1. Význam a druhy

• inventarizační povinnost vyplývá ze zákona o účetnictví
• sestavuje se zpravidla k poslednímu dni účetního období v roce
• souhrn činností, kdy se porovnává skutečný stav majetku a závazků podniku se stavem účetním, zjišťují se případné rozdíly a tyto rozdíly se vypořádávají a odstraňují
• musí se přezkušovat:

1. formální správnost účetních dokladů (zda obsahují všechny předepsané náležitosti)
2. věcná správnost

účel inventarizace

• ověřit, zda stav majetku a závazků zachycený v účetnictví odpovídá skutečnosti (věcná kontrola účetnictví)
• prokázat reálnost ocenění vykazovaného majetku a závazků, tj. zhodnotit, zda jejich ocenění je totožné či výrazně odlišné od tržní hodnoty

inventarizační komise – zajišťuje inventarizaci

• ve větších podnicích se zřizuje hlavní inventarizační komise, kt. odpovídá za řízení a provedení inventarizace, a dílčí inventarizační komise, kt. provádějí inventarizaci určitých skupin majetku a závazků (např. pokladny, zásob materiálu)
• tyto dílčí inventarizační komise mají mít alespoň 2 členy
• práci inventarizační komise upravuje vnitřní směrnice účetní jednotky, kde je uvedeno složení, práva a povinnosti, termíny zahájení a časový průběh, odpovědné osoby, způsob vedení záznamů, způsoby zhodnocení výsledků

Druhy inventarizace:

podle periodicity (opakovatelnosti prováděných inventarizací) rozeznáváme inventarizace:

1. řádné

31. a) periodická – provádí se pravidelně k určitému okamžiku, např. k okamžiku účetní závěrky, tj. k 31. 12. u všech druhů zásob v příslušném skladu najednou
    – nelze-li fyzickou inventuru materiálových zásob provést k okamžiku účetní závěrky, lze ji
    provádět v průběhu posledník 4 měsíců účetního období
    b)  průběžná – provádí postupně během účetního období u jednotlivých položek zásob materiálu, výrobků, zboží v rámci téhož skladu k různým okamžikům v rámci jednotlivých měsíců

1. mimořádné – provádí se v mimořádných případech, např. při organizačních změnách

– např. při vzniku, sloučení, splynutí, rozdělení, zániku ÚJ, případně při mimořádných
okolnostech, jako např. změně odpovědné osoby, vloupání do objektu, živelní pohromně aj.

podle rozsahu

úplné –  zahrnují veškerý majetek a závazky ÚJ

dílčí (částečné) – zaměřují se jen na určitou část majetku nebo závazků (např. inventarizace pokladny)

lhůty pro provádění inventarizací stanoví zákon o účetnictví:

peněžní prostředky v hotovosti mají být předmětem inventarizace nejméně 4x do roka

hmotný majetek (kromě zásob a peněžních prostředků v hotovosti), např. budovy, stroje a zařízení pevně zabudované, může být inventarizován v delší lhůtě, která nesmí překročit dva roky

ostatní majetek a závazky mají u řádných inventarizací určenou lhůtu jedenkrát za rok

 

 

 

2. Etapy
3. Inventura

• zjišťování skutečného stavu aktiv a pasiv
• provádí se k určitému datu

řádná – pravidelná, v předem určených termínech, podle zákona

mimořádná – provádí se podle potřeby (živelná ohroma, vykradení, změna vedoucího)

Členění podle povahy Aktiv a Pasiv

Fyzická –  zjišťuje skutečný stav majetku počítáním, měřením, vážením

– velice pracné a rozsáhlé a časově náročn

– u HDM, zásob materiálu, zboží, strojů, peněz

• na každou položku A se vyhotovuje inventarizační komise inventurní soupis

náležitosti inventarizačního předpisu – označení a počet kusů

• podpisy osob kt. inventuru provedli – inventarizační komise

Dokladová – provádí se u nehmotných složek A a P, kdy stavy nelze zjistit fyz. inventurou

• pohledávky, závazky, peníze na běžném účtě

– provádí se tak, ze se zjištěný stav srovná s našimi doklady a nechá potvrdit odběrateli, dodavateli atd.

