Hlavní činnosti podniku

8.1. Majetek podniku

• Majetek podniku představují hospodářské prostředky potřebné k zajištění činnosti podniku
• Např. budovy, stroje, zařízení, materiál, finanční prostředky….

 

Členění

1. Dlouhodobý majetek
   1. Dlouhodobý hmotný majetek DHM

• Movitý
• Nemovitý
  1. Dlouhodobý nehmotný majetek DNM
  2. Finanční dlouhodobý majetek FM (akcie)

2. Oběžný majetek
   1. Závazky
   2. Pohledávky
   3. Krátkodobý finanční majetek KFM

 

8.2. Oběžný majetek

• Oběžný majetek je majetek krátkodobé povahy, který mění svou formu během krátké doby
• Většinou se jednorázově spotřebovává (peníze, zásoby materiálu, výrobky a pohledávky)
• Oběžný majetek členíme:
  • zásoby

1. materiál
   – Základní suroviny tvoří podstatu výrobku a zcela nebo z části do něj přecházejí (stavební materiál, kovy, dřevo, kůže)
   – Pomocné látky přecházejí také do výrobku, ale netvoří jeho podstatu (nitě při šití oděvů)
   – Provozovací látky jsou nezbytné pro provoz podniku jako celku (paliva, čistící prostředky, kancelářské potřeby)
   – Náhradní díly jsou určeny k uvedení hmotného majetku do původního stavu
   – Obaly slouží k ochraně a k dopravě (kartony, plasty, plechovky)
   – Drobný hmotný majetek – jednotlivé věci, které podnik nezařadil do dlouhodobého drobného majetku
2. Nedokončená výroba
   – Jsou výrobky, které prošly výrobními operacemi, již nejsou materiálem, ale nejsou hotovým výrobkem (nedošitý oblek, roztavené železo v peci)
3. Polotovary vlastní výroby
   – Jsou produkty, které neprošli všemi výrobními operacemi, budou se ještě dokončovat nebo kompletovat, ale již se dají i samostatně prodat (mouka na výrobu moučníků, dřevěná deska
4. Hotové výrobky
   – Jsou produkty, které prošli všemi výrobními operacemi, jsou dokončené a připravují se k prodeji (oběd v restauraci)
5. Zvířata
   – Jsou druhem zásob v zemědělské výrobě (husí a kachní hejna, ryby)
6. Zboží
   – Představuje vše, co podnik zakoupí za účelem dalšího prodeje (cukrovinky prodávané v hotelové recepci)
   • Krátkodobý finanční majetek

• Mezi tento majetek patří

– Peníze v pokladně
– Peníze na účtech u peněžních ústavů
– Ceniny např. kolky, stravenky, poukázky, losy
– Krátkodobé cenné papíry (např. směnky, akcie, depozitní certifikáty, vše s dobou platnosti kratší než jeden rok)

• Pohledávky

• Můžeme je rozdělit:
  – Na odběratele – vznikají prodejem výkonů a odesláním faktury odběrateli a zanikají úhradou faktury
  – Na zaměstnanci a společníky – vznikají např. poskytnutím půjčky, výplatou zálohy na pracovní cestu
  – Ostatní pohledávky např. pohledávka za náhradu škod

8.3. Zásobovací činnosti

• Zásobování je jedna z podnikových činností
• Zabezpečuje na trhu část výrobních činitelů nutných k zajištění hlavní funkce podniku
• Zásobování zahrnuje:
  1. Plánování materiálových zásob
  2. Výběr vhodného dodavatele a právní zajištění dodávek
  3. Nákupní činnost
  4. Skladování
  5. Výdej zásob ze skladu do výroby
• Při zásobování by se měli dodržovat tyto zásady
  1. Nakupovat jen to co je potřebné
  2. Nakupovat jen tolik kolik je potřeba
  3. Určit kdy a kolik nakoupit
• Bezproblémové a plynulé zásobování je rozhodující pro hlavní činnost podniku a pro kvalitu jeho výrobků nebo poskytovaných služeb při pracích
• Pro správné zásobování je důležitá co nejpřesnější znalost objemu výroby, který je firma schopna na trhu prodat

 

8.4. Plánování materiálových zásob

• Zahrnuje:

