusí schvalovat auditor
- k 31. 12. se musí povinně provést inventura