2. Porovnání účetního stavu se stavem skutečným a zjištění inventurních rozdílů

Inventarizační rozdíly

stejný – skutečný stav se rovná účetnímu stavu = ideální stav

přirozený úbytek – skutečný stav je menší než účetní stav

– vzniká na zásobách z charakteru jejich vlastností (vysypáním, vysušením, rozprášením)

• účtuje se jako spotřebovaná zásoba

ostatní manka –  skutečný stav je menší než účetní stav

• zvyšuje náklady
• u peněz a cenin vzniká schodek – pracovník je za tento majetek plně hmotně odpovědný, a proto se vůči němu vyjadřuje pohledávka

pokud se jedná o manka:

zaviněná – předepisuje ÚJ náhradu odpovědnému pracovníkovy Þ pro podnik mimořádný výnos

nezaviněná – nikomu se nic nepředepisuje

na pojištěném majetku Þ náhrada od pojišťovny Þ mimořádný výnos

přebytek –  skutečný stav je větší než účetní stav

–  pro ÚJ je to mimořádný výnos

3. Určení příčin rozdílů

• mezi účetním a inventarizačním stavem, např. přirozený úbytek, chybné účtování, rozkrádání, aj.

4. Zjištění odpovědných osob za inventarizační rozdíl

• např. skladník za manko materiálu, pokladník za schodek pokladní hotovosti, neznámý pachatel za zcizené výrobky

5. Stanovení způsobu vypořádání inventarizačního rozdílu

• vypořádání – odstranění rozdílů
• vyúčtování inventarizačních rozdílů se provádí do ÚO za kt. se inventarizací ověřoval stav majetku a závazků

 

 

 

 

6. Posouzení ocenění majetku v účetnictví s jeho tržní cenou (zásada opatrnosti)

• je třeba rozhodnout, zda nižší ocenění majetku

inventarizační zápis (v pokladně zápis o pokladním skontru) představuje zakončení inventarizačních prací

• obsahuje údaje o složení příslušné komise, časové údaje o zahájení a ukončení, jako přílohy příslušné inventární soupisy s podpisy členů komise, charakteristiku rozdílů (rozsah, příčiny, návrhy na vypořádání), posouzení ocenění majetku, datum vyhotovení, podpisy členů komise

3. Účtování inventarizačních rozdílů

Pokladna a ceniny:

• přebytek 221 (213) / 668
• manko (schodek)                                                 569 / 211 (213)         
• předpis náhrady zaměstnanci           335 / 668

Materiál a zboží                                             způsobem A:                         způsobem B:

• přirozený úbytek 501 (504) / 112 (132)              neúčtuje se!
• zaviněná a ostatní manka             549 / 112 (132)                        549 / 501 (504)
• předpis náhrady zaměstnanci 335 / 648                               335 / 648
• úhrada manka od zaměstnance 221, 211, 331 / 335                221, 211, 331 / 335
• přebytek zjištěný při inventarizaci 112 (132) / 648                        501 (504) / 648
• přebytek zjištěný chybami při účtování 112 (132) / 501 neúčtuje se!

Zásoby vlastní výroby (nedokončená výroba,polotovary, výrobky)

• přirozený úbytek 611, 612, 613 / 121, 122 123
• manko             549 / 121, 122, 123
• přebytek 121, 122, 123 / 611, 612, 613

Nehmotný a hmotný majetek

1. odpisovaný majetek

• přebytek                         01 . , 02. / 07 . , 08 .
• mimořádný odpis chybějícího majetku                 549 / 07 . , 08 .
• zápis o vyřazení v PC             07 . , 08 . / 01. , 02.