1. Plánování objemu nákupu materiálních zásob dle jednotlivých druhů materiálu
2. Podle technické dokumentace
   – tato metoda je využitelná v případě, kdy lze přesně propočítat a znormovat spotřebu jednotlivých materiálů, metoda je velmi přesná, ale nejpracnější
3. Podle výtěžnosti
   – v případě některých materiálů nelze přesně spočítat spotřebu na 1 výrobek a používá se při výtěžnosti (těžba dřeva)
4. Indexní metoda
   – vyžaduje znalost spotřeby v minulém období, pokud chceme vyrobit stejně jako v minulém roce, naplánujeme si stejnou spotřebu, chceme-li vyrobit více, zvýšíme plán potřeby
5. Norma spotřeby materiálu
   – určuje maximální množství materiálu, které se může spotřebovat na jednotku výkonu
   – jednotka výkonu – výrobek, služba

• Plán objemu nákupu má bilance zdroje = spotřeba

1. Plánování norem zásob podle jednotlivých druhů materiálu

• Většina podniků musí pro zajištění plynulé činnosti vytvářet určité zásoby materiálu
• Musí je nakoupit, skladovat a zaplatit
• Terminologie:

1. Běžná zásoba (c)
   – zásoba, která má zajistit předpokládanou spotřebu v období mezi 2 dodávkami
2. Zásoba pojistná ( p )
   – množství zásob na skladě nad běžnou zásobu
3. Technologická zásoba ( t )
   – bývá u některých druhů materiálů, které je třeba před výdejem do spotřeby upravit (sušit)
4. Dodávkový cyklus (c)
   – čas, mezi dvěma smluvními dodávkami, c = běžná zásoba
5. Maximální zásoba (c + p + e)
   – je po dodávce a zahrnuje (běžná zásoba + zásoba pojistná + technologická zásoba)
6. Minimální zásoba (p + t)
   – před dodávkou, zahrnuje pouze zásobu pojistnou nebo pojistnou a technologickou

• Při normování zásob se vypočítávají 3 normativní ukazatele:

1. Časová norma zásob
   – udává čas ve dnech, na kterých nám vydrží průměrná zásoba, závisí na délce dodávkového cyklu a pojistné zásobě (případné technologické zásobě)
2. Normovaná zásoba v naturálních jednotkách
   – udává fyzický objem zásoby, průměrně v naturálních jednotkách
   – tento ukazatel je důležitý především pro nákupce
3. Normovaná zásoba ve finančním vyjádření (finanční normativ)
   – udává objem peněz

Význam normování

• Úkolem normování zásob je zajistit optimální velikost zásoby pro výrobu firmy a tím i zjistit, jak velké finanční prostředky jsou v těchto zásobách vázány

8.5. Výběr vhodného dodavatele

• Výběr dodavatele je záležitostí nákupního oddělení, cílem je zajistit nejlepší dodací podmínky
• Odběratel zjišťuje spolehlivost, solventnost (má peníze), solidnost, kvalitu jeho výrobku, cenu, a plnění smluvních podmínek, vzdálenost, možnost množstevních slev, možnost prodloužení doby splatnosti faktur, dopravu zboží se slevou nebo zdarma
• Právní stránka obchodních vztahů mezi dodavatelem a odběratelem je upravena obchodním zákoníkem

8.6. Nákupní činnost

• Nákupní činnost navazuje na právní zajištění
• Jedná se o praktické provádění činností, které vyplývají z kupní smlouvy
• Způsoby objednávání:

1. Písemně
2. Prostřednictvím zástupců firem
3. Na základě vlastního výběru ve skladě
4. Výběr podle katalogu
5. Telefonicky, faxem, emailem
6. Ústně

8.7. Skladování

1. Převzetí materiálu na sklad
   – dodavatel zasílá zboží dopravou prostřednictvím veřejného přepravce popř. si pro zboží dojede odběratel
   – při převzetí u výrobce řidič provede pouze rámcovou kontrolu v počtu nakládaných jednotek, zkontroluje neporušenost obalů a pak převezme dodávku
   – příjem materiálu se děje na základě dodacího listu dodavatele
   – při fyzické příjemce se kontrolují nakoupené zásoby po stránce:
   a) kvalitativní
   – spočítáme, změříme, zvážíme a zkontrolujeme dodané množství z původními doklady, především z dodacím listem
   b) kvalitativní
   – zkontrolujeme, zda dodávka odpovídá dohodnuté jakosti např. zda zásilka má odpovídající chut, vůni, konzistenci, barvu
   c) reklamace
   – zjištěné vady musí být reklamovány ihned po jejich zjištění bez zbytečného odkladu
   – je-li stanovena reklamační lhůta, tak do konce této lhůty
   – reklamaci je třeba provádět písemně, formou individuálního dopisu nebo do předtištěného reklamačního protokolu
   – pokud projednáváme reklamaci osobně nebo telefonicky musí se písemně potvrdit
   – reklamace musí obsahovat sjednané nebo stanovené náležitosti:

• Označení zboží – číselný kód a název
• Vymezení vad
• Způsob jakým se vady projevují
• Nárok, který uplatňujeme
• Reklamaci lze doložit vzorky či rozbory, pokud projednáváme reklamaci osobně, telefonicky, musí se písemně doložit

2. Uložení materiálu a jeho skladování
   – skladování je činnost, při níž se materiál nebo výrobky soustřeďují na určitém místě a připravují na vydání do výroby nebo do obchodní sítě
   – ke skladování jsou nutné prostory, zařízení pro ukládání zásob a jejich skladování (palety, kontejnery, paletizační a vysokozdvižné vozíky, regály, mrazící a chladící boxy … )
   – vybavení a způsob skladování závisí o druhu zásob
   – platí, že zásoby by se měli skladovat tak, aby nedošlo k jejich poškození nebo znehodnocení, je nutné zachovat jejich původní vlastnost (velikost, konzistenci, barvu, chuť … )
3. Výdej materiálu
   – v průběhu skladování se provádí kontrola:
   Dodržování skladovacích podmínek (teplota, prašnost, vlhkost)
   2. Zda skutečné zásob na skladě odpovídá stavu zásob podle dokladu (inventarizace – zjištění skutečného stavu)

• Inventarizace zásob:

1. Etapy inventarizace
2. Zjištění skutečného stavu zásob (inventura)

Inventura:
– fyzická (přepočítáním, zvážením, měřením)

Dokladová (kontrola dle jednotlivých druhů dokladů)
– inventurní soupis – vystavujeme při inventuře, obsahuje seznam všech zásob

1. Porovnání skutečného stavu se stavem účetním a zjištění inventarizačním rozdílů
   SS (skutečný stav)>ÚS (účetní stav) => přebytek
   SS<ÚS=>Manko
   SS=ÚS=>IR (inventarizační rozdíl)= 0
2. Sestavení inventarizačního systému
   – součástí Iren. Záznamu je inventurní soupis
   – inter. zápis se vyhotovuje na závěr inventarizace
3. Inventarizační komise (minimálně 3 členové), sepisuje v průběhu inter. Inventurní zápis (přehled o skutečném stavu zásob v naturálních jednotkách i korunách), během Inventarizace se nesmí žádný majetek přijímat, ani vydávat a nesmí se taky převádět ze skladu do skladu; po skončení inventarizace sepisují pracovníci komise inventarizační zápis, který obsahuje výsledky kontroly a návrhy na vypořádání případných inventarizačních rozdílů; inventarizační komise svými popisy stvrzuje správnost průběhu inventarizace
4. Výdej zásob ze skladu do výroby
   – Zásoby se vydávají do spotřeby podle požadavků výrobních útvarů (provozu). Pracovník na skladě pracovník, kterýsi zásoby ze skladu přebírá, má povinnost při výdeji zásoby zkontrolovat, přepočítat, převážit …

• Přehled dokladů, se kterými se v zásobování setkáváme:

1. Dodací list – vystavuje dodavatel při expedici pro kontrolu, jaké zboží zasílá. Je původním dokladem materiálu a zboží a zároveň dokladem o fyzickém převzetí (musí jít s dodávkou, aby odběratel mohl provést fyzickou přejímku)
   2. Faktura – dodací doklad – je dokladem, který vyjadřuje splnění dodávek, slouží pro:
   : zanesení do účetnictví
   : pro účely zúčtování daně z přidané hodnoty
   : vznik a uhrazení závazku
   – fakturu smí vystavovat dodavatel, nejdříve v okamžiku předání zboží odběrateli nebo veřejnému přepravci
   – faktura se může vystavit i později než je okamžik předání zboží, ale pak se zbytečně prodlužuje doba uhrazení faktury odběratelem

– pokud dodavatel chce, aby odběratel zaplatil za zboží předem (v případě nových kontaktů), lze vystavit zálohovou fakturu (není daňový doklad)

3. 3. příjemka
   – doklad vystavený ve skladu odběratele a spolu se skladní kartou a výdejkou se vztahuje ke skladovému hospodářství
   – na jednu příjemku lze přijmout větší množství druhů zboží
   – příjemka slouží jednorázově pro jedno přijetí
4. vkladní karta
   – doklad vystavený ve skladu, který slouží pro evidenci pohybu zásob určitého druhu v čase
   – je to doklad pouze pro jeden druh zásob a slouží ve skladě dlouhodobě

– vkladní karta udává aktuální přehled o stavu zásob určitého druhu na skladě

5. převodka
   – používá se při převodu zásob ze skladu do skladu v rámci jednoho podniku
6. výdejka
   – slouží k výdeji zásob ze skladu do výroby
   – jednorázový doklad použitelný pro více druhů zásob (zároveň se při výdeji provede odepsání vydaného množství ze skladní karty)
7. kniha došlých faktur
   – evidence slouží v účtárně k přehledu o vzniklých závazcích firmy a o datu a způsobu uhrazování těchto faktur
   – kniha je potřebná jak při běžné práci, tak při inventurách

• Doklady spojené se zásobovací činností lze rozdělit podle toho, kdo je vystavil na:

1. a) vystavené dodavatelem
   – faktura, dodací list
   b) vystavené odběratelem
   – příjemka
   – skladní karta
   – výdejka

8.8. Investiční činnost

• Je v podmínkách tržní ekonomiky plně v rukou podniku a znamená použití na:
• Nákup potřebného dlouhodobého majetku (hmotného, nehmotného)
• Vložení (investování) do cenných papírů, budov, pozemků, uměleckých předmětů
• Terminologie:
• Modernizace DHM (dlouhodobého hmotného majetku)
  – rozšíření vybavenosti a použitelnosti majetku např. kuchyň – konvektomat
• Rekonstrukce
  – zahrnuje zásahy do stavební a technologické části majetku, výsledkem je změna účelu nebo technických parametrů např. rozšíření kuchyně, výměna oken
• Nástavba
  – využívá se u stavebních objektů – dochází ke zvýšení výšky celého objektu
• Přístavba
  – rozšíření půdorysu, plochy, objektu např. garáž

8.9. Pořízení dlouhodobého majetku

• Způsoby pořízení DM:

1. Nákupem nového nebo již použitého dlouhodobého majetku tzv. dodavatelským způsobem
   – nakupujeme od dodavatele
2. Vlastní výrobou
   – může ji realizovat ten podnik, který si investiční akci zajistí vlastními prostředky a pracovníky např. stavební firma si postaví nové sklady, strojírenský podnik si vyrobí novou výrobní linku
3. Darováním (bezúplatné nabytí DM)
4. Přeřazením z osobního užívání do podnikání
5. Lízíngem (finanční, provozní lízing)

8.10. Efektivnost investiční činnosti

• V investiční činnosti musí být uplatňována zásada hospodárnosti
• Podnik by měl pořizovat jenom takový dlouhodobý majetek, který potřebuje a který bude efektivně využíván
• Pro hodnocení efektivnosti se používá různých metod, které posuzují:

1. Výnosnost

   – Výpočtem zjistíme kolik korun čistého zisku přinese 1 koruna nákladů v průměru ročně, vynásobíme-li ukazatel 100, výsledek získáme v %

Př. Pořídíme nový stroj za 580 000,-, čistý roční zisk, který plyne z produkce tohoto stroje je 90 000,-, vypočítejte výnosnost

Nový stroj nám vynáší ročně 15,5 % čistého zisku, tj. 1 kč vložených nákladů na investici přinese
0, 155 kč zisku

2. Doba návratnosti

   , za jak dlouho se vynaložené prostředky na investice vrátí v čistém zisku

Doba návratnosti DM je 6, 44 let

Př. Vypočítejte rovnoměrným a zrychleným způsobem odpisy kopírky – pořizovací cena 160 000.

Kopírka – doba odepisování 3 roky
odpisové sazby pro rovnoměrné sazby 20 a 40 a pro zrychlený odpis
koeficienty strana 104 3 a 4

1. Rovnoměrný odpis (RO)

Kopírka – 1. Rok – sazba 20
2. Rok – sazba 40
3. Rok – sazba 40
celkem 3 roky

1. Zrychlený odpis (ZO)

 

 

 

1. Rok – 3 koeficient
2. Rok – 4 koeficient
3. Rok – 4 koeficient

8.11. Personální činnosti

• Personalistika zahrnuje následující činnosti:
• Plánování počtu zaměstnanců
• Získávání zaměstnanců
• Hodnocení a odměňování zaměstnanců
• Motivaci zaměstnanců
• Péči o zaměstnance a jejich kvalifikační růst
• Evidenci
• Soubor právních norem, který upravuje vztahy mezi občany a organizacemi (zaměstnanci a zaměstnavatelé) se nazývá Zákoník práce

Plánování počtu zaměstnanců

• Plánování počtu zaměstnanců je nutné k včasnému zajištění provozu podniku podle jednotlivých kategorií
• Podnik si musí naplánovat potřebný počet vedoucích pracovníků, administrativních a technických pracovníků, dělníků, provozních a ostatních pracovníků
• Kategorie zaměstnanců:
• Dělníci
  – pracovníci vykonávají činnost, kde převládá práce fyzická
• Provozně obsluhující pracovníci
  – pracují v obchodě a službách, dopravě, ve skladování
• Technickohospodářští zaměstnanci
  – převládá zde práce duševní
• Při plánování počtu zaměstnanců se využívají výkonové volby času, množství, normy obsluhy, …

Získávání zaměstnanců

• Výchovou vlastních učňů
• Náborem pracovníků z volných zdrojů (absolventi středních a vysokých škol, ženy po mateřské dovolené, uchazeči o zaměstnání, …)
• Mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vzniká pracovně právní vztah
• Existují 3 základní formy pracovně právního vztahu:
• Pracovní poměr
• Práce konaná mimo pracovní poměr – na základě dohody o pracovní činnosti
• Práce konaná mimo pracovní poměr – na základě dohody o provedení práce

Vznik pracovního poměru

• Pracovní poměr lze uzavřít:
• Pracovní smlouvou
• Volbou
• Jmenováním

Pracovní smlouva

• Základní forma vzniku pracovního poměru
• Návrh na uzavření pracovní smlouvy může podat zaměstnanec i zaměstnavatel, smlouva vzniká okamžikem jejího přijetí
• Povinné náležitosti pracovní smlouvy:
• Druh práce, na kterou je zaměstnanec přijímán
• Místo výkonu práce
• Den nástupu do práce
• Kromě těchto náležitostí může pracovní smlouva obsahovat další ujednání (části):
• Zkušební doba
  – může být maximálně 3 měsíce a během této doby je možné rozvázat pracovní poměr oznámením druhé strany
  – musí být sjednána písemně, nelze ji sjednat v případě uzavření pracovního poměru na dobu určitou
• Doba, na kterou se pracovní poměr sjednává
  – doba určitá, neurčitá – přesné datum
• Kratší pracovní doba
  – na základě pojednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem
• Způsob odměňování

Volba

• Další způsob vzniku pracovního poměru
• Dochází k němu v případech upravených zvláštními předpisy (starosta městského úřadu)

Jmenováním

• Jmenování vzniká pracovní poměr u vedoucích zaměstnanců (ředitel je jmenován zřizovatelem)

Změny pracovního poměru

• Převedení na jinou práci – jde o změnu druhu práce buď na základě dohody, nebo z důvodů stanovených zákonem – zákoník práce
• Dohoda po přeložení – jde o změnu místa výkonu práce – je možné pouze se souhlasem zaměstnance a pouze v rámci zaměstnavatele nebo v případech stanovených zákonem

Skončení pracovního poměru

• Pracovní poměr může zaznamenat pouze způsoby, které jsou uvedeny v zákoníku práce
• Pracovní poměr může být rozvázán:
• Dohodou
  – Je nutný souhlas obou stran, může být uzavřena z jakéhokoliv důvodu i bez důvodu
  – Lze ji uzavřít písemně i ústně
• Výpovědí

1. ze strany zaměstnance
   – Může být udána z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu, výpovědní doba je 2 měsíce
2. ze strany zaměstnavatele
   – může být dána pouze s uvedením důvodů dle zákoníku práce (hrubé porušení kázně, odsouzení pro úmyslný trestný čin, organizační důvody na straně organizace)

-Výpověď je jednostranný právní akt, pracovní poměr končí uplynutím výpovědní doby stanovené zákonem

– Výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího, po ukončení (doporučení výpovědi)

• Zrušením ve zkušební době
  – Zrušit pracovní poměr může jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel, písemné oznámení by mělo být doručeno druhé straně alespoň 3 dny předem
• Okamžitým zrušením ve zkušební době
  – Jedná se o výjimečnou formu, pracovní poměr může zrušit zaměstnanec i zaměstnavatel, ale pouze z důvodů uvedených v zákoníku práce:

1. Ze strany zaměstnavatele
   – Pro hrubé porušení pracovní kázně, zaměstnanec byl odsouzen pro úmyslný trestný čin
2. Ze strany zaměstnance
   – Pracovním dál nemůže vykonávat svou práci vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, zaměstnavatel mu neproplatil mzdu do 15 dnů po uplynutí její platnosti

• Uplynutím doby
  – Pracovní poměr končí uplynutím doby, na kterou byl sjednán
• Smrtí zaměstnance
  – Automatický zánik pracovního poměru
• Vyhoštěním nebo zákazem pobytu
  – Tento způsob se týká pouze cizinců v případě, že jsou např. vyhoštěni soudem nebo soud vysloví zákaz pobytu, tímto rozhodnutím pracovní poměr končí

Motivace zaměstnanců

• Motivace je důležitou součástí správného vedení lidí
• Cílem motivace je dát do souladu osobní a pracovní úsilí zaměstnanců s cíli firmy
• Každý zaměstnavatel vypracuje určitý systém motivace a stimulace zaměstnanců
• Důvody vedoucí k rozhodování, motivování a stimulování jsou hlavně tyto:
• Získat kvalitní pracovníky
• Zlepšit výkonnost stávajících pracovníků
• Udržet si dobré pracovníky
• Formy stimulů se dají rozdělit na:

1. Hmotné stimuly (odměny) – např. mzda, prémie, podíly na HV (hospodářský výsledek)
2. Nehmotné stimuly – např. možnost pohyblivé pracovní doby

• Vedoucí pracovník by se měl zajímat i o zázemí zaměstnance, jeho zájmy, záliby, měl by být dobrým psychologem, aby odhalil správný způsob motivace jednotlivých zaměstnanců
• Kromě kladných forem stimulace existují i jiné způsoby pro zaměstnance méně přidané např. potrestání … které může mít formu:
• Ústního napomenutí
• Písemného napomenutí
• Finanční postih (např. odebrání osobního ohodnocení)
• Výpovědí nebo okamžitých zrušením pracovního poměru

Péče o zaměstnance a jejich kvalifikační růst

• Povinnosti zaměstnavatele podle zákoníku práce je zabezpečit vhodné pracovní podmínky
• Vhodné pracovní prostředí, pracovní místo a metody se musí vytvářet tak, aby braly v úvahu fyzické a psychické předpoklady pracovníků
• Jedná se především o:
• Správné osvětlení pracovního místa
• Snižování účinnosti
• Čistotu vzduchu
• Dobré pracovní podmínky jsou také jedním z vhodných stimulů posilujících kladný stav zaměstnance k firmě
• Zaměstnavatel se stará, aby zaměstnanec:
• Absolvoval preventivní lékařskou prohlídku
• Růst odborné kvalifikace
• Závodní stravování
• Odborná kvalifikace pracovníků se zvyšuje neustálým vzděláváním
• Vzdělávání může být organizováno jako:
• Školení v podniku
  – v rámci pracovního procesu
• Školení mimo podnik
  – odborné kurzy, jazykové stáže, dálkové studium
• Školení prováděno oprávněnými firmami

Evidence zaměstnanců

1. Evidenční karta

• Vyhotovuje se po přijetí zaměstnance do pracovního poměru
• Slouží k osobní evidenci i odměňování
• Obsahuje údaje o
  dosaženém vzdělání, vyučení,
  předchozím zaměstnání,
  délce odborné praxe,
  nárocích na dovolenou,
  údaje o vzniku, změnách a skončení pracovního poměru,
  platovém zařazení, důchodovém zabezpečení …

2. Mzdový list

• Je další evidencí pracovníka, kde se eviduje mzda, podle jednotlivých měsíců a měsíční mzdy se pak sčítají
• Mzdový list slouží jako podklad pro výpočet průměrných mezd, které jsou potřebné při výpočtu dávek, nemocenského pojištění

8.12. Odbyt

• Je souhrn činností, jejichž úkolem je zajistit uplatnění na trhu
• Funkce
  1. Aktivní
     • Spočívá v usměrňování výroby tak, aby uspokojoval potřebu trhu
  2. Pasivní
     • Samotný prodej výrobku a služeb
• Odbytové činnosti
  1. Plánování odbytu
  2. Personální zajištění prodeje
  3. Operativní odbytové činnosti
  4. Vyřizování reklamací
  5. Skladování výrobků
  6. Expedice
  7. Fakturace
  8. Evidence a hodnocení prodeje
  9. Obchodní technické služby
  10. Podnikové prodejny
  11. Marketingové činnosti