1. neodpisovaný majetek

• přebytek                 03 . / 413
• manko     413 / 03 .

4. Formální kontrola účetních zápisů

pomocí :

1. kontrolní soupiska analytických účtů (číselná shoda AE a SE)

             Syntetický účet                              Analytický účet

Počáteční stav               =        S Počátečních stavů

Obraty strany MD         =        S Obratů strany MD

Obraty strany D            =        S Obratů strany D

Konečný stav                =        S Konečných stavů

 

 

1. předvaha

• zjištění podvojnosti zápisu v hlavní knize
• tabulková nebo obratová nebo zůstatková

–      vyhotovuje se na konci stanoveného období (měsíc, čtvrtletí, rok)

–      zjišťuje se dodržení zásady podvojnosti

1. obratová – zaznamenává obraty jednotlivých SÚ a součet obratů MD a D se musí rovnat S obratů účtů strany MD = S obratů účtů strany D
2. tabulková – rozšířená obratová předvaha o PS a KZ

             S PS účtů strany MD = S PS účtů strany D
S obratů účtů strany MD = S obratů účtů strany D
S KS účtů strany MD = S KS účtů strany D

1. zůstatková – zajišťuje kontrolu rovnosti KZ

– zvlášť  za rozvahové a výsledkové období – rozdíl představuje HV

Pokud zjistíme nerovnost  Þ chyba Þ najít a odstranit

1. deníková zkouška

• ověřuje úplnost zaúčtování S obratů MD v deníku = S obratů MD v předvaze

S obratů D v deníku = S obratů D v předvaze

5. Opravy účetních zápisů

• pouze průkazným způsobem
• v praxi dva druhy oprav účetních zápisů:

1. neúčetním

– používá se tehdy, pokud chybu zjistíme v průběhu účetního období a mohl by být chybný údaj přeškrtnut a nahrazen správným (částka, text, datum)

– o doby účetní závěrky

– škrtneme tenkou rovnou čárou a nadepíšeme správný údaj, označíme datem a podpisem kdo chybu opravil

1. účetním

– opravujeme chybný zápis na základě vystaveného účetního dokladu

– tzn. provést nový účetní zápis, a to buď:
1.  Doplňkový zápis

– byla-li zaúčtována částka nižší než za dokladu Þ zaúčtováno na správné strany na správných účtech

– vzniklý rozdíl se doplní zápisem na příslušný účet

– např. FAV za prodané zboží 100 000,- ale  zaúčtováno 10 000,-
        1. FAV            604 / 311         10 000,-
2. VÚD            604 / 311         90 000,-
2.  Storno

– zrušení původního chybného zápisu

– pokud je účetnictví vedeno ručně používá se červená barva = tzn. zaúčtovat s minusem na tutéž stranu nebo zaúčtovat na stranu opačnou

1. a) úplné storno – vyhotovení VÚD
   – zrušení úplně původního chybného zápisu červeným zápisem na stejné strany a účty
   použití: pokud jsme účetní případ zaúčtovali na špatné účty nebo na špatné strany
   – např. FAD za materiál Kč 10 000,- , chybně zaúčtováno 501 / 112
   1. FAD  501 / 112         10 000,-
     VÚD 501 / 112         10 000,-
   3. VÚD 111 / 321         10 000,-

 

 

 

1. b) částečné storno – je-li částka zaúčtována vyšší než na dokladu (zaúčtováno na správné účty i strany)
   – např. podle VBÚ úhrada od odběratelů Kč 9 000,- a my jsme zaúčtovaly Kč 19 000,-
   VBÚ                 221 / 311   19 000,-
   2. VBÚ              221 / 311   10 000,-
   c) poloviční  storno – zaúčtováno na jeden účet správně a na druhý špatně
   – např. podle PPD vybrány z BÚ peníze na výplatu mezd zaúčtováno 211 / 521                                                               1. PPD           211 / 521    30 000,-
   2. PPD                521 / 261    30 000